Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 3/2010
V úvodu se věnujeme zrodu nového Hasičského sboru ČR, jehož desetiletou existenci si v letošním roce připomínáme. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skládky komunálního odpadu u obce Želeč v okrese Tábor. Přinášíme také krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A a věnujeme se problematice zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb. V části IZS připomínáme Evropský den linky 112, a informujeme o problematice preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA uvádíme zkušenosti z řešení tzv. bleskové povodně způsobené přívalovými dešti, která v létě roku 2009 postihla okolí řeky Kamenice na Děčínsku. V části KRIZOVÉ ŘEŠENÍ se věnujeme řešení zvláštních povodní v Libereckém kraji. Krátce vzpomínáme na teroristický útok na tokijské metro, ke kterému došlo před patnácti lety.
- Jak se zrodil nový sbor
- Požár skládky komunálního odpadu
- Krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A
- Zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb
- Evropský den linky 112
- Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb
- Varování návštěvníků Českého Švýcarska před povodňovou vlnou
- Zvláštní povodně a jejich řešení v Libereckém kraji
- Před patnácti lety došlo k chemickému teroristickému útoku na tokijské metro
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Charakter terénu a rovněž i druh mimořádné události mnohdy vyžaduje specifický přístup v ochraně osob. Jedinečnost některých mimořádných událostí může vést ke zkvalitnění aktuálně přijímaných opatření a zvýšení úrovně jejich plánování. Takovouto situaci bylo možné zaznamenat v letních měsících roku 2009 v Ústeckém kraji, kde území v okolí řeky Kamenice na Děčínsku postihla tzv. blesková povodeň způsobená přívalovými dešti.
Edmundova soutěskaCharakteristika oblasti Hřensko–SoutěskyEdmundovu soutěsku, dříve nazývanou Tichá nebo Dolní (skalnatý kaňon řeky Kamenice a poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, východně od Hřenska), tvoří strmé, často kolmé skalní stěny vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů. Je na nich dobře patrný kvádrový rozpad pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje chůzi po lesních cestách plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska je pěšinou zprvu po levém, následně po pravém břehu řeky Kamenice, pod skalními převisy se třemi tunely až ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek v délce 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupat po schodech do Mezné. Mezní můstek, most přes řeku Kamenici pod obcí Mezná na rozhraní Tiché a Divoké soutěsky, je nejkratší spojnicí obcí Mezná a Růžová. Přístup je možný pouze pro pěší. Divoká soutěska je hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku.
Popis mimořádné události
Meteorologická situace
Český hydrometeorologický ústav vydal dne 28. června 2009 výstražnou informaci o silných bouřkách s velmi nebezpečnými doprovodnými jevy. V návaznosti na tuto výstražnou zprávu rozhodlo dne 30. června 2009 Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR neprovádět na území České republiky pravidelnou akustickou zkoušku koncových prvků varování, plánovanou na den 1. července 2009.
Hydrologická situace (včetně vyhlášených stupňů povodňové aktivity)
Dne 1. července 2009 byly v době od 17.00 do 18.00 hodin zaznamenány významné přívalové srážky v oblasti mezi Českou Lípou a Děčínem. Srážkový úhrn dosáhl 40 až 50 mm za hodinu, v důsledku čehož vznikla na jindy nevýrazném vodním toku – řece Kamenici a jejím přítoku Bílém potoce blesková povodeň. Rychlý nárůst průtoku a vzestup vodní hladiny dokumentuje dosažení úrovně 1. stupně povodňové aktivity (SPA) v 18.10 hodin, 2. SPA v 18.15 hodin a 3. SPA v 18.20 hodin. V 18.50 hodin povodeň kulminovala. Další (opakovaná) blesková povodeň proběhla na tomto vodním toku dne 4. července 2009, opět bylo v krátké době dosaženo 3. SPA a svou kulminací překonala povodeň z 1. července 2009 (v tento den se limigraf ve Hřensku vyšplhal až na 216 cm, což je o 180 cm vyšší hodnota proti běžnému stavu).
Předávání informací a připravenost obyvatelstva
Na základě vyhodnocení je nutno konstatovat, že ze strany občanů v postižené oblasti, zejména v nižší části toků, docházelo k podcenění situace a že někteří občané nereagovali na varovná upozornění. Situace byla navíc zkomplikována plošným výpadkem sítí mobilních operátorů a nebylo tedy možné využít krizové komunikace. Tím byl následně omezen systém varování návštěvníků (turistů) v části obce Hřensko–Soutěsky.
Evakuace obyvatelstva a osob nacházejících se v daném prostoru (turistů) v celkovém počtu asi 400 osob, měla za daných podmínek velmi specifický průběh. Na základě výzvy členů jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obce Hřensko proběhla samovolná evakuace těchto osob. Varovná informace musela být předána ústně prostřednictvím poslů (v Soutěskách stále nefungovalo telefonické spojení).
V případě přívalových srážek a vzniku bleskových povodní je bez hlásné povodňové služby a použití signálů o hrozící mimořádné události pro zasažené území řízená evakuace prakticky nemožná. Z vyjádření dispečinku povodí Ohře, s.p., vyplývá, že při bleskových povodních nemají možnost včas zareagovat a vydat varovnou informaci. V důsledku toho byly obce (starostové obcí a velitelé jednotek SDH obcí), které jsou po směru toku řeky Kamenice, informovány se zpožděním. V těchto případech tedy logicky dochází k samovolné evakuaci a následně k případné záchraně osob, které se evakuovat nestihly nebo odmítly.
Zhodnocení připravenosti na mimořádné události
Vzhledem k rychlosti a specifikaci těchto bleskových povodní je těžké objektivně zhodnotit připravenost osob odpovědných za oblast krizového řízení. Při povodni dne 1. července 2009 a z velké části do doby svolání krizového štábu obce s rozšířenou působností Děčín dne 4. července 2009, spočívala řídící a koordinační činnost výhradně na příslušnících Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS kraje). Za této situace se projevila schopnost orgánů obcí samostatně řešit velmi složité situace a zajišťovat evakuaci velkého počtu osob.
Ze zpracované dokumentace (krizový plán kraje, havarijní plán kraje, povodňové plány), resp. jejich výpisů, byly využity zejména složky spojení, plán humanitární pomoci, smlouvy o spolupráci a plán nouzového přežití. Všechny použité dokumenty byly v aktuálním stavu a na základě získaných zkušeností se dále upravují. V současnosti největší úkol spočívá v dopracování a rozpracování příslušných povodňových plánů (povodňové plány obcí, povodňový plán správního území obce s rozšířenou působností), kde se projevily dílčí nedostatky v hodnocení stavu hladiny řek.
Varování při povodni v oblasti Hřensko–Soutěsky
Z iniciativy starosty obce Hřensko zorganizoval HZS kraje na stanici Děčín první jednání dne 2. října 2009, kterého se zúčastnili zástupci Magistrátu města Děčín (odbor životního prostředí, oddělení krizových situací), povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., a HZS kraje). Předmětem jednání byla problematika včasného varování hlásnou povodňovou službou, problematika předpovídání bleskových povodní způsobených přívalovými dešti a způsob vyrozumění obyvatelstva se zaměřením na jedinečnost terénu v soutěskách Hřensko na dolním toku řeky Kamenice. Následoval přesun celé skupiny do obce Hřensko, kde se uskutečnila prohlídka terénu od obce Mezná včetně plavby lodí v inkriminovaném úseku. Na místě bylo zajištěno několik hlavních překážek pro kvalitní a včasné varování osob (elektrická energie je přístupná pouze v horním přístavišti, je zde špatný, nebo vůbec žádný signál mobilních operátorů, v případě rychlého vystoupání hladiny vzhledem ke strmosti terénu neexistuje reálná možnost úniku). V další fázi bylo provedeno praktické zjištění slyšitelnosti varovného signálu z ručně ovládaných (přenosných) rotačních sirén umístěných na dolním a horním přístavišti náslechem v průběhu plavby lodi z dolního do horního přístaviště. Výsledek vedl k závěrům, na kterých se dohodla pracovní skupina na svém druhém jednání dne 23. října 2009 na Obecním úřadu ve Hřensku, a to na instalaci elektrické rotační sirény v horním přístavišti s místním spouštěním (elektrická rotační siréna byla zvolena především z důvodu jejího většího akustického dosahu) a na osazení vybraných míst (horní a dolní přístav, stezky pro pěší) cizojazyčnými tabulemi s informací co dělat, když zazní signál sirény. Rovněž bylo dohodnuto proškolení personálu na dolním a horním přístavišti, včetně sezónních pracovníků, a posádek lodí o způsobu varování obyvatelstva (turistů) a způsobu organizace a provádění jejich evakuace. Elektrická rotační siréna bude zapůjčena z majetku HZS kraje a instalována v průběhu jarní předsezónní údržby na náklady obce Hřensko, stejně jako pořízení a instalace informačních tabulí.
Ing. Josef VOBOŘIL,
HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora
HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora