Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 3/2024

HZS Moravskoslezského kraje v srpnu roku 2023 likvidoval požár rodinného domu ve Lhotce. V průběhu zásahu došlo k výbuchu akumulátoru fotovoltaické elektrárny. Velitel zásahu povolal technický automobil se zařízením CCS Cobra, které bylo okamžitě nasazeno k prořezání a zaplavení baterií. Použití u zásahu ukázalo, že jednotky jsou s jeho pomocí schopny dostat vodu do nitra akumulátorů a bez problémů prostoupit jejich schránkou. Kurz „Potápěč a obsluha přilbového potápění“ na podzim loňského roku absolvovalo osm hasičů-potápěčů, kteří se zdokonalovali jak v teoretických znalostech, tak praktických dovednostech. Příslušníci HZS Moravskoslezského kraje zorganizovali několik workshopů, jejichž cílem bylo vytvoření metod a postupů pro zvládání povodňových rizik v rámci přeshraniční spolupráce na řekách protékající územím západního Balkánu. V únoru uplynuly dva roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Většina států světa stále Ukrajinu podporuje zejména dodávkami humanitární pomoci. 

Přeshraniční spolupráci lze považovat za vzájemné partnerství mezi zeměmi, sdílejícími státní hranice a zároveň majícími společný zájem na vytváření hodnot a principů, které v konečném důsledku mohou zachránit nejeden lidský život.

23

Cílem projektu „Podpora EU při prevenci povodní a managementu lesních požárů zemím západního Balkánu a Turecku“ (akronym projektu IPA Floods and Fires) je zlepšit úroveň protipovodňové ochrany a ochrany před lesními požáry. Oblast protipovodňové ochrany byla rozdělena do několika aktivit. Jedna z nich byla zaměřena na vytvoření plánů, zvládání povodňových rizik vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Další významnou aktivitou projektu, kterou vedli příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), bylo vytvoření metod a postupů pro zvládání povodňových rizik v rámci přeshraniční spolupráce na řekách protékající územními celky zúčastněných států. Stěžejním bodem bylo sdílení zkušeností, identifikace nedostatků a nalezení správné praxe v oblasti přeshraniční spolupráce na vodních tocích na národní, regionální a místní úrovni.

Rekognoskace stavu v oblasti přeshraniční spolupráce

Ke zjištění aktuálního stavu přeshraniční spolupráce jednotlivých států bylo zvoleno dotazníkové šetření, které probíhalo jak na národní, tak na regionální a místní úrovni. Otázky z dotazníku byly směřovány především na legislativu spojenou s přeshraniční spoluprací, zainteresované instituce, přehled přeshraničních dohod a operačních dokumentů, způsob předávání a sdílení hydrometeorologických dat a varovných informací. Následně pro propojení praktických zkušeností a otevření dialogu byly realizovány workshopy vždy pro dvojici hraničních států formou řízené diskuze. Rozdělení států do dvojic bylo stanoveno na základě několika kritérií. Nejpodstatnější v tomto případě byla společná územní státní hranice, protékající řeka mezi oběma státy a politická situace řešeného území. Na základě těchto kritérií se utvořily tři dvojice partnerských zemí:

  • Kosovo a Severní Makedonie,
  • Bosna a Hercegovina se Srbskem,
  • Albánie s Černou Horou.

Měřicí stanice znečištěná odpadky na území Severní Makedonie na řece Lepenac, která je hlavním přítokem řeky Vardar ústící do Egejského mořeMěřicí stanice znečištěná odpadky na území Severní Makedonie na řece Lepenac, která je hlavním přítokem řeky Vardar ústící do Egejského moře

Průběh jednotlivých zahraničních workshopů

Program každého workshopu byl rozdělen do dvou dnů. V prvním dni probíhala řízená diskuze se zástupci každého státu a zástupci konsorcia projektu IPA Floods and Fires. Z každého státu se účastnili zástupci za národní úroveň (zejména zástupci z řad institutu civilní ochrany, hydrometeorologické instituce a institutu povodí) a zástupci z regionální či místní úrovně (stejný výčet zástupců jako u národní úrovně, a navíc zástupci z řad veřejné správy). Cílem bylo získání podkladů a informací o současném stavu přeshraniční spolupráce zejména v oblasti dohod či memorand o spolupráci se sousedními zeměmi a náplni činnosti institucí na národní, regionální a místní úrovni.

Druhý den bylo připraveno jednoduché fiktivní cvičení, jehož úkolem bylo sdílet postupy a metody při řešení povodní mezi jednotlivými státy a vytvořit možná schémata institucionální přeshraniční spolupráce na národní, regionální a místní úrovni. Pro účely cvičení byly stanoveny tři základní otázky, na které zástupci zúčastněných zemí museli nalézt odpovědi:

  1. Jaké instituce jsou zainteresovány před vznikem a během řešení povodní?
  2. Jakým způsobem si mezi sebou předávají důležitá data a informace?
  3. Co obsahují data a informace, které si mezi sebou předávají?

Na základě odpovědí se hledal případný prostor ke zlepšení přeshraniční spolupráce.

Řízená diskuze zástupců národní a místní úrovně ze zemí Bosny a Hercegoviny a Srbska vedená příslušníky HZS MSKŘízená diskuze zástupců národní a místní úrovně ze zemí Bosny a Hercegoviny a Srbska vedená příslušníky HZS MSK

Výstupy ze zahraničních workshopů

Ze všech realizovaných workshopů vyplynulo několik společných nedostatků. Šlo o komunikační problémy při předávání dat a informací na národní, regionální i místní úrovni. Problémy obecně tkví v nekompetentnosti určených orgánů a pomalém předávání dat a informací v rámci institucionální hierarchie. Ty se pak odráží do oblasti mezinárodní spolupráce. Vše je negativně podpořeno chybějícími dohodami o obsahu dat a informací mezi důležitými přeshraničními institucemi a současně s tím i chybí platforma pro jejich předávání.

Dalším významným nedostatkem je malý objem finančních prostředků, které by sloužily k budování protipovodňové ochrany (výstavba suchých poldrů, retenčních kapacit, povodňových valů, čištění koryt vodních toků atp.) a dalšímu rozvoji informačních systémů k identifikaci stupňů povodňové aktivity, stavu vody ve vodních tocích, vyrozumění kompetentních institucí nebo varování a informování obyvatelstva.

Zásadním nedostatkem v přeshraniční spolupráci je rovněž nečinnost odpovědných institucí. Prakticky neprobíhá přeshraniční konzultace a komunikace nových opatření, ani nejsou organizována společná přeshraniční cvičení.

Ze zahraničního workshopu mezi Kosovem a Severní Makedonií bylo dále zjištěno, že největším problémem je komunikace. Veškeré informování a sdílení dat funguje neoficiální cestou mezi několika členy veřejné správy na místní úrovni každého státu. V rámci druhého dne workshopu se povedlo najít společnou řeč mezi těmito zástupci. Zjištěné skutečnosti v kombinaci s otevřenou diskuzí z workshopu povedou k návrhu memoranda o spolupráci pro oblast místní úrovně na řece Lepenac. Obsahem memoranda by mělo být i vytvoření informačního portálu pro efektivní způsob výměny dat a informací.

Složitá institucionální a strukturální hierarchie na území Bosny a Hercegoviny je zásadní poznatek z workshopu mezi tímto státem a Srbskem. Tato překážka vede k rozdělení kompetencí a neoficiální komunikaci s institucemi v Srbsku. Jelikož jsou oba státy členy Mezinárodní komise pro povodí řeky Sávy, jsou informace sdíleny skrze mezinárodní portál. Bohužel tento způsob komunikace je nedostatečný pro potřeby řešení povodní na místní úrovni v obou zemích.

K nedostatkům zjištěným na workshopu mezi Albánií a Černou Horou především patří absence národního informačního portálu pro obyvatele, kteří žijí v blízkosti Skadarského jezera, a výstavba nelegálních staveb v záplavovém území. Zároveň ze strany Albánie chybí efektivní možnost a způsob předávání dat a informací směrem k institucím v Černé Hoře, např. o zvýšení hladiny řek. Naopak v Černé Hoře chybí podpora vzdělávání zástupců veřejné správy na místní úrovni.

Závěr

Přínos partnerských zemí byl na základě přednesených informací individuální. Z každého zahraničního workshopu byl vytvořen report doplněný o checklist obsahující seznam možných činností vedoucích k účinné přeshraniční spolupráci. Forma zahraničních workshopů byla záměrně vedena způsobem řízené diskuze, sdílením praktických zkušeností a především otevřenou komunikací mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. Jednotliví partneři měli díky tomu možnost si uvědomit nejen slabé stránky dosavadní spolupráce, ale rovněž i přínosy v nově nastavených postupech. Komplexně lze konstatovat, že podstatou přeshraniční spolupráce jsou nejen uzavřené dohody, nýbrž i jejich praktické naplňování formou jednání pracovních skupin, organizace školení a společných nácviků, sdílení nezbytných informací v průběhu povodně a rovněž při realizaci společných opatření protipovodňové ochrany a v neposlední řadě propojení přístupů a principů zvládání povodňových rizik na obou stranách hranice, neboť povodeň geografické hranice státu nerespektuje.

Příslušníci HZS MSK získali povědomí o stavu přeshraniční spolupráce při řešení povodní na území bývalé Jugoslávie a uvědomili si, jak kvalitně je nastavena spolupráce České republiky se sousedními státy. Partneři projektu velmi kladně ocenili způsob realizace workshopů, které byly vedeny věcně, odborně a prakticky. Za sekundární benefit lze považovat zlepšení jazykových dovedností.

plk. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. et Ing. Michaela ŠVECOVÁ, por. Ing. Petr BUREŠ, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

vytisknout  e-mailem