Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 10/2023

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 byl oznámen požár v průmyslovém areálu firmy Cihelna Kadaň, a. s. Požár byl výjimečný rychlým šířením z důvodu stáří objektu a kvůli dlouhodobě tepelně namáhaným stavebním konstrukcím sušárny. Jedním z hlavních cílů taktického cvičení jednotek Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky, které proběhlo na parkovišti obce Únanov v Jihomoravském kraji, byla dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany. Krajské hygienické stanice jsou v České republice součástí integrovaného záchranného systému. Jejich činnost si laická veřejnost většinou představí jako kontroly v restauracích, hotelích nebo vyjádření ke stavbám. Co však není obecně známo, je fakt, že hrají klíčovou roli také v krizovém řízení a ochraně obyvatelstva. Institut ochrany obyvatelstva pokračuje v mezinárodních vzdělávacích aktivitách. Každoročně do Lázní Bohdaneč přijíždějí na výcvik odborníci z celého světa a zároveň lektoři Institutu škol 

Značná část závažných problémů v systému krizového řízení je výsledkem nedostatečného nebo nedokonalého krizového plánování. Jednu ze zásadních oblastí krizového plánování představuje oblast plánování věcných zdrojů v systému nouzového hospodářství. Jeho úlohou je zabezpečit nezbytné dodávky pro obyvatelstvo a další složky státu k překonání krizových situací (KS). Ovšem proces přípravy na KS v režimu plánování nezbytných dodávek svou komplikovaností patří do skupiny činností náchylných na vznik podstatných chyb.

Jako příklad nedostatečně zvládnutého plánování věcných zdrojů v Královéhradeckém kraji (HKK) lze uvést stav před rokem 2019. Příslušní pracovníci krizového řízení na obcích s rozšířenou působností (ORP) kraje přistupovali k plánování věcných zdrojů individuálně. Každý podle svého vlastního odhadu volil, jaké položky bude vyžadovat a v jakém množství tak, aby pokryl potřeby věcných zdrojů při řešení KS v jeho správním obvodu. Při zvoleném přístupu, tj. expertním odhadu jednotlivce, mohly být plánované potřeby věcných zdrojů ovlivněny tzv. subjektivním zatížením jednotlivce. Výsledkem bylo nerozpoznání konkrétních potřeb pro různé KS nebo jejich hodnocení jen podle nejzávažnější KS (např. přirozená povodeň), potřeby nemusely odrážet počty ohrožených osob a rozsah ohroženého území. Plánování potřeb bylo v tomto ohledu buď poddimenzované, nebo naddimenzované.



Ke zlepšení přístupu k plánování věcných zdrojů v podmínkách HKK jsme se rozhodli v souvislosti s rozpracováním nových typových plánů. Hlavním zdrojem informací pro plánování nezbytných dodávek, respektive pro zpracování jejich plánu (obrázek – směr označený sytě červenými šipkami) budou uvedené věcné zdroje nepostradatelné pro řešení krizové situace.

Podněty k řešení

Před zpracováním metodické pomůcky k plánování věcných zdrojů bylo optimální vygenerovat si několik podnětů, které zodpověděly, s jakými problémy se oblast plánování věcných zdrojů potýká. Například jsme definovali následující podněty:

1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou určena k uspokojení základních potřeb fyzických osob umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví. Věcně lze slovní spojení „uspokojení základních potřeb fyzických osob“ charakterizovat jako „zajištění nouzového přežití obyvatelstva“.
2) Číselník nezbytných dodávek informačního systému ARGIS je nepřiměřeně obsáhlý. Obsahuje položky, které nejsou pro řešení krizových situací podstatné.
3) Při plánování věcných zdrojů je nesmyslné zabývat se pestrou stravou pro ohrožené obyvatelstvo. Soupis potravin k přežití obyvatelstva by měl být co nejjednodušší.
4) Při plánování věcných zdrojů pro řešení krizové situace by se mělo vycházet ze zpracované multikriteriální analýzy pro území ORP nebo kraje.
5) Při plánování věcných zdrojů chybí metodika, která by definovala základní soupis položek z číselníku nezbytných dodávek informačního systému ARGIS pro řešení určité krizové situace. Například soupis položek k řešení krizové situace „dlouhodobé sucho“ nebo obměněný soupis k řešení krizové situace „povodeň“.
6) Chybí metodika, která by stanovila nezbytnou potřebu na osobu za jednotku času nebo nezbytný počet prostředků k velikosti zasaženého území pro řešení určité krizové situace, například počet kusů ručníků pro jednu osobu na 7 dní nebo množství vysoušečů na určitý počet zaplavených objektů pro řešení krizové situace „povodeň“.

Na uvedené podněty jsme se snažili při zpracování metodické pomůcky reagovat.

Příprava tabulek k plánování věcných zdrojů

Koncept tabulek je záložen na myšlence, že pracovník krizového řízení ORP v součinnosti s příslušníkem hasičského záchranného sboru (HZS) kraje stanoví v povoleném rozsahu maximální – minimální plánovanou potřebu na 100 osob. Tímto způsobem je dosaženo záměru, že stanovená potřeba není podhodnocená nebo nadhodnocená a zároveň umožňuje určitou formu volby.

Tabulky k plánování věcných zdrojů byly zpracovány panelem expertů, který byl složen z příslušníků úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOB a KŘ) HZS HKK, a dále na základě konzultací s pracovníky krizového řízení ORP. Při kolektivním rozhodovacím procesu bylo definováno:

• Bude zpracováno sedm tabulek k plánování věcných zdrojů. V HKK může osm typů nebezpečí způsobit vznik krizové situace (dlouhodobé sucho, přívalová povodeň, extrémní vítr, povodeň, zvláštní povodeň, narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu, narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu a epidemie). Epidemie byla z tohoto řešení vyjmuta, protože jako jediná je řešena z úrovně kraje.
• Věcné zdroje budou rozděleny do čtyř oblastí – prostředky nouzového přežití obyvatelstva, speciální prostředky, služby nouzového přežití obyvatelstva a speciální služby.
• V každé tabulce bude určena neměnná sada položek z číselníku nezbytných dodávek pro plánování potřeb.
• U každé zařazené položky bude určen rozsah – minimální a maximálně možná plánovaná potřeba na 100 osob.
• U vybraných položek bude možné nastavit podmínky, které omezují použití pravidla plánované potřeby na 100 osob.
• U každé položky bude uvedeno, zdali je zajištění dodávky vyžadováno pouze jednorázově nebo denně.

Příklady částí zpracovaných tabulek k plánování věcných zdrojů

a) Přívalová povodeň – prostředky nouzového přežití obyvatelstva (kompletní přehled položek z části „prostředky nouzového přežití obyvatelstva“)

Pracovní postup při plánování věcných zdrojů

Krok 1 – stanovení násobku ohrožených osob

V dubnu roku 2016 byla usnesením vlády ČR č. 369 schválena závěrečná zpráva „Analýza hrozeb pro ČR“. Následně jsme v součinnosti s krajem a ORP přistoupili k provedení multikriteriální analýzy rizik a identifikovali hrozby, které mohou způsobit vznik krizové situace. Pouze pro tyto hrozby bylo zhotoveno rozpracování typových plánů do operativní části krizových plánů. Ve zpracované multikriteriální analýze rizik se mimo jiné hodnotil dílčí koeficient ohrožení osob (K_O2), který byl určen na základě kvalifikovaného odhadu počtu ohrožených osob. S kvalifikovaným odhadem počtu ohrožených osob zaokrouhleným směrem nahoru na stovky jsme pracovali při stanovení násobku ohrožených osob.


Hodnota 100 ve jmenovateli vychází z tabulek k plánování věcných zdrojů, které jednotně pracují s parametrem plánována potřeba na 100 osob.
Násobek ohrožených osob nám určuje, kolikrát budeme násobit konkrétní plánovanou potřebu na 100 osob, abychom získali výslednou plánovanou potřebu.

Krok 2 – stanovení plánované potřeby na 100 osob

Krok 4 – stanovení celkové potřeby věcných zdrojů pro řešení krizových situací

Prezentovaná metodická pomůcka představuje jednoznačný návod, jak postupovat v procesu přípravy na krizové situace v oblasti plánování nezbytných dodávek. Jejími silnými stránkami jsou jednotný přístup k plánování věcných zdrojů, zjednodušení procesu plánování a relevantní hodnota požadavku věcného zdroje. V případě potřeby je možná jednoduchá revize výstupních dat (přidání položky, úprava parametru maximum– minimum).

V metodické pomůcce jsou také zapracované podněty, které jsme vygenerovali v rámci skupinové diskuze. Při řešení otázky stravování obyvatelstva jsme se řídili definicí ze zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Zredukovali jsme seznam položek z oblasti stravování na základní sortiment tak, abychom uspokojili základní potřeby fyzických osob a umožnili jejich přežití bez těžké újmy na zdraví. Při výběru položek z číselníku nezbytných dodávek jsme hodnotili obecnou nedostupnost položky na trhu a její význam pro řešení krizové situace. Položky běžně dostupné a méně významné jsme do tabulky plánování věcných zdrojů nezařazovali.

Při zpětném hodnocení metodické pomůcky jsme vymezili její slabé stránky. U položek z oblasti stravování jsme neřešili energetické hodnoty potravin k zohlednění energetického výdeje osob a stravu jsme omezili pouze na dietní. V podstatě nepočítáme se zajištěním speciální stravy pro osoby s diagnostikovaným onemocněním typu celiakie nebo s laktózovou intolerancí, novorozence, kojence a batolata. Dále metodická pomůcka neumí pracovat se stanovením nezbytné potřeby na osobu za jednotku času a neumí zohlednit nezbytný počet prostředků k velikosti zasaženého území (například počet kusů ručníků pro jednu osobu na sedm dní nebo množství vysoušečů na určitý počet zaplavených objektů při řešení krizové situace „povodeň“). S popsanými slabými stránkami se postupně seznamujeme a zvažujeme úpravu metodické pomůcky.

kpt. Ing. Ondřej SLEZÁK, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv autora

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook