Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 6/2010

V úvodu přinášíme další díl SERIÁLU k 10. výročí vzniku nového HZS ČR. Tomuto výročí je věnován i ROZHOVOR s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem. V části zaměřené na oblast POŽÁRNÍ OCHRANY analyzujeme zásah na požár v budově nádraží v Hradci Králové, při kterém muselo být evakuováno několik desítek osob a seznamujeme také s některými požadavky na odvod kouře a tepla ven z objektů. V bloku IZS pokračuje seriál „Doprava ve velkých městech a dojezd jednotek požární ochrany“. Jeho druhý díl se věnuje vlivu řidiče na zlepšení nebo udržení dob dojezdu. V části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ přinášíme výsledky průzkumu výuky tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí na ZŠ a SŠ a mapujeme systém civilního nouzového plánování v NATO. V časopisu dále seznamujeme např. s výsledky soutěže HASIČ ROKU 2009, přinášíme reportáž z BAMBIRIÁDY či zamyšlení nad webovou prezentací činnosti SDH obcí.  

Účelem civilního nouzového plánování v NATO je koordinace národních plánovacích činností členských států k zajištění nejefektivnějšího využití civilních zdrojů v rámci kolektivní podpory strategických cílů Aliance.

Civilní nouzové plánování (dále také jen CNP) spadá do národní kompetence a civilní prostředky zůstávají v každé situaci pod národní kontrolou. Nicméně, národní kapacity jsou harmonizovány na úrovni NATO v zájmu zabezpečení řádného plnění plánů, jednotlivých postupů a použitelnosti nezbytných prostředků. Prostředky zahrnují lodě, letadla, vlaky, lékařská zařízení, komunikace, kapacity nezbytné k odstraňování následků katastrof a další civilní zdroje.

Hlavní úkoly CNP

Hlavní úkoly civilního nouzového plánování v NATO jsou vyjádřením základních bezpečnostních povinností Aliance a zahrnují civilní zabezpečení vojenských operací a operací v rámci reakce na krizové situace, podporu národních orgánů v civilních nouzových situacích a ochranu civilního obyvatelstva. Civilní nouzové plánování musí v těchto oblastech působnosti hrát důležitou roli v řízení použitelnosti civilních prostředků a zařízení a v udržování normálního života během mimořádných událostí. V rostoucí míře je tato činnost zajišťována za úzké spolupráce s partnerskými státy, které mají aktivní úlohu v civilním nouzovém plánování NATO.
V současné době je členy NATO 28 států a NATO spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog (7 států) a Iniciativa Istanbulské spolupráce (4 státy).

Základním dokumentem civilního nouzového plánování NATO je Ministerská směrnice civilního nouzového plánování NATO (dále jen „Ministerská směrnice“), která stanovuje prioritní činnosti a působnosti v daném období. Původně byla vydávaná s platností na dva roky, ovšem platnost Ministerské směrnice na léta 2007 a 2008 byla o jeden rok prodloužena a současná směrnice bude v platnosti po období let 2010 až 2013. Klade si za cíl zlepšit civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, spolupráci s partnery a koordinaci s ostatními mezinárodními organizacemi.

Koordinace činnosti

V roce 1998 zahájilo činnost Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí (EADRCC). Jeho hlavním úkolem je koordinace odezvy členských států NATO a partnerských států na živelní a technické mimořádné události v rámci Euro-atlantické oblasti. EADRCC bylo dosud zapojeno do více než čtyřiceti mimořádných událostí, jako jsou např. povodně, lesní požáry a zvládání následků zemětřesení. V loňském roce bylo EADRCC zapojeno do koordinace pomoci při záplavách v Tádžikistánu, zemětřesení v Gruzii a pandemii chřipky v Bulharsku a na Ukrajině. V rámci zvyšování připravenosti zorganizovalo EADRCC v září 2009 mezinárodní cvičení „Zhetysu 2009“ v Kazachstánu s námětem zemětřesení velkého rozsahu, které významným způsobem ovlivnilo národní kritickou infrastrukturu. V roce 2010 se uskuteční cvičení v Arménii. První plánovací konference proběhla již v prosinci 2009.

Zapojení do mimořádných událostí

Všeobecná koordinace je zajišťována Vyšším výborem pro civilní nouzové plánování (Senior Civil Emergency Planning Committee – SCEPC), který podléhá přímo Severoatlantické radě. Výbor se schází dvakrát do roka k plenárním zasedáním a několikrát do roka ke stálým zasedáním. Na plenárních schůzích jsou zúčastněné státy zastupovány představiteli národních organizací civilního nouzového plánování, na stálých zasedáních jsou zastupovány členy národních delegací při NATO. SCEPC se schází rovněž v konfiguraci Euroatlantického partnerství (EAPC). V České republice má SCEPC v gesci MV-generální ředitelství HZS ČR.

SCEPC koordinuje osm plánovacích výborů, které sdružují zástupce národních institucí. Tyto výbory se pravidelně scházejí a jsou důležitým přínosem pro civilní nouzové plánování v NATO. Své pracovní programy si vytvářejí v návaznosti na Ministerskou směrnici, také délka platnosti těchto pracovních programů je shodná s platností aktuální Ministerské směrnice. Ve své činnosti jsou plánovací výbory podporovány pracovními skupinami nebo pracovními skupinami ad hoc a dále nominovanými experty z veřejného i soukromého sektoru, kterých v současné době působí téměř 400.

Plánovací výbor pro civilní letectví
(Civil Aviation Planning Committee – CAPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor CAPC je zodpovědný za koordinaci a monitorování národních opatření a opatření NATO pro civilní nouzovou připravenost a krizový management v oblasti civilního letectví. V posledním období se CAPC zabýval podporou vojenských aktivit NATO, např. poradenstvím ohledně návrhu zajistit dlouhodobou strategickou přepravu pro podporu vzdušného mostu ISAF. Dále se, v rámci podpory národním úřadům, diskutovalo o využití komerčních leteckých kapacit pro hašení požárů a projednávaly se problémy letectví v Africe a Afghánistánu nebo opatření přijatá státy v rámci odezvy na chřipku H1N1.

Výbor pro plánování civilních komunikací
(Civil Communications Planning Committee – CCPC)
Gestor v ČR: Český telekomunikační úřad

Výbor CCPC je zodpovědný za civilní komunikaci v rámci krizových opatření NATO. Plánování v oblasti civilních komunikací zajišťuje dostupnost komunikačních služeb pro politické, ekonomické a vojenské účely.
V tomto kontextu se civilními komunikacemi rozumí telekomunikační zařízení a služby a poštovní služby s výjimkou vojenských zařízení. CCPC vytvořilo Kybernetický obranný koncept NATO, včetně strategií a struktury.

Výbor pro civilní ochranu
(Civil Protection Committee – CPC)
Gestor v ČR: MV-generální ředitelství HZS ČR

Výbor CPC byl založen již v roce 1952. Dříve se zabýval vojenskými aspekty civilní obrany, především varováním a ukrytím civilního obyvatelstva. V souvislosti se změnou v mezinárodním bezpečnostním prostředí se nyní více zabývá mimořádnými událostmi nevojenského charakteru, jako jsou např. živelní a technické katastrofy. V uplynulém období se výbor zabýval podporou KFOR (KFOR – zkratka z Kosovo Force – označení pro mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova) v oblasti hašení požárů a implementací mezinárodních tréninkových osnov v oblasti ochrany proti chemickým, biologickým, radiačním a nukleárním látkám (CBRN) pro záchranáře v rámci projektu nezávazných směrnic a minimálních standardů.

Plánovací výbor pro potraviny a zemědělství
(Food and Agriculture Planning Committee – FAPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo zemědělství

Výbor FAPC je zodpovědný za přípravu a v případě nezbytnosti i použití aliančních procedur a struktur pro podporu dodávek potravin členským státům v případě problémů při mimořádných událostech. Výbor identifikoval vhodné civilní zdroje a kapacity‚ pro podporu vojenských orgánů NATO a přispěl ke zlepšení národních schopností čelit mimořádným událostem sdílením nejlepších postupů v zemědělském, potravinářském a vodárenském sektoru.

Plánovací výbor pro průmysl
(Industrial Planning Committee – IPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výbor IPC zajišťuje stálou dostupnost a spravedlivou a efektivní distribuci základních průmyslových dodávek a služeb jak pro civilní, tak pro vojenské účely v rámci Aliance. Dále koordinuje mobilizaci a využití průmyslových zdrojů členskými státy pro podporu celkového obranného úsilí během krizí. V minulém roce výbor revidoval svá opatření krizového managementu, včetně struktury expertních oblastí a dokončil zprávu o ochraně energetické kritické infrastruktury, která obsahuje seznam nejlepších strategických postupů směřujících k podpoře národních úřadů v jejich úsilí vytvořit opatření na národní úrovni.

Společný zdravotnický výbor
(Joint Medical Committee – JMC)
Gestor v ČR: Ministerstvo zdravotnictví

Výbor JMC se zaměřuje na plánování a procedury pro stimulaci úsilí k vytvoření zdravotních plánů a legislativy pro mimořádné události v rámci Aliance a na zabezpečení civilně-vojenské spolupráce při zdravotnickém plánování pro mimořádné události. Výbor také přispívá ke zdravotnické inter¬operabilitě mezi státy při krizových operacích. Výbor se zaměřil na civilně-vojenskou spolupráci se zřetelem na zvládání šíření nemocí při vojenských operacích a na redukci dopadu katastrof, konfliktů, terorismu a mimořádných událostí velkého rozsahu na psychosociální a mentální zdraví zasažených obyvatel.

Plánovací výbor pro povrchovou vnitrozemskou dopravu
(Planning Board for Inland Surface Transport – PBIST)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor PBIST plní úkoly prostřednictvím příslušných opatření krizového managementu pro vnitrozemskou povrchovou dopravu ve věci přepravy po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách včetně související infrastruktury, využití mořských přístavů a nouzových kotvišť a přepravy munice, výbušnin a ostatního nebezpečného nákladu. PBIST v uplynulém období poskytl poradenství o dostupnosti, kapacitách a využití komerční infrastruktury ve vnitrozemské povrchové dopravě, dokončil zprávu o národní kritické infrastruktuře v oblasti vnitrozemské povrchové dopravy a testoval prospěšnost Memoranda o porozumění o usnadnění životně důležité civilní přeshraniční přepravy.

Plánovací výbor pro námořní dopravu
(Planning Board for Ocean Shipping – PBOS)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor PBOS je zodpovědný za tvorbu a udržování plánů pro civilní námořní přepravu v rámci podpory Aliance. Jeho plánování zahrnuje plánování lodních zdrojů pro podporu vojenské přepravy prostřednictvím příslušných opatření krizového managementu a plánování dostupnosti námořního pojištění válečných škod pro obchodní lodě podporující Alianci. PBOS nadále poskytoval poradenství vojenským orgánům NATO o dostupnosti lodí a přístupu na komerční obchodní trh. Výbor také analyzoval opatření pro ochranu civilních námořních zdrojů proti aktům terorismu.

Spolupráce na národní úrovni

Velmi široký rozsah oblasti civilního nouzového plánování vyžaduje důkladnou kooperaci ze strany příslušných národních úřadů. Proto i na národní úrovni v České republice probíhá spolupráce a výměna informací za koordinace MV-generálního ředitelství HZS ČR. Před každým plenárním zasedáním SCEPC se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR koná pravidelná koordinační schůzka zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC. Diskutuje se na ní zejména o programu nadcházejícího jednání SCEPC a s tím souvisejícím postupu a případně o instrukcích pro českou národní delegaci, jenž se tohoto jednání zúčastní. Účastníci koordinační schůzky také informují o činnosti jednotlivých výborů, případně pracovních skupin, za uplynulé půlroční období. Doplňkově se diskutuje o aktuálních tématech nebo problémech, podány jsou informace z Evropské unie v oblasti civilní ochrany a jsou řešeny případné personální změny v této skupině.

Na jednání Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP), pracovního orgánu Bezpečnostní rady státu, jenž zasedá zpravidla čtyřikrát ročně, bývá pravidelně probírána již výše zmíněná Ministerská směrnice. Při každém novém vydání je tato směrnice přeložena pro potřeby členů VCNP do českého jazyka, posléze je za účasti všech zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC vytvořen materiál s jejím rozpracováním na nadcházející období, jenž je předložen na schůzi VCNP. Materiál obsahuje úkoly vyplývající z Ministerské směrnice, potažmo z pracovních programů plánovacích výborů a jejich přenesení na národní úroveň. V polovině období platnosti Ministerské směrnice je předkládáno průběžné hodnocení plnění úkolů a na konci období je předloženo její vyhodnocení. Zároveň je předkládána Ministerská směrnice nová, včetně její české verze.

Členové VCNP jsou dále průběžně informováni o vývoji v NATO a činnosti plánovacích výborů, včetně účasti zástupců národních úřadů České republiky, prostřednictvím zápisů z plenárních jednání i jednání pracovních skupin, a to formou pravidelně předkládaného materiálu s kontrolou plnění úkolů. Z plenárního jednání SCEPC je navíc vždy předkládán samostatný materiál pro informaci členů VCNP.

Dále jsou samozřejmě flexibilně plněny vyvstalé aktuální úkoly různorodého charakteru, ať už na úrovni VCNP nebo na úrovni skupiny zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC. V posledním období to bylo např. vyplnění dotazníku EADRCC za Českou republiku o národních kapacitách v oblasti látek CBRN.

Závěr

Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že nastavený systém agendy civilního nouzového plánování NATO je v České republice plně funkční a odpovídá požadavkům této organizace i národním úřadům v České republice. Dokazuje to mimo jiné i skutečnost, že požadavky ze strany NATO, ať už ve formě poskytování expertů, seznamů národních kapacit nebo odpovědí na různé dotazníky poskytuje Česká republika většinou mezi prvními. Neznamená to ovšem, obzvláště ve světle probíhající revize nejen civilního nouzového plánování v NATO, že tento systém nebude nutné upravit tak, aby stále odpovídal aktuálním požadavkům.

Literatura

1) NATO HANDBOOK, Public Diplomacy Division, NATO, 1110 Brussels, Belgium, 2006, ISBN 92-845-0178-4.
2) NATO CEP WEBSITE.

kpt. Ing. Daniel DITTRICH, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook