Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 7/2021

V červencovém čísle přinášíme rozhovor s náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení brig. gen. Ing. Františkem Zadinou. Následuje rozbor požáru elektrokoloběžky. Začátkem června se uskutečnilo cvičení jednotek požární ochrany v Karlovarském kraji nazvané DUBINA 2021, a co bylo jeho náplní? Přinášíme vám informaci o otevření nové stanice HZS Libereckého kraje v Doksech. Společensky významným problémem ve 20. století začaly být havárie v chemickém průmyslu, kdy se bouřlivě rozvíjel. Území Pardubického kraje a zejména krajské město jsou tradiční chemickou základnou České republiky. O vnějších havarijních plánech právě v tomto kraji se dočtete následně. Seznámíme vás s průběhem a cílem semináře na téma – Připravenost školy na řešení mimořádných událostí a krizových stavů. 

Ve dnech 1. až 3. června 2021 se pod vedením hlavního instruktora HZS Jihočeského kraje (HZS JČK) pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou pprap. Miroslava Švece uskutečnil výcvik jedenácti hasičských lezců instruktorů ze všech územních odborů HZS JČK. Probíhal v nepřístupných lokalitách v blízkosti vodní nádrže Lipno a inspirován byl skutečnými zásahy v této oblasti.



Námětem prvního dne cvičení bylo vyhledávání ztraceného figuranta, který se ztratil při výstupu na nejvýše položenou zříceninu hradu u nás, Vítkův kámen, s nadmořskou výškou 1 035 m a jediné, co z posledních sil zvládnul, bylo odeslání své GPS polohy operačnímu středisku hasičů. Jejím přijetím začal první den výcviku. Operační důstojník poté předal souřadnice hasičům lezcům. Ti, aby si lépe procvičili orientaci ve složitém terénu, rozdělili se do tří družstev s tím, že každé zvolilo v rámci výcviku jinou cestu.

Z místa srazu u hráze lipenské přehrady vyjeli hasiči autem na parkoviště ve Sv. Tomáši, odkud museli pokračovat pěšky. Těžko prostupným, hustě zalesněným terénem s balvany a prudkými svahy trvalo první skupině okolo 40 minut, než našli figuranta, který nahlásil svou polohu asi 600 metrů vzdušnou čarou od parkoviště ve Sv. Tomáši. Všechny skupiny s sebou nesly zdravotnický batoh, páteřovou desku, transportní nosítka SKED, vybavení pro zajištění tepelného komfortu, tzn. velký spací pytel, deky, termofólie a hřejivé sáčky. Veškeré vybavení vážilo okolo 25 kg. Všechny skupiny dorazily ke zraněnému v rozmezí pěti minut. Při pří­chodu na místo našli hasiči figuranta se zraněním dolní končetiny, podchlazeného, dezorientovaného a úplně vyčerpaného.

Záchranné týmy nejdříve figurantovi zafixovaly zlomenou nohu, nasadily krční límec, poskytly tepelný komfort a ošetřily drobné oděrky na hlavě, které si přivodil pádem ze srázu. První část úkolu, tedy nalezení zraněné osoby pomocí souřadnic GPS, měli hasiči za sebou.

Za použití páteřní vyprošťovací desky byl zraněný zafixován do nosítek SKED, kde mu byl zachován tepelný komfort použitím deky a termofólie. Vzhledem k terénu bylo jedinou možností transportu odnést jej vlastními silami hasičů. Během cesty se hasiči několikrát vystřídali v nesení, aby si procvičili předávání nosítek. Při transportu bylo nutno dbát na podezření zranění krční páteře a pacienta tak nepokládat na zem a celý transport provádět s nejvyšší opatrností. Cesta k parkovišti, kam mohlo přijet vozidlo záchranné služby, trvala
75 minut. Celou dobu byl pacientovi nablízku vyčleněný hasič zdravotník, který monitoroval stav vědomí zachraňované osoby a přispíval k psychické podpoře zraněného. 

Na závěr prvního dne probíhal rozbor úrazů vzniklých při práci ve výšce a nad volnou hloubkou v rámci HZS ČR.

Druhý den probíhal výcvik v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna-Luč přímo na Čertově stěně. Přítomen byl pracovník Národního parku Šumava-Blanský les, který seznámil hasiče s lokalitou, jejím vznikem, přírodními hodnotami a specifiky. Protože oblast Lipenska spadá do obvodu Českého Krumlova, byl v roli pozorovatele přítomen i ředitel místního ÚO HZS JČK plk. Ing. Pavel Rožboud, jenž poskytl přehled dřívějších zásahů v oblasti spolu s jejich rozborem.

Námětem byla záchrana zraněného cyklisty, který spadl z kola na lesní cestě za řekou Vltavou pod Čertovou stěnou. Proč byla vybrána konkrétně tato lokalita, vysvětlil pprap. Miroslav Švec: „Scénář druhého výcvikového dne vychází z reálné situace, k níž zde v minulosti došlo. Oblast je turisticky velmi vyhledávaným cílem a skalní útvar Čertova stěna je vysoce specifický. Jedná se o suťoviště z velkých balvanů vzniklé působením ledovců, které na jiném místě v takovém rozsahu v jižních Čechách nenajdeme.“

Pro potřeby výcviku byl zvolen přímý postup z vrcholu Čertovy stěny ke zraněné osobě. Vzhledem k tomu, že místo události bylo za řekou, jeden z lezců vodní tok přebrodil, zjistil stav cyklisty, zajistil jej a vytvořil na stromě kotevní bod k lanovému přemostění řeky. Přes řeku přetraverzovali další tři hasiči a připravili zraněného k transportu. Zajistili mu tepelný komfort a nasadili páteřovou vyprošťovací vestu KED s ochranou krční páteře.

Druhá skupina šla vzhůru na vrchol Čertovy stěny, kde zbudovala cílové stanoviště 120 metrů dlouhého traverzu, který stoupal přes celé suťoviště od koryta řeky. Vzhledem k enormní délce použitého lanového přemostění a obecným vlastnostem statických lan a místním podmínkám byl po celou dobu traverzu zvolen doprovod čtyř lezců. Nosítka byla na kladkách zavěšena na nosném traverzovém laně a bylo k nim připevněno tažné lano, které hasiči na vrcholu přes kladkostroj přitahovali. V ideál­ních podmínkách by nosítka byla po celou dobu cesty v dostatečné výšce nad terénem. V našem případě však docházelo na několika místech k prověšení lana natolik, že bylo nutné nosítka poponést ručně.

Třetí skupina zřídila kotevní bod na dolním konci traverzu a následně doprovázela figuranta.

Jakmile byla obě lanová přemostění hotova, začali hasiči s transportem figuranta. Nejprve přepravili pacienta přes řeku. Zde byl s nejvyšší opatrností přenesen k začátku delšího traverzu. Za doprovodu lezce byl pak figurant asi za hodinu vytažen na vrchol. Během výcviku nebyl kladen důraz na rychlost, ale na šetrnost transportu a procvičení jednotlivých záchranných činností.

I přes náročnou přípravu dvou přemostění a nutnost doprovodu po celou dobu vzhůru se jednalo o nejrychlejší způsob záchrany z daného místa. Stejně jako první den šlo o nepřístupné místo, kam nemůže zajet žádné motorové vozidlo.

Nabyté zkušenosti budou instruktoři předávat na svých územních odborech dalším příslušní­kům, zařazeným do lezeckých skupin. Předávání zkušeností bylo hlavní náplní i třetího dne vý­cviku. V rámci posledního výcvikového dne umožnilo Povodí Vltavy, s. p. exkurzi vodní elektrárny pod hrází Lipna. Hasiči si tak prohlédli její útroby a nprap. Marek Voldřich z Územního odboru Český Krumlov seznámil zúčastněné s prů­během cvičení, které se na místě konalo před čtyřmi lety, při němž lezci z českokrumlovské a českobudějovické stanice při odstávce elektrárny nacvičovali záchranu osoby ze 160 metrů hluboké šachty.

Třídenní zaměstnání zhodnotil ředitel českokrumlovského územního odboru plk. Ing. Pavel Rožboud: „Výcvik nabídl dostatečný prostor k procvičení všech zamýšlených činností a ukázal, že instruktoři HZS Jihočeského kraje jsou na zásahy v nepřístupném terénu kvalitně připraveni. Za velmi důležité považuji také to, že se naši lezci při podobně extrémních zásazích mohou spolehnout na kvalitní vybavení. Úvazky počínaje, lany, jistícími prostředky, přilbami a zásahovým oblečením konče.“

kpt. Mgr. Vratislav MALÝ, HZS Jihočeského kraje, foto nprap. Jiří DVOŘÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook