Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 12/2011
Kouzlu Vánoc je tentokrát přizpůsoben poněkud atypický rozbor zásahové činnosti příslušníků jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. Věnujeme se rovněž specifikům rizik vzniku požáru v domácnostech seniorů. V části věnované IZS představujeme Traumateam ČR, přinášíme závěry mezinárodní konference k problematice dobrovolnictví a také seznamujeme s pravidly bezpečné přepravy nebezpečných látek. Hodnocení přípravy budoucích pedagogů na problematiku výuky tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí tvoří náplň časopisu věnovanou OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme hodnocení plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, závěry z cvičení IRIDIUM 2011 a seznamujeme se zkušenostmi z krizové komunikace v Jihomoravském kraji. V závěrečné části analyzujeme dopady březnového zemětřesení a tsunami na infrastrukturu Japonska, seznamujeme s cíli vzdělávání v HZS ČR vyplývajícími z nové koncepce a představujeme nejlepší sportovce HZS ČR za rok 2012.
- Více než sto obětí požárů ročně
- Umějí si poradit v každé situaci
- Specifika rizik vzniku požáru v domácnostech seniorů
- Dobrovolnictví mění svět
- Ochrana člověka za mimořádných událostí na pedagogických fakultách
- Hodnocení plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Vláda České republiky na svém zasedání dne 5. října 2011 schválila usnesením č. 734 materiál „Začlenění tématik ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova do studijních programů pedagogických fakult“.
Geneze vzniku
Uvedený materiál vznikl jako reakce na stále se zvyšující počet mimořádných událostí, s nimiž se obyvatelé setkávají v běžném životě a na které zatím stále nejsou dostatečně připraveni. Je to také reakce na přijetí novely školského zákona a z něj vyplývajících vzdělávacích dokumentů (rámcových vzdělávacích programů), které obsahují i problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovy a péče o zdraví a které chyběly, nebo nebyly dostatečně zastoupeny v přípravě budoucích pedagogických pracovníků.
Na vzniku materiálu se podílela ministerstva, do jejichž kompetence spadají uvedené problematiky (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR), vybrané hasičské záchranné sbory krajů (Pardubický, Olomoucký a Karlovarský) a vybrané vysoké školy (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci). V průběhu přípravy byl materiál zaslán k vyjádření všem pedagogickým fakultám, které připravují budoucí učitele.
Vytvoření studijních základů
Cílem snažení všech zúčastněných bylo vytvořit tzv. studijní základy z uvedených problematik pro jednotlivé cílové skupiny studentů pedagogických fakult a navrhnout formy jejich implementace do procesu vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků:
Studijní základ I je určen všem studentům pedagogických fakult napříč studijními obory s cílem připravit studenty účinně reagovat na vzniklé běžné rizikové, ale i mimořádné události související s výkonem jejich budoucího povolání. V materiálu je doporučováno implementovat jej do studijních předmětů společného základu všech akreditovaných studijních programů.
Studijní základ II je určen studentům pedagogických fakult studujících obor výchova ke zdraví s cílem připravit odborníka, který bude navíc připraven předmětné problematiky vyučovat v rámci tohoto oboru. O toto penzum znalostí se doporučuje rozšířit výuku studentů studijního oboru „Výchova ke zdraví“.
Studijní základ III je určen studentům dvouoborových studií, kdy jedním z oborů je ochrana obyvatelstva, s cílem připravit odborníka v dané problematice s možností výchovného působení na žáky, studenty i dospělé obyvatelstvo. Jeho obsah se navrhuje implementovat přímo do uvedeného oboru.
Vhodné formy implementace jsou ponechány plně v kompetenci příslušné vysoké školy v závislosti na jejich podmínkách. S výukou jsou vysokým školám připraveni pomoci odborníci ze všech předmětných oblastí. Implementace by měla probíhat postupně v návaznosti na akreditace a reakreditace jednotlivých studijních programů.
Vláda svým usnesením, kromě schválení materiálu, pověřila předsedu vlády, aby doporučil předsedkyni Akreditační komise zohledňovat jednotlivé studijní základy při posuzování studijních programů zaměřených na vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků. Ministrům vnitra, dopravy, zdravotnictví a ministru školství, mládeže a tělovýchovy uložila zveřejnit materiál a studijní základy na internetových stránkách zmíněných ministerstev.
Schválením studijních základů a jejich implementací dojde k postupnému zavedení systémového přístupu do vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků ve všech předmětných tematikách. Učitelé získají základní znalosti a dovednosti potřebné ke zvládání případných běžných rizikových situací, ale i mimořádných událostí a budou schopni adekvátně reagovat a postarat se o sebe, a především o své žáky. Zároveň budou do škol přicházet učitelé připravení nejenom obstát v kritické situaci, ale budou mít dostatek znalostí a dovedností potřebných přímo k výuce těchto tematik.
To, že se zvolený postup ubírá správným směrem, dokazuje skutečnost, že v současné době již některé vysoké školy zareagovaly na změnu vzdělávacích dokumentů a potřebu vzdělávat pedagogické pracovníky také v těchto oblastech. Jedná se především o zavedení výuky formou povinných nebo povinně volitelných předmětů do studijních programů oborů „výchova ke zdraví“ nebo „tělesná výchova a ochrana obyvatelstva“.
Základní linie výuky
A jaká je představa o tom, co konkrétně by měli žáci a studenti základních a středních škol ovládat z problematiky týkající se ochrany člověka za mimořádných událostí? Z hlediska obsahové náplně je nutné při výuce sledovat tyto základní linie: nejprve by se měli seznámit s jednotlivými typy mimořádných událostí a s nebezpečím z nich plynoucím, potom jsou to otázky prevence, tj. znalosti, dovednosti a postupy jak předcházet mimořádným událostem, dále zásady chování v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události a v neposlední řadě musí vědět, kam se obrátit pro radu nebo kde si najít potřebné informace. Při výuce se dbá na diferenciaci podávaných informací podle věku žáků a studentů. To znamená, že u prvňáčků je základním cílem pochopení významu opatrnosti a preventivního chování, ale i důležitosti obstát samostatně v obtížné situaci, což představuje identifikaci sama sebe a svého okolí, rozlišení pojmů bezpečí a nebezpečí a v případě potřeby schopnost přivolat pomoc, včetně správného postupu volání na tísňovou linku. Naproti tomu student střední školy by už měl znát také základní právní normy z oblasti ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení, a rovněž svá práva a povinnosti v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace.
Běh na dlouhou trať
Závěrem je však nutné konstatovat, že přesto, že všechny příslušné instituce věnují oblasti vzdělávání obyvatelstva v předmětných tematikách nemalé úsilí, situace ještě není uspokojivá. Ještě stále je ve společnosti podceňována prevence a příprava, což se odráží i v postojích samotného obyvatelstva. Stále jsou školy, kde této problematice věnují nedostatečný nebo dokonce nevěnují žádný prostor. Vzdělávání učitelů v uvedených oblastech bylo nesystémové. Například s tematikou ochrany člověka za mimořádných událostí se učitelé mohli seznámit pouze na školeních, která pro ně připravoval HZS ČR přímo ve svých kurzech nebo ve spolupráci s dalšími vzdělávacími institucemi (např. Národním institutem pro další vzdělávání). Vysoká fluktuace učitelů však nadále způsobuje nedostatek takto odborně proškolených vyučujících. Ještě nedávno zaznívala z řad učitelů také kritika, týkající se učebnic a pomůcek, zejména těch multimediálních. Dnes už můžeme říci, že učebnic a pomůcek pro výuku v této oblasti je dostatek a učitelé mají možnost si vybrat ty nejvhodnější. Zkvalitňování vzdělávacího procesu v této oblasti ale pořád zůstává “během na dlouhou trať”, a proto doufáme, že schválení studijních základů a forem jejich implementace do vzdělávacích programů vysokých škol připravujících budoucí učitele, posune situaci zase o krok blíže k našemu cíli.
Kompletní materiál je zveřejněn na stránkách HZS ČR (www.hzscr.cz) v sekci „Služby pro veřejnost“ v části „Pomoc školám“.
plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR