Časopis 112 ROČNÍK XXII ČÍSLO 4/2023

V neděli 6. listopadu 2022 došlo V Chodově na Sokolovsku k ničivému požáru obchodu řetězce Penny. Škoda byla vyčíslena zhruba na 48 milionů korun. Taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému prověřuje každé tři roky havarijní připravenost složek integrovaného záchranného systému, firmy ČEPRO a obce Střelice u Brna. V pondělí 6. února 2023 zasáhlo Turecko a Sýrii nejhorší zemětřesení za posledních 100 let. Celkem zahynulo více než 52 tisíc osob a více než 125 tisíc osob bylo zraněno. Česko vyslalo tým pro pátrání a záchranu osob ve městech. V roce 2023 se obnoví studium na Střední odborné škole požární ochrany. První studenti opět nastoupí do 1. ročníku Střední odborné školy požární ochrany v září 2023. 

Turecko a Sýrie leží v seizmicky aktivní oblasti, a jsou tedy často postiženy zemětřesením. Začátkem února zažila tato oblast nejhorší zemětřesení za posledních 100 let, co se týče celkového počtu obětí i škod. Celkem zahynulo více než 52 tisíc osob, více než 125 tisíc osob bylo zraněno a do určité míry bylo postiženo skoro 23 milionů obyvatel obou zemí. Turecko aktivovalo Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) již jeden a půl hodiny po prvním otřesu a požádalo jak o záchranné týmy, tak o humanitární pomoc. Odezva byla okamžitá a enormní. Zapojila se většina členských i participujících států UCPM. Pokračující a účinná pomoc ze strany Evropské unie (EU) je velmi důležitá s ohledem na možné geopolitické konsekvence, jež by mohly již toto jaro a léto vyústit v masivní uprchlickou vlnu či ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by mohly mít za následek zvýšení pravděpodobnosti teroristických útoků v EU.

Turecko a Sýrie jsou země ležící podél zlomu zemských desek tvořících hranici Evropy a Asie, a jsou tedy náchylné k výskytu zemětřesení. V Turecku se v minulosti vyskytla celá řada silných zemětřesení, ale to, které máme ještě v živé paměti, se událo před necelým čtvrtstoletím. Toto zemětřesení se odehrálo 17. srpna 1999 v regionu Marmarského moře v severozápadní části Turecka. Zemětřesení mělo magnitudu 7,6 a jeho epicentrum se nacházelo asi 100 km východně od Istanbulu. Způsobilo rozsáhlé škody v městě Izmit, které bylo nejvíce postižené, ale také v dalších městech v regionu. Tenkrát si vyžádalo více než 17 tisíc obětí a více než 43 tisíc lidí bylo zraněno. Po tomto zemětřesení přišla turecká vláda a mezinárodní organizace s iniciativami zaměřenými na prevenci podobných katastrof. Bohužel však oba zasažené státy, Turecko i Sýrie, trpí rozsáhlou korupcí, v obou vládnou autokratické režimy, nedodržují se stavební předpisy a technologické postupy při realizaci staveb. Proto má únorové zemětřesení tak katastrofální následky.

K prvnímu otřesu o síle 7,8 M a hloubce 18 km došlo v zasažené oblasti 6. února 2023 v 4.17 hodin místního času poblíž města Gaziantep na jihovýchodě Turecka, v blízkosti hranic se Sýrií. Další silný otřes o síle 7,5 M zasáhl oblast Kahramanmaraş v 10.04 středoevropského času. Úřad pro zvládání katastrof a mimořádných událostí (AFAD) na konci února oznámil velmi smutnou bilanci. Počet obětí v Turecku dosáhl počtu 46 104 a v Sýrii  okolo 6 tisíc. Zraněných bylo v Turecku 114 991 osob a v Sýrii  okolo 12 tisíc osob. Celkově je postiženo katastrofou 14 milionů osob v Turecku a 8,8 milionu osob v Sýrii.

Turecko 6. února 2023 aktivovalo UCPM necelé dvě hodiny po prvním zemětřesení a požádalo o týmy pro pátrání a záchranu osob ve městech (USAR). Byla též konstatována potřeba záchranných zdravotnických týmů (EMT) typu 2 a 3 schopných operovat v extrémních povětrnostních podmínkách. Mezi 8. a 20. únorem 2023 požádalo Turecko o poskytnutí nouzového bydlení, zdravotnických přístrojů a materiálu, spotřebního mate­riálu a dopravních prostředků pro zdravotnickou evakuaci zraněných z postižených oblastí do nemocnic v zemi.

Po aktivaci UCPM došlo k okamžité reakci ze strany 21 členských států a tří participujících států UCPM, které vyslaly celkem 38 týmů (32 USAR a 6 lékařských týmů) tvořených 1 750 osobami a 111 pátracími a záchrannými psy. 32 týmů USAR, z toho šest těžkých a 24 středních, jeden lehký USAR a jeden psí K-9 SAR, podle závěrečných zpráv vyprostilo ze sutin zřícených staveb dohromady 101 živých osob. Z lékařských týmů bylo nasazeno 5 EMT (Emergency Medical Team) a jeden blíže nespecifikovaný lékařský tým. Většina nasazených týmů působila v oblasti již od 6. nebo 7. února 2023, tedy byly nasazeny doslova pár hodin po katastrofě. Všechny týmy ukončily svou činnost v zasažené oblasti do 17. února 2023.

Na místo katastrofy byl také okamžitě vyslán Koordinační a vyhodnocovací tým EU (EUCPT) složený z 11 odborníků, který podporoval místní a vnitrostátní orgány při koordinaci příchozí pomoci EU. EUCPT doprovázeli dva styční důstojníci Evropského střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a podpůrný tým technické pomoci složený z 12 odborníků. Tým zajišťoval pohotovost v terénu v Besni, Hatayi, Ankaře a Adaně v úzké spolupráci s AFAD a Úřadem OSN pro hodnocení a koordinaci katastrof. 11. února 2023 posílil ERCC tento tým o další dva odborníky na logistiku a jednoho odborníka na řízení informací a 21. února 2023 byl vystřídán týmem EUCPT Bravo složeným ze sedmi odborníků. ERCC vyslal na podporu týmu tři styčné důstojníky. Tým zajišťoval pohotovost v terénu v Gaziantepu, Ankaře, Adaně, Malatyi a Adiyamanu po dobu tří týdnů a po skončení mise bude vystřídán EUCPT Charlie.

Věcnou pomoc poskytlo 20 členských států UCPM a jeden participující stát. 8. února 2023 ERCC mobilizovalo 500 jednotek nouzového bydlení z rezervy rescEU, která je skladována ve Švédsku, a také dva tisíce stanů a osm tisíc lůžek ze skladů v Rumunsku. 14. února 2023 ERCC požádalo o mobilizaci zdravotnického vybavení a osobních ochranných prostředků ze zdravotnických zásob rescEU, které jsou v Německu, Řecku, Nizozemsku, Slovinsku a Švédsku. V rámci okamžité reakce poskytla Evropská komise humanitárním partnerům 5,7 milionu eur na nouzové financování přístřeší, potravin, čištění vody, nepotravinového zboží, hotovosti, zdravotní a traumatologické péče a ochranných služeb.

Česká republika vyslala v reakci na aktivaci UCPM těžký USAR, který se přesunul do místa katastrofy ještě týž den, tedy 6. února 2023, a následující den se zapojil do záchranných prací. Těžký USAR odřad se skládá z 69 osob: velitele týmu, zástupce velitele, styčných důstojníků, záchranářů, lékařů a kynologů se psy. Většinu týmu tvořili příslušníci HZS hlavního města Prahy a HZS Moravskoslezského kraje. Tento tým ukončil působení na místě katastrofy 16. února 2023 a do Česka se vrátil následující den. Za dobu svého působení se mu podařilo ze sutin vyprostit tři živé osoby a 78 těl obětí. Česká republika též odeslala do Turecka humanitární pomoc, konkrétně 480 plachet, 2 160 svetrů, 1 440 košil, 3 840 párů teplých rukavic, 1 980 přikrývek a různý zdravotnický materiál.

Současná situace v zasažené oblasti je velmi komplikovaná. Velké množství lidí se ocitlo bez přístřeší a bez možnosti uspokojovat základní lidské potřeby. Radikálně se  zhoršila situace v uprchlických táborech v Turecku, kde žije velké množství syrských uprchlíků. Je tedy pravděpodobné, že se zlepšením počasí dojde i k obnovení migrace těchto osob. Obava také panuje nad tím, že jak bude váznout pomoc ze strany lokálních či centrálních vlád, tak bude vzrůstat frustrace místního obyvatelstva, jehož životní podmínky byly i tak složité. To bude otevírat prostor pro poskytování nezbytné pomoci ze strany různých fundamentalistických islámských organizací, které mohou situaci zneužít k posílení svého vlivu na místní populaci. V důsledku toho může docházet k radikalizaci místního obyvatelstva (ve smyslu příklonu k radikálnímu výkladu islámu). Ve středně a dlouhodobém výhledu může taková situace přispět ke zvýšení ohrožení Evropy terorismem, který bude motivovaný radikálním výkladem islámu. Přispět k celkové frustraci obyvatelstva může i odchod USAR týmů a následně menší ochota poskytnout značnou a dlouhodobou pomoc zasaženému obyvatelstvu jak ze strany států EU, tak také ze strany mezinárodních organizací a dalších institucí, které jsou však již vyčerpané rok trvající pomocí poskytované Ukrajině. Je však v nejlepším zájmu EU nadále podporovat Turecko i Sýrii a pomáhat těmto zemím s obnovou, aby se předešlo další masivní uprchlické vlně a možné radikalizaci islámského obyvatelstva v zasažené oblasti. 

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook