Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 3/2012

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár lakovacího boxu v Liberci, který způsobil škodu ve výši 50 milionů Kč, a také seznamujeme s koncepcí požární prevence v ČR na období let 2012 až 2016. Otiskujeme stanovisko NPÚ k používání chemických protipožárních nátěrů na dřevěné konstrukce historických objektů. V bloku IZS seznamujeme se závěry VII. kongresu Medicína katastrof, návrhem konceptu požárního automobilu určeného k zásahům v městské zástavbě a s prioritami Policie ČR pro letošní rok. V části OCHRANA OBYVATELSTVA přinášíme informace z XI. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. Metodická pomoc obcím při přípravě na mimořádné události a krizové situace a předsednictví Dánska v Radě EU jsou hlavními tématy bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete také informaci o neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu ČR poskytované nestátním neziskovým organizacím na plnění projektů grantů v letošním roce. 

 

Jsou obce připraveny na mimořádné události a krizové situace? Přinutí současná krizová legislativa starostu obce zabývat se připraveností na mimořádné události a krizové situace? Věděl by starosta obce, jak se zachovat např. při úniku nebezpečné látky?

Povinnosti orgánů obce

Tyto otázky si klade Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS kraje“) již řadu let. Odpovědi na ně nejsou nikterak uspokojivé. Z tohoto důvodu se HZS kraje rozhodl poskytovat obcím metodickou pomoc k přípravě na mimořádné události a krizové situace. K zajištění připravenosti obcí na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací jsou v českém právním řádu stanoveny poměrně rozsáhlé povinnosti a působnosti orgánům obcí (starosta obce, obecní úřad). V zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) je mimo jiné uvedena obecná povinnost orgánů obce „zajišťovat připravenost obce na mimořádné události a podílet se na záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva“ (§ 15 odst. 1). Zákon pak tyto povinnosti v § 15 odst. 2 konkretizuje a ukládá obecnímu úřadu mj. zajistit varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím a podílet se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce. Podobně v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, je uvedena povinnost starosty obce „zajišťovat připravenost obce na řešení krizových situací“ (§ 18 odst. 1 a § 21 odst. 1), přičemž ostatní orgány obce se na tom podílejí. Krizový zákon dává starostovi obce možnost, nikoli povinnost, zřídit k plnění úkolů a krizových opatření stanovených hejtmanem, resp. starostou obce s rozšířenou působností, krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací (§ 21 odst. 2 písm. a). Nutno dodat, že na úrovni obce bude krizový štáb využíván také k zajištění připravenosti na řešení krizových situací, tedy v době, kdy není vyhlášen některý z krizových stavů.

Oba výše uvedené právní předpisy však neukládají orgánům obce (s výjimkou obce s rozšířenou působností) zpracovávat plánovací dokumentaci k přípravě obce na mimořádné události nebo krizové situace (autoři se v příspěvku nezabývají problematikou ochrany před povodněmi, kde je situace odlišná). Na úrovni kraje jsou právními předpisy stanoveny dokumenty jako krizový plán kraje, havarijní plán kraje, případně vnější havarijní plány, na úrovni obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) je to krizový plán ORP, případně opět vnější havarijní plány. V praxi však mimořádné události nebo krizové situace vznikají na katastrálním území některé obce a jsou řešeny v místě vzniku. Složky integrovaného záchranného systému provádějí na místě záchranné a likvidační práce, nicméně další povinnosti v oblasti varování a informování občanů, ukrytí, evakuace a nouzového přežití spadají do kompetence orgánů obce, resp. starosty obce.

Například v případě vzniku mimořádné události typu radiační havárie je starosta obce v zóně havarijního plánování odpovědný za varování obyvatelstva (pokud již tak neučinil HZS kraje), případně za řešení náhradního způsobu varování při nefunkčnosti standardních koncových prvků varování. V návaznosti na to je starosta podle informací z operačního a informačního střediska HZS kraje povinen informovat o havárii jak občany, tak právnické a podnikající fyzické osoby, nacházející se v katastru obce, včetně osob v rekreačních a jiných zařízeních, a vydat jim pokyny o žádoucím způsobu chování – v tomto případě o nutnosti improvizovaného ukrytí podle stanovených zásad. V případě radiační havárie navíc přibývá povinnost v oblasti distribuce ochranných roušek a provedení jodové profylaxe. Následně musejí orgány obce spolupracovat s orgány krizového řízení ORP nebo kraje mimo jiné při zásobování ukrytého obyvatelstva, při přípravě a provedení evakuace a dalších opatřeních. Při evakuaci obyvatelstva (ať již samovolné nebo řízené) musejí orgány obce zejména vést přehled o počtech a jménech evakuovaných z dané obce, případně poskytovat záchranářům součinnost při evakuaci tělesně handicapovaných osob. V neposlední řadě musejí být orgány obce po provedené evakuaci schopny zachovat činnost svého úřadu i v provizorních podmínkách v místě příjmu evakuovaných obyvatel. Všechny výše uvedené činnosti (a mnoho souvisejících) musejí být orgány obce schopny řešit v podmínkách radioaktivního (nebo jiného) zamoření a zaměstnanci obecního úřadu budou nuceni po určitou dobu pracovat v režimu improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany osob.

Vzorová plánovací dokumentace

Z předchozího popisu vyplývá, že povinnosti a činnosti, které mají orgány obce zabezpečovat, jsou natolik organizačně náročné, že je vhodné mít vytvořenu určitou plánovací dokumentaci pro činnost starosty obce, případně pro činnost krizového štábu obce, pokud si jej starosta zřídil. HZS kraje se tímto problémem zabývá již od roku 2001, kdy byl zpracován vzor „Plánu činnosti orgánů obce pro případ radiační havárie JE Dukovany“ jako základního dokumentu obce pro zabezpečení úkolů a opatření prováděných na ochranu životů, zdraví a majetku obyvatel v katastru obce, která se nachází v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany pro případ vzniku mimořádné události 3. stupně – radiační havárie. O rok později byl vytvořen vzor „Plánu činnosti orgánů obce při mimořádné události“, který je zaměřen obecně na řešení mimořádných událostí v katastru obce. Vzory plánů bylo možné volně stáhnout z webových stránek HZS kraje (www.firebrno.cz) a v rámci Jihomoravského kraje tuto možnost využilo 110 obcí z celkového počtu 702.

Plán odezvy

V roce 2010 bylo rozhodnuto vytvořit nový vzor plánu, zaměřeného na konkrétní postupy při řešení nejčastěji se vyskytujících mimořádných událostí v kraji, opět ale s přihlédnutím ke konkrétním specifikům dané obce. Dokument byl nazván „Plán odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události“ (dále jen „plán odezvy“) a byl strukturován v souladu s novelizovanou krizovou legislativou na tři části – základní, operativní a pomocnou. Pro lepší orientaci v dokumentu jsou jednotlivé části barevně odlišeny.

Základní část obsahuje přehlednou tabulku s obsahem plánu odezvy a s hypertextovými odkazy na jednotlivé části a dále způsob zajištění akceschopnosti, tzn. složení krizového štábu obce včetně kontaktů na jednotlivé členy, a určení pracoviště krizového štábu obce. V rámci poskytování metodické pomoci doporučil HZS kraje starostům obcí možné složení krizového štábu obce. Z hlediska obsahu základní části je za stěžejní považována analýza ohrožení obce, tedy čím, v jakém rozsahu a jakým způsobem je daná obec ohrožena. Analýza je rozdělena na dvě části. V první z nich jsou zahrnuta ohrožení, jejichž vznik lze očekávat kdekoli na území kraje a postupy pro řešení těchto hrozeb jsou v plánu odezvy uvedeny jako „povinné“, tedy jsou zahrnuty v plánech odezvy všech obcí. K těmto hrozbám patří zejména únik nebezpečné látky při přepravě, přívalové deště, vichřice/tornáda, požáry, dlouhodobé narušení dodávek elektřiny a dlouhodobé narušení dodávek pitné vody. Do druhé části analýzy byly ve spolupráci HZS kraje a obce při zpracování plánu odezvy doplněny ty další specifické hrozby, které jsou pro dané území aktuální, např. únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, povodně (přirozené, zvláštní), hromadná silniční/železniční nehoda, dlouhodobé narušení dodávek plynu/tepla a samostatně také radiační havárie (tj. nikoli jako součást postupů pro únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení). Základní část také obsahuje přehled souvisejících právních předpisů a dále přehled povinností starosty obce a obecního úřadu, vyplývajících ze zákona o integrovaném záchranném systému a z krizového zákona.

V operativní části jsou krok po kroku rozpracovány konkrétní postupy činností krizového štábu obce pro definované hrozby. U každého kroku, resp. činnosti, jsou v plánu odezvy uvedeny hypertextové odkazy na další částí plánu (zejména do pomocné části pro případ, že by si starosta nebyl jistý, jak má řešit např. evakuaci, koho má kontaktovat apod.). U některých typů mimořádných událostí (únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, přirozené nebo zvláštní povodně a radiační havárie) jsou vytvořeny odkazy na již zpracované dokumenty (povodňové plány, vnější havarijní plány nebo plány opatření pro případ vzniku mimořádné události, které byly zpracovány pro území v okolí provozovatelů nebezpečných látek s „podlimitním množstvím“).

Pomocná část je rozdělena na obecnou a konkrétní. V obecné části jsou popsány hlavní zásady pro hlášení vzniku mimořádné události, pro varování, provádění improvizované ochrany a improvizovaného ukrytí obyvatelstva, zásady evakuace, organizování humanitární pomoci, nouzového přežití a následných opatření tak, aby orgány obce měly k dispozici stručné a jasné informace k dané činnosti, kterou mají provádět.

Konkrétní část slouží pro shromažďování potřebných dat v oblasti kontaktů na důležité subjekty, přehledu sil a prostředků, jsou zde uvedeny údaje o zařízeních nouzového přežití, prvcích varování a také vzory tísňových zpráv pro obyvatelstvo.

Plán odezvy je sice obsáhlý, nicméně obsahuje veškeré informace, které starosta obce nebo jeho krizový štáb potřebuje, resp. může využít, při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Prakticky ale starosta obce při řešení konkrétní mimořádné události použije hlavně tří až čtyřstránkový konkrétní postup a ostatní součásti plánu odezvy jsou provázány hypertextovými odkazy. V plánu odezvy je pamatováno také na činnost starosty obce v době, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci (je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav).

Metodická pomoc starostům

S plánem odezvy byli starostové obcí seznámeni v rámci pravidelné přípravy na jaře roku 2011 a byl doporučen ke zpracování (za účinné spolupráce s HZS kraje) všem obcím v kraji. Následně se na HZS kraje obrátila řada starostů s žádostí o poskytnutí metodické pomoci při zpracování plánu odezvy dané obce. Metodická pomoc HZS kraje spočívá zejména v tom, že starostovi obce je vysvětlena struktura celého dokumentu a jeho náležitosti. Starostovi obce je doporučeno vytvoření krizového štábu obce (pokud již nebyl zřízen) a doplnění souvisejících údajů do plánu. Dále je doporučeno předložit zpracovaný plán odezvy k projednání zastupitelstvem obce. Takto projednaný plán odezvy slouží nejen k zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací, ale také jako doklad plnění zákonných povinností orgánů obce a často také jako doklad např. pro pojišťovny v oblasti připravenosti obce na možné hrozby. Metodická pomoc při zpracování plánu odezvy byla zatím poskytnuta více než 50 obcím v kraji a bude pokračovat i v letošním roce, včetně některých městských částí Brna. Plán je volně ke stažení na webových stránkách Portálu krizového řízení v Jihomoravském kraji (KRIZPORT) www.krizport.cz, v sekci „Dokumenty“ (o portálu KRIZPORT podrobněji viz časopis 112, č. 12/2011).

Příslušníci HZS kraje jsou si vědomi toho, že na starosty obcí je kladeno mnoho požadavků z celé škály oblastí výkonu státní správy v přenesené působnosti. Proto je jejich snahou výkon povinností orgánů obcí, vyplývajících z působností garantovaných HZS kraje, usnadnit (ochrana obyvatelstva, krizové řízení, požární ochrana a další). Tyto snahy (zejména poskytování metodické pomoci starostům obcí při zpracování plánu odezvy) mají dosud kladnou odezvu.

V současné době je v této oblasti asi největším problémem motivovat k tomuto kroku všechny starosty obcí v kraji. V této situaci by výrazně napomohlo legislativní zakotvení povinnosti zpracovat na úrovni obce obdobný dokument k zajištění připravenosti obce na mimořádné události nebo krizové situace (pokud ne u všech obcí, tak alespoň u těch, které jsou nějakým způsobem výrazněji ohroženy – obdoba povinnosti zpracovat povodňový plán obce). HZS kraje jakoukoli snahu v tomto směru podporuje.

por. Ing. Dana TRUBAČOVÁ, foto por. Bc. Jan DVOŘÁK, HZS Jihomoravského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook