Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 9/2009
V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek PO při požáru rekreačního zařízení v Rovensku pod Troskami spojeného s velmi složitou evakuací osob. POZNATKY z cvičení požárního zásahu v podzemní garáži s automatickým parkovacím systémem a z realizace opatření na letišti Praha-Ruzyně proti hrozbě zavlečení nového viru chřipky H1N1. PŘIPOMENUTÍ 60. výročí podepsání Ženevských úmluv o ochraně obětí válek.
VÝSLEDKY studie problematiky evakuace obyvatelstva v ČR. ZKUŠENOSTI se zapojováním dobrovolníků do likvidace následků mimořádných událostí ve městě Třinci. PRAKTICKÉ RADY, jak zasílat chemické látky a přípravky. PŘÍLOHA – vzory dokladů, kterými se prokazuje splnění podmínek požární bezpečnosti staveb.
Česká republika se neustále připravuje na možný vznik a potřebu řešení mimořádných událostí a jejich následků. Nejvyšší prioritu při této přípravě má příprava na zamezení rozvoje vlastní mimořádné události a její likvidaci. Řešení následků na majetku města a soukromých osob je proto odsouváno na pozdější dobu. Jednou z možností, jak získat síly, které budou odstraňování následků provádět již paralelně se zásahem, je využití dobrovolníků, kteří z různých pohnutek budou chtít pomoci. Problém však je, kteří dobrovolníci, kdy a jak mohou pomoci.
Dobrovnolníci ve městě TřinciV článku „Plánování dobrovolné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích“ autorů por. Ing. Tomáše Hendrycha, mjr. Ing. Antonína Krömera a plk. Ing. Libora Folwarczného, Ph.D., publikovaném v časopisu 112 č. 4/2009, jsou popisovány jako základní dokumenty v oblasti dobrovolnictví zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Je důležité podotknout, že ani jeden z těchto zákonů nebyl připraven jako právní rámec dobrovolnictví. Přínosem zákona o dobrovolnické službě je sjednocená definice forem dobrovolné činnosti a stanovení podmínek, za kterých má tato práce probíhat. Zákon se však týká pouze dobrovolné činnosti nějakým způsobem podporované státem, v ostatních případech závisí vše na dohodě zúčastněných stran. V případě krizového zákona již jeho název určuje, že je primárně vytvořen pro jinou oblast, než je dobrovolnictví.
Problematikou zapojování dobrovolníků se již několik let zabývá město Třinec. Impuls k zahájení prací byl dán zapojením tohoto severomoravského města do evropského projektu MIRIAD 21, který se zabýval rizikem průmyslových havárií a ochranou obyvatel. Jeho garantem a hlavním organizátorem byla francouzská národní asociace starostů a zvolených zástupců, jejichž cílem je realizace politiky respektující životní prostředí a principy udržitelného rozvoje - Les Eco Maires („sdružení ekologických starostů“). Toto sdružení je tvořeno sítí 1900 členů (místních úřadů samospráv a státní správy) a 2000 partnerů z Francie a z celé Evropy. Později, konkrétně v prosinci 2006, kdy Rada města Třince rozhodla o zapojení města, se podařilo navázat dalším projektem VADEME (VOLUNTEERS AND DEMOCRACY IN EMERGENCY - Dobrovolnictví a demokracie při mimořádných událostech), který je zaměřen na sjednocení postupů zapojení a účasti dobrovolníků v civilní ochraně a při likvidaci následků mimořádných událostí. Posláním projektu VADEME je navrhnout metodu vytvoření místní skupiny dobrovolníků zapojených do civilní ochrany s přihlédnutím na potřebu soustředit činnosti vedoucí k předcházení krizových situací. Projekt byl financován Evropskou komisí (DG ENV).
Po svém zapojení do projektu začal Městský úřad Třinec, úsek krizového řízení, řešit zařazení dobrovolníků do civilní ochrany a krizového řízení. Vznikl problém, jakým způsobem a jakými formami bude prakticky realizováno zapojení dobrovolníků na území města, protože v rámci České republiky se touto otázkou na úrovni měst ještě pravděpodobně nikdo nezabýval.
Průkaz dobrovolníkaPlán zapojení dobrovolníků
Po důkladném zvážení se pracovníci Městského úřadu Třinec PhDr. Jan Kaizar a Mgr. Ladislav Chromec rozhodli řešit otázku zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci formou samostatného dokumentu, nazvaného „Plán zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci“ (dále jen „plán zapojení dobrovolníků“), který předpokládali zařadit do přílohové části „Rozpracování vybraných úkolů Krizového plánu Moravskoslezského kraje určenou obcí Třinec“. Zde je na místě zdůraznit, že se jednalo o průlomový a odvážný počin, lépe řečeno „pokus“, jehož výsledek nebyl dopředu jasný.
Městským úřadem byly osloveny dvě nestátní neziskové organizace, které ve městě působí, jsou s nimi velmi dobré zkušenosti ze vzájemné spolupráce v jiných oblastech a které projevily aktivní zájem a ochotu zapojit se do projektu VADEME, a to občanské sdružení ADRA a Slezská diakonie. Důvodem pro tento krok byla nemožnost zapojit a připravovat dobrovolníky přímo orgány města. Takto vznikly dvě skupiny dobrovolníků, které bude možné v případě potřeby zapojit do pomoci ve prospěch města.
Protože byla první fáze spíše fází výzkumu než aplikace, byla navázána úzká spolupráce s vedoucím Laboratoře výzkumu a managementu rizik, Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava prof. RNDr. Pavlem Danihelkou, CSc., a s doc. Ing. Markem Smetanou, Ph.D., z katedry požární ochrany a ochrany obyvatelstva téže vysoké školy.
V průběhu roku 2007 se uskutečnila řada společných pracovních schůzek za účasti zástupců všech stran (město Třinec, VŠB-TU Ostrava, ADRA, Slezská diakonie), na kterých byly jednotlivé kroky upřesňovány. Návrh plánu zapojení dobrovolníků byl dokončen v listopadu 2007 a následně byl předložen k projednání bezpečnostní radě určené obce – města Třince a Radě města Třince. Oba orgány doporučily jeho realizaci.
Protože plán zapojení dobrovolníků je jedním z dokumentů v systému krizového řízení, je jeho schválení v kompetenci starostky města Třince. Ta jej také počátkem prosince 2007 schválila s nabytím účinnosti k 1. lednu 2008. Hlavním cílem plánu je systematická příprava vybraných dobrovolníků tak, aby z nich byla vytvořena skupina kvalifikovaných a schopných občanů, kteří budou připraveni poskytnout efektivní pomoc při zvládání následků mimořádných událostí ve městě Třinci. Tato pomoc bude realizována buď pro potřebu města na základě uzavřených smluv, nebo přímo ve prospěch postižených občanů.
V souladu s uvedeným plánem bylo na jaře 2008 zahájeno získávání dobrovolníků pro jeho realizaci. V regionálních médiích byly zveřejněny inzeráty, že občanská sdružení ADRA a Slezská diakonie, ve spolupráci s městem Třinec hledají dobrovolníky z řad občanů, kteří jsou ochotni pomoci při řešení následků mimořádných událostí (požáry, povodně, vichřice apod.). Přihlásit se mohl každý občan starší 18 let. Na základě toho bylo zaevidováno celkem 30 dobrovolníků (17 mužů a 13 žen), z toho 15 pro ADRU a 15 pro Slezskou diakonii (dle vlastního výběru). Výhodou skupiny je její variabilita z pohledu stáří jednotlivých členů a zkušeností, které se přinášejí díky různorodým profesím a zájmům.
Osvědčení dobrovolníkaVzdělávací program
Tito občané byli zařazeni do vzdělávacího programu formou základního kurzu „Teoretické základy dobrovolnictví jako občanské výpomoci při mimořádných událostech ve městě Třinci“.
Od září 2008 do dubna 2009 proběhlo v rámci tohoto kurzu celkem osm lekcí na následující témata:
- systém krizové připravenosti v ČR;
- technicko-organizační zabezpečení činnosti dobrovolníků;
- právní systém ČR pro oblast dobrovolnictví ve vazbě na organizace ADRA a Slezská diakonie;
- základní aspekty činnosti HZS kraje ve vazbě na dobrovolnickou pomoc;
- krizové řízení a plánování ve správním obvodu města Třince;
- základní bezpečnostní předpisy ve vazbě na předpokládané činnosti dobrovolníků;
- zdravotní aspekty předpokládaných činností dobrovolníků;
- rizika a nebezpečí v místech předpokládané činnosti dobrovolníků.
Pro jednotlivé lekce byly vypsány dva termíny (vždy pondělí nebo čtvrtek odpoledne) tak, aby účastníci programu mohli využít přednášek v maximálním počtu. O svědomitém přístupu přihlášených dobrovolníků svědčí skoro 90% účast na celém základním kurzu. Pro úspěšné absolvování byla stanovena hranice 50% účasti na všech lekcích. Kurz byl ukončen slavnostním předáním osvědčení a průkazky dobrovolníka, které účastníci převzali z rukou starostky města.
V závěrečném hodnocení kurzu absolventi mimo jiné velice kladně hodnotili přednášky týkající se poskytování první pomoci a přáli si do budoucna dozvědět se více konkrétních rad, jak může být dobrovolník užitečný i mimo zapojení do řešení mimořádné události. Protože je plnění projektu z aktuálního pohledu hodnoceno velmi kladně, město má zájem pokračovat v kurzech formou „nadstavbové části“, kterou ve spolupráci s dalšími účastníky připravuje na období od listopadu 2009 do dubna 2010.
Tento rozšiřující cyklus přednášek a hlavně praktických cvičení bude zaměřen na oblasti, o které projevili absolventi základního kurzu největší zájem, například:
- praktický nácvik první pomoci – vyšší stupeň dovedností;
- psychologická a psychosociální pomoc – jak vést rozhovor a jednat s lidmi, kteří prožili traumatickou situaci, bezprostřední pomoc lidem v tísni při živelní pohromě;
- psychologie krizí a psychologický trénink pro přípravu na rozhodování při řešení krizových situací;
- krizové řízení, organizace zásahu a jeho nácvik, koordinace týmu dobrovolníků.
Součástí tohoto kurzu bude i praktické cvičení při simulované mimořádné události, a to ve spolupráci se složkami IZS.
V říjnu 2007 se u příležitosti návštěvy zástupce francouzské organizace Les Eco Maires ve městě Třinci uskutečnila prezentace návrhu plánu zapojení dobrovolníků, které se zúčastnili i zástupci Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava a zástupci nestátních neziskových organizací ADRA a Slezská diakonie.
V rámci pracovní schůzky proběhla velmi rozsáhlá diskuze k dané problematice. Zástupce francouzské organizace velmi kladně hodnotil obsah a myšlenku plánu zapojení dobrovolníků, stejně tak jako samotný projekt, který může být jako metodický postup plně použit v praxi. Protože k realizaci tohoto plánu byly nutné finanční prostředky, přislíbil finanční podporu tomuto pilotnímu projektu ze strany partnerské francouzské organizace v evropském projektu VADEME. Následně byl městu Třinec zaslán finanční dar ve výši 2000 EUR na podporu projektu, ze kterého byly pokryty náklady na praktickou realizaci plánu zapojení dobrovolníků v roce 2008. Na rok 2009 byla z rozpočtu města vyčleněna částka 50 tisíc Kč.
Plán zapojení dobrovolníků do civilní ochrany ve městě Třinci“ je v rámci České republiky ojedinělý a proto je nutné ho chápat jako experiment. Jeho iniciaci a realizaci umožnila konstruktivní spolupráce města, občanů, neziskových organizací, univerzity i využití zkušeností a finanční podpory zahraničních partnerů. Z těchto důvodů se doposud jedná o časově omezený plán na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010.
Věříme, že dvouleté zkušenosti města Třince rovněž přispěly k zařazení problematiky dobrovolné pomoci do Krizového plánu Moravskoslezského kraje
(viz článek příslušníků HZS Moravskoslezského kraje citovaný v úvodu). O smyslu praktického zapojení proškolených dobrovolníků jsme se mohli přesvědčit i při letošních povodních na Novojičínsku. Mezi prvními, kteří přispěchali na pomoc likvidovat následky červnových povodní v postižených oblastech, byli i třinečtí dobrovolníci. V rámci pomoci organizací ADRA a Slezská diakonie se zapojilo celkem 11 proškolených dobrovolníků.
prof. RNDr. Pavel DANIHELKA, CSc., doc. Ing. Marek SMETANA, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Mgr. Ladislav CHROMEC, Městský úřad Třinec,
foto archiv redakce
vytisknout
e-mailem
Facebook