Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 2/2010
V úvodu přinášíme hodnocení činnosti HZS ČR v uplynulém roce a připomínáme 1. výročí vzniku „Evropského dne linky 112“. V části Požární Ochrana analyzujeme zásah na požár dobývacího velkostroje v lomu Bílina, seznamujeme s požárním zabezpečením železničního tunelu Březno u Chomutova a zabýváme se problematikou toxikologie lesních požárů. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA je ohlédnutí za prvním rokem působnosti Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín a zhodnocení výsledků loňského předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V části zaměřené KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme rozsáhlý materiál věnovaný cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V části INFORMACE najdete rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, generálním ředitelem HZS ČR, o přípravě výstavby nového celorepublikového střediska pro vzdělávání a výcvik hasičů, a analýzu problematiky volného pohybu služeb.
- Rekordní škody způsobené požáry v domácnostech
- Požár dobývacího velkostroje
- Toxikologie lesních požárů
- Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně po prvním roce své působnosti
- Výsledky předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě EU v oblasti civilní ochrany
- Cvičení orgánů krizového řízení v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
- Obdobná instituce nám citelně chybí
- Volný pohyb služeb
S ukončením předsednictví Švédska v Radě EU ke dni 31. prosince 2009 dospěla ke svému závěru také práce tzv. předsednického tria, které kromě již zmiňovaného Švédska tvořila Francie (předsednictví v Radě EU od 1. července 2008 do 31. prosince 2008) následovaná Českou republikou (předsednictví od 1. ledna 2009 do 30. června 2009).
Toto období bylo na politické úrovni ve znamení diskusí a následného vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Další důležitou záležitostí bylo přijetí Stockholmského programu, jenž definuje priority a parametry pro další rozvoj v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti na období let 2010 až 2014 a reflektuje zájmy evropských občanů. Evropská unie postupně buduje systém krizového managementu. Jeho základním principem je přístup zahrnující všechna potenciální rizika, jenž pokrývá jak živelní, tak lidmi způsobené katastrofy, včetně teroristických útoků a který se zabývá celkovým cyklem vývoje katastrofy, tj. prevencí, připraveností, odezvou a obnovou území uvnitř i vně Evropské unie.
Nejdůležitější oblasti
Koordinovaná opatření EU pro krize a mimořádné události (CCA)
Již čtvrté cvičení (CCAEX09) v této oblasti proběhlo ve dnech 25. až 29. září 2009 během švédského předsednictví. Přípravy na toto cvičení byly však zahájeny již během našeho předsednictví, a proto byla Česká republika velmi aktivně zapojena. Scénář cvičení kombinoval únos osob ve fiktivní africké zemi s údajnou hrozbou použití antraxu a kybernetický útok velkého rozsahu na několik členských zemí. Následný seminář, pojmenovaný „Výzvy pro budoucnost“, identifikoval klíčové oblasti, jakou je např. potřeba lepšího systému pro sdílení informací.
Civilní ochrana
Spolupráce na úrovni EU v oblasti civilní ochrany se i nadále vyvíjí v souladu s rozhodnutím o ustanovení Mechanismu Společenství civilní ochrany z roku 2001 (revize 2007) a vytvořením finančního nástroje z roku 2007. Mechanismus civilní ochrany byl zřízen na podporu a usnadnění mobilizace a koordinace asistenčních zásahů v oblasti civilní ochrany v případech závažných mimořádných událostí v EU i mimo ni. Mechanismus a jeho Monitorovací a informační centrum (MIC) byly dosud aktivovány více než stokrát, přičemž počet aktivací se v uplynulých letech prudce zvyšuje (více na http://ec.europa.eu/environment/civil/index.htm). V roce 2009 obdržel MIC více než třicet žádostí o pomoc a intervenci, které pokrývaly území tří kontinentů - Evropy, Afriky a Asie. Mezi hlavní mimořádné události patřily záplavy v Namibii a Tádžikistánu, zemětřesení v Itálii, tajfun na Taiwanu a lesní požáry během léta v jižní Evropě. Při mnohých misích bylo využito i zkušeností českých expertů, obzvláště během českého předsednictví. Získané zkušenosti z těchto intervencí představují dobrý základ pro zlepšení spolupráce v oblasti civilní ochrany.
Pokrok byl také dosažen v oblasti prevence a připravenosti. V červnu 2009, během českého předsednictví, byly přijaty Závěry Rady ohledně zvyšování informovanosti obyvatel EU o civilní ochraně. Tyto Závěry vyzývají členské státy a Komisi, aby poskytovaly obyvatelstvu cílené informace o tom, co dělat před, během a po mimořádné události. To mimo jiné přispěje i k větší bezpečnosti záchranářů. V listopadu 2009 byly přijaty Závěry Rady o rámcovém přístupu Společenství k prevenci mimořádných událostí v EU. Závěry vyzývají Komisi a členské státy ke zlepšení znalostních preventivních strategií, spolupráci zainteresovaných účastníků a zvýšení efektivnosti existujících finančních a legislativních nástrojů.
Dne 11. února 2009 byla v Bruselu podepsána Společná tripartitní deklarace za účasti českého předsednictví (za Radu EU), Komise a Evropského parlamentu. Každoročně bude 11. únor slaven jako den jednotného evropského čísla tísňového volání 112.
Došlo také k dalšímu zkvalitnění odezvy civilní ochrany na mimořádné události velkého rozsahu, především prostřednictvím modulů civilní ochrany. Moduly jsou vytvářeny z národních zdrojů jednoho nebo více členských států na dobrovolné bázi. Jsou dostupné pro širokou škálu mimořádných událostí s důrazem na jejich flexibilitu, mobilitu, nezávislost, soběstačnost a interoperabilitu, především pak musí být schopny nasazení ve velice krátkém časovém okamžiku. Do října 2009 bylo Komisí zaregistrováno již 85 modulů civilní ochrany a tato práce pokračuje. V uplynulém roce byly moduly civilní ochrany nasazovány především pro oblast lesních požárů.
V posledních letech došlo k výraznému rozvoji spolupráce s Organizací spojených národů (OSN). V listopadu 2008 Rada vyzvala Komisi ke zkvalitnění spolupráce s OSN prostřednictvím opatření vedoucích ke zvýšení synergie akcí, např. rozvojem koordinace relevantních cvičení EU a OSN. V uplynulém roce se ve spolupráci s OSN uskutečnila dvě cvičení, a to INSARAG v Arménii v březnu 2009 a EU-SweNorEx v květnu 2009 ve Švédsku.
Snižování rizik
Dne 18. května 2009 přijala Rada Závěry o strategii EU pro podporu snižování rizik v rozvojových zemích. Tyto Závěry schvalují celkové cíle a hlavní oblasti pro intervence a žádají Komisi připravit, v úzké spolupráci s členskými státy, Implementační plán objasňující klíčové akce, odpovědnosti, hlavní nástroje a posloupnost implementace. Proto byla zřízena Řídící skupina pro snižování rizik, která v současnosti požadovaný Implementační plán připravuje.
Humanitární pomoc
Byl rozšířen a adaptován mandát pracovní skupiny nově nazývané „Pracovní skupina pro humanitární a potravinovou pomoc“. Komise poskytuje humanitární pomoc obětem živelních nebo lidmi způsobených katastrof ve třetích zemích. V roce 2009 Komise poskytla pomoc jako reakci na humanitární krizi v 56 zemích v celkové výši 920 miliónů EUR.
Chemické, biologické, radiologické a nukleární hrozby a rizika(CBRN)
Konference CBRN, která se konala v lednu 2009 v Praze, přivítala závěrečnou zprávu tzv. CBRN Task Force založené Komisí počátkem roku 2008. Rada JHA přijala v listopadu 2009 Závěry Rady se zvláštním zaměřením na implementaci klíčových akcí z Akčního plánu CBRN.
Ochrana kritické infrastruktury
Narušení nebo zničení kritické infrastruktury může způsobit vážné přeshraniční účinky, proto se tato problematika řeší i na úrovni EU. V lednu 2009 vstoupila v platnost Směrnice Rady 2008/114/EC, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Ta představuje první krok redukce zranitelnosti takovýchto infrastruktur, se zvláštním zaměřením na oblast dopravy a energetiky. Práce na programu ochrany evropských kritických infrastruktur pokračují i nadále, a to včetně spolupráce se třetími zeměmi a vývojem Výstražné a informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN).
Závěr
Nyní již pomyslnou štafetu převzalo nové předsednické trio, působící ve složení Španělsko, Belgie a Maďarsko. Toto trio v mnoha oblastech pokračuje a navazuje na dosud vykonanou práci. Může nás těšit, že Česká republika přispěla k úspěchu při plnění osmnáctiměsíčního programu tria předsednictví nemalou měrou, což bylo velice pozitivně ohodnoceno i na mezinárodní úrovni.
kpt. Ing. Daniel DITTRICH,
MV-generální ředitelství HZS ČR
MV-generální ředitelství HZS ČR