Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 6/2023

V červnovém čísle časopisu se dočtete o zásahu v Benešově, kde v listopadu loňského roku vypukl požár v OC Hvězda. Škoda byla vyčíslena přibližně na 50 milionů korun. Následuje rozbor taktického cvičení, kdy tématem byla železniční dopravní nehoda dvou vlaků. Jistě vás zaujme i článek o Turecku, kde se po zemětřesení do záchranných prací zapojil i USAR odřad HZS ČR. Více než týden pomáhal při pátrání a záchraně osob ve zřícených budovách. Výchovně vzdělávací program „Výchova k bezpečí – ochrana člověka za mimořádných událostí“ je určen všem společenským skupinám včetně seniorů či handicapovaných osob přímo v prostorách stanice Modřany díky moderně vybavené učebně PVČ. 

V pondělí 6. února 2023 ve 4.17 hodin místního času došlo k zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy škály v hloubce 18 km poblíž města Gaziantep na jihovýchodě Turecka blízko hranic se Sýrií. Podle prvotních informací zasáhlo zemětřesení deset měst – Gaziantep, Kahramanmaras, Hatay, Osmaniye, Adiyaman, Malatya, Sanliurfa, Adana, Diyarbakir a Kilis. Na místě byly hlášeny stovky usmrcených a zraněných osob, poškozené budovy i infrastruktura, v celé oblasti jsou evidovány následné otřesy.




Takto vypadaly informace, se kterými v brzkých ranních hodinách začali příslušníci MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-generálního ředitelství HZS ČR), Hasičského záchranného sboru Moravskoslezské­ho kraje (HZS MSK) a Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy (HZS PHA) pracovat. 

Časová posloupnost rozhodovacího procesu o vyslání odřadu
Prvotní informaci o zemětřesení a jeho parametrech obdrželo Národní operační a informační středisko (NOPIS) 6. února 2023 ve 2.46 hodin. Tuto informaci zaslalo na Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) a vedení MV-generální ředitelství HZS ČR. Ve 4.20 hodin obdrželo NOPIS cestou Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC – Emergency Response Coordination Centre), tedy zjednodušeně operačního střediska Mechanismu civilní ochrany Evropské Unie (Mechanismus), žádost Turecka o týmy pro pátrání a záchranu osob ve zřícených budovách USAR (Urban Search and Rescue Team). Na úrovni MV-generálního ředitelství HZS ČR došlo v 5.00 hodin ke svolání štábu, který posuzoval možnosti nasazení USAR odřadu, a to buď ve variantě střední, nebo těžké. Paralelně s tím probíhala přípravná jednání v rámci vedení HZS MSK a členů managementu ostravského segmentu, tj. středního USAR odřadu, který v daném měsíci držel podle nastaveného systému pohotovost pro případné nasazení. V 6.21 hodin přišlo z ERCC na NOPIS upřesnění požadavku na USAR týmy, který se omezoval pouze na USAR ve verzi těžké. Na základě této informace se rozhodlo vyslat USAR odřad ve variantě těžké, tedy variantě, kterou tvoří segmenty jak HZS MSK, tak HZS PHA, a v 7.00 hodin došlo k jejich předaktivaci. V 8.43 hodin vydává MZV souhlasné stanovisko k nabídnutí záchranářské pomoci Turecku ve formě USAR odřadu, kdy v 8.59 hodin byla cestou NOPIS tato informace vložena do Společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události Mechanismu (CECIS – Common Emergency Communication and Information System). Nabídka byla v 9.43 hodin, opět cestou CECIS, Tureckem akceptována a ihned byla vyhlášena oficiální aktivace USAR odřadu.

Právní rámec k vyslání záchranářské pomoci
Pro komplexnější představu je potřeba nastínit základní právní rámec týkající se dané oblasti. Základním předpisem, podle kterého se řídí zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí, je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon dává pravomoc Ministerstvu vnitra (MV) rozhodovat po dohodě s MZV o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí a o zapojování do mezinárodních záchranných operací. V zákoně o integrovaném záchranném systému (IZS) je dále uvedeno, že úkoly MV na tomto poli plní MV-generální ředitelství HZS ČR. Nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhradě výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., byla závazně stanovena některá důležitá pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací. Zásady pro vytváření jednotek HZS ČR při poskytování pomoci v rámci ČR a při  zapojení do mezinárodních záchranných operací jsou stanoveny pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 13/2016, ve znění pozdějších předpisů. Jedna z forem pomoci je vyslání odřadu, pro který se v rámci Mechanismu také používá termín modul. Jde o záchrannou jednotku sestavenou z hasičů nejméně dvou jednotek požární ochrany nebo z hasičů nej­méně jedné jednotky a osob zac?lene?ny?ch ve složce IZS nebo osob poskytujících osobní, resp. věcnou pomoc. 

Struktura USAR odřadu
USAR odřad se zabývá vyhledáváním a záchranou osob ve zřícených budovách. Podle velikosti odřadu, který vychází z počtu jeho členů a tomu odpovídajícímu technickému vybavení, z čehož vyplývá i jeho operační hodnota  ve smyslu rozsahu možných speciálních činností, se dělí na lehký (light), střední (medium) a těžký (heavy). Podle struktury zaměření členů odřadu se pak rozděluje na část managementu a záchranářů. Do manažerské části patří velitel odřadu a jeho zástupce, styční a bezpečnostní důstojníci, specialisté informačních technologií, lékaři, statik a logistici. Do záchranářské části pak patří záchranáři ve struktuře velitelů čet, družstev a hasičů různých specializací (např. lezec, zdravotník, technik chemické služby, operátor elektronického vyhledávacího zařízení) doplněné o kynology se psy pro sutinové vyhledávání. Počet členů, jejich pozic a oblasti, ve které vykonávají svou činnost, závisí na velikosti odřadu (tabulka).



V oblasti USAR odřadů funguje pod záštitou Organizace spojených národů Mezinárodní poradní skupina pro vyhledávání a záchranu (INSARAG – International Search And Rescue Advisory Group), která má za úkol zvyšovat celkovou úroveň připravenosti na hrozící katastrofy. INSARAG kontinuálně vyvíjí systém spolupráce na úrovni potenciálně postižené země a mezinárodních USAR odřadů, který má za úkol zefektivnění koordinace záchranných prací. Proto stanovuje standardy, postupy a procedury, které jsou následně v pětiletém cyklu ověřovány v rámci klasifikačních či reklasifikačních cvičení USAR odřadů. Ty, jež se do systému ověřování přihlásí a splní požadované standardy, díky tomu prokazují připravenost na nejvyšší úrovni. Jedná se zejména o maximální soběstačnost z pohledu potřeb na ubytování, stravování, techniku a taktéž zvládnutí všech potřebných procedur z pohledu nasazení, tj. od příjezdu, přes záchranné práce až po odjezd z postižené země.

Přeprava na místo nasazení
Jak vyplývá z časové osy v rozhodovací fázi o nasazení USAR odřadu, vše probíhalo ve velice rychlém časovém sledu, v rámci kterého paralelně probíhala i jednání ve smyslu zajištění přepravy členů odřadu a jejich vybavení. Prvním osloveným přepravcem byla Armáda České republiky (AČR), která konstatovala, že pro přepravu 69 členů týmu včetně tlumočníka (turecký občan žijící v Praze), osmi psů a 20 tun vybavení včetně osobních zavazadel nemá kapacity. Proto došlo k oslovení komerčního leteckého přepravce Smartwings, který nabídl dvě letadla s možností odletu ještě téhož dne v odpoledních hodinách. Na základě těchto informací bylo rozhodnuto, že se USAR odřad bude přepravovat do Turecka dvěma paralelními lety, kdy segment HZS MSK poletí z Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově a segment HZS PHA pak z Letiště Václava Havla v Praze. V 10.00 hodin proběhlo videokonferenční jednání mezi štábem MV-generálního ředitelství HZS ČR a zástupci velení odřadů HZS MSK a HZS PHA, v rámci kterého byly projednány všechny podstatné informace a podmínky vyslání USAR odřadu včetně stanovení velitele odřadu apod. 

Na to navazovaly přípravy na odlet, tedy kontrola všech potřebných dokumentů, dokladů a deklarací týkajících se osob, psů a materiálu a balení všech technických prostředků a vybavení potřebných pro nasazení. Ve 14.00 hodin byly jednotlivé segmenty dopraveny na letiště a postupně začalo odbavování osob, psů a vybavení. Zhruba od 15.00 hodin pak započala samotná nakládka materiálu do letadel. Ta probíhá vždy za fyzické přítomnosti kapitána letadla, který rozhoduje o možnosti umístění a rozložení nákladu, kdy je potřeba často improvizovat a kombinovat jednotlivé bedny s vybavením či některé z nich přebalovat. I přes tyto komplikace se podařilo vše potřebné naložit a přibližně v 18.30 hodin odletět z Mošnova a asi o hodinu později také z Prahy.

Místo nasazení – Adiyaman (z pohledu velitele odřadu)
Zhruba po čtyřech hodinách letu přistál segment HZS MSK v turecké Adaně, segment HZS PHA pak o zhruba hodinu a půl později. Ve věci vyložení a uložení osobního a zásahového vybavení týmu proběhla v mezičase jednání se zástupci letiště, hlavně cestou RDC (Reception / Departure Centre) vytvořenou USAR týmem ze Švýcarska. Jedná se tedy o místo, kde přijíždějící zahraniční týmy nejen registrují svůj tým z hlediska jeho velikosti a kapacit, ale získávají i informace o potřebném místě pro nasazení a způsobu přepravy. Paralýza zemětřesením postižené části Turecka se projevila tím, že místo určení, kterým původně byla provincie Hatay, se po několika hodinách změnilo na město Adiyaman a skoro sedm hodin trvalo vyjednání přepravy na místo provázené desítkami měnících se informací a podmínek až do momentu naložení veškerého vybavení na kamion. Ten v doprovodu dvou styčných důstojníků zamířil na místo pozemní cestou. Veškerý personál včetně psů byl přepraven třemi letadly Casa tureckých vzdušných sil na letiště v Adiyamanu. Po hodině a půl letu tým přistál na letišti, kde se nenacházel nikdo, s kým by bylo možné vyjednávat další podmínky nasazení týmu. Proto po dohodě s několika místními lidmi vlastnícími osobní automobil vyrazil velitel odřadu, styčný důstojník a logistik na průzkum do 24 km vzdáleného města Adiyaman. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaká je aktuální situace ve městě, kontaktovat místní zástupce samosprávy a bezpečnostních složek řešící a řídící záchranné práce a zajistit prostor pro vybudování základny odřadu a hlavně vozidla, díky kterým bude možné nejen přepravit osoby a materiál na základnu, ale také na místa zásahu. Z tohoto důvodu se průzkumná skupina vydala do sídla místního guvernéra. Cestou byly viditelné následky, které po sobě zanechalo zemětřesení, jež prakticky paralyzovalo veškerou dopravu ve městě, a to i z důvodu zřícení velkého množství budov na komunikace. Před budovou guvernéra stály stovky místních obyvatel dožadujících se pomoci. Když uviděli uniformy, začali se domáhat pomoci a situaci musela řešit policie a armáda se zbraněmi, která se starala i o pořádek uvnitř budovy guvernéra. Po jednání s představitelem tureckého úřadu pro řešení katastrof a mimořádných situací AFAD vyšlo najevo, že budova tohoto úřadu je srovnána se zemí. Proto AFAD nemělo kapacity pro provedení průzkumu situace a stanovení priorit pro zásah záchranných složek, stejně jako požadovaná vozidla, která byla nutná pro přepravu českého USAR týmu. Nakonec se podařilo navázat spolupráci s představitelem místního četnictva, a tak získat vozidlo s řidičem, s nímž se mohl provést průzkum míst, která by se dala použít k výstavbě základny. Po několika pokusech se podařilo najít útočiště na základně četnictva na okraji města. Výhodná byla poloha mimo centrum města, hlídaný perimetr základny obehnaný plotem s žiletkovým drátem a zejména přítomnost místních četníků, kteří disponovali vozidly, případným zázemím a dostatečným prostorem, jež umožňoval i postavení základen dalších případných zahraničních týmů. S využitím jejich přepravních kapacit se dopravil na místo zbytek odřadu, který do té doby čekal na letišti, a čekalo se na příjezd kamionu s technickým vybavením. Ten cestu, která za normálních podmínek trvá přibližně čtyři hodiny, jel nakonec 12 hodin. Po jeho příjezdu se okamžitě započala výstavba základny a byl vyslán průzkumný tým za účelem zahájení záchranných prací. V obdobných rysech, v jakých probíhal příjezd, se odehrával i celý zbytek nasazení odřadu. Problém s dopravou se nedařilo uspokojivě vyřešit, takže se dostupná vozidla využívala na maximum tak, aby se zajistila jak zásahová činnost, tak úkoly spojené s vedením týmu a logistikou. Ale ani tyto komplikace neovlivnily enormní zarputilost a nasazení záchranářů, kteří s psovody a jejich psy nepřetržitě dnem i nocí vyhledávali a vyprošťovali osoby ze sutin zničených domů. Za celou dobu působení se tak podařilo zachránit tři živé osoby a vyprostit 78 těch, kteří bohužel neměli to štěstí a následky zemětřesení nepřežili. Situace na místě neumožňovala se soustředit pouze na vyhledávání a vyprošťování živých, neboť u každého suťoviště se nacházely desítky pozůstalých, kteří pevně věřili, že i přes negativní výsledky průzkumu za pomoci psů a speciálních technických prostředků se ještě někdo živý najde a nedovolovali místo opustit. Z pohledu bezpečnosti členů odřadu se jednalo o velice psychicky náročnou situaci, a proto probíhalo jejich nasazení takřka pod neustálým dohledem policie či armády. Je ale potřeba říci, že i vyproštění mrtvých osob mělo obrovský význam pro stovky pozůstalých, kteří díky nelehké, psychicky a fyzicky náročné práci záchranářů měli možnost své blízké pochovat a rozloučit se s nimi. V průběhu nasazení došlo v rámci rozhodnutí o prodloužení pobytu odřadu v Turecku 12. února 2023 k realizaci letecké přepravy části humanitární pomoci Turecku a nezbytného vybavení pro odřad včetně dvou nových členů odřadu z HZS MSK, kteří jsou zároveň vyškolenými interventy posttraumatické péče, odvozu nepotřebného či porouchaného vybavení a odjezdu jednoho člena kynologické skupiny. Samotné ukončení nasazení USAR odřadu 17. února 2023 bylo realizováno kombinací letadel Casa AČR a komerčního letadla společnosti Smartwings, na jehož palubě přistál náměstek ministra vnitra Mgr. Radek Kaňa v doprovodu generálního ředitele HZS ČR genpor. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, kteří se zúčastnili předání části vybavení základny odřadu ve formě tří nafukovacích stanů včetně vybavení místnímu četnictvu a také jednání s představiteli místní samosprávy a bezpečnostních složek. S letadly byla současně dopravena i další humanitární pomoc Turecku. Po oficiálních návštěvách a naložení veškerého vybavení odletěl odřad do Prahy, kde byl přivítán zástupci Turecka působících v ČR a ministrem vnitra Mgr. Bc. Vítem Rakušanem, a po setkání se zástupci tisku a médií pokračoval segment HZS MSK letecky do Ostravy.

Pozitiva a negativa
Pozitivem bylo enormní nasazení a profesionalita všech členů odřadu včetně kynologů a jejich psů. Dalším pozitivem byla činnost tlumočníka Egemena Civana, který díky znalosti tureckého jazyka a faktu, že je tureckým občanem, českému odřadu otevřel mnohé dveře a pomohl v rámci mnoha vyjednávání. Jako efektivní se také ukázaly telekonference se štábem MV-generálního ředitelství HZS ČR a zástupci HZS krajů, které probíhaly každý den. I když naštěstí nebylo potřeba řešit vážné úrazy, přítomnost lékařů z úrazové nemocnice Brno a jejich činnost přispěla k úspěšnosti mise.

Mezi negativa lze zařadit problematickou spolupráci s místní samosprávou a záchrannými složkami, která i přes extrémně rychlou reakci ČR a přistání záchranného týmu do půlnoci téhož dne v Turecku kvůli průtahům v organizaci přepravy a nasazení odřadu snižovala šanci na záchranu živých osob v sutinách zřícených budov. Na druhé straně je potřeba vnímat, že rozsah následků zemětřesení byl obrovský a postihl velké území a že dnes známý počet přes 50 tisíc mrtvých a více než 160 tisíc zřícených či vážně poškozených budov byl zcela mimo možnosti koordinace, zejména v prvních desítkách hodin. Dále byla výzvou bezpečnostní situace na místě, a to ať ve směru k následným záchvěvům země (aftershock), nebo k tenzím v rámci postižené populace, jejichž případné projevy musely být sanovány bezpečnostními složkami Turecka. Také enormní a dlouhodobé nasazení psů pro sutinové vyhledávání se začalo projevovat v přesnosti jejich práce. Jako jedno z největších negativ byl nedostatek vozidel pro účely přepravy odřadu, často bylo  nutné využívat jízdu vozidly s místními řidiči, u kterých z důvodu eliminace dopravní nehody nelze dopředu určit jejich řidičské schopnosti či míru únavy i v kontextu ke způsobu řízení v místních podmínkách. Další oblastí, kterou je potřeba vnímat, je psychická stránka a kondice členů odřadu, jež byla dlouhodobě vystavena extrémním podmínkám, a proto byl po návratu nastaven systém spolupráce se služebními psychology za účelem psychoedukace a případné další součinnosti.

Shrnutí a poděkování za podporu
I přes obtíže, které český USAR odřad musel v rámci nasazení v Turecku překonat, je výsledek 29 % z celkového počtu vyproštěných lidí ve městě Adiyaman a takřka 9 % v celém Turecku v rámci přítomných zahraničních klasifikovaných USAR odřadů jasným důkazem jeho připravenosti, vycvičenosti a profesionality. Je ale také nutné zmínit, že bez podpory mnoha dalších lidí by tento výsledek nebyl možný. Proto je potřeba poděkovat štábu a vedení MV-generálního ředitelství HZS ČR, velvyslanci v Ankaře Pavlu Vackovi a jeho kolegům, rodinným příslušníkům členů USAR odřadu a v neposlední řadě široké veřejnosti včetně známých osobností, jejichž vzkazy v médiích a na sociálních sítích všem dodávaly energii pokračovat v nelehké práci. 


plk. Ing. Jiří NĚMČÍK, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook