Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 6/2017
Začneme gratulací ke jmenování do generálských hodností plk. Mgr. Josefu Slavíkovi a plk. Ing. Františku Pavlasovi. A dále všem, kteří z rukou prezidenta republiky převzali ocenění Zlatého záchranářského kříže. V POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o sesuvu svahu na statku v obci Přestavlky. Dále o zkušenostech z tréninku vyšetřovatelů požárů v USA pořádaný NAFI. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU Vás seznámíme o výhodách a nevýhodách ultra-stopové detekce výbušnin. Přinášíme reportáž z kongresu „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofám – cvičení versus realita". Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne Analýzu zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. V INFORMACÍCH jsou z 13. ročník mezinárodní výstavy požární, záchranářské a zabezpečovací techniky FirEco, který se nesl v duchu oslav 15. výročí vzniku Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. Opět si můžete přečíst článek o poskytnutí pomoci další rodině prostřednictvím Nadace policistů a hasičů.
- OBSAH č. 6/2017 ROČNÍKU XVI
- Slavnostní předvedení kontejneru nouzového přežití
- Sesuv svahu si vyžádal dvě oběti
- Trénink vyšetřovatelů požárů v USA
- Analýza osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem
- Nové zkušební postupy
- Ultra stopová detekce výbušnin
- 25 let integrovaného záchranného systému
- Analýza zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy
- Databáze nebezpečných látek pro mobilní zařízení
Analýza osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem reflektuje potřebu maximální výtěžnosti zaznamenávaných dat, v tomto případě dat z odborných vyjádření zpracovaných vyšetřovateli požárů. Pro analýzu dodali podklady vyšetřovatelé požáru ze všech HZS krajů České republiky. Tato data poskytují informace, se kterými lze posléze dále pracovat a vyvozovat potřebné závěry a tendence.
 |
 |
|---|---|
 |
 |
Statistická analýza, která se týká výhradně osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem v roce 2016, byla provedena z důvodu vytěžení relevantních informací o usmrcených osobách. Získané informace a poznatky mohou být uplatnitelné zejména pro efektivní zaměření preventivně výchovné činnosti. Výsledky analýzy navíc otevírají pohled na souvislosti, které předurčují určité skupiny osob k rizikovému chování.
Získaná data se týkají sociálního postavení, věku, státní příslušnosti, příčiny úmrtí usmrcených osob a typů stavebních objektů, ve kterých požáry vznikly. Analýze bylo podrobeno celkem 80 případů usmrcení osob v přímé souvislosti s požárem, z čehož 55 osob bylo mužského pohlaví a 25 osob ženského pohlaví. Zajímavou informací je, že 38 osob spadalo do důchodového věku (věk 65 a výše) a průměrné stáří z
Vyznačení ohniskového kužele na místě požáru s usmrcenou osobou celého zkoumaného počtu je 61 let.
Důležitým poznatkem je, že v minimálně deseti případech byla u usmrcených osob sledována tendence k hromadění odpadního materiálu přímo v obytných prostorech. Tento jev působí nejen jako obtěžující faktor pro okolní obyvatele, ale očividně hraje významnou roli i při zvyšování rizik požáru. Obytné prostory zaskládané odpadním materiálem nejrůznějšího typu budou vykazovat mnohem horší parametry a průběh případného požáru v důsledku přítomnosti velkého množství hořlavých hmot. Toto vede ke zhoršení situace pro provedení efektivního hasebního zásahu a zvyšuje rizika pro sousedící obyvatele, ale i zasahující hasiče. Poznatky z dlouhodobého sledování tohoto jevu mohou být využity například k návrhu a zapracování legislativních změn, umožňujících učinit potřebné kroky k odstranění či zmírnění tohoto problému. V současné době jsou tito obyvatelé téměř nepostihnutelní.
Je nutné podotknout, že výsledky analýzy postihují pouze období za rok 2016, což není dostačující zkoumaný vzorek pro vyvození zásadních závěrů. Relevantnější data budou získána až po analýze dat v rozmezí několika let.
Reprezentativní výsledky analýzy jsou uvedeny v grafech.
kpt. Ing. Filip NOS, MV-generální ředitelství HZS ČR