Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2012

V úvodu připomínáme 10. výročí vydání prvního čísla časopisu 112 a přinášíme rozhovor s novým generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem jsou hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku PO analyzujeme zásah na požár v objektu bioplynové stanice, zabýváme se problematikou ochrany před bleskem v České republice a prezentujeme změny obsažené v novém nařízení vlády, které upravuje předpoklady pro zajištění požární bezpečnosti komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. V části IZS přinášíme poznatky z taktického cvičení zaměřeného na využití vrtulníků s bambivakem k zásobování vodou při likvidaci lesního požáru a představujeme jednotku podnikových hasičů působící ve FN v Motole. V časopisu dále naleznete ohlédnutí za prvním rokem činnosti ŠVZ HZS ČR nebo výsledky ankety o nejlepšího sportovce resortu Ministerstva vnitra za rok 2011. Součástí časopisu jsou dvě přílohy.  

V lednu letošního roku uplynul první rok činnosti nově koncipovaného Školního a výcvikového zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „ŠVZ“). Jedním z důvodů tohoto zásahu do systému vzdělávacích zařízení v rámci HZS ČR byla bezesporu nezbytná úsporná opatření.

Integrace

Po ukončení činnosti Odborného učiliště požární ochrany v Chomutově byla do nově vzniklého zařízení integrována zbývající tři vzdělávací zařízení – odborná učiliště požární ochrany Frýdek-Místek, Borovany a Brno. Z nich se stala jednotlivá střediska ŠVZ, která jsou řízena svými vedoucími.
Sídlem vedení ŠVZ je Brno.

První rok řízení tohoto organizačního článku generálního ředitelství HZS ČR má za sebou i jeho ředitel plk. Ing. Ladislav Geleta. Podle jeho slov bylo prvořadou prioritou uplynulého roku zkvalitnění další práce. Jeho vizí v oblasti mezilidských vztahů v prvním roce fungování ŠVZ bylo, aby jednotliví vedoucí měli pro své podřízené „otevřené oči i uši“, ale i naopak, aby uplatňovali své pravomoci pro zkvalitnění další práce v jednotlivých kurzech i v dalších činnostech ve spolupráci s ostatními subjekty působícími na úseku požární ochrany a složkami integrovaného záchranného systému.

Dalším cílem nadále zůstává snaha o sjednocení výsledků vzdělávání tak, aby absolventi kurzů realizovaných v kterémkoli středisku získali stejné informace a byly na ně kladeny také stejné požadavky při ověřování získaných znalostí a dovedností. Jistou výhodou současné struktury ŠVZ je i flexibilnější využití lektorů mezi jednotlivými středisky.

Za zmínku stojí také velmi dobrá spolupráce střediska Brna s HZS Jihomoravského kraje, a to jak po stránce technické, tak i personální.

Hlavní cíle

Hlavními cíli ŠVZ v souladu s Koncepcí vzdělávání HZS ČR jsou zvyšování kvality vzdělávání a výcviku, pružná reakce na požadavky výkonu služby a zvyšování motivace ke vzdělávání. Výsledkem musí být proškolený a vycvičený absolvent kurzu, který zná vše potřebné pro výkon své funkce, a to na základě požadavků HZS krajů. K naplnění tohoto cíle vede složitá cesta, která se dá rozdělit do těchto dílčích kroků:

1. Personální stabilizace

Kvalitní vzdělávání profesionálních hasičů realizuje profesionální hasič-lektor. Úsilí se proto v roce 2011 soustředilo na získání odborníků z praxe. Pro příklad, pouze na středisku ŠVZ Brno došlo k razantní personální obměně lektorského sboru a v období od 1. února 2011 do 1. prosince 2011 bylo přijato devět instruktorů z řad příslušníků HZS ČR z celé republiky. Velkým úspěchem je skutečnost, že i přes neodpovídající platové zařazení lektorů ve srovnání s hasiči ve výkonu služby, nebyl přijat nikdo „z civilu“. Velké poděkování patří instruktorům, kteří v ŠVZ slouží již déle. Jsou na ně kladeny stále vyšší nároky (bez možnosti vyššího finančního ohodnocení), a přesto jsou ochotni pracovat pod vysokým tlakem z důvodu zkvalitňování výuky a výcviku.

2. Zajištění fungování odborných služeb na úrovni srovnatelné s HZS krajů

Lektoři - odborníci z praxe, jsou zárukou fungování chemické, technické, strojní a spojové služby v rámci ŠVZ stejně, jako je tomu v praxi. To je nezbytná podmínka k tomu, abychom byli schopni učit právě to, co po nás výkon služby požaduje.

3. Vytvoření podmínek pro kvalitní výcvik

Pro maximální přiblížení praktického výcviku reálným podmínkám se postupně zvyšuje používání trenažérů. V loňském roce byl zprovozněn sklepní trenažér s možností nácviku hašení hořícího tlakového plynu, elektrické rozvodné skříně, tlakových lahví a základní nácvik při zvládání žíhavých plamenů. Dále byl rozšířen a zrekonstruován ohňový kontejner simulující reálné podmínky zásahu k nácviku hašení požáru v uzavřených prostorách. „Ohňový dům“ byl vybaven technologií na spalování kapalné fáze propanu k praktickým výcvikům záchranných i hasebních prací. Zprovozněno bylo také speciální zařízení ULTRA FOG na hašení jedlých olejů a tuků, s čímž se hasiči ve své praxi velice často setkávají. Jak ukazuje statistika, nedbalost a nepozornost v domácnosti je stále častou příčinou mnoha požárů.

4. Manažerské vzdělávání a lektorské dovednosti

K zabezpečení co nejvyšší úrovně vzdělávání je nutné mít nejen odborníky -hasiče z praxe, ale rovněž kvalifikované lektory, kteří jsou schopni vhodně řídit výuku a výcvik a umějí také motivovat posluchače. Velká pozornost proto bude zaměřena na jejich přípravu a následné vzdělávání.
Výcvik profesionálních hasičů v našem vzdělávacím zařízení začíná být prestižní záležitostí, o čemž svědčí nebývalý zájem hasičů podílet se spolu s příslušníky a občanskými zaměstnanci ŠVZ na realizaci vytýčených cílů.

kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, středisko Brno, foto archiv ŠVZ HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem