Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 12/2008

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek HZS Středočeského kraje na požár ve výrobním závodě AKUMA, a.s. Seznamujeme s POZNATKY z využití mobilního ohňového simulátoru v přípravě hasičů, INFORMUJEME o taktickém cvičení ROPA 2008, o činnosti nevládních subjektů činných v ochraně obyvatelstva ve Francii, o prioritách nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU pro oblast civilní ochrany. Přinášíme POZVÁNKU na výstavu Kriminalistika proti zločinu konanou k 50. výročí Kriminalistického ústavu Praha, jehož experti se podílejí také na zkoumání vzniku příčin požáru u významnějších případů. V PŘÍLOHÁCH se věnujeme zkouškám koordinace požárně bezpečnostních zařízení a systému ventilace v tunelu Klimkovice, otiskujeme souhrnný obsah letošního ročníku časopisu. 

Priority znamenají hlavní cíle, které si členský stát EU určí v rámci svého „půlročního“ programu v době, kdy předsedá v Radě EU. Každý členský stát má právo ve spolupráci s Evropskou komisí a Generálním sekretariátem Rady EU si vytyčit priority, o kterých bude jednat v Radě EU během svého předsednictví. Při výběru priorit a předsednického programu spolupracovala ČR s Francií, která momentálně předsedá Radě EU a se Švédskem, které bude předsedat po České republice v rámci tzv. 18-ti měsíčního předsednictví.

Priority českého předsednictví v oblasti civilní ochrany

Zvýšení informovanosti obyvatel EU o problematice civilní ochrany s cílem zvýšit jejich povědomí o možnostech prevence, varování před mimořádnými událostmi a vhodném chování během mimořádných událostí

V běžném životě občan zažije nespočet drobných událostí, které považuje ze svého hlediska za mimořádné. Mohou být příjemné i nepříjemné. Na druhé straně se může setkat s událostmi, které svým charakterem vážně ohrožují zdraví a životy lidí a způsobují velké škody na materiálních hodnotách a životním prostředí, jako např. živelní pohromy, ropné havárie či havárie s únikem nebezpečných látek, ale i dopravní nehody nebo různá zranění.
Aby byl občan schopen takovou situaci zvládnout co možná nejlépe a svým chováním usnadnil zasahujícím složkám IZS její řešení, je nutné zvýšit a prohloubit jeho informovanost nejen o možných nebezpečích, ale i o správných postupech a chování v případě ohrožení nebo při vzniku mimořádné události.

Cílem tohoto tématu je využití všech dostupných komunikačních prostředků, aby se dostaly k co nejširší veřejnosti informace nejen o možném ohrožení, ale také o tom, jak lze předcházet vzniku mimořádných událostí, jak být připraven a jak reagovat v případě, kdy mimořádná událost nastane. Je třeba připravit občana k zabezpečení vlastní ochrany a poskytnutí pomoci i ostatním v případě vzniku mimořádné události a tím snížit riziko vzniku paniky, snížit ztráty na životech a zdraví občanů, snížit škody na materiálních hodnotách a životním prostředí. Včas informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů, ale dobrá informovanost také přispívá k pochopení důvodů pro přípravu a realizaci některých preventivních opatření.

Záměr bude realizován standardním postupem EU, tj. předložením návrhu a jeho projednáním v pracovní skupině Rady pro civilní ochranu (PROCIV), Výboru stálých zástupců členských zemí (EUCOREPER) a nakonec Radě pro justici a vnitřní věci (JHA). Téma bude také námětem samostatného semináře, který se uskuteční v termínu 18. až 20. února 2009 v Brně.

Předpokládaná osnova materiálu:

→ definice informování
Informování je souhrn organizačních, technických a provozních opatření k předávání zpráv obyvatelstvu a dalším cílovým skupinám o charakteru ohrožení, o možném vzniku mimořádné události nebo o vývoji a přijímaných opatřeních k ochraně životů, zdraví, majetku a životního prostředí při nastalé mimořádné události.
→ obsahové zaměření
→ možné hrozby na teritoriu EU (terorizmus, přírodní katastrofy, průmyslové, radiační  a chemické havárie apod.),
→ návyky a chování občanů při hrozbě a vzniku mimořádné události (chování po zaznění varovného signálu, informace o evakuaci, zásady opuštění bytu, obsah evakuačního zavazadla, improvizovaná ochrana, ukrytí, postup při nalezení podezřelého zavazadla či zásilky, zásady chování při povodni, zásady první pomoci apod.).
→ roviny informování
→ evropská úroveň,
→ národní úroveň,
→ kraj/region,
→ obec,
→ právnické a podnikající fyzické osoby.
fáze informování
→ před mimořádnou událostí (preventivně výchovná činnost)
Informace, které jsou sdělovány občanovi v době, kdy bezprostředně nehrozí žádná mimořádná událost s cílem připravit ho na případnou mimořádnou událost tak, aby byly co nejvíce eliminovány ztráty na životech, zdraví, majetku a životním prostředí, zabránilo se panice a občan by byl schopen účelně ochránit sebe a pomoci svým spoluobčanům.
→ při hrozbě nebo vzniku mimořádné události
Jde o tzv. tísňové informace, které následují bezprostředně po varovném signálu a sdělují občanovi bližší informace o hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Obsahují také informace o následném chování obyvatel, o průběhu mimořádné události a o postupu záchranných složek při záchranných a likvidačních pracích.
→ po mimořádné události
Informace jsou zaměřeny na obnovu postiženého území, na doporučení jak žádat případná odškodnění, kde hledat psychologickou pomoc apod.
→ cílové skupiny
→ děti a školní mládež,
→ dospělé obyvatelstvo,
→ cizinci,
→ občané EU mimo území EU.
→ formy informování
→ hromadné sdělovací prostředky (televize, rozhlas, tisk),
→ internet,
→ občanská sdružení,
→ technické prostředky varování (sirény),
→ SMS zprávy,
→ příručky a informační materiály,
→ soutěže,
→ dny otevřených dveří,
→ projekty,
→ výuka na školách,
→ výchovné programy,
→ poradenská činnost.
→ problémy
→ nedostatečná ochota a spolupráce veřejnoprávních sdělovacích prostředků,
→ nedostatečné zázemí pro výuku na školách (dořešit plošnou přípravu učitelů),
→ vydávání pomůcek, samostatný předmět ve školách,
→ přetrvávající nízká úroveň znalostí mezi obyvatelstvem,
→ jazyková vybavenost obyvatelstva EU.
→ závěry a doporučení
Výsledkem by mělo být sjednocení postupů a návyků chování občanů EU po zaznění varovného signálu (či jiného způsobu varování), popřípadě vytvoření jednotného minimálního standardu informování obyvatel ve všech členských státech EU.
Cíl: Výsledkem by měly být přijaté závěry Rady k této problematice.

Zlepšení práce „Monitorovacího a informačního střediska“ a jeho spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi
Monitorovací a informační středisko (MIC) je zřízeno a spravováno Evropskou komisí konkrétně Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV). Toto středisko hraje důležitou roli při mimořádných událostech. Střediskem MIC procházejí požadavky na pomoc od postižené země a také nabídky pomoci, které nabízejí členské státy postižené zemi. Prostřednictvím MIC Daily (systém předávání denních zpráv) podává středisko aktuální informace a varování ohledně přírodních katastrof.
Posílení MIC je jedna z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti civilní ochrany. Rada EU tento záměr podpořila v dokumentu č. 10014/07 „Závěry Rady o posílení koordinační kapacity Monitorovacího a informačního střediska v rámci mechanismu civilní ochrany“.
Posílení MIC by mělo spočívat zejména ve zvýšení jeho monitorovacích a analytických kapacit, tj. v zesílení jeho schopnosti shromažďovat a analyzovat informace a poskytovat poradenství členským státům ohledně logistického zajištění. Uvažuje se i o možnosti nasazení zaměstnanců MIC, kteří by byli v permanentní pohotovosti.
Dalším navrhovaným opatřením je přeměna MIC na operační středisko pro evropské zásahy civilní ochrany, která by vedla ke zdokonalení předvídání a sledování mimořádných událostí v reálném čase a koordinaci operačních zásahů. Návrh opatření dále zahrnuje systémy včasného varování, poskytování odborné podpory o dostupných dopravních prostředcích členským státům, zintenzivnění školení a cvičení pro odborníky z členských států, využití sytému GALILEO a nástrojů v rámci iniciativy Globálního monitorování pro životní prostředí a bezpečnost (GMES), dopravní zajištění a vyhodnocování dosavadních zkušeností.
Členské státy se mohou zapojit do tohoto procesu tím, že poskytnou experty s odbornou kvalifikací.
Také se předpokládá užší spolupráce mezi MIC a skupinou expertů OSN ve věcech odhadu, předpovědi a ohodnocení velikosti katastrofy (tzv. UNDAC týmy). Úřad pro koordinaci humanitární činnosti OSN (UNOCHA) navrhuje vytvoření protokolů pro výměnu informací o mimořádných událostech mezi MIC a koordinačním centrem UNOCHA v Ženevě.
Posílení MIC přispěje ke zlepšení schopnosti reakce na katastrofy, jejich předcházení, připravenosti na ně a také obnově po nich.
Cíl: Zahájení diskuze na téma posílení MIC.

Zřízení Evropské vzdělávací sítě odborné přípravy pro civilní ochranu a humanitární operace
Z důvodů vysokých požadavků připravenosti na katastrofy je potřeba zlepšit vzdělávací systém na evropské úrovni. To je hlavní důvod pro zřízení evropské vzdělávací sítě, která zajistí jednotné vzdělání osob v oblasti krizového řízení. Tato síť by měla též zlepšit odezvu evropské pomoci při katastrofách třetím zemím. Počítá se také se zintenzivněním spolupráce mezi EU a OSN v této oblasti. Dle návrhu propojí vzdělávací síť jednotlivá odborná výuková a výcviková střediska členských států. Komise navrhla zřízení „sítě“ do konce roku 2009.
Hlavní cíle vzdělávací sítě
→ organizace kurzů zaměřených na všechny fáze mimořádných událostí, školení, cvičení za použití nejmodernějších technologií a výměny expertů,
→ využití nejlepších zkušeností z aktuálních mimořádných událostí,
→ profesionální kontakt mezi účastníky,
→ respektování mezinárodních pravidel.
Vzdělávací síť by měla mít svou řídicí a organizační strukturu, která bude definována později.
Koncepční rámec
→ zřízení stálé a udržitelné „sítě“ vzdělávání, využití dosavadních zkušeností na poli krizového managementu a sdílení odborných znalostí členských států, Komise a dalších důležitých zainteresovaných subjektů,
→ vytvoření učebních osnov pro národní výcviková centra,
→ zaměření výcviku podle aktuálních potřeb,
→ rozvoj spojení mezi školenými experty a jejich dostupnosti během mimořádných událostí,
→ zaměření na širší osazenstvo - aktivity budou organizovány pro krizový management, experty a management civilní ochrany členských států, vojenský management, evropské instituce a organizace a nevládní organizace,
→ společná součinnost více subjektů na evropské, ale i mezinárodní úrovni (humanitární pomoc, civilní ochrana, životního prostředí a jiné),
→ organizování výměny expertů v rámci sítě se třetími zeměmi.
Cíl: Pokračování diskuze a práce na vzniku vzdělávací sítě a tvorba minimálních standardů výuky.
Dne 27. listopadu 2008 měly být na jednání Rady JHA schváleny „závěry Rady“ k tomuto bodu pod číslem 15520/08. Česká republika bude pokračovat v práci, kterou převezme od francouzského předsednictví.

Rozvoj evropské schopnosti boje proti hrozbám CBRN
Další prioritou českého předsednictví je problematika rozvoje evropské schopnosti boje proti CBRN (chemickým, biologickým, radiačním a nukleárním) hrozbám. Touto oblastí se EU zabývá delší dobu, především po 11. září 2001 se zintenzivnila spolupráce zaměřená na prevenci proti těmto hrozbám. V roce 2002 byl přijat Radou EU a Evropskou komisí CBRN Program. Zároveň byl také přijat Inventář nástrojů EU, který má CBRN program podpořit, především v oblasti prevence a snížení dopadů CBRN hrozeb. V roce 2008 vznikl nový CBRN inventář, který aktualizuje původní z roku 2002 a Bio inventář z roku 2007. Inventář je zaměřený na prevenci, připravenost a odezvu CBRN rizikům v oblasti zdraví lidí, zvířat, rostlin, na výzkum, životní prostředí, civilní ochranu a další.
Na CBRN problematiku bylo zaměřeno cvičení VAR , které pořádalo francouzské předsednictví. Cvičení VAR (proběhlo v režimu „VYHRAZENÉ“) se konalo 4. až 6. listopadu 2008. Na základě pozvání od francouzské ministryně vnitra, zámoří a místní samosprávy se za Českou republiku zúčastnili genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, další zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR a devatenáctičlenný dekontaminační tým. Cílem bylo otestovat všechny organizační a velicí složky země, která je obětí rozsáhlého teroristického útoku zahrnujícího CBRN složky a aktivaci Mechanismu CO s žádostí o pomoc adresované na členské státy.
Cíl: Vedení diskuze o zlepšení spolupráce v boji proti CBRN hrozbám.

Schválení a operační nasazení modulů CO
Operační nasazení modulů civilní ochrany patří také mezi priority českého předsednictví v oblasti civilní ochrany. Moduly slouží jako prostředky pro záchranné práce při závažných mimořádných událostech. Jsou vytvořeny z vnitrostátních zdrojů členského státu na principu dobrovolnosti.
Momentálně je zaregistrováno 79 modulů ze 17 členských států.
Typy modulů:
1. Modul pro vysokokapacitní odčerpávání vody (odčerpává vodu ze zaplavených oblastí, čerpá vodu pro hašení požárů).
2. Modul na čištění vody (zajišťuje pitnou vodu, kontroluje kvalitu vody).
3. Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (MUSAR) (vyhledává, lokalizuje a zachraňuje oběti, které jsou pod troskami zřízených domů, vyprošťuje osoby při dopravních nehodách
a poskytuje první pomoc).
4. Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách (HUSAR) (vyhledává, lokalizuje a zachraňuje oběti, které jsou pod troskami zřícených domů, vyprošťuje osoby při dopravních nehodách
a poskytuje první pomoc).
5. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků (provádí hašení ze vzduchu při velkých lesních požárech a požárech vegetace).
6. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel (provádí hašení ze vzduchu při velkých lesních požárech a požárech vegetace).
7. Předsunutá zdravotnická jednotka (na místě katastrofy provádí třídění pacientů (triage), stabilizuje jejich stav a připravuje je na převoz do nemocnice).
8. Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií (na místě katastrofy provádí třídění pacientů (triage), provádí nezbytné chirurgické zákroky k záchraně života, stabilizuje stav zraněných a připravuje je na převoz do nemocnice)
9. Polní nemocnice (zajišťuje lékařskou péči).
10. Letecká evakuace obětí katastrofy (přepravuje zraněné do nemocnice).
11.  Nouzové dočasné přístřeší (zabezpečuje přístřeší a základní služby do doby než oběti převezmou místní instituce či humanitární organizace; obsahuje stany s vytápěním, generátory elektrické energie, hygienická zařízení, dodávku pitné vody, přístřeší pro společenské aktivity).
12. Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) (zaznamenává nebezpečí, vymezuje zamořené oblasti, provádí odběr vzorků).
13. Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN (Vyhledávání a záchranné práce za použití speciálních oděvů).
Česká republika dosud deklarovala dva moduly MUSAR a dále připravuje schválení dalších modulů:
→ Modul č. 1: Vysokokapacitní odčerpávání – registrace proběhla v listopadu letošního roku.
→ Modul č. 3: Vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (MUSAR) - tento modul je registrován již od května 2008.
Byla podána žádost o grant od EU na provozní vybavení a zvýšení kapacity na těžké podmínky.
→ Modul č. 7: Předsunutá zdravotnická jednotka.
→ Modul č. 8: Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií.
→ Modul č. 9: Polní nemocnice.
Moduly č. 7 a č. 8 budou registrovány do konce roku 2008. Modul č. 9 v roce  2009.
→ Modul č. 11: Nouzové dočasné přístřeší – bude registrován v roce 2009.
 Podílet se na něm bude záchranný útvar HZS ČR Hlučín.
→ Modul č. 12: Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) – registrace proběhne do 31. ledna 2009.
→ Modul č. 13: Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN - registrace bude řešena až v roce 2010.
Česká republika se aktivně účastní jednání o vývoji problematiky modulů.
Cíl: Snaha o vedení diskuze o zvýšení počtu modulů a vytváření nových typů modulů.
Dne 27. listopadu 2008 byly na jednání Rady JHA schváleny „Závěry Rady na posílení kapacit civilní ochrany skrze systém vzájemné evropské pomoci založené na modulech CO členských států“ pod číslem 15653/2/08.

Prevence katastrof na úrovni EU
Sdělení Komise k tomuto tématu je očekáváno v březnu 2009. Dokument se zaměří na vztah prevence katastrof ke zlepšení znalostí a implementaci určitých evropských nástrojů např. společné zemědělské politiky včetně rozvoje venkova, kohezního a strukturálních fondů, souvislostí mezi prevencí, připraveností a odezvou a čelení specifickým rizikům.
Cíl: Problematikou prevence katastrof se bude jako svou hlavní prioritou v pracovní skupině Rady pro civilní ochranu (PROCIV) zabývat Švédsko. Cílem českého předsednictví je začít diskuzi k tomuto komplikovanému dokumentu tak, aby Švédsko mělo snazší vstup do svého předsednictví, kde chtějí schvalovat závěry Rady na toto téma.
Česká republika oficiálně představila své priority na jednání PROCIV v Bruselu počátkem prosince letošního roku. Předání agendy od francouzského předsednictví proběhne na TAKE-OVER MEETINGU v Praze ve dnech 7. až 8. ledna 2009.
Česká republika bude pořádat dvě akce v rámci svého předsednictví, a to expertní seminář v Brně ve dnech 18. až 20. února 2009 a Setkání generálních ředitelů CO v Praze ve dnech 22. dubna - 24. dubna 2009. Program jednání je připravován Komisí.
Z bilaterálních jednání s Evropskou komisí, Generálním sekretariátem Rady a některými členskými státy bylo zjištěno, že výše uvedené priority budou kladně přijaty a na úrovni EU obecně podporovány. Proto předsednický tým MV-generálního ředitelství HZS ČR věří, že v pracovní skupině PROCIV bude předsednictví úspěšné a že dosáhneme vytyčených cílů.

kpt. Ing. Daniel DITTRICH, kpt. Bc. Barbora NĚMCOVÁ, kpt. Ing. Lenka UHLÍŘOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook