Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 10/2012

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výletní lodi na vodní nádrži Vranov, informujeme o změnách v organizaci zkoušek odborné způsobilosti fyzických osob na úseku PO a přinášíme závěry konference Požární ochrana 2012. V části IZS seznamujeme se systémem psychosociální péče a podpory lidem zasaženým mimořádnou událostí, se změnami ve vstupní přípravě příslušníků HZS ČR a s činností Horské služby ČR. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o specifikách výcviku členů zařízení CO ke zjišťování a označování nebezpečných oblastí i o postupu určování prvků KI. Dále přinášíme zpravodajství z veletrhu FSDays 2012 a připomínáme také desáté výročí založení Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava. Provázíme průběhem Mistrovství profesionálních a dobrovolných hasičů, přinášíme zpravodajství ze závěru Ligy ČR ve výstupu na věž 2012, Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel a také Velké ceny v požárním útoku. 

Dnem 1. ledna 2011 nabyla účinnosti novela zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, která, mimo jiných zásadních změn, legislativně zakotvila problematiku kritické infrastruktury. Vzhledem k tomu, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva, stala se tímto okamžikem jednou ze stěžejních oblastí krizového řízení.

Zapracování problematiky kritické infrastruktury si vyžádalo podstatnou úpravu stávajícího znění krizového zákona v celé jeho šíři. Aby mohla být problematika kritické infrastruktury aplikovatelná, musely být upraveny některé stávající pojmy a vydefinovány pojmy nové. Byly jasně nastaveny vazby mezi krizovým řízením a kritickou infrastrukturou jak na národní, tak evropské úrovni, aby byl vytvořen ucelený systém. Kromě vymezení nových pojmů musela v krizovém zákoně s ohledem na zapracování problematiky kritické infrastruktury následovat i úprava kompetencí a povinností vlády, ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v této oblasti, a musel být definován proces určování prvků kritické infrastruktury.

Postup určování prvků kritické infrastruktury

Na tomto místě je vhodné shrnout postup určování prvků kritické infrastruktury tak, jak byl legislativně nastaven a následně realizován. Předpokladem pro určení prvku kritické infrastruktury je splnění dvou základních podmínek, a to naplnění definice kritické infrastruktury a definice prvku kritické infrastruktury (viz krizový zákon) a aplikace průřezových a odvětvových kritérií (viz nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury). Následně je třeba si uvědomit odlišnost určování v případě prvků, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, a prvků, jejichž provozovatelem není organizační složka státu. V prvním případě ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka zašlou návrhy prvků Ministerstvu vnitra (resp. Ministerstvu vnitra-generálnímu ředitelství HZS ČR), které z takto zaslaných podkladů zpracuje seznam. V dalším kroku jej předloží vládě, která usnesením rozhodne o prvcích kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.

V případě určování prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, realizují rozhodující činnost příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka. Tyto určí prvky opatřením obecné povahy a o tomto určení bez zbytečného odkladu informují Ministerstvo vnitra. V případě určování opatřením obecné povahy musí být dodržena ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Opatření obecné povahy je právním institutem, který můžeme definovat jako zvláštní typ úkonu správního orgánu vůči neurčitému počtu dotčených osob. Postup určování dokresluje schéma.

Prvním krokem aplikace ustanovení krizového zákona ve vztahu k určování prvků kritické infrastruktury byla identifikace prvků evropské kritické infrastruktury v odvětvích energetika a doprava, v souladu s požadavky Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. V roce 2011 proběhla bilaterální jednání mezi Českou republikou a sousedními členskými státy Evropské unie, kdy na základě předložených návrhů bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako příslušným ústředním správním úřadem, v březnu 2011 určeno opatřením obecné povahy celkem osm prvků evropské kritické infrastruktury v odvětví energetika.

V odvětví doprava nebyl, v souladu s výsledky bilaterálních jednání, ze strany Ministerstva dopravy identifikován žádný prvek evropské kritické infrastruktury.

Ve druhé polovině roku 2011 proběhl proces určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, tedy prvků kritické infrastruktury tzv. státních. Ministerstvu vnitra byly, v souladu s výše popsaným postupem, zaslány příslušnými úřady návrhy prvků kritické infrastruktury, na základě kterých byl vypracován seznam, který byl předložen vládě k projednání. Navržený seznam obsahoval 103 prvků ve třech odvětvích (veřejná správa, komunikační a informační systémy a nouzové služby) v gesci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Národního bezpečnostního úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tento seznam byl vládou projednán a schválen dne 14. prosince 2011 přijatým usnesením č. 934 k určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Ministerstvo vnitra předpokládá vládě předkládat ke schválení aktualizovaný seznam podle potřeby, nejméně však jedenkrát za rok.

V případě určování prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, realizovaly rozhodující činnost příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka, kdy tyto orgány za dodržení ustanovení krizového zákona a správního řádu určily prvky kritické infrastruktury opatřením obecné povahy. Prvky kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, byly určeny v odvětvích:
energetika
elektřina (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 200 prvků),
ropa a ropné produkty (zpracovatel opatření obecné povahy Správa státních hmotných rezerv; určeno 93 prvků),
vodní hospodářství (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo zemědělství; určeno 11 prvků),
doprava (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy; určeno 13 prvků),
komunikační a informační systémy
►technologické prvky pevné sítě elektronických komunikací (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 719 prvků), 
►technologické prvky pro poštovní služby (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo průmyslu a obchodu; určeno 101 prvků)
finanční trh a měna (zpracovatel opatření obecné povahy Česká národní banka; určeno 74 prvků) a
nouzové služby (zpracovatel opatření obecné povahy Ministerstvo vnitra; určeno 19 prvků).

Obdobně jako proces určování prvků státních, je i proces určování prvků, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, tedy prvků tzv. soukromých, procesem živým. Aktuálně určené prvky kritické infrastruktury mohou zanikat, nebo nové mohou vznikat.

Závěr

Na závěr je možné shrnout nejdůležitější čísla k dosud určeným prvkům kritické infrastruktury:
103 prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
1230 prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu,
celkem 1333 prvků kritické infrastruktury v sedmi odvětvích, jejichž provozovatelem je 152 subjektů kritické infrastruktury.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že Ministerstvo vnitra zpracuje přehledy všech prvků kritické infrastruktury po jednotlivých krajích, pro potřeby HZS krajů, jako zpracovatelů krizových plánů krajů a krizových plánů obcí s rozšířenou působností. Tyto přehledy se stanou součástí uvedených krizových plánů v souladu s nařízením vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na to, že přehledy budou obsahovat bližší identifikaci prvku kritické infrastruktury, budou v některých odvětvích pravděpodobně zpracovány v režimu utajení podle jiného právního předpisu.

pplk. JUDr. Marika ROSINOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem