Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 5/2017

V POŽÁRNÍ OCHRANA můžete nahlédnout do přehledu certifikátů a osvědčení vydaných TÚPO, dále do seznamu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany a můžete si pročíst také článek o dotačních titulech pro financování jednotek SDH obcí. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU se dozvíte o záchranných sítích pro přemísťování velkých zvířat, jak skončilo polní cvičení Modex Falck v Estonsku a jak probíhal výcvik v Německu se zaměřením na obsluhu motorových řetězových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ jsou informace z kongresu Medicína katastrof 2017, z konference Červený kohout a z Adaptace na změnu klimatu . Dále je představen Videoprojekt „OČMU“. V INFORMACÍCH pokračuje příběh paní Kožuské. Také pozvánka na Hasičské slavnosti a na veletrhy PYROS/ISET. V závěru jsou výsledky vyhlášení ankety Hasič roku 2016 a Sportovec HZS ČR roku 2016. PŘÍLOHOU je kompletní rozbor hoření nafty. 

Během roku 2016 byla pracovní skupinou Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) „Analýza hrozeb“ dokončena a prezentována metodika procesu posouzení rizik na úrovni státu, kraje i obcí s rozšířenou působností. Hlavním cílem bylo sjednocení přístupu k identifikaci nebezpečí a hodnocení možných dopadů v rámci celé České republiky. Jak se tato vize naplňuje a jaké jsou zkušenosti s novým metodickým postupem na úrovni kraje, o tom více v následujícím článku.

Porovnání nejzávažnějších typů nebezpečí v ORP Libereckého krajeAnalýza rizik sama o sobě je komplexním úkolem, jehož výsledky nejsou nikdy zcela v souladu s původní představou autorů a ještě méně pak s představami dalších uživatelů. V historii se v rámci HZS ČR a HZS krajů vyzkoušelo již několik přístupů, mezi nimi také metoda expertního odhadu, proces HVA (Hazard and Vulnerability Analysis) a z něj odvozená metoda mapování rizik (risk mapping). Současný „Metodický postup ANALÝZA“ je v podstatě jejich kombinací, protože vychází z klasické rovnice R = F × N (R – riziko, F – frekvence výskytu, N – následky), ale stanovení proměnných není založeno na statistice událostí nebo jiných příslušných prostorových datech, ale na odhadu a zkušenostech odborníků, kteří analýzu zpracovávají.

Takový postup je samozřejmě mnohem pružnější a jednodušší než přesná analýza mnohdy obtížně dostupných dat, přičemž některá potřebná data nelze získat vůbec. Navíc, jak se ukázalo při pokusech s mapováním rizik, datově analytické metody nedokáží nikdy zohlednit veškeré parametry, které se na stanovení frekvence a následků podílejí, a jsou velmi náročné časově i z hlediska lidských zdrojů a softwaru. Na druhou stranu subjektivita pohledu každého z hodnotitelů hraje při výpočtu zásadní roli a nelze předpokládat, že přístup hodnotitelů bude stejný napříč kraji, natož pak obcemi s rozšířenou působností (ORP). Dokonce ani pohled jednoho hodnotitele není v čase neměnný a udržet stanovenou linii hodnocení není vůbec jednoduché.

Metodika doporučuje předpokládání nejhoršího možného scénáře jako reprezentativního příkladu. To může být u některých typů nebezpečí poměrně jednoduché. Například u přirozených povodní, kde je stanoveno záplavové území „stoleté vody“, lze frekvenci i rozsah škod velmi dobře odhadnout. Ovšem narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu je zcela odlišným typem nebezpečí. Lze možná dohledat statistická data, ale ta nám příliš nenapoví. Odhadnout v tomto případě frekvenci, následky a také v rozsahu škod oddělit škody přímé od nepřímých, to je úkol prakticky nesplnitelný. A právě u událostí tohoto typu pak dochází k největšímu rozptylu v hodnocení. „Standardnějším“ typem nebezpečí může být např. závažná nehoda v železniční dopravě. Podle metodiky zvolíme příklad nejhoršího možného scénáře (srážka dvou osobních vlaků) a předpokládáme ztráty na životech, zdraví i majetku. Většina hodnotitelů si však neuvědomuje, že pokud se jedná např. o analýzu ORP, nelze takovou událost předpokládat s četností jedenkrát za 20 až 30 let. K takovým železničním neštěstím sice může dojít jednou za několik desetiletí, ale na území celé České republiky. Hrubým odhadem (bez započtení hustoty železničních tratí, provozu a jeho charakteru v konkrétním ORP) je tak pravděpodobnost vzniku podobné mimořádné události (MU ) v ORP asi 200krát nižší (počet ORP v ČR). Koeficient frekvence by tedy měl být stanoven na hodnotu 1 (jedenkrát za 1000 a více let). Pokud by událost hodnotil stroj, bude koeficient opravdu roven jedné, v případě člověka ale vstupují do hry emoce a pocit, že taková událost může nastat kdykoliv, kdekoliv a pravděpodobnost se mu tak jeví mnohem vyšší.

Dalším problémem je, že většina metod včetně aktuálně používané nezohledňuje četnost jiných scénářů stejné MU. Frekvenci zvláštní povodně velkého rozsahu můžeme uvažovat jedenkrát za 100 let a škody budou obrovské. Nehody v silniční dopravě se na druhou stranu dějí s naprostou pravidelností a celkový počet jejich obětí je mnohonásobkem toho, jaký počet osob zemře při nejzávažnějších nehodách, jejichž možný výskyt v analýze hodnotíme. Vzhledem k využití v havarijním a krizovém plánování, které předpokládá vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, je to pochopitelné, obhajitelné, ale na výsledky takové analýzy pak nelze pohlížet jako na odhad celkového rizika tvořeného konkrétními typy nebezpečí.

Požadavky na analýzu rizik v rámci havarijního plánu kraje jsou poměrně vysoké a podle vyhlášky č. 328/2001 Sb. zahrnují mimo jiné místa možného vzniku, pravděpodobnost vzniku, ohrožení obyvatelstva a předpokládané škody. Právě místa možného vzniku nejsou novou metodikou úplně dobře postihnuta, a proto jsme v Libereckém kraji přistoupili k aplikování metodiky nejen na úroveň ORP, ale až na úroveň obcí, abychom mohli přesněji určit nejrizikovější místa (obce) v rámci kraje. Oproti mapování rizik jde stále jen o hrubý nástin, protože území obce může být rozlehlé a mít velmi různorodý charakter. Pro upřesnění tak bude nutné výsledky analýzy stejně doplnit o mapy území s alespoň přibližným prostorovým rozlišením pravděpodobnosti vzniku konkrétních MU.

Na celostátní úrovni byl metodický postup diskutován a schvalován v relativně úzké skupině osob (pracovní skupina „Analýza hrozeb“), a přestože každý typ nebezpečí byl podroben multikriteriální analýze všemi členy skupiny, výsledky se zásadně nelišily, protože pohled všech hodnotitelů byl dán předchozí diskuzí a vysvětlením pojmů. Napříč kraji už ale k takové diskuzi nedošlo (a nebylo to ani možné) a v tu chvíli zde chyběl materiál, který by podrobně stanovil, jak k hodnocení jednotlivých typů nebezpečí přistupovat, co si pod konkrétním typem představit a jaký scénář předpokládat. Pětistránkový dokument „Metodický postup ANALÝZA“ byl doplněn návodem k provedení multikriteriální analýzy. Byly přesně popsány všechny koeficienty a postup jejich stanovení a nutno dodat, že tento popis byl přesný a kompletní, protože v tomto směru nedoprovázela analýzu na úrovni kraje ani ORP žádná větší polemika (až na někdy ne zcela lineární průběh jednotlivých hodnotících stupnic). Méně dokonalý byl ovšem popis jednotlivých typů nebezpečí a tedy toho, co si pod konkrétní položkou seznamu představit. Např. vydatné srážky nebyly v Libereckém kraji vůbec hodnoceny, protože v oficiální metodice chyběl jakýkoliv popis této MU a hodnotitelé se shodli na tom, že vydatné srážky jsou pouze příčinou následných nebezpečí (přirozená či přívalová povodeň) a ne přímo nebezpečím samy o sobě. Parametry některých naturogenních typů nebezpečí přišly v průběhu září 2016 alespoň neoficiální cestou z Českého hydrometeorologického ústavu včetně návrhu hodnocení četnosti výskytu, ale to nic nemění na tom, že podobně měla být popsána všechna rizika. Přispělo by se tím ke sjednocení pohledu všech hodnotitelů.

Na úrovni kraje byla analýza zpracována „u kulatého stolu“ ve spolupráci s odborníky na jednotlivé oblasti z řad Krajského úřadu Libereckého kraje, Krajské hygienické stanice, České inspekce životního prostředí, Policie ČR, Povodí Labe, s.p., ČEPS, a.s., a dalších. Všichni zúčastnění přistoupili k hodnocení velmi zodpovědně a s pomocí moderátorů (příslušníci HZS Libereckého kraje) byla většina typů nebezpečí zanalyzována pro území kraje za jediný den. Nezúčastněné subjekty (např. Armáda ČR nebo příslušný obvodní báňský úřad) byly pak osloveny dodatečně a analýza byla provedena opět při osobním setkání se zástupci HZS kraje.

Další fází hodnocení byla analýza rizik na úrovni obcí s rozšířenou působností. Zde se ukázalo jako velmi nešťastné použití zcela shodných koeficientů (resp. hodnotících stupnic) jako na úrovni kraje. Tento nedostatek zmínil ve svém příspěvku i plk. RNDr. Tomáš Holec (HZS Středočeského kraje) na konferenci Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky v Ostravě v únoru letošního roku. Vzhledem k tomu, že průměrná velikost (rozloha i počet obyvatel) ORP je přibližně o jeden řád nižší než velikost kraje, měla být použita jiná hodnotící stupnice pro koeficienty dopadů na životy a zdraví osob, životní prostředí a ekonomiku nebo měly být stanoveny jiné hranice pro posouzení výsledného rizika a tím zařazení konkrétního typu nebezpečí mezi nízké, střední nebo vysoké. Samotné hodnocení bylo ponecháno plně v režii pracovníků krizového řízení jednotlivých obcí a ti po důkladném proškolení a ujednocení náhledu rozpracovali analýzu pro dané ORP. Stejně jako na úrovni krajů došlo i zde k velkému rozptylu a možnost srovnání jednotlivých regionů mezi sebou je tak velmi diskutabilní.

Výřez mapy rizik města Hodkovice nad MohelkouJak již bylo uvedeno, úroveň ORP je pro účely analýzy rizik v havarijním plánu kraje nedostatečná, a proto byl zahájen i „pilotní projekt“ hodnocení rizika na úrovni jednotlivých obcí. Společně se zástupci ORP Liberec hodnotili příslušníci HZS kraje vybrané typy nebezpečí v jednotlivých obcích, a to s pomocí statistiky mimořádných událostí, digitálních prostorových dat a s přihlédnutím k hodnocení na vyšší úrovni (ORP, kraj). Opět se ukázalo, že udržet během několikahodinových schůzek jednotný pohled na vybraný typ nebezpečí a stanovovat stejné scénáře průběhu MU je zvláště ve skupině více než tří osob velmi obtížné. Proto jsme postupem času dospěli k relativnímu hodnocení vůči „vzorovým obcím“, kdy jsme rizika vyhodnotili zcela ve shodě s některou z dříve zpracovaných obcí a poté koeficienty upravovali podle toho, jak se charakter obcí liší. Tento postup se ukázal jako velmi efektivní a především se tak ujednotil postup hodnocení. Byly použity stejné hodnotící stupnice jako na úrovni ORP, a tedy i kraje, protože pro úroveň obcí nejsou hodnotící kritéria k dispozici. Ale jak je uvedeno výše, objektivitě závěrečného zařazení rizika mezi nízké, střední nebo vysoké je možné se přiblížit dodatečně pomocí posunutí limitních hodnot (10 a 30). Dále byl navržen i přepočet výsledného rizika na relativní hodnoty vzhledem k velikosti a počtu obyvatel obce. Je totiž jasné, že obec o rozloze několika set hektarů a 100 obyvatelích nemůže být srovnávána s krajským městem. Jinak řečeno, riziko, které je v rámci krajského města zanedbatelné (např. dva zranění, škoda 1 milion Kč), může být pro malou obec relativně významné.

Během roku 2017 by měla být analýza rizik na úrovni obce dopracována pro celé území Libereckého kraje, přičemž její závěry budou předloženy jednotlivým starostům k připomínkování. Zvažovali jsme i možnost přímého zapojení starostů, ale tento postup byl nakonec vyloučen jako neefektivní a zvláště pro neuvolněné starosty jako příliš zatěžující. Zpracovaná analýza rizik obce se stane součástí tzv. „dokumentace starosty“. Jelikož v minulosti byly pro všechny obce zpracovány ze strany HZS kraje elektronické mapové podklady (mapové listy obcí tisknutelné ve formátu A3), chceme se pokusit o jejich aktualizaci a doplnění o jednotlivé zdroje rizik a důležité prvky infrastruktury obce. Mapa ve formátu PDF obsahuje několik mapových vrstev, které je možné zobrazovat podle potřeby.

Doporučení pro všechny uživatele „Metodického postupu ANALÝZA“ je tedy maximální využití dostupných statistických dat a předběžné stanovení koeficientů pouze na základě statistiky, která poslouží jako určité „datové vodítko“ a až následné relativní hodnocení konkrétního území vzhledem ke zkušenostem a získaným znalostem.

Na závěr malé zhodnocení kladů a záporů současného postupu zpracování analýzy rizik.
+    značná variabilita metody a jejího použití
+    relativní jednoduchost a rychlost provedení
-    použití stejných hodnotících stupnic a limitních hodnot pro různé typy území
-    nedostatečný popis jednotlivých typů nebezpečí (stanovení parametrů typu nebezpečí)
-    závislost metody na jednom konkrétním scénáři vývoje MU
-    kvantifikace rizika pouze pro celé území obce/ORP/kraje/státu (nedostatečná lokalizace rizika)
-    chybějící doporučené „datové vodítko“ pro hodnotitele.


kpt. Mgr. Jan PETR, HZS Libereckého kraje

1)    Pro účely článku odpovídá pojem „mimořádná událost“ pojmu „nebezpečí“ (typ nebezpečí)

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook