Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 3/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o otevření nové stanice Milovice. Dočtete se o požáru komunálního odpadu ve spalovně v Liberci. Následuje historie HZS podniku Vítkovice. V Ostravě se konala konference - Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. V ČR bude sloužit nová technologie AML. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení kynologů HZS ČR v Krkonoších. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o realizované preventivně výchovné činnosti v roce 2019. Následně vás seznámíme s řešením dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zářením. Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR vás seznámí s činností v uplynulém roce. Rovněž Výbor pro civilní nouzové plánování informuje, co přinesl rok 2019. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací. 

Rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou

Jeho Eminence ThLic. Dominik kardinál Duka, O.P. arcibiskup pražský a primas český dne 29. ledna, v rámci oslav 20. výročí novodobého HZS ČR, požehnal prostřednictvím katalogu stanic stanicím HZS ČR. Co to pro Vás znamená?
Požehnání je jasným signálem, že stanice HZS ČR získávají na svém významu. Osobně si pamatuji 80. a 90. léta minulého století. To veřejné požární útvary a stanice takovou prestiž zdaleka neměly. K současné úrovni celospolečenského uznání dospěli hasiči svou každodenní prací u zásahů při pomoci občanům v tísni. Tím získali více než 97% důvěru obyvatelstva a stanice HZS krajů se pro občany staly symbolem pomoci, ocitnou­ li se v tísni. Dobře vím, že pracovištěm příslušníků HZS ČR jsou místa mimořádných událostí. Po ukončení zásahu je třeba mít důstojné zázemí a právě stanice je místem, kde se odehrává odborná příprava, výcvik, ošetřování a údržba techniky, hospodářské práce a noční pohotovost. Stanice jsou prostorem, kde příslušníci stráví třetinu produktivního života, stanice jsou pro ně jejich druhým domovem.

Pane náměstku, jste označován za duchovního otce Katalogu stanic HZS ČR. Co Vás k této myšlence přivedlo?
Mé profesní hasičské začátky jsou spjaty s HZS okresu Havlíčkův Brod. Při pracovních návštěvách hasičských zbrojnic a spolupráci s dobrovolnými hasiči obcí jsem měl možnost nahlédnout do obecních a hasičských kronik. Musím uznat, že to bylo vždy velice zajímavé čtení, jakým útrapám museli občané čelit, jaká poselství touto cestou předávali budoucím generacím. Díky kronikám zůstala zachována „paměť“ obcí i po několik století. Řada z nich mi utkvěla v paměti. Vzpomínám si, že když v jedné nejmenované obci všichni práceschopní obyvatelé pracovali na polích, tak vojenský veterán, který hlídal děti, vystřelil na veverku, která byla na slaměné střeše a rázem byl „ohnivý kohout“ na střeše a celá ves lehla popelem. V jiné kronice jsem se dočetl, že služebnictvo, které při rozehřívání smůly neuhlídalo oheň a panstvu jeho majetek, v tomto ohni následně samo skončilo. Poslední příklad, který bych chtěl uvést, je z obce, které se podařilo získat parní stříkačku. Nejen pro hasičský sbor to byla velice významná událost, a proto ji řádně oslavili. Druhého dne došlo v obci k požáru, hasili ho hasiči z okolních vesnic a místní sbor chyběl. Kronikář uvedl do kroniky, že „po oslavě nové hasičské stříkačky byli hasiči natolik unaveni, že se nemohli zúčastnit hašení požáru“. Po takovém „cestování“ v obecní i hasičské minulosti jsem si pokaždé říkal, že budoucí generace budou chtít vědět, jak vypadala profesionální požární ochrana koncem 20. století a počátkem 21. století. No a tak jak šel čas a postupně jsem se účastnil slavnostního otevírání nových staveb nebo rekonstrukcí stanic HZS ČR, tak ve mně uzrávalo přesvědčení, že si HZS ČR takovou publikaci zaslouží. Svůj záměr jsem pak v roce 2017 představil na poradě ředitelů HZS krajů.

Jaká byla odezva na Vaši představu vydání Katalogu stanic HZS ČR?
Jelikož Katalog stanic HZS ČR spatřil světlo světa, tak je jasné, že jsem s návrhem uspěl. Pravdou je, že se objevily hlasy, proč v dnešní digitální době vydávat písemnou podobu něčeho, co hned po vydání bude de facto neaktuální a že digitální forma se lépe aktualizuje. To je pravda, ale digitální forma v žádném případě nevylučuje tištěnou formu. Po zpracování digitálních podkladů s tím mohou dále HZS krajů pracovat v rámci své prezentace a propagace při různých akcích a výročích a svoji část si digitální i tištěnou formou udržovat aktuální. Zřejmě tím, že jsem už ta starší generace, tak se mi v tištěné formě lépe „listuje“. Byla to pro mne výzva, jak pro budoucí generace zachytit odkaz, jak vypadala požární ochrana v pevně ohraničeném časovém milníku, kterým bylo 100. výročí vzniku Československa. Věřím, že stejně tak, jak jsem se těšil na „cestování“ minulostí v rámci obecních a hasičských kronik v blízké i vzdálenější budoucnosti, budou nejenom hasiči „surfovat“ Katalogem stanic HZS ČR a poznávat tím hasičskou dobu a také cestu, jak jsme k ní dospěli.

Jakou jste měl představu o průběhu zpracování katalogu stanic?
Přiznávám se, že jsem si myslel, že by to mohlo být hotové, jak se říká „do roka a do dne“. Jako vzor jsem měl zpracovaný „list“ stanice Ledeč nad Sázavou. Stanice Bitozeves HZS Ústeckého kraje ani stanice Doksy HZS Libereckého kraje, „stanice, kterou svět neviděl“, se bohužel do katalogu již nedostaly. Na počátku jsem zřejmě podcenil, o jaký obrovský kus práce se bude při sběru podkladů o jednotlivých stanicích jednat. Autoři z HZS krajů museli shromáždit a nastudovat spoustu historického materiálu o vývoji města, založení sboru dobrovolných hasičů, jejich historické technice, vzniku profesionálních hasičů a jejich vybavování věcnými prostředky a požární technikou. Museli vytvořit poměrně rozsáhlou fotodokumentaci budov stanic a požární techniky. Pro představení hasičské práce veřejnosti, ale i budoucím generacím si osobně velice cením fotografií ze zásahové činnosti, které jednak reálně zachycují neopakovatelné momenty práce hasičů, ale zároveň mají obrovský emotivní náboj pro preventivně výchovnou činnost. Každopádně chci zdůraznit, že se kolegové z HZS krajů k této nelehké a rozsáhlé práci postavili tzv. čelem. Přičemž shromáždění podkladů o 243 stanicích byl teprve počátek našeho zpracovatelského úsilí. Daleko složitější a náročnější bylo udržet jednotnou linii katalogu. Každý zpracovatel za HZS kraje měl svoji představu a přístup. Poměrně velkým zdržením bylo, že jsem musel všechny kraje, všechny stanice přečíst a zpracovatelsky sjednocovat. Bohužel ne jednou, ale několikrát před uzavřením tzv. rukopisu a jeho předáním grafikovi. Po „zalamování“ textu se kolečko grafik, garant HZS kraje, garant MV­ GŘ HZS ČR opět několikrát opakovalo. Sama o sobě byla náročná i třetí fáze zrodu katalogu, tedy vlastní tisk. Je to kniha o rozsahu 1 052 stran, proto si tisk i sofistikovaná vazba vyžádaly určitý čas. Vydání katalogu ke 100. výročí vzniku státu jsme nestihli. Přesto je vydání katalogu stanic vázáno k významnému milníku HZS ČR, a to 20. výročí existence novodobého HZS ČR. Přestože jsem poděkování všem, kteří se o zpracování Katalogu stanic HZS ČR zasloužili, záměrně zakomponoval do svého závěrečného slova, aby bylo trvalou součástí této publikace, přesto bych chtěl své poděkování zopakovat kolektivu autorů, redakci 112 za jazykovou korekturu a za nelehkou koordinaci zalomení publikace a její tisk. Děkuji touto cestou všem, kteří se na Katalogu stanic HZS ČR jakkoli podíleli – díky vám všem se dobré dílo podařilo.

Pane náměstku, co byste chtěl Katalogu stanic HZS ČR popřát?
Jak bylo již několikrát zmíněno, Katalog stanic HZS ČR je neobvyklým dílem kolektivu autorů, který nemá v „hasičském světě“ obdoby. Proto bych mu rád touto cestou popřál, aby všichni autoři byli na toto dílo hrdí, aby si získal vážnost u příslušníků a zaměstnanců HZS ČR, aby vždy měl důstojné umístění na stanicích HZS ČR a v pracovnách starostů obcí se sídlem stanice HZS ČR a aby se stal poselstvím naší doby budoucím hasičským generacím.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv redakce
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook