Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 8/2012
V úvodu připomínáme výročí ničivých povodní, které postihly naši republiku v letech 1997 a 2002. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásahy na požáry lesních porostů, seznamujeme s alternativními možnostmi detekce požáru v památkově chráněných objektech a přinášíme závěry konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Blatná, věnované problematice požární ochrany historických památek. V části IZS informujeme o nových typech stanovišť pro dekontaminaci osob a přinášíme ohlédnutí za mezinárodním cvičením kynologických týmů. Organizace ochrany obyvatelstva v Rumunsku a závěry dvou konferencí zaměřených na řešení havárií a rizik, které se uskutečnily v červnu v Helsinkách, tvoří hlavní náplň částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete rozsáhlý analytický materiál věnovaný aktuální problematice vícezdrojového financování bezpečnostního systému České republiky nebo poznatky z květnové mise českých hasičů v Afghánistánu.
Ve druhé polovině května 2012 se uskutečnila historicky první mise českých profesionálních hasičů v Afghánistánu, a to po dohodě Ministerstva zahraničních věcí a MV-generálního ředitelství HZS ČR o spolupráci s Provinčním rekonstrukčním týmem (PRT) v Lógaru.
Akce trvala 18 dní a spolu se mnou se jí zúčastnil plk. Ing. Milan Zobač, ředitel odboru operačního řízení a komunikačních a informačních systémů HZS Libereckého kraje.
Cíle a příprava mise
Prvotním záměrem bylo vyškolit vybrané příslušníky jednotky požární ochrany (PO) a pracovníky oddělení krizového řízení úřadu guvernéra působící v hlavním městě provincie Lógar Pol-e-Alam ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR. Vzhledem k náročnosti zabezpečení takového výcviku po administrativní, finanční i technické stránce se však ukázalo, že bude účelnější vyslat malou skupinu českých hasičů, která na místě zmapuje aktuální situaci, posoudí možnosti zavedení systému v rámci krizového řízení a požární ochrany a zároveň připraví a provede základní výcvik s afghánskou jednotkou PO.
Po výběru účastníků mise, kdy hlavními kritérii byly jazykové předpoklady, praktická zkušenost se zásahovou činností a výcvikem jednotek PO, orientace v odborné problematice a legislativě, zařazení do systému styčných důstojníků HZS ČR a vlastní zájem o účast na misi, zahájila jednání se zástupci Ministerstva zahraničních věcí a Generálního štábu Armády ČR.
Příprava na vyslání do Afghánistánu trvala zhruba čtyři měsíce. Byl projednán způsob přepravy do země a do místa působení, zajištěno ubytování na americké vojenské základně, dohodnuty podmínky pro kontakt s místními orgány krizového řízení a zabezpečeno vybavení pro výcvik jednotky PO v hlavním městě provincie. Zároveň jsme podstoupili základní lékařské vyšetření a sérii očkování tak, abychom byli připraveni pracovat v cizím prostředí, které se zásadně liší od evropského. Příprava zahrnovala i získání mapových podkladů a veřejně dostupných i neveřejných informací o Afghánistánu. V této fázi velmi pomohly informace od zkušeného bezpečnostního technika civilní části PRT Františka Kříže, který v Lógaru působil. Kromě věcného popisu kulturních a náboženských odlišností tak účastníci mise získali údaje o provinčních krizových plánech sousedních provincií a o vybavení jednotky Fire Department (FD) Pol-e-Alam. O své cenné zkušenosti s výcvikem afghánských kolegů a praktické poznatky z pobytu na předsunuté operační základně Shank se ochotně podělil také plk. Mgr. Robert Káčer, zástupce ředitele kanceláře generálního ředitelství a vedoucí oddělení vnějších vztahů Vězeňské služby ČR, který se s týmem instruktorů vrátil z Afghánistánu v březnu.
Souběžně se sběrem dat o zemi sestavili účastníci mise návrh priorit pro záchranný systém v Lógaru a připravili plán odborné přípravy pro afghánské hasiče.
Přesun na místo působení
K odletu do Afghánistánu došlo večer 10. května 2012 z 24. základny dopravního letectva Armády ČR Praha Kbely speciálem Airbus A319 CJ. Let se uskutečnil v rámci periodické obměny personálu a materiálu na misi ISAF (International Assistance Force). Následující ráno, po přistání na vojenské části letiště v Kábulu, jsme se ubytovali spolu s pracovníky Ministerstva zahraničních věcí a vojáky na základně NATO KAIA a absolvovali vstupní procedury. Zahrnovaly zejména přidělení ID karet nezbytných pro pohyb po základně a balistické ochrany nutné pro další působení v zemi. Další den dopoledne jsme se spolu s dvěma pracovníky civilní části PRT přesunuli malým dopravním letadlem do místa svého působiště, na americkou Forward Operating Base Shank v provincii Lógar.
Než bylo možné začít s průzkumem a výcvikem, absolvovali jsme další sérii školení, zejména pravidla pro pobyt na základně, speciální zdravotnickou přípravu, bezpečnostní pravidla, způsob jednání s obyvateli země s odlišnou kulturou a systém záchrany osob v krizových situacích. Školení vedli zkušení profesionálové 9. jednotky PRT Lógar a specialisté civilní části PRT.
Velmi dobrým zdrojem informací o aktuální situaci a odhadu dalšího vývoje v zájmové oblasti se staly denní porady se štábem vojenského kontingentu Armády ČR a pravidelná účast na briefingu velení 1. obrněné divize U. S. Army působící v rámci účelového uskupení Task Force Bulldogs. Zajímavou zkušeností byl přátelský přístup amerických velitelů k podřízeným i hostům na jednání. I přes určitou neformálnost v jednání však byla znát přirozená autorita velících důstojníků.
Stav krizového řízení v provincii
První jednání s představiteli Crisis Management Department úřadu guvernéra se uskutečnilo na policejní akademii Afghánské národní policie v těsném sousedství FOB Shank. Představili jsme vedoucímu oddělení (Ajmal) a jeho zástupci cíle své mise a soubor klíčových dotazů pro zmapování úrovně krizového řízení v provincii. Další jednání s pracovníky krizového řízení se za přísných bezpečnostních opatření konalo již v objektu úřadu guvernéra v Pol-e-Alam.
Získat informace o legislativě, systému a zavedených pravidlech v zemi však není z řady důvodů snadné. Nejprve je nutné odbornou terminologii přeložit z angličtiny, kterou hovoří tlumočník, do jazyka Darí, potom přichází na řadu specifika regionu.
Hornatý Afghánistán s přibližně třiceti miliony obyvatel je charakteristický vysokou četností přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení, sesuvy půdy, laviny, písečné bouře a povodně. Další problémy vznikají také v důsledku sucha nebo extrémní zimy. K tomu je nutné připočítat velmi nestabilní bezpečnostní situaci v zemi.
Systémová činnost v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatel, plánování a analýzy nemají v zemi dlouhou tradici. Řada u nás běžných postupů je v Afghánistánu nová. Zásadním rozdílem je to, že nejsou vyžadována jednotná pravidla z centrální úrovně. Provincie jsou samostatné a musí se spolehnout samy na sebe.
Vybavení Crisis Management Department Pol-e-Alam je skromné jak po personální, tak po technické stránce. Vedoucí a jeho dva podřízení, jejichž úkolem je koordinovat záchranné činnosti, mají k dispozici převážně tištěné informační materiály a mapy. V rámci krizového řízení provincie se zaměřují především na zmenšení následků přírodních katastrof, zejména povodní. Rizika vyplývající z ohrožení nebezpečnými látkami nejsou prioritou. Bezpečnostní ohrožení řeší ozbrojené složky, tedy Afghánská národní policie a Afghánská národní armáda. Oddělení standardně nepoužívá softwarové informační zdroje jako např. geografický informační systém, není zpracován ucelený přehled o zájmovém území. Statistika mimořádných událostí je vedena jen za poslední dva roky a v rámci státu nejsou jednotně sledovány shodné položky. Ke sdílení zpracovávaných dat s dalšími odbory na úřadu guvernéra a se záchrannými a bezpečnostními složkami chce být Crisis Management Department připraven pouze v případě mimořádné události. Společné plánování a nácviky ale neprobíhají. Spolupráce oddělení se záchrannými a bezpečnostními složkami spočívá v nepravidelných poradách s vedením policie a velitelem Fire Department (FD). Systémově není řešena otázka varování a vyrozumění obyvatel, kontaktů na představitele obcí a měst, smluv s provozovateli vhodné techniky, zdrojů pitné vody a potravin, nouzového ubytování ani pravidelné odborné přípravy v oblasti krizového řízení. Shodně jako předávání informací mezi záchrannými a bezpečnostními složkami chce oddělení krizového řízení tuto problematiku řešit, až nastane konkrétní mimořádná událost. Obecně, příprava na krizové stavy v provincii Lógar zatím není vyřešena jako uspořádaný celek.
Hasičská jednotka provincie Lógar
FD Lógar je organizačně zařazen pod provinční velitelství policie. Hasiči mají policejní uniformy a jsou ozbrojeni. Na jediné stanici v provincii, která se nachází na okraji hlavního města Pol-e-Alam, je ve službě 12 příslušníků - velitel Hedayatullah, zástupce velitele a 10 hasičů.
Měli jsme možnost získat informace od obou velitelů při osobních jednáních ve školící místnosti policejní akademie, na základně ve městě a také při praktickém výcviku, který probíhal ve výcvikovém prostoru, tzv. compoundu, Afghánské národní policie.
Jednotky PO v Afghánistánu se potýkají s řadou potíží. Zásadním problémem je vztah obyvatel k hasičům, protože ve svých policejních uniformách jsou vnímáni jako represivní složka. Občané v nich nevidí záchranný tým a v některých nestabilnějších distriktech jsou hasiči cílem palby z ručních zbraní a RPG (ruční protitankový granátomet). Velkým problémem je neexistence jednotné bezplatné tísňové linky v zemi. Systém vyžadování pomoci je tak omezen pouze na předávání informací o mimořádné události policejními orgány, pod které hasiči organizačně spadají. V provincii Lógar je možné využít i soukromý mobilní telefon velitele a zástupce velitele FD, jejichž provoz byl zčásti dotován finančními prostředky civilní části PRT. Nejedná se tedy o systémové řešení, pouze o pomoc na lokální úrovni.
Problémy jsou i s upřesněním místa vzniku mimořádné události. V menších obcích nejsou názvy ulic, v krajském městě jsou pojmenovány jen některé hlavní ulice. Čísla popisná nejsou zavedena, neexistuje katastr nemovitostí v našem pojetí, vlastníci území nejsou vždy zřejmí.
Rozsah zásahové činnosti FD Lógar není proto tak široký jako u HZS ČR. Převažují zásahy na požáry a využití hasičské jednotky pro snížení dopadu teroristických útoků. Množství zachráněných lidí je však omezené a ztráty jsou na evropské poměry vysoké. Početní stav 12 profesionálních hasičů je na ochranu území o rozloze 4712,82 km2 nedostačující. Navíc spolupráce s dalšími záchrannými a bezpečnostními složkami neprobíhá plánovitě, ale až na místě zásahu.
Statistika mimořádných událostí není jednotkou PO vedena ani vyžadována nadřízenými orgány. Nelze proto vyhodnotit druh a četnost převažujících mimořádných událostí, odvodit potřebné vybavení, specifický výcvik, personální obsazení jednotky a odůvodnit navýšení počtu příslušníků.
U hasičské jednotky Lógar není zaveden ani systém pravidelné odborné přípravy. Pouze velitel a jeho zástupce se zúčastnili základního výcviku, spíše semináře v hlavním městě Kábulu. Hasiči pravidelně necvičí, teoretická ani praktická odborná příprava téměř neprobíhá.
Činnost požární prevence spočívá pouze v improvizované informační kampani. Velitel hasičů nechal vytisknout letáky o činnosti FD s telefonním číslem, na kterém lze ohlásit požár a provádí osvětu mezi podnikateli, při které vybízí majitele pekáren a dalších požárně nebezpečných subjektů k pořízení hasicích přístrojů.
Lepší stav je v oblasti zásahového vybavení a technických prostředků. Díky organizaci NMT-A (NATO Training Mission – Afghanistan) byly jednotky v zemi vybaveny moderní technikou a výstrojí. Bohužel nedošlo k dořešení následných služeb a zázemí. Jednotka je sice vybavena přilbami Cairns 660 Phoenix, převlekovými zásahovými oděvy z materiálu PBI, zásahovou obuví Ranger a dýchacími přístroji Avon Rubber plc., tlakové láhve však není možné doplnit, protože na základně chybí kompresor. Obdobně je tomu i u mobilní požární techniky. Na hasičské stanici jsou moderní zásahová vozidla s nástavbami od renomovaného výrobce Rosenbauer (1 x CAS 30 na podvozku Ford Cargo s nádrží na 6000 l vody, 2 x RZA na podvozku Ford F 550 s 2000 l a 1000 l vody a VEA, který slouží i pro dopravu mužstva na podvozku Ford Everest 2), ale chybí prostory pro garážování. Požární technika stojí ve venkovním prostoru stanice a v zimním období dochází k zamrzání nádrží a armatur. Pravidelná údržba a servisní prohlídky technických prostředků nejsou dořešeny.
Stanice sestává ze dvou stanů pro mužstvo, dvou obytných kontejnerů, které slouží jako kancelář a sklad, elektrocentrály, vodojemu na užitkovou vodu a nádrže na pohonné hmoty. Objekt je chráněn drátokamennými stěnami Hesco a strážní věží. Prostor pro opravy a údržbu vybavení není zřízen. Zázemí pro mužstvo je víc než skromné a služba je, zejména v zimním období, velmi tvrdá.
Výcvik afghánských hasičů
V rámci jednání se zástupci civilní části PRT došlo i k dohodě o podobě praktického výcviku FD Lógar. Místní hasiči měli jen základní dovednosti a vybavení pro hašení požárů, ale v seizmicky aktivní zemi, kde navíc denně probíhá boj proti teroristům, nebyli schopni zachraňovat ohrožené osoby ze zřícených nebo staticky nestabilních budov. Pro své kolegy jsme proto připravili základní výcvik ve výškách a nad volnou hloubkou.
Specialista civilní části PRT Filip Moravec zajistil po konzultaci s příslušníky HZS ČR nákup základního vybavení. V rámci programu pomoci provincii dodali veškeré prostředky pro záchranu z výšek místní afghánští obchodníci. Šlo o horolezecká lana, karabiny, slaňovací osmy a celotělové zachycovací postroje.
Plán výcviku byl zaměřen na zvládnutí základních dovedností při sebezáchraně a záchraně další osoby. Nejprve se kolegové z Pol-e-Alam naučili uzlové techniky důležité pro kotvení, jištění a slaňování. Poté se mohli pod dohledem lektorů spouštět z cvičné věže v compoundu policejní akademie. Počáteční nedůvěra brzy opadla a afghánští záchranáři cvičili s velkým zájmem. Trénink byl zaměřen zejména na zautomatizování dovedností a samostatnost účastníků kurzu. Po absolvování kurzu se každý z logarských hasičů umí bezpečně slanit a zachránit svého kolegu nebo ohroženou osobu. Kurz byl slavnostně ukončen po 14 dnech intenzivního výcviku v policejní akademii a každý účastník obdržel certifikát Basic Fire-rescue Training a hasičský odznak.
V sobotu 26. května se uskutečnil přelet z FOB Shank na základnu NATO do Kábulu.
Druhý den jsme navštívili velvyslanectví ČR a jednali s členy mise EUPOL, kteří v hlavním městě školí vedení Disaster Police, tedy hasičskou složku místní policie. Tzv. Fire Mentors se zde soustřeďují zejména na teoretický výcvik současných a budoucích vedoucích představitelů afghánského profesionálního hasičského sboru. Naše poznatky a návrhy na řešení problémů z běžné praxe je zaujaly a rádi by využili koncepční materiál, jehož pracovní verze byla v průběhu mise zpracována.
Výstupy z mise
Cílem mise bylo nejen poznat a posoudit afghánské podmínky, ale i vytvořit soubor návrhů na opatření pro další rozvoj země v záchranářské oblasti. Zapracováním informací zjištěných přímo v terénu vznikl analytický dokument určený pro Ministerstvo zahraničních věcí, díky kterému bude možné vytvářet projekty zaměřené na systémová řešení v krizovém řízení a požární ochraně.
Materiál obsahuje popis stávajícího stavu a vybavení a navrhuje čtyři úrovně opatření. V první úrovni jsou řešeny návrhy na organizační změny na úrovni provincie, které nevyžadují žádné zásadní finanční prostředky, jako je vytvoření jednoduché informační podpory, kontaktů na místní autority, systému pravidelného školení, sdílení dat mezi záchrannými složkami, atp. Druhá úroveň návrhů opatření má za cíl nastavit provinční priority v oblasti vybavení a zázemí pro krizové a záchranné týmy. Zde jsou navrženy nezbytné investice do pořízení vhodné techniky a technických prostředků a výstavby nových nebo zlepšení stávajících objektů. Ve třetí a nejdůležitější úrovni jsou navržena organizační a technická opatření na centrální úrovni zaměřená zejména na systém rozmístění záchranných týmů v zájmovém území, vytvoření jednotných pravidel pro celou zemi a nastavení zpětných vazeb. Poslední, čtvrtá úroveň navrhuje zabývat se koordinací mezinárodní pomoci.
Závěr
Do České republiky jsme se vrátili 28. května 2012. V zahraničí jsme mohli pracovat jen díky lidem, kteří nebyli v mediálních výstupech vidět, ale vytvořili podmínky a připravili zázemí pro fungování mise.
Velkou zásluhu na hladkém průběhu celé akce má MV-generální ředitelství HZS ČR, Generální štáb Armády ČR, vedení civilní i vojenské části PRT v Lógaru a samozřejmě i kolegové z HZS Libereckého kraje.
Přímá podpora krizového řízení a systému požární ochrany v jednotlivých provinciích Afghánistánu na odborné úrovni je z důvodu nestabilní bezpečnostní situace velmi problematická. Situaci neusnadňuje ani relativně složitá organizační struktura státní správy a její ne vždy systémový vliv na orgány samosprávy. V zemi navíc nejsou do praxe zavedena jednotná pravidla pro vyžadování, poskytování a koordinaci státem řízené pomoci při mimořádných událostech.
Pomoc Hasičského záchranného sboru ČR by se proto měla zaměřit zejména na poskytnutí mentorské činnosti pro vytvoření jednotných pravidel pro funkční systém krizového řízení a integrovaného záchranného systému v zemi, včetně nastavení zpětných vazeb pro ověření funkčnosti navrženého systému.
plk. Ing. Roman HLINOVSKÝ, ředitel HZS Libereckého kraje, foto archiv autora