Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 1/2013

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR plk. Ing. Drahoslavem Rybou, který věnujeme ohlédnutí za prvním rokem jeho působení v čele sboru. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v areálu zooparku zapříčiněný úderem blesku, seznamujeme s poznatky z kurzu počítačového modelování požárů a zařazujeme přehled certifikátů vydaných TÚPO v posledních dvou letech. V bloku IZS uveřejňujeme výsledky výzkumu, jehož cílem bylo analyzovat doby strávené jednotkami profesionálních a dobrovolných hasičů u zásahů a seznamujeme se závěry konference Medicína katastrof. Možnostem digitalizace systému varování a vyrozumění obyvatelstva a prezentaci nových ochranných prostředků pro civilní obyvatelstvo a složky IZS se věnujeme v části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme poznatky z kontrol obcí prováděných podle krizového zákona.  

Obce se ke kontrolám staví vstřícně

Hasičský záchranný sbor kraje provádí podle ustanovení § 33 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, kontroly obcí a obcí s rozšířenou působností (ORP).

Kontroly ORP jsou prováděny v součinnosti s krajským úřadem a kontroly obcí v součinnosti s příslušným obecním úřadem ORP. Formálně a procesně se tyto kontroly řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a od října roku 2012 také pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky. Předmětem kontrol jsou ustanovení týkající se povinností ORP a obcí vycházející z krizového zákona, z nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a směrnice Ministerstva vnitra, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce (dále jen „směrnice Ministerstva vnitra“). Plán kontrol ORP a obcí na příslušný rok projednává a posuzuje bezpečnostní rada kraje.

Způsob provádění kontrol

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje (dále jen „HZS kraje“) začal provádět kontroly podle krizového zákona ve druhém pololetí roku 2011, protože v průběhu prvního pololetí bylo potřeba se na kontroly připravit po stránce procesní a formální, zejména vytvořit vzory dokumentů pro zvládnutí celého procesu kontroly (vzor k pověření ke kontrole, vzor oznámení kontroly a vzor kontrolního protokolu). Na tvorbě vzorů se podílel odbor (nyní oddělení) ochrany obyvatelstva a krizového řízení ve spolupráci s oddělením kontrolní činnosti a s pracovištěm právním ředitelství HZS kraje (dále jen „krajské ředitelství“). Vše bylo ještě konzultováno s pracovníky Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), kteří měli zkušenosti s těmito kontrolami z předchozích let. Kontroly u ORP v rámci kraje prováděli příslušníci a občanští zaměstnanci krajského ředitelství, u obcí příslušníci územních odborů HZS kraje. Uvažuje se, že by se v letošním roce zúčastňovali kontrol u ORP také příslušníci územních odborů, a to z toho důvodu, že v souladu s krizovým zákonem již byly zpracovány a schváleny krizové plány ORP.

Při tvorbě plánu kontrol bylo mimo jiné nutné brát do úvahy velikost kraje, resp. počet obcí v kraji (celkem 1146 obcí, z toho 26 je ORP), a to ve vztahu k personálním a časovým možnostem HZS kraje a s ohledem na plnění dalších úkolů. Dalším limitujícím faktorem byl také rozdílný počet obcí ve správních obvodech jednotlivých ORP, který se pohybuje v rozmezí od necelých deseti až do téměř stovky obcí. Při plánování kontrol bylo tedy dohodnuto, že bude v daném kalendářním roce provedeno šest až sedm kontrol ORP (vycházelo se z počtu kontrol, které v minulosti prováděl krajský úřad). Pokud jde o obce, bylo stanoveno, že budou s kratší periodou kontrolovány obce, na jejichž katastrech bylo identifikováno významnější ohrožení, zejména přirozenými a zvláštními povodněmi, úniky nebezpečných látek nebo rozsáhlými lesními požáry. Pro názornost je plánovaný počet kontrol ORP a obcí na rok 2012 a 2013, členěný podle územních odborů HZS kraje, uveden v tabulce.

Počet kontrol ORP a obcí plánovaný na rok 2012 a 2013

Kontrolující osoba
Počet ORP nebo obcí
Počet kontrol v roce 2012
Počet kontrol v roce 2013
Krajské ředitelství
 26 (ORP)
116
117
Územní odbor Kladno
1 258
134
134
Územní odbor Benešov
1 112
118
118
Územní odbor Beroun
1 183
116
117
Územní odbor Kolín
1 142
110
110
Územní odbor Kutná Hora
1 186
110
119
Územní odbor Mělník
1 166
119
119
Územní odbor Mladá Boleslav
1 175
118
125
Územní odbor Nymburk
1 180
118
118
Územní odbor Příbram
1 118
118
110
Celkem
1 146
127
137

V případě kontrol ORP bylo s krajským úřadem dohodnuto, že souběžně s kontrolou podle krizového zákona provede krajský úřad kontrolu podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento postup byl konzultován s pracovníky krizového řízení obecních úřadů ORP a doposud všem vyhovoval. V případě kontrol obcí se osvědčilo a bylo často realizováno souběžné provedení kontroly podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, kterou realizovali příslušníci oddělení požární prevence územních odborů HZS kraje. Nejméně 14 dnů před termínem zahájení (provedení) kontroly bylo obcím nebo ORP zasíláno oznámení o kontrole a program kontroly. Pověření ke kontrole bylo určeným příslušníkům HZS kraje vystaveno na celý kalendářní rok. Kontrolující sepisovali kontrolní protokol na místě a po seznámení se závěry z kontroly jej podepisovali spolu se zástupcem kontrolované obce nebo ORP.

Pojetí kontrol

Ačkoliv se jedná o státní kontrolu, snahou HZS kraje, krajského úřadu a ORP v kraji bylo a nadále bude poskytovat obcím, starostům a pracovníkům krizového řízení také metodickou pomoc v oblasti přípravy na řešení krizových situací, včetně poskytnutí dostupných písemných materiálů. Zejména u obcí jsou tyto kontroly prováděny s vědomím, že někteří starostové byli poprvé seznámeni se skutečností, že mají krizovým zákonem vymezeny působnosti a úkoly v oblasti krizového řízení a že by měli být připraveni na řešení případných krizových situací. V rámci následujících (periodických) kontrol bude mít HZS kraje možnost ověřit, nakolik byla takto poskytnutá metodická pomoc účinná, tedy zda bude zaznamenán znatelný posun v úrovni připravenosti dané obce na řešení krizových situací, pokud mezitím nedojde k praktickému ověření při vzniku reálné krizové situace.

Poznatky z provedených kontrol ORP

Všeobecně lze konstatovat, že připravenost ORP na řešení krizových situací je na vyšší úrovni než u obcí, současně však lze vyhodnotit rozdílnou úroveň připravenosti mezi jednotlivými ORP. Odvíjí se to jak od stupně ohrožení správních obvodů jednotlivých ORP, tak od počtu pracovníků krizového řízení a jejich pracovní náplně, která se zpravidla netýká jen oblasti krizového řízení. V rámci doposud provedených kontrol nebyly u ORP zjištěny zásadní nedostatky. Nejvíce výhrad ze strany kontrolovaných ORP zaznívá k vytvoření účelové rezervy finančních prostředků dle ustanovení § 25 krizového zákona na přípravu a řešení krizových situací a také k přípravě a provádění cvičení krizových štábů. ORP většinou nemají v rámci svého rozpočtu finanční rezervu vyčleněnou výhradně na přípravu a řešení krizových situací, ale je zahrnuta v rámci jiných položek či rezerv, které jsou všeobecně určeny ke krytí neplánovaným výdajů v průběhu během roku. Tento stav je ze strany HZS kraje akceptován, neboť je pro ORP funkční a naplňuje smysl výše citovaného ustanovení krizového zákona. Vyčleňovaná finanční rezerva se obvykle pohybuje ve výši do 100 tis. Kč.

Při kontrolách bylo dále zjištěno, že v ORP není prováděna pravidelná odborná příprava členů krizových štábů. Podle dříve platné směrnice Ministerstva vnitra (čj. PO-365/IZS-2004 ze dne 8. října 2004) měl proběhnout nejméně jedenkrát v roce nácvik svolání krizového štábu a jeho uvedení do pracovního stavu. Stávající směrnice Ministerstva vnitra, která nabyla účinnosti dne 15. prosince 2011, ukládá povinnost organizovat odbornou přípravu členů krizového štábu formou školení a cvičení, organizovaných příslušnými orgány krizového řízení. Předseda krizového štábu (v případě ORP je to starosta ORP) nařídí cvičení krizového štábu, pokud během uplynulého roku nebyl krizový štáb svolán při cvičení složek integrovaného záchranného systému nebo při cvičení orgánů krizového řízení nebo k řešení reálné mimořádné události nebo krizové situace.

Poznatky z provedených kontrol obcí

U kontrol obcí je situace různorodější zejména v závislosti na ohrožení obce. Významným faktorem je i samotná osoba starosty – zda je pro výkon funkce uvolněný, nebo neuvolněný (vykonává ji vedle svého zaměstnání), neboť v těchto případech bylo ze strany HZS kraje nutné řešit dobu provedení kontroly a respektovat přítomnost těchto starostů na obecních úřadech až v pozdních odpoledních hodinách. Důležitá je také skutečnost, jak často a v jaké kvalitě probíhá komunikace s ORP v této oblasti a celková situace v obci. Obecně lze konstatovat, že starosta obce má na pořadu dne celou řadu úkolů souvisejících se zajištěním „běžného“ chodu obce, které odsouvají problematiku připravenosti obce na řešení krizové situace do pozadí. Přesto lze konstatovat, že v průběhu kontrol nebyla zaregistrována vyložená averze nebo neochota se touto problematikou zabývat. Starostové malých obcí naopak vítají každou pomoc a radu, jak připravenost v konkrétních podmínkách obce zabezpečit. Současně lze vyhodnotit, že jsou v kraji obce, které, ačkoli nejsou na základě analýzy rizik bezprostředně ohroženy např. vznikem povodně nebo únikem nebezpečných látek ze stacionárních zdrojů, jsou připraveny perfektně a starostové i zaměstnanci obce mají v oblasti připravenosti na řešení krizových situací dobrý přehled. Za pozitivum bylo možné považovat i to, že s narůstajícím počtem kontrol se zvyšovala úroveň připravenosti obcí, což dokládá, že se starostové obcí o průběhu a výsledku kontrol vzájemně informovali. Na základě závěrů z kontrol obcí lze identifikovat stejný problém jako u ORP, a to otázku vytvoření účelové rezervy finančních prostředků na přípravu a řešení krizových situací, umocněnou tím, že tyto obce ve většině případů hospodaří s podstatně nižším rozpočtem, než ORP nebo velká města. Proto je tato rezerva také často řešena v rámci obecné rezervy a není vyčleňována jako samostatná položka. Občas ze strany obcí zazní argument, že by v případě nutnosti finanční prostředky na řešení krizové situace uvolnili rozpočtovým opatřením. Diskutabilní záležitostí je určení výše finanční rezervy, která z krizového zákona nevyplývá a její určení by možná bylo vhodným námětem pro jiný článek.

Některé obce nedostatečně informují své občany o možném ohrožení a připravených krizových opatřeních, ať již s využitím úřední desky, webových stránek obce nebo jiným v místě obvyklým způsobem. Je tedy snahou přimět obce, aby se informace z této oblasti takto zveřejňovaly. Naopak existují i obce, které považují za ohrožení vše, co je v jejich okolí. Jako příklad lze uvést obec, u které se nachází ve vzdálenosti 3,5 km objekt s uzavřenou technologií výroby zařazený do skupiny typu A dle zákona o prevenci závažných havárií (zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zástupce obce nechtěl přijmout tvrzení, že tímto objektem není obec přímo ohrožena a důrazně požadoval po HZS kraje, ORP a po provozovateli objektu přístup k bezpečnostní dokumentaci.

Diskuze v průběhu kontrol obcí také často směřovala k problematice jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, což není předmětem kontroly podle krizového zákona, nicméně se ukázalo za vhodné přizvat ke kontrole také např. velitele stanice HZS kraje příslušného hasebního obvodu.

Závěr

Kontroly dle krizového zákona jsou pro HZS kraje novým úkolem, a stále se proto sbírají zkušenosti a nastavují nejvhodnější podmínky pro jejich provádění. I přesto proběhly již vykonané kontroly v rámci Středočeského kraje bez vážnějších organizačních problémů. Jednotlivé náležitosti ke kontrolám byly sladěny a dohodnuty podle požadavků všech zúčastněných. V současné době je již v platnosti pokyn generálního ředitele HZS ČR, který sjednocuje provádění kontrol dle krizového zákona, upravuje postup při kontrolách a stanovuje vzory jednotlivých dokumentů používaných při kontrole.

Jedním z nejčastěji diskutovaných problémů v rámci kontrol byla otázka vyčleňování účelové rezervy finančních prostředků na přípravu a řešení krizových situací. Co se týká výše této rezervy, stálo by za zvážení stanovit postup, jak ji určovat např. v závislosti na velikosti obce, počtu obyvatel či na míře ohrožení obce. Z pohledu HZS kraje by vyhovovalo řešení alespoň formou metodiky, která by sice nebyla závazná, ale byla by alespoň nějakým konkrétním vodítkem. Potěšujícím faktem je skutečnost, že obce se ke kontrolám staví vstřícně, a přestože úroveň připravenosti na řešení krizových situací není vždy ideální, příslušné orgány obcí se o tuto problematiku zajímají a snaží se zjištěné nedostatky napravit, a oceňují snahu HZS kraje poskytovat souběžně s kon­trolou také metodickou pomoc. Pro HZS kraje je to signálem, že takto nastavená cesta je správná.

plk. RNDr. Tomáš HOLEC, HZS Středočeského kraje, foto archiv redakce
 

vytisknout  e-mailem