Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 2/2013

V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše logistického centra, připomínáme 20. výročí vzniku TÚPO a představujeme jedno z pracovišť Kriminalistického ústavu Praha, se kterým hasiči úzce spolupracují při zjišťování příčin vzniku požárů. V části IZS hodnotíme cvičení složek IZS ve Věznici Jiřice, informujeme o aktualizaci Bojového řádu jednotek požární ochrany, seznamujeme se souborem metodických materiálů pro zasahující složky IZS, který upravuje poskytování a řízení psychosociální pomocii. Prezentace systému ochrany obyvatelstva v Kanadě a specifika námětového cvičení invakuace jsou náplní části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s aktualizací Pandemického plánu Ministerstva vnitra a také s výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzovou připravenost a bilancujeme předsednictví Kypru v Radě EU v oblasti civilní ochrany.  

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 14. září 2011 č. 682 k Pandemickému plánu České republiky uložila ministrům a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů provést do 31. prosince 2012 novelizaci rezortních pandemických plánů. Tento příspěvek shrnuje postup zpracování Plánu opatření v rezortu Ministerstva vnitra pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Vymezení úkolu a zahájení zpracování

Vzhledem k tomu, že gesce ke zpracování původního Pandemického plánu Ministerstva vnitra (dále také „pandemický plán“) byla již v roce 2006 udělena MV-generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR), byli ke splnění tohoto úkolu generálním ředitelem HZS ČR osloveni příslušní náměstci ministra vnitra a policejní prezident, a v dubnu 2012 byla vytvořena rezortní pracovní skupina, jejímž řízením byl pověřen ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-GŘ HZS ČR a člen Ústřední epidemiologické komise za Ministerstvo vnitra. Dále v této pracovní skupině byly zastoupeny odbor bezpečnostní politiky (OBP) v působnosti 1. náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, odbor zdravotnického zabezpečení (OZZ) a Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra (ZZ MV) v působnosti náměstkyně ministra vnitra pro ekonomiku a provoz a dále oddělení krizového řízení Policejního prezidia. Pracovní skupina se k prvnímu jednání sešla 30. května 2012, aby upřesnila stanovené zadání, projednala úkoly ke zpracování podkladů a dílčích částí pandemického plánu a schválila harmonogram zpracování.

Ministerstvo vnitra plní v souladu s ustanovením § 83 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví nejen ve prospěch útvarů ministerstva, HZS ČR, Policie ČR a dalších organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených v jeho působnosti, ale také ve prospěch dalších bezpečnostních sborů podle služebního zákona1), s výjimkou Vězeňské služby České republiky. Jde o Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službu, Generální ředitelství cel a Generální inspekci bezpečnostních sborů. Při zpracování pandemického plánu byla navázána součinnost s příslušníky těchto sborů, kteří mají v náplni služební činnosti problematiku krizového řízení. V zásadě šlo o vymezení počtu osob (příslušníků a zaměstnanců) zahrnutých do počtu určených k vakcinaci v rámci rezortu Ministerstva vnitra.

Jedním z prvních úkolů podle harmonogramu bylo stanovení osnovy pandemického plánu včetně gesce ke zpracování jednotlivých částí, což bylo zrealizováno do konce července a jednotliví členové pracovní skupiny mohli zahájit zpracování podkladů. Při zpracování pandemického plánu se vycházelo zejména z:
Pandemického plánu Ministerstva vnitra, č.j.: PO-121-27/OOB-2007, ve znění pozdějších aktualizací (zpracován na základě usnesení vlády České republiky ze dne 8. listopadu 2006 č. 1271);
Pandemického plánu České republiky (schválen usnesením vlády České republiky ze dne 14. září 2011 č. 682);
Pandemického plánu resortu zdravotnictví, č.j. MZDR 21615/2012/OVZ (projednán Ústřední epidemiologickou komisí dne 4. června 2012, schválen ministrem zdravotnictví);
dokumentů a zkušeností při řešení pandemie chřipky v roce 2009 způsobené virem Pandemic (H1N1) v rezortu Ministerstva vnitra.

Cíl nového pandemického plánu

Cílem zpracovávaného nového pandemického plánu bylo stanovit základní opatření, postupy a systém reakce pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru. Primárním cílem protiepidemických opatření zaváděných v rezortu Ministerstva vnitra, obdobně jako v ostatních rezortech, je zamezení ztrátám na lidských životech, minimalizace dopadů na zdraví obyvatel a zachování akceschopnosti útvarů a složek ministerstva, HZS ČR, Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů tak, aby bylo zajištěno plnění úkolů v rozsahu jejich působnosti. Vzhledem k variantním možnostem vzniku a průběhu pandemie a zkušenostem z řešení pandemie chřipky způsobené virem Pandemic (H1N1) nebylo možné, ani účelné plánovat detailně veškerou činnost a postupy řešení. V případě některých opatření bude nutné pružně reagovat na vzniklou situaci a přijímat odpovídající závěry ad hoc. Proto si pandemický plán klade za cíl stanovení pouze základních úkolů a zásad k řešení situace vzniklé v důsledku pandemie chřipky a obsahuje údaje v rozsahu, který v době pandemické situace odpovídá potřebám zachování základních funkcí rezortu Ministerstva vnitra.

Z obsahu pandemického plánu

Při zpracování základní části pandemického plánu byly primárně brány v úvahu možné dopady pandemie chřipky, které jsou, jako v případě celé populace nevyhnutelné, avšak efektivním plánováním připravenosti a reakce na ně lze dosáhnout zmírnění jejich rozsahu a dopadu. Plánování pro případ pandemie je složitou záležitostí, jelikož existuje jen málo poznatků o pravděpodobném dopadu, údaje jsou nejisté a postrádají společné znaky. Na základě informací z předchozích pandemií, konzultací s odborníky a teoretického modelování bylo možné dospět k následujícím předpokladům:
nepřítomnost v zaměstnání v důsledku nemoci – lze předpokládat, že během tří měsíců od počátku pandemie nebude přítomno v zaměstnání až 30 % příslušníků a zaměstnanců rezortu po dobu pěti až osmi pracovních dnů;
vzhledem k nutnosti poskytování péče členům rodiny a jiným osobám ze strany některých příslušníků a zaměstnanců lze předpokládat, že se nepřítomnost v zaměstnání v rámci rezortu ještě zvýší;
návštěva lékaře – lze předpokládat, že 50 % nemocných osob vyhledá odbornou zdravotní péči, zejména u praktického lékaře;
počet hospitalizovaných osob - lze předpokládat, že pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % nemocných;
smrtnost na chřipku (poměr počtu zemřelých v důsledku chřipky z celkového počtu nemocných) – většina národních plánů zakládá své předpoklady na odhadu, který zohledňuje zkušenosti z pandemie v letech 1957 a 1958, a předpokládá se, že během pandemického období by mohlo na chřipku zemřít až 0,37 % populace.

Takto odhadované zdravotní dopady se v průběhu pandemie H1N1 v roce 2009 sice nenaplnily, nicméně pandemická připravenost musí být v obecném měřítku nastavena tak, aby zaručovala dostatečnou flexibilitu systému v každé situaci.

Zpracovaný pandemický plán se, stejně jako Pandemický plán České republiky a jiné u nás zpracovávané pandemické plány, opírá o popis pandemických fází podle Světové zdravotnické organizace - World Health Organisation (WHO). Již v únoru 2006 vydala pracovní skupina ECDC ve Stockholmu doporučení pro členské státy Evropské Unie (EU) přečíslovat a přizpůsobit pandemické plány globálnímu plánu WHO, aby nedocházelo při vyhlašování jednotlivých fází pandemie k nedorozumění. Umožňuje to rovněž předávání správných informací uvnitř země a mezi členskými státy a institucemi ustanovenými EU a WHO a přenášení nezkreslených informací prostřednictvím médií. Jednotlivé fáze pandemické pohotovosti jsou uvedeny v tabulce.

V pandemickém plánu byla k jednotlivým fázím upřesněna činnost orgánů ochrany veřejného zdraví v rezortu Ministerstva vnitra, která spočívá zejména v:
týdenním shromažďování a analýze dat nemocnosti akutních respiračních infekcí/chřipky a chřipce podobných onemocnění,
upřesňování plánovaných opatření pro případ vzniku pandemie (aktualizace pandemického plánu),
vydávání odborných pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví rezortu,
aktivaci vakcinačních center a vakcinačních míst v působnosti resortu,
vytipování okruhů osob k případnému preventivnímu podání antivirotik,
případném preventivním podání antivirotik osobám vytipovaným okruhů,
distribuci pandemické vakcíny do vakcinačních center a vakcinačních míst v působnosti rezortu,
upřesňování počtu osob (výběr podle stanovených kritérií) v závislosti na množství dávek vakcíny v jednom balení, která je k dispozici pro rezort Ministerstva vnitra,
vakcinaci osob v působnosti rezortu podle vakcinační strategie stanovené Ministerstvem zdravotnictví (MZ),
vyhodnocení průběhu a následků pandemie v rezortu,
přijetí opatření na základě zkušeností a poznatků z průběhu pandemie,
obnově běžného režimu zdravotnického zabezpečení v působnosti rezortu Ministerstva vnitra.

Fáze pandemické pohotovosti podle WHO
 
Fáze
Popis
1
Žádný zvířecí chřipkový virus nezpůsobil humánní infekci.
2
Zvířecí chřipkový virus, cirkulující u domácích nebo divoce žijících zvířat, způsobil izolovanou humánní infekci, a je tudíž považován za potenciální pandemickou hrozbu.
3
Chřipkový virus (zvířecí nebo reasortanta lidského a zvířecího viru) způsobil sporadické případy nebo malé epidemie onemocnění u lidí, ale nevyústil v mezilidský přenos dostatečný pro zapříčinění epidemií na úrovni komunit.
4
Mezilidský přenos chřipkového viru (zvířecího nebo reasortanty lidského a zvířecího viru) schopného způsobit epidemie na úrovni komunit.
5
Virus způsobil epidemie na úrovni komunit ve dvou nebo více zemích jednoho WHO regionu.
6
Virus způsobil epidemie na úrovni komunit ve dvou nebo více zemích jednoho WHO regionu a navíc v alespoň jedné zemi jiného WHO regionu.
Post-peak fáze
Výskyt pandemické chřipky se ve většině zemí s adekvátní surveillance dostal za vrchol.
Možná nová vlna
Výskyt pandemické chřipky se ve většině zemí s adekvátní surveillance dostal znovu na vrchol.
Post-pandemická fáze
Výskyt pandemické chřipky se ve většině zemí s adekvátní surveillance vrátil na úroveň výskytu sezónní chřipky.
Vakcinační strategie
 
Pandemický plán obsahuje, mimo jiné, vakcinační strategii, kterou se rozumí celý postup při očkování prepandemickou nebo pandemickou vakcínou od obdržení první dodávky od výrobce, přes vlastní očkování vybraných skupin osob až po likvidaci nespotřebovaných dávek. Jednotlivé kroky musí být předem naplánovány, aby v případě, že bude pandemická vakcína k dispozici, došlo v co možná nejkratším čase k co nejefektivnějšímu využití očkovací látky.

Kromě vakcinace lze významného snížení zdravotních dopadů pandemie chřipky na populaci dosáhnout ještě další metodou medicínské intervence, a to správnou aplikací antivirotik. Obojí musí být prováděno nejefektivnějším způsobem v souladu s doporučeními WHO s přihlédnutím k národním podmínkám. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích případných závažných komplikací však zůstává již zmíněná vakcinace, jejíž účinnost byla opakovaně prokázána (umožňuje snižovat počty nemocných i zemřelých v souvislosti s chřipkovou epidemií/pandemií), a jejímž cílem je předejít vzniku onemocnění (oproti antivirotikům, která mají při pandemii své místo zejména v léčbě). Vakcinace je nejúčinnější reakcí v oblasti ochrany veřejného zdraví zmírňující pandemii a za její hlavní cíle jsou považovány:
ochrana zdravotnického systému a zachování jeho funkčnosti (a dalších nezbytných veřejných služeb) v závislosti na závažnosti infekce,
snížení úmrtnosti a nemocnosti na chřipku,
omezení přenosu onemocnění v populaci.

Zahájení výroby pandemické vakcíny je v praxi vázáno na vyhlášení fáze 6 pandemické připravenosti WHO, která rovněž dodává výrobcům kandidátní kmen pro výrobu vakcíny a s prvními dodávkami vakcíny je možné počítat nejdříve šest měsíců poté. K jednotlivým krokům vakcinační strategie patří:
rezervace nebo nákup prepandemické/pandemické vakcíny (řeší MZ a vláda ČR),
logistika prepandemické/pandemické vakcíny (v rezortu MV řeší MV-GŘ HZS ČR v součinnosti s OZZ, Zařízením služeb pro MV a ZZ MV, na základě pokynů MZ),
výběr míst určených k provádění aplikace prepandemické/pandemické vakcíny (v rezortu MV řeší OZZ v součinnosti se ZZ MV, na základě pokynů MZ),
výběr osob určených k vakcinaci a jejich informování (v rezortu MV řeší příslušní vedoucí zaměstnanci a služební funkcionáři),
aplikace prepandemické/pandemické vakcíny osobám vybraných cílových skupin určených k vakcinaci (v rezortu MV řeší ZZ MV v součinnosti s nasmlouvanými zdravotnickými zařízeními, podle pokynů MZ a zdravotních pojišťoven),
sledování vybraných parametrů (v rezortu MV řeší OZZ v součinnosti se ZZ MV, na základě pokynů MZ).

Podle vakcinační strategie stanovené MZ se předpokládá prioritní očkování třech skupin populace, kterými jsou:
vybrané skupiny zdravotnických pracovníků a pracovníků zdravotně-sociálních služeb,
skupiny rizikových pacientů,
skupiny osob zajišťujících chod státu (nezbytné veřejné služby).

Organizace a řízení vakcinace

Velmi důležitou částí pandemického plánu je popis organizace a řízení činnosti v rámci rezortu Ministerstva vnitra, kde je mimo jiné uvedeno, že v případě řešení pandemie budou v rámci rezortu využívány standardně nastavené postupy v souladu s příslušným nařízením2) a v případě vzniku krizové situace budou použity standardní nástroje krizového řízení rezortu popsané v Krizovém plánu Ministerstva vnitra. V pandemickém plánu jsou proto uvedena pouze konkrétní opatření a specifické údaje pro případ pandemie. V souladu se Statutem Komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v ČR (Ústřední epidemiologická komise), schváleným usnesením vlády ČR ze dne 14. září 2011 č. 682, je členem této komise zástupce Ministerstva vnitra, který informuje o výstupech z jednání komise vedení ministerstva a po konzultaci s OBP a OZZ navrhuje případnou aktivaci krizového štábu ministra vnitra.

Rozvoz pandemické vakcíny z centrálního skladu určeného MZ organizačně zabezpečuje MV-GŘ HZS ČR (určí příslušníka a vybaví ho plnou mocí k převzetí pandemické vakcíny) v součinnosti s OZZ (provádí odborný dozor nad dodržováním podmínek pro přepravu vakcíny) a Zařízením služeb pro MV (vyčlení vozidlo vybavené chladicím zařízením). Rozvoz je realizován do oblastních zdravotnických středisek ZZ MV, která zabezpečí jejich předání do oblastních očkovacích center a očkovacích míst. Pokyny pro sledování a kontrolu teploty při skladování a přepravě vakcíny vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

V působnosti rezortu Ministerstva vnitra budou vytvářena očkovací centra (vyhrazené ordinace), zpravidla jedno v rámci každého oblastního zdravotnického zařízení. Očkovací centra budou klíčovými místy, v nichž budou aplikovány vakcíny v souvislosti s preventivními opatřeními při výskytu a šíření nového typu chřipkového viru nebo prováděny další preventivní aktivity. Dále budou vytvářena očkovací místa, zpravidla ordinace „služebních“ lékařů, v nichž budou podle aktuální potřeby aplikovány vakcíny v souvislosti s preventivními opatřeními při výskytu a šíření nového typu chřipkového viru nebo prováděny další preventivní aktivity. Služby budou poskytovány zpravidla v těch ordinacích, které zajišťují v daném oblastním zdravotnickém zařízení pracovně lékařské služby. Výběr osob určených k vakcinaci vychází z toho, že rezort Ministerstva vnitra je zahrnut do sektoru nezbytných veřejných služeb a lze tedy předpokládat, že k vakcinaci budou určeni všichni příslušníci a zaměstnanci rezortu. Počty osob (příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů) zahrnutých do pandemického plánu rezortu tak budou započítávány na centrální úrovni a nebudou již, z důvodu zabránění dvojího započítávání, uváděny v pandemických plánech jednotlivých krajů.
V případě, že nebude k dispozici potřebný počet dávek v balení pandemické nebo prepandemické vakcíny, bude i v rámci rezortu Ministerstva vnitra nezbytné provést výběr osob určených k vakcinaci podle těchto kritérií:
úzká specializace zaměstnance v příslušném oboru,
nezastupitelnost vykonávané profese,
návaznost a provázanost jednotlivých odvětví mezi sebou,
zajištění služeb pro potřeby obyvatelstva.

Nezbytné veřejné služby

Neméně důležitou částí pandemického plánu je způsob koordinace činnosti v sektoru nezbytných veřejných služeb. Jedním z principů, na kterých je postaven Pandemický plán České republiky, je role všech sektorů společnosti (vláda, zdravotnický sektor, sektor nezbytných veřejných služeb, média, civilní organizace a sdružení, rodiny a jednotlivci). Sektor nezbytných veřejných služeb musí poskytovat esenciální činnosti a služby během pandemie, aby byl omezen dopad na zdraví populace a dopad sociální i ekonomický. Pokud není společnost efektivně připravena, hrozí sociální a ekonomické výpadky, ohrožení kontinuity nezbytných veřejných služeb, omezení výroby, distribuční obtíže a nedostatek základních výrobků. Mezi nezbytné veřejné služby se řadí zejména:
subjekty kritické infrastruktury určené podle zvláštního právního předpisu3),
subjekty z odvětví energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikačních a informačních systémů, finančního trhu a měny, nouzových a sociálních služeb, veřejné správy, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu a zahraniční politiky, které nejsou zároveň subjektem kritické infrastruktury podle první odrážky.

Nezbytné veřejné služby stanovují věcně příslušné rezorty a kraje ve svých pandemických plánech.

Podle kompetenčního zákona4) je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy mimo jiné ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. Přísluší mu proto koordinace činností a opatření v sektoru nezbytných veřejných služeb (zejména stanovení počtu osob určených k vakcinaci). Tato koordinace probíhá cestou Ústřední epidemiologické komise, v níž je zastoupeno Ministerstvo vnitra a dotčené rezorty.

Mezi nejdůležitější dokumenty obsažené v přílohové části pandemického plánu patří obligátní přehledy kontaktů na pracovníky krizového řízení rezortu a bezpečnostních sborů zabezpečovaných v působnosti Ministerstva vnitra, přehled počtů příslušníků a zaměstnanců rezortu (včetně dotčených bezpečnostních sborů) určených k vakcinaci a přehled spádových území oblastních očkovacích center a očkovacích míst vytvářených v působnosti Ministerstva vnitra.

Finální fáze zpracování pandemického plánu

Podle schváleného harmonogramu se rezortní pracovní skupina sešla na dalším jednání 15. září 2012, aby projednala aktuální stav zpracování pandemického plánu a zejména upřesnila způsob stanovení počtů osob, určených k vakcinaci v působnosti rezortu Ministerstva vnitra. Následně se uskutečnila jednání vedoucího pracovní skupiny se zástupci zabezpečovaných bezpečnostních sborů. Do konce října 2012 byl návrh pandemického plánu zpracován a se členy pracovní skupiny byly podle potřeby individuálně dořešeny a zapracovány jejich připomínky. Pandemický plán byl předložen ministru vnitra, který jej schválil 30. října 2012.

Pandemický plán byl zařazen do pomocné části aktualizovaného Krizového plánu Ministerstva vnitra. Souhrnná aktualizace pandemického plánu bude prováděna v čtyřletých cyklech od jeho schválení, vždy v rámci aktualizace krizového plánu. Pokud dojde v období mezi souhrnnými aktualizacemi ke změně, která má zásadní dopad na obsah pandemického plánu, provede se jeho aktualizace bezodkladně (první aktualizace byla provedena v závěru minulého roku na základě organizačních změn v rámci HZS ČR, realizovaných k 1. prosinci 2012).

Pro potřeby hasičských záchranných sborů krajů byl MV-GŘ HZS ČR vyhotoven a rozeslán výpis z pandemického plánu, který se stal součástí nově zpracovaných plánů krizové připravenosti jednotlivých HZS krajů.

Použité zdroje

Pandemický plán České republiky
Pandemický plán Ministerstva vnitra (aktualizace 2012)

plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR
________________________________________________________________
1) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení Ministerstva vnitra č. 6 ze dne 11. ledna 2010, k zajištění plnění úkolů za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu a přípravě na jejich řešení.
3) § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb.
4) § 12 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

vytisknout  e-mailem