Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 3/2021

V březnovém čísle časopisu si můžete v úvodu přečíst o náročném zásahu při požáru štěpky v Rožmitálu pod Třemšínem. Co přináší novela zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky, se dočtete v dalším příspěvku. Seznámíme vás s historií i činností hygienických stanic, které mají své nezastupitelné místo při řešení mimořádných událostí. Technický ústav požární ochrany zpracoval přehled certifikací za rok 2020. Generálního ředitelství Evropské komise pro civilní a humanitární pomoc řešilo začátkem roku 2021 mimořádné události, jako je migrační krize v Súdánu, zemětřesení v Indonésii a nedostatek potravin na Madagaskaru a v Zimbabwe. Školní a výcvikové zařízení v Brně přistoupilo k rozšíření distanční formy vzdělávání příslušníků HZS ČR a členů jednotek požární ochrany. Dočtete se, jaké jsou ohlasy na tuto formu vzdělávání. 

Na několika vodních plochách v Moravskoslezském kraji měli hasiči ve druhé polovině ledna 2021 konečně možnost – díky předchozím vydatným mrazům – praktického výcviku záchrany bruslařů a dalších osob, pod nimiž se propadl nedostatečně silný led.

Ostravské jednotky PO Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) dvakrát trénovaly na tajícím ledě umělého jezera na rekultivované haldě v Ostravě-Hrabůvce, kolegové ze stanice Vítkov na nedaleké, dobře zamrzlé vodní ploše Balaton, a opavští hasiči na tamním Stříbrném jezeře formou taktického cvičení, spojeného se záchranou tonoucího bruslaře.

Ostravští hasiči trénovali na jezeře dvakrát různé postupy záchrany osob topících se v ledové vodě, například pouze hasičem přivázaným k lanu, posléze za využití žebříku, hasičské hadice, páteřní desky a rovněž s využitím nafukovacích záchranných saní RS-5. V plánu do konce ledna bylo celkem šest výcviků, aby se mohli vystřídat hasiči ze všech šesti ostravských stanic.

Nejlepší podmínky pro výcvik záchrany osob, které se propadly praskajícím ledem do ledové vody, měli hasiči z Vítkova na vodní ploše Balaton. Na Balatonu asi 2,5 km jihovýchodně od Vítkova se cvičilo celkem třikrát, aby se vystřídaly všechny tři směny hasičů ze zdejší stanice. Tloušťka ledu zde zprvu dosahovala až deset centimetrů, musela pomoci motorová pila. Mezi použitými technickými prostředky byl házecí pytlík (s plovacím lanem), páteřní deska, jeden díl nastavovacího žebříku, nafukovací saně RS-5, provizorně byl vyzkoušen i polohovací pás. Cvičící ze všech stanic jsou vybaveni moderními nepromokavými kombinézami (včetně záchranných vest) a přilbami.  

Součástí takového výcviku je i trénink pohybu hasičů po ledě, rovněž pohyb a plavání v ledové vodě. „I v rámci výcviku musí hasiči zúročit svůj um, protože na každý typ zamrzlé vodní hladiny (řeka, rybník, jezero, přehrada, přivaděč) a na konkrétní meteorologické podmínky je zapotřebí zvolit vhodný druh záchranného prostředku,“ uvedl ředitel HZS MSK brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Hasiči cvičí během zimních měsíců na ledu obvykle ve všech šesti okresech kraje. Opavští a krnovští nejčastěji na zamrzlé či tající řece Opavě, hlučínští a ostravští na hlučínské Štěrkovně, českotěšínští na vodní nádrži Hrabina a novojičínští například na vodní nádrži Čerťák. Orlovským hasičům vyhovuje vodní nádrž Těrlicko a letos si vyzkoušeli i místní vodní plochu Ignačok.

Činnost našich hasičů na vodě samozřejmě neustává ani během dalších měsíců roku, kdy trénují záchranu na stojaté, klidné i divoké vodě. A například v červnu si pravidelně poměřují své záchranářské síly s kolegy z celé ČR a Polska i z jiných složek IZS na Slezské Hartě. Loni jsme museli jednadvacátý ročník zrušit kvůli covidu-19. Uvidíme, zda jej budeme moci uskutečnit letos,“ pozna-menal Vladimír Vlček. •


por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje, foto Tomáš LACH a archiv HZS Moravskoslezského kraje

vytisknout  e-mailem