Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 8/2013

V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah při likvidaci následků dubnového výbuchu plynu v pražské Divadelní ulici, seznamujeme se zajištěním požární ochrany mrazírenských a chladírenských skladů a odpovídáme na otázku, zda elektronické cigarety mohou zapříčinit vznik požáru. Hodnocení cvičení složek IZS na hradě Helfštýn, prezentace chemického automobilu s plynotěsnou komorou a popis výcvikového zařízení simulujícího reálné podmínky požáru najdete v části IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA přinášíme další díl seriálu „Ochrana dýchacích cest – historie a současnost“ a informujeme o spolupráci mezi HZS Jihomoravského kraje a Masarykovou univerzitou při výuce předmětu „Ochrana obyvatelstva“. V části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se zkušenostmi HZS Jihomoravského kraje z poskytování metodické pomoci zpracovatelům plánů krizové připravenosti, s projektem intranetu krizového řízení HZS Zlínského kraje a bilancujeme předsednictví Irska a Litvy v Radě EU v oblasti civilní ochrany.  

Do konce roku 2012 byly v Jihomoravském kraji, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „krizový zákon“), ve znění pozdějších předpisů, zpracovány a schváleny krizové plány, tj. krizový plán kraje a krizové plány obcí s rozšířenou působností.

Zpracovatelé plánů krizové připravenosti

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS kraje“) nabídl subjektům, uvedeným v základní části krizových plánů, tj. právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu a mají podle ustanovení § 29 odst. 1 krizového zákona povinnost zpracovat plán krizové připravenosti (PKP), metodickou pomoc při jejich zpracování. Prvním krokem, realizovaným ještě ve fázi zpracování krizových plánů, bylo určení konkrétních subjektů, které jsou v kraji klíčové pro řešení krizových situací, případně pro zachování důležitých funkcí veřejné správy. Za tuto oblast byl podle pokynu MV- generálního ředitelství HZS ČR do krizového plánu kraje zahrnut krajský úřad, všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) a další vybrané subjekty veřejné správy na úrovni kraje (krajská hygienická stanice, krajská veterinární správa, krajské vojenské velitelství, finanční úřad, celní ředitelství, pracoviště České správy sociálního zabezpečení, krajská pobočka Úřadu práce ČR a Obvodní báňský úřad v Brně). Z dalších odvětví (rezortů) lze jmenovat např. zdravotnictví (zdravotnická záchranná služba, významné nemocnice), vodní hospodářství (Povodí Moravy, s.p., významní dodavatelé pitné vody), doprava (významní dopravci), stavebnictví (specializované stavební firmy se zaměřením na vodohospodářství), odpadové hospodářství, pohřebnictví a dezinfekce/dezinsekce/deratizace. Do krizových plánů ORP byly zahrnuty zejména nemocnice a zdravotnická zařízení, dopravci, technické služby, školy a školská zařízení.

Subjekty kritické infrastruktury

Specifickou skupinu tvoří subjekty kritické infrastruktury (provozovatelé prvků kritické infrastruktury, určených gesčními ministerstvy a ústředními správními úřady), kterým podle krizového zákona vyplývá povinnost zpracovat PKP subjektu kritické infrastruktury, a navíc plní opatření z krizových plánů. Kromě základních složek integrovaného záchranného systému (HZS kraje, Policie ČR, poskytovatel zdravotnické záchranné služby) sem patří Povodí Moravy, s.p., a Česká správa sociálního zabezpečení.

Následujícím krokem, realizovaným po schválení krizových plánů v průběhu listopadu a prosince 2012, bylo zaslání písemné informace výše uvedeným subjektům o jejich zahrnutí do krizových plánů a také o povinnosti zpracovat PKP. V rámci tohoto kroku bylo nutné také oslovit subjekty, které byly v době před nabytím účinnosti novely krizového zákona (v průběhu let 2006 – 2007) zahrnuty krajským úřadem do tehdy zpracovávaného přehledu subjektů kritické infrastruktury na území kraje a byla jim uložena povinnost zpracovat PKP (členěný podle dikce aktuálně platného prováděcího právního předpisu – nařízení vlády č. 462/2000 Sb.). Některým dříve určeným subjektům byl tento úkol zrušen, zbývajícím byl uložen úkol uvést již zpracované PKP do souladu s platnými právními předpisy.

Subjekty, které mají zpracovat PKP, byly o této povinnosti informovány tím orgánem krizového řízení, který jim uložil plnění opatření z příslušného krizového plánu, což byl ve většině případů HZS kraje. Pouze v případě subjektů z oblasti zdravotnictví a vodního hospodářství byl oslovujícím orgánem krajský úřad. Na úrovni ORP byly subjekty osloveny jednotlivými obecními úřady ORP. Jako pomůcka pro zpracování PKP byla MV-GŘ HZS ČR vydána „Metodika zpracování plánů krizové připravenosti podle § 17 až 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů“, č.j. MV-140690-1/PO-PKR-2011 (dále jen „metodika“), která stanoví obsah PKP a další podrobnosti související s jeho zpracováním a slouží k zajištění jednotného postupu při jejich tvorbě.

Portál krizového řízení

S cílem dosáhnout jednotné formální úpravy a obsahové struktury PKP v rámci kraje zpracovali příslušníci HZS kraje vzor tohoto plánu a dali jej k dispozici potenciálním zpracovatelům. Vzor PKP vychází z výše uvedené metodiky a je umístěn ke stažení na veřejné části Portálu krizového řízení pro Jihomoravský kraj (KRIZPORT) – viz odkaz http://krizport.firebrno.cz/dokumenty/plan-krizove-pripravenosti. Dopisem, kterým byly určené subjekty informovány o povinnosti zpracovat PKP, jim bylo současně doporučeno postupovat podle metodiky a nabídnuta možnost využití vzorového PKP. Současně byla ze strany HZS kraje subjektům nabídnuta metodická pomoc formou pracovního jednání.

Individuální přístup k tvorbě plánu

Pracovní jednání (metodická pomoc) probíhala v dubnu a květnu letošního roku a lze konstatovat, že nejméně dvě třetiny oslovených subjektů této nabídky využily. Zpracování PKP bylo projednáváno ve skupinách podle charakteru zaměření činnosti jednotlivých subjektů, s cílem seznámit zpracovatele PKP se zdroji rizik a analýzami ohrožení daného území, předat jim specifické údaje (kontakty na orgány krizového řízení v kraji) a podrobně prodiskutovat strukturu a obsah PKP. V případě potřeby byla ze strany HZS kraje nabídnuta také individuální spolupráce při tvorbě vlastního plánu.

Specifický přístup byl uplatněn pro subjekty z oblasti veřejné správy. S pracovníky krizového řízení obecních úřadů ORP byla problematika zpracování PKP projednána v rámci pravidelného instrukčně metodického zaměstnání. Všechny ORP v kraji tak budou mít zpracován PKP podle doporučeného vzoru.

Individuální přístup k problematice zpracování PKP byl ze strany HZS kraje zvolen také vůči Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj (z důvodu velkého množství poboček v rámci kraje) nebo vůči České správě sociálního zabezpečení (z důvodu organizační struktury – pracoviště ČSSZ Brno funguje jako jeden subjekt ve třech krajích).

Výstupy z analýzy ohrožení na území kraje

V současné době HZS kraje poskytuje údaje týkající se zdrojů rizik a analýzy ohrožení na území kraje zejména subjektům určených z úrovně ORP a dále kontaktuje ty subjekty oslovené ze strany HZS kraje, které si dosud nevyžádaly pomoc ani údaje potřebné ke zpracování PKP. Současně je řešen dosud jediný případ, kdy oslovený subjekt výslovně odmítl PKP zpracovat s odůvodněním, že je to nadbytečné, protože ke vzájemné spolupráci má uzavřenu dohodu o plánované pomoci na vyžádání.

Závěr

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že určené subjekty přistupují ke zpracování, nebo k revizi již zpracovaných PKP vstřícně a oceňují snahu HZS kraje o spolupráci a metodické vedení při zpracování jejich plánu. Pro příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení krajského ředitelství a příslušníky územních odborů HZS kraje jsou tato jednání také přínosem – jednak v navázání kontaktů a spolupráce s osobami odpovědnými za oblast krizového řízení u jednotlivých subjektů a také v získání nových informací o specifikách fungování krizového řízení, resp. krizové připravenosti u těchto subjektů. Zpracovatelé PKP ve velké míře využívají zpracovaný a doporučený vzor plánu, v některých případech byl využit i zpracovateli PKP v jiných krajích České republiky.

pplk. Mgr. Miroslav MENŠÍK, HZS Jihomoravského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook