Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 12/2021

V prosincovém čísle časopisu si můžete přečíst rozbor požáru budovy v Moravském Písku. Seznámíme vás s výsledky soutěže Ankety Dobrovolní hasiči roku 2021. Jaká témata se řešila na konferencích, Ochrana obyvatelstva 2021 a Červený kohout 2021, o tom se dočtete následně. Přečtěte si, jak probíhala online výuka Institutu ochrany obyvatelstva v mezinárodním měřítku. Také se dočtete o činnosti a náplni Správy státních hmotných rezerv, se kterou Hasičský záchranný sbor České republiky spolupracuje. A jaké mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie přinesly podzimní měsíce? Konec roku je spojen už tradičně s Nadací policistů a hasičů. 

Dohoda mezi MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Správou státních hmotných rezerv (SSHR), jejímž účelem je zejména zajištění vzájemné spolupráce při stanovení postupů použití státních hmotných rezerv během řešení mimořádných událostí a krizových situací, byla podepsána 13. února 2020. Tato nová dohoda o spolupráci nahradila předchozí dokument z roku 2015.


HZS ČR se aktivně zapojuje již do fáze plánování pořizování pohotovostních zásob pro potřeby HZS ČR, a to formou uplatňování požadavků, které jsou následně cestou SSHR promítnuty do Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na příslušné období, který schvaluje vláda.

HZS ČR v rámci pohotovostních zásob disponuje věcnými prostředky pro likvidaci požárů (hasiva a pěnidla), odstraňování následků povodní a ropných havárií (čerpadla, protipovodňové zábrany, vysoušeče, olejové separátory atd.), zabezpečení náhradních zdrojů elektrické energie (elektrocentrály a kabelové soupravy), detekci a dekontaminaci, zabezpečení činnosti IZS ropnými produkty (cisterny na pohonné hmoty), vyprošťování osob a záchranné práci při dopravních nehodách (kontejnery a automobily), nouzové přežití obyvatelstva (kontejnery, úpravny vody).

Režimy použití pohotovostních zásob

Uvedená dohoda umožňuje použití pohotovostních zásob v následujících režimech:

a) pro řešení mimořádné události pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných     a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v době, kdy není vyhlášen krizový stav,
b) za krizových stavů v souladu s právním předpisem,
c) po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území,
d) pro účely činností týkajících se zejména zkušebního provozu, odborné přípravy obsluh, kontrol emisí, revizí, ročních prohlídek, oprav a ošetřování pohotovostních zásob, ukázek, cvičení a výstav,
e) v ostatních případech v souladu se zákonem č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Použitím techniky nebo věcných prostředků, které jsou pohotovostními zásobami, se rozumí jejich uvedení do plného provozního stavu (např. zapnutí přístroje, výjezd techniky k zásahu) při zásahu jednotky HZS ČR a plnění úkolů HZS ČR nebo Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany – SÚJCHBO, zkušebním provozu, výcviku obsluh formou jejich zaškolení nebo v rámci taktického či prověřovacího cvičení, provádění kontrol, provozních zkoušek, revizí, oprav, pravidelné údržby a ošetřování zásob. Pouhý „vývoz“ pohotovostních zásob, které jsou standardně uloženy v zásahových vozidlech (např. osobní dozimetry, plynové chromatografy), na místo zásahu bez jejich faktického využití takovýmto použitím není a na SSHR se tedy nenahlašuje.

Použití pohotovostních zásob pro řešení mimořádné události v době, kdy není vyhlášen krizový stav
Používání pohotovostních zásob při mimořádných událostech probíhá v souladu s ustanoveními zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, a zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Využívají se zejména pohotovostní zásoby, které jsou v ochraňování HZS ČR. Souhlas s jejich použitím vydává SSHR, avšak při nebezpečí z prodlení může tento souhlas vydat i generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství HZS ČR (generální ředitelství). Následně je pak cestou operačních a informačních středisek na SSHR zasíláno oznámení o použití příslušných pohotovostních zásob.

Použití pohotovostních zásob za krizových stavů
O použití pohotovostních zásob, které jsou v ochraňování HZS ČR, rozhoduje ministr vnitra v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb. V případě nebezpečí z prodlení může rozhodnout o použití pohotovostních zásob, jež jsou v ochraňování HZS ČR, generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství. O použití pohotovostních zásob informuje generální ředitelství neprodleně SSHR cestou informačního systému (IS) Krizkom. Poskytování pohotovostních zásob, které nejsou v ochraňování HZS ČR a dalších státních hmotných rezerv, se realizuje v souladu s rozhodnutím vlády a Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace (Metodika) schválenou usnesením vlády č. 1 275 ze dne 7. prosince 2020 primárně cestou IS Krizkom.

Použití pohotovostních zásob po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností
souvisejících s obnovou území
V souladu se zákonem č. 97/1993 Sb. rozhoduje o použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vláda na základě návrhu předsedy SSHR. Souhlas s použitím pohotovostních zásob vydává ministr vnitra po dohodě s předsedou SSHR, v případě nebezpečí z prodlení generální ředitel HZS ČR nebo řídící důstojník generálního ředitelství, který neprodleně informuje o svém rozhodnutí SSHR cestou IS Krizkom.

Požadavky na pohotovostní zásoby se v těchto případech řeší obdobně jako za krizového stavu – primárně cestou IS Krizkom s využitím postupů Metodiky. Pohotovostní zásoby se poskytují formou bezúplatného použití nebo předáním do spotřeby (pokud vláda nerozhodne jinak). Poskytnuté pohotovostní zásoby, kromě pohotovostních zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy (či zápisu) uzavřené se SSHR. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje SSHR na základě žádosti předložené příjemcem.

Ochraňování pohotovostních zásob u HZS ČR
Generální ředitelství a HZS krajů (ochraňovatelé) zajišťují ochraňování pohotovostních zásob, které jsou stále připraveny k rychlému výdeji a použití při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Generální ředitelství zabezpečuje ochraňování pohotovostních zásob prostřednictvím Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR. Hlavním úkolem ochraňovatele je zabezpečit uložení a uskladnění pohotovostních zásob a nakládat s nimi tak, aby byly ve správném technickém stavu připraveny k okamžitému výdeji a použití. Po dobu ochraňování ochraňovatel odpovídá za jejich funkčnost, ošetřuje a uskladňuje je tak, aby v případě potřeby byly vždy k dispozici. Ochraňovatel vede evidenci a účetnictví o majetku ochraňovaných zásob a dodržuje požadavky na evidenci a hospodaření s tímto majetkem specifikovaném SSHR. Pro tento účel využívá informační systém KISKAN.

Příklad využití pohotovostních zásob při řešení následků větrné smrště
HZS ČR využíval při řešení následků větrné smrště v Jihomoravském kraji v letošním roce mimo jiné i pohotovostní zásoby, které byly vytvořeny na základě požadavků na tvorbu pohotovostních zásob pro potřeby HZS ČR a nakoupeny v souladu s příslušnými plány vytváření a udržování státních hmotných rezerv.

V souvislosti s řešením větrné smrště byly vyžádány následující pohotovostní zásoby:

1) Kontejner nouzového přežití (v ochraňování HZS Zlínského kraje),
2) Kontejner technický (HZS Středočeského kraje),
3) Přívěs kontejnerový (HZS Královéhradeckého kraje),
4) Kontejner technický (HZS Pardubického kraje),
5) Kontejner nouzového přežití (HZS Libereckého kraje),
6) Stanoviště dekontaminace osob SDO-3 – kontejner (HZS Karlovarského kraje),
7) Kontejnerová elektrocentrála 200 kW PRIME (HZS Královéhradeckého kraje),
8) Čerpadlo ostat. upravené 666 l/s – využit pouze přívěs kontejnerový (HZS hl. m. Prahy),
9) Požární automobilový nosič kontejnerů 6×6 v provedení ADR (HZS hl. m. Prahy),
10) Elektrocentrála 88 kVA kont. (HZS Jihomoravského kraje),
11) Kontejnerová elektrocentrála 88 kVA (HZS Jihomoravského kraje),
12) Kontejner cisternový plnič do 20 m3 (HZS Zlínského kraje),
13) Čerpadlo ostat. upravené 666 l/s – využit pouze přívěs kontejnerový (HZS Královéhradeckého kraje),
14) Kontejner nouzového přežití (HZS hl. m. Prahy),
15) Automobilový nosič kontejnerů (HZS Jihomoravského kraje),
16) Kontejnerová elektrocentrála 400 kVA s AVR (Záchranného útvaru HZS ČR).

Poznatky z použití pohotovostních zásob při řešení následků větrné smrště budou stejně jako další zkušenosti získané při řešení mimořádných událostí, krizových situací i realizovaných cvičeních vyhodnoceny tak, aby byl proces vyžadování, využívání i nasazování pohotovostních zásob nastaven co nejefektivněji.

pplk. Ing. Jana KUKLOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook