Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 7/2009

V TOMTO ČÍSLE: Analýza zásahu složek IZS při likvidaci následků POVODNÍ, které postihly Českou republiku v červnu letošního roku. Seznamujeme s rozhodnutím Ústavního soudu o ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU Veřejného ochránce práv na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Přinášíme ROZBOR ZÁSAHU jednotek PO na požár skladiště balíků slámy a sena v obci Stará Ves nad Ondřejnicí, který komplikovalo množství skrytých ohnisek požáru. Seznamujeme s inovacemi NOREM požární bezpečnosti staveb v oblasti vnějších tepelných izolací obvodových stěn staveb. Prezentujeme závěry KONFERENCE Medicína katastrof. Seznamujeme s programem BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU v oblasti civilní bezpečnosti v Německu. Otiskujeme rozsáhlý materiál o přijatých opatřeních proti VIRU tzv. prasečí chřipky. Přinášíme VÝSLEDKY XXXVIII. Mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a v neposlední řadě POZVÁNKU na XIV. ročník Mezinárodní hasičské soutěže CTIF.  

Ve dnech 21. a 22. května 2009 se v Lichtenštejnském paláci v Praze uskutečnila konference Evropského fóra pro bezpečnostní komunikaci s veřejností „Public Safety Communication Europe Forum 4^th Assembly Conference”. Jejím pořadatelem bylo Evropské fórum veřejné komunikace PSC , které pracuje pod záštitou EU od roku 2006 a věnuje se komunikaci jako prostředku pro zvýšení bezpečnosti obyvatel. Záštitu nad konferencí, která se konala u příležitosti českého předsednictví EU, převzal Úřad vlády ČR a Ministerstvo vnitra. Účastnilo se 105 odborníků z 34 zemí Evropy, především z členských zemí EU.

Komunikace je v EU chápána jako jeden z prostředků/nástrojů pro zvyšování bezpečnosti obyvatelstva. Proto se jí nyní věnuje zvláštní pozornost a na její zajištění se věnují prostředky ve výzkumu i v zakázkách.

Náměstkyně ministra vnitra Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová shrnula cíle Ministerstva vnitra, prosazované v průběhu českého předsednictví. Ministerstvo vnitra zastřešuje projekt „Zvýšení informovanosti při nouzových situacích a ochrana kritické infrastruktury“. Připomněla též závěry konference výzkumné a vývojové základny EU, která se konala letos v Tallinu a která se věnovala problematice krizového řízení při mimořádných událostech (Disaster Management) a zdůraznila, že základem pro zvyšování bezpečnosti je prevence a provázané aktivity mezi prevencí, připraveností, odezvou a obnovou.

Náměstkyně předsedkyně Výboru pro evropské záležitosti při Úřadu vlády PhDr. Jana Hendrichová uvedla, že konference „Public Safety Communication Europe Forum 4^th Assembly Conference” patří mezi 20 přídavných akcí, které se konají u příležitosti českého předsednictví EU. Ocenila, že předmětná konference propojuje bezpečnostní aspekty v globálním světě a komunikaci.

Komunikace s veřejností

Komunikace byla jako specifický obor sledována konferencí z pohledu výzkumu, průmyslu a uživatelů. Především byl diskutován pohled uživatelů, kteří mají z důvodu své značné rozmanitosti velmi různorodé potřeby a požadavky. Na základě různých kompetencí se požadavky na informace v oblasti obsahu, formátu, přesnosti, úplnosti, kvality, vypovídací schopnosti, rychlosti dodání apod., značně liší. Je nutné například respektovat, že požadavky veřejné správy na informace při strategickém řízení jsou jiné než požadavky záchranářů a veřejné správy při zvládání nouzových či krizových situací, atd. Také prostředky pro rozšiřování, přenos a příjem informací jsou závislé na možnostech jednotlivých uživatelů. Veřejnost se musí aktivně podílet na odezvě i obnově, proto důležitým faktorem pro zvládnutí kritických situací je komunikace s veřejností. Je nutné respektovat požadavek, že těmto informacím musí veřejnost rozumět a umět je použít a proto je nutné informace přizpůsobit znalostem a možnostem jednotlivých cílových skupin. Způsob podání informací musí být takový, aby vyvolal konstruktivní přístup a především zabránil panice a chaosu. Všeobecně je podporována zásada racionální komunikace vedoucí k řešení problémů (Problem Solving), tj. „správné informace ve správný čas, na správném místě a správným lidem“.

Pravdivost a přesnost informací

Z pohledu komunikace si je nutné uvědomit, že při nouzových a kritických situacích, které mohou vyústit v humanitární krize, jsou omezeny až značně omezeny prostředky komunikace a přitom rostou nároky na komunikaci. Vyhodnocení komunikace při kritických situacích, která byla provedena v USA i EU v posledních letech, odhalila, že v řadě případů jsou rozšiřovány nesprávné informace. Z tohoto pohledu byl například detailně rozebrán případ hurikánu Katrina. V oblasti komunikace jsou důležité dva základní, vzájemně propojené aspekty, a to věcný a informační. Věcný je spojen se správností, přesností a vypovídací hodnotou informací rozšiřovaných komunikačními prostředky v oblasti technických, organizačních, finančních, sociálních a dalších úseků lidských činností. Informační klade důraz na přesné, včasné a srozumitelné dodání specifikovaného souboru informací předem určeným subjektům, například záchranářům, kteří zajišťují první odezvu na nepříznivou událost (běžně se pro ně používá označení First Responder) nebo veřejnosti (prostřednictvím systémů vyrozumění a varování).

Kvalitní informační technologie

Konference se věnovala také aspektům spojeným s informačními technologiemi. Výsledky dokončených projektů EU (CI2010, CHRIST, WINTSEC, REACT, DECISION, OASIS, MEDSI) i výsledky Evropského fóra PSC ukázaly, že pro zajištění kvalitní komunikace při nouzových a kritických situacích z informačního pohledu je nutné mít připraveny alternativní technologie pro komunikaci o bezpečnosti s veřejností, které zajistí koordinovaný a cílený přenos informací specifikovaným cílovým skupinám. Je nutné vytvořit národní koordinační centra, která budou mít zálohované katalogy platných informací pro různé cílové skupiny, plány pro nouzový provoz kybernetické infrastruktury, plány kontinuity pro kritické části kybernetické infrastruktury i plány a postupy pro rychlou obnovu provozu kybernetické infrastruktury. Jelikož existuje mnoho neznalostí v oblasti provozu kybernetické infrastruktury, je pro tento případ možné používat EU vydanou příručku „Best Practice Interoperability Guide“. Pro potřeby národních center výzkumníci připravují cestovní mapu (Road Map), která pro případ nouzových a kritických situací, rozlišených podle povahy mimořádných událostí, vyznačí komunikační kanály k zásadním cílovým skupinám, obsahy a formy přenášených informací zohledňující potřeby jednotlivých cílových skupin. Na základě sledování zpětných vazeb se bude cestovní mapa dále zdokonalovat.

Národní koordinační centra

Při budování národních center a jejich propojení v rámci EU je nutné zohlednit, že technická provedení a vybavení komunikačních prvků i sítí i přenosové charakteristiky sítí jsou a budou i nadále velmi různorodé jak uvnitř jednotlivých států, tak i uvnitř a vně EU, a proto je zapotřebí řešit otázky kompatibility výstupů. V EU se zatím předmětná otázka diskutuje a uvažuje se o kladech a nedostatcích řešení, které přijaly USA – právně definovaly požadavky, které musí splňovat komunikační sítě pro bezpečnostní sdělení obyvatelstvu, aby byla zajištěna jejich interoperabilita.

Komunikační prostředky

Možnosti různých disponibilních komunikačních prostředků jsou rozdílné, proto lze používat jak radiové, tak moderní satelitní komunikační prostředky. Druhé jmenované jsou sice zatím nákladné, ale jsou z existujících komunikačních prostředků nejspolehlivější.

Pro potřeby záchranářů pro komunikaci zaměřenou na bezpečnostní komunikaci s veřejností se v EU zvažuje vymezit rozsah frekvencí 300 – 470 MHz. V této souvislosti se také z pohledu nákladů metodou CBA (Cost Benefit Analysis) posuzují výhody a nevýhody použití komerčních komunikačních sítí.

Pozornost terminologii

Oblast komunikace pro potřeby komplexní bezpečnosti se teprve vytváří, a proto EU věnuje značnou pozornost vytvoření terminologie. Z důvodů analýzy a poučení z mnohých problémů spojených s komplexní bezpečností, které vznikly špatným chápáním a nebo používáním různě definovaných pojmů (některá opatření a činnosti dokonce přinesly ztráty, škody a újmy na chráněných zájmech), se při vytváření slovníku prosazuje následující pojetí, na kterém se shoduje velká většina odborníků EU, a to: „Při tvorbě nového oboru či při sestavování nového pohledu na určitý obor je pro terminologii důležitý koncept oboru.“ To znamená, že pro diskuse o oboru a pro aplikaci příslušných odborných a právních opatření je nutné mít vždy na zřeteli příslušnou terminologii s tím, že zvláště u vznikajících oborů se připouští několik konceptů a u každého z nich vlastní terminologie. Dokud není všeobecně přijatý jeden koncept oboru, počítá se s domluvou, při diskusích i aplikacích, jaký koncept se zvažuje, a určí se tím terminologie. Stejný přístup se respektuje, když se propojují dílčí obory, například oblast prevence, připravenosti, odezvy a obnovy, protože v dílčích oblastech jsou z historických důvodů používány různé pojmy. V komplexním oboru je nutné definovat pojmy na základě logických souvislostí, aby nedošlo k vážným nedorozuměním. Tento stav terminologie je v ČR v oblasti komplexní bezpečnosti i kritické infrastruktury.

Komplexní bezpečnost

V oblasti komunikace na úseku komplexní bezpečnosti se při diskusích odborníků střetávají stále dva pohledy, a to věcný a informační. Každá z vyjmenovaných skupin si myslí, že je důležitější a mnoho úsilí se ztratí prosazováním tohoto faktu. Skutečnému řešení problémů by pomohla vzájemná věcná spolupráce obou skupin odborníků, zacílená na zajištění komplexní bezpečnosti veřejnosti bez soupeření o důležitost.

doc. RNDr. D. PROCHÁZKOVÁ, DrSc.
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook