Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 10/2016

V první části POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete článek o hašení požáru motorové lodi na Dalešické přehradě. Projdeme si historií předpisů o hořlavých kapalinách. O kartách pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí se dozvíte v části INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM. Dále se dočtete o projektu, jehož prostřednictvím získal HZS ČR techniku, technologii a prostředky pro efektivní zásah. Na spolupráci psychologické služby HZS ČR a Moldavska se zaměříme na následující stránce. Připravili jsme poznatky z konference k řízení bezpečnosti pro evropské společenství. Nahlédneme do základního přehledu z oblasti vzdělávání dospělých. V INFORMACÍCH představujeme vítězku Miss Tatra 2016 ze Zbirožského hasičského tatrování, kde se křtila první knížka hasičských pohádek. Začíná hlasování o jednotku a sbor dobrovolných hasičů obce v anketě „Dobrovolní hasiči roku“. Sportovní část časopisu naplnily mj. události z MS v požárním sportu v Ostravě a 45. mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR.  

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení, Ústav krizového řízení, Vysoké učení technické v Brně a Ústav soudního inženýrství uspořádaly 8. a 9. září 2016 v Uherském Hradišti mezinárodní konferenci Krizové řízení a řešení krizových situací.


Konference se konala pod záštitou rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prof. Ing. Petra Sáhy, CSc., rektora Vysokého učení technického v Brně prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka a starosty Uherského Hradiště Ing. Stanislava Blahy. Akce umožnila širokou diskuzi a výměnu zkušeností vědecko­‑pedagogických pracovníků, odborníků z praxe i dalších účastníků konference o zásadách krizového řízení, environmentální bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti, analýzy rizik a jejich řízení na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností, podniku nebo zařízení.

Plenární blok přednášek zahájil Ing. Ivan Koleňák z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, který referoval o Auditu národní bezpečnosti zadaném premiérem Bohuslavem Sobotkou po teroristických útocích v Paříži. Cílem auditu je ověřit schopnost identifikovat konkrétní bezpečnostní hrozbu, činit vůči ní preventivní opatření a reagovat na situaci, pokud dojde k bezpečnostnímu incidentu a je nutné okamžitě řešit jeho důsledky. Ze zástupců dotčených složek byl ustaven řídicí výbor, který schválil strukturu auditu (11 bezpečnostních hrozeb) a zapojení externích konzultantů. Na auditu se podílí deset pracovních skupin a Česká národní banka. K 1. lednu 2017 bude na Ministerstvu vnitra uvedeno v činnost zvláštní oddělení „Centrum proti terorizmu a hybridním hrozbám“.


Analýza rizik a jejich řízení

Vztah bezpečnosti a řízení je zásadním vztahem existence dnešního světa, jak uvedl doc. Ing. Jaromír Novák, CSc., z Univerzity Palackého Olomouc. Řekl: „ Bez řízení je vývoj společnosti chaotický a tím nebezpečný. Současný svět je plný protikladů a nejistoty. Stále častěji se vynořují pochybnosti o správnosti jeho vývoje – pro někoho blahobyt, pro někoho chudoba, rozdíly mezi zeměmi. Objevují se globální rozpory, destrukce a bezradnost, novodobé zotročování, odlidštění a mrzačení života, ztráta pudu sebezáchovy. Řízení společnosti má směřovat k vytváření podmínek pro důstojný život člověka. Je hledáním dynamické rovnováhy, stability, řádu a hodnot. V nás i kolem nás probíhá řízení neustále. Informační a rozhodovací procesy o využívání zdrojů lidských, finančních, materiálních, časových a informačních jsou pro řízení a bezpečnost jak možnostmi, tak omezeními.“

Účastníci konferenceÚčastníci konference

Obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích a živých organismech se zabývá kybernetika. Za jejího zakladatele je považován Norbert Wiener, americký matematik, který vydal v roce 1948 knihu Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů. Kybernétes je řecky kormidelník a prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc., z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, přirovnal naše životy k lodím, které se musíme naučit správně kormidlovat v moři informací a vnímat svět na dané rozlišovací rovině systémů prvků a vztahů mezi nimi. Prostředků kybernetiky využívá procesní inženýrství k systémové analýze, modelování složitých procesů řízení a projektování optimálních systémů. Profesor seznámil posluchače s novým chápáním tzv. učících se podniků jako systémů znalostní ekonomiky (rozhodování na základě znalostí), které obsahují řídící i řízené prvky. Útoky na tyto prvky mohou rozpoutat kybernetickou válku, která bude likvidovat i živé organismy. Důležitá je mezinárodní spolupráce na rozvoji inovativních a bezpečných technologií, produktů a služeb v celé Evropské unii, aby umělá inteligence byla odolná vůči kybernetickým útokům. K 1. lednu 2015 podepsalo 40 zemí, včetně České republiky, Dohodu o kybernetické bezpečnosti.


Řešení krizových situací

Doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D., z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně konstatoval, že při pohledu na současné dění v Evropě se lidé dělí na dvě protikladné názorové skupiny, z nichž jedni je nazývají migrací, znamenající přemisťování, změnu pobytu apod., ale pro druhé je invazí neboli hromadným násilným vpádem, vniknutím. Důvody migrační vlny jsou bezpečnostní, ekonomické a environmentální. Její riziko je jednak ekonomické vyčerpání evropských států, které budou muset uprchlíky ubytovat, živit a vzdělávat, poskytovat lékařskou péči, přitom není jisté, kolik z nich kdy začne pracovat, aby se investice vyplatila. Dalším rizikem jsou nakažlivé nemoci a parazité, které s sebou uprchlíci přinášejí ze svých původních zemí a uprchlických táborů. Nejzávažnějším je však bezpečnostní riziko, protože se do Evropy dostávají neregistrované osoby, které nezajímá náš právní řád. Do Evropy se infiltrovali také příznivci takzvaného Islámského státu a je možné, že hrozí riziko novodobé války, která se nevyhlašuje, ani nezná žádné frontové linie.

Teroristický útok je násilný čin, jehož cílem je šokovat, ničit, vyvolat strach a ztrátu pocitu bezpečnosti obyvatelstva. Medializace útoku přispívá k posílení obav, napětí a nejistoty. Příčinami islámského terorismu se zabýval Ing. Ján Káčer, Ph.D., z Vysoké školy regionálního rozvoje, s. r. o. Vysvětlil, že příslušník hnutí ospravedlňuje násilí principy své víry, je oddán vůdci, chladnokrevný, bez emocí i vůči bezbranným dětem a ženám. Mnozí z teroristů studovali v Evropě, znají jazyk i prostředí. Dlouhodobým životem v prostředí bojů si zvykli přijímat násilí jako součást života. Další se radikalizovali v uprchlických táborech a jsou to také ženy, které v bojích ztratily své muže. Mnoho akcí, nacházejících se ve fázi přípravy, bylo zmařeno činností zpravodajských služeb a policie. Do ochrany proti terorismu se kromě bezpečnostního systému státu musí zapojit každý člověk, zejména zvýšenou pozorností a obezřetností v místech, kde se shromažďuje velké množství osob, tzv. měkké cíle (stadiony, nákupní a kulturní centra).

Doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc., z Policejní akademie ČR v Praze popsal migrační krizi na Ukrajině jako důsledek hybridní války (vedené vojenskými i nevojenskými prostředky). Po rozpadu Svazu sovětských socialistických republik došlo v roce 2004 k oranžové revoluci (volební boj kandidátů na prezidenta s oranžovou barvou Viktora Juščenka, opozice proti Viktoru Janukovyčovi ve znamení modrobílé). Viktor Janukovyč, stejně jako pak v roce 2010 Julija Tymošenková, se přikláněli ke vstřícnějším vztahům s Ruskem. V roce 2014 série protestů vyústila v krymskou krizi, anexi Krymu Ruskou federací, povstáním (Euromajdan) a ozbrojeným konfliktem na Východní Ukrajině (Donbas). Poničený východ země a nebezpečí jsou důvodem migrace Ukrajinců v rámci Ukrajiny i do zemí EU (ČR), kde ochotně přijímají jakoukoli práci, vzdělávají se a nejsou s nimi problémy většího charakteru. Polovina Ukrajinců mluví rusky, velká část rumunsky i jinými jazyky, ukrajinsky málo. Podíl Rusů na Ukrajině činí přibližně 17 procent. Mohutná migrace z Ukrajiny byla už v roce 1986 po havárii černobylské jaderné elektrárny, kdy region opustilo na 100 tisíc obyvatel.
 

Ochrana obyvatelstva

O bezpečném ukládání radioaktivních odpadů v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost, ochranu člověka i životního prostředí informovala Ing. Iveta Holánová ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Tuto činnost zajišťuje na území České republiky SÚRAO, která provozuje tři úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady. V současné době k nim patří bývalý důl Bratrství v Jáchymově pro nízko a středněaktivní institucionální odpady s přírodními radionuklidy s kapacitou 1200 m3, bývalý vápencový důl Richard v Litoměřicích pro nízko a středněaktivní institucionální odpady s kapacitou 8000 m3 a povrchové úložiště Dukovany pro nízko a středně aktivní odpady z jaderných zařízení s kapacitou 55 000 m3. Na základě výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady vybuduje SÚRAO ve vhodných lokalitách optimálně řešená hlubinná úložiště (v hloubce 500 m) s životností minimálně 10 000 let. Hustotu hornin, hydrologii okolí, seismo­‑tektonické vlivy a další faktory jsou zkoumány v průzkumných územích na sedmi lokalitách Čertovka (Žihle), Březový potok (Chanovice), Magdalena (Božetice), Kraví Hora (Bukov), Čihadlo (Deštná), Hrádek (Milíčov), Horka (Budišov).SÚRAO spolupracuje se zahraničními odborníky, zejména ze Švédska (propracovaná bezpečnostní strategie) a Finska (po 37leté přípravě již začali s budováním).

Ing. Bc. Monika KolkováIng. Bc. Monika Kolková

Ing. Bc. Monika Kolková z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se zaměřila na psychosociální rizika, kdy u zaměstnance dochází ke zhoršení zdravotního stavu a mezilidských vztahů jak v pracovním, tak i v soukromém životě. Mají výrazný dopad nejen na firmy, ale i na celkový hospodářský systém. Společnost 21. století je obklopena množstvím informací, které vytvářejí tlak na jedince, a snižuje jeho psychickou odolnost. Stále více osob v Evropě trpí nepřiměřeným dlouhodobým stresem, a to z důvodu nevhodného řešení psychosociálních rizik na pracovišti, z nedostatku nástrojů a metod, jak rizika odstranit, potýkání se s šikanou, z obavy o ztrátu zaměstnání, z pocitu ohrožení syndromem vyhoření apod. Projevuje se výrazný nárůst psychických a psychosomatických onemocnění. Vznikají nové psychické nemoci (hikikomori – člověk se izoluje od lidské společnosti, nevychází z bytu nebo pokoje). Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo novelu zákoníku práce, v níž navrhlo úpravy dovolené a změny se dotýkají rovněž práce z domova nebo po telefonu, prevence před stresem a obtěžováním. Evropská komise a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zaměřují na otázky udržitelné práce, zdraví a bezpečnosti na pracovišti - kampaň „zdravé pracoviště“.


Evakuace osob

Na téma evakuace lůžkového zdravotnického zařízení hovořil MUDr. Josef Štorek, Ph.D., z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Upozornil, že nelze všechny chodící pacienty propustit z nemocnice a nestarat se, jak se dostanou do bezpečí. To se například stalo po ničivém působení hurikánu Katrina v New Orleans a Louisianě v roce 2005 nebo po zemětřesení v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku v roce 2011, kde pacienti umírali bez podpory zdravotnického personálu v důsledku ztráty intenzivní zdravotní péče. V případě vzniku požáru, povodně, úniku nebezpečné látky, hrozby výbuchu bomby, výpadku elektrického proudu nebo pitné vody, je nutné postupovat podle evakuačního plánu. Pacienti se závažnou poruchou zdraví se přepravují z míst ohrožení v zajištěném transportu s doprovodem personálu do prostor určených pro poskytování zdravotních služeb a pacienti, jejichž péči je možné odložit, se vyvedou s asistencí do náhradního zdravotnického zařízení nebo na bezpečné místo.

Bc. Kateřina Balážová z Univerzity obrany se podělila o zkušenosti ze cvičení k prověření správné pomoci při evakuaci handicapovaných osob z nebezpečných prostor. Upozornila na komunikaci s nevidomým, kterého je potřeba se dotknout paže, aby pochopil, že mluvíme právě na něho. Také nesmíme rozptylovat vodicího psa. S neslyšícím musíme hovořit tváří v tvář, i když má tlumočníka, a dobře artikulovat, aby mohl případně odezírat, a používat názorná gesta. Sdělení lze také napsat (papír nebo mobilní telefon). Na internetu existuje Tichá linka, na níž on­‑line tlumočník vzkaz odznakuje. S mentálně postiženým je nutné udržovat oční kontakt, mluvit klidně, zřetelně a vyvarovat se abstraktních pojmů, odborných termínů, ironie a dvojsmyslů. Pokud je to možné, nenechávat samotného, aby se nevrátil zpět do svého známého prostředí. Jako evakuační zavazadlo pro postižené je optimální batoh nebo cestovní pás (ledvinka). Nesmíme zapomenout zdravotnické pomůcky, jako například berle.



Speciální sanitní vozidlo

Speciální sanitní vozidlo určené pro převoz osob s vysoce nebezpečnou nákazouSpeciální sanitní vozidlo určené pro převoz osob s vysoce nebezpečnou nákazou


Doprovodným programem konference byla ukázka sanitního vozidla určeného pro převoz osob s vysoce nebezpečnou nákazou. Mgr. Zdeněk Melichárek, Ph.D., z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně představil vozidlo vybavené osobními ochrannými prostředky a izolačním transportním prostředkem – biovakem, který funguje v režimu podtlaku, je samonosný a pacienta je v něm možné medikovat. Personál má s pacientem vizuální kontakt a nemusí být po dobu transportu v ochranném oděvu, pacient je vyjmut z biovaku až v okamžiku uložení na lůžko v hospitalizační podtlakové jednotce (biobox). Konstrukční řešení biovaku umožňuje snadnou aktivaci a následné složení, lze jej použít opakovaně po dekontaminaci. Zaručuje stupeň ochrany BSL 4.

 


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto autorka

 

vytisknout  e-mailem