Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 7/2011
V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár kamionu s nákladem acetylenových lahví, který počátkem května na dva dny zablokoval provoz na dálnici D5. Podrobně se vracíme k novinkám veletrhu PYROS 2011 a seznamujeme se závěry mezinárodní konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Český Krumlov, na níž poprvé společně řešili problematiku PO historických památek majitelé a správci historických objektů, památkáři, hasiči a výrobci zařízení PO. V bloku IZS přibližujeme květnový zásah složek IZS u DN autobusu, který v důsledku náhlého úmrtí řidiče spadl ze skalního srázu, přinášíme další díl seriálu o výcviku záchranných psů. Zpravodajství z výcviku zahraničních expertů zaměřeného na ochranu proti chemickým zbraním, představení Mechanismů civilní ochrany EU a závěry maďarského setkání generálních ředitelů civilní ochrany členských zemí EU věnovaného posouzení funkčnosti systému reakce EU na katastrofy tvoří hlavní náplň části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.
Ve dnech 23. až 25. května 2011 se v Budapešti uskutečnilo 24. setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, které se koná pravidelně dvakrát ročně a je vždy jakýmsi završením půlročního snažení státu právě předsedajícího Radě EU.
Od ledna do června předsedalo Radě EU Maďarsko a hlavním cílem setkání, kterého se za Českou republiku zúčastnil náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda, byla revize legislativy mechanismu civilní ochrany EU.
Platnost tzv. finančního nástroje pro civilní ochranu (Rozhodnutí Rady o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu, 2007/162/ES, Euratom) končí 31. prosince 2013, a je tedy potřeba provést jeho revizi. Jelikož se toho v oblasti civilní ochrany za posledních několik let událo mnoho, bylo rozhodnuto, že společně s revizí finančního nástroje se provede také revize základního dokumentu, tzv. RECAST, tedy Rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), 2007/779/ES, Euratom.
Bude o vysílání sil a prostředků rozhodovat Brusel?
Účastníci setkáníDo výše zmíněné revize legislativy Evropská komise (dále jen Komise) navrhuje zakomponovat již nějakou dobu diskutované změny, a to především v oblasti posílení schopnosti samotné EU reagovat na katastrofy (Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci, KOM(2010)600 v konečném znění).
Dosavadní systém evropské reakce na katastrofy funguje na principu „ad hoc“, což znamená, že v případě žádosti postižené země nabídnou samy členské státy své týmy, tzv. moduly, popř. jiné vyžádané prostředky nebo materiální pomoc přes Monitorovací a informační středisko EU, tzv. MIC.
Tento systém, podle Komise, velmi ztěžuje plánování opatření okamžité pomoci a nemůže zajistit, že bude ve všech případech k dispozici přiměřená a dostatečná pomoc. Navrhuje tedy, aby se přešlo ze současné „ad hoc“ koordinace na systém více předvídatelný, který by umožnil efektivnější plánování.
Ideou Komise je zřízení evropských kapacit pro reakci na katastrofy založených na předem vyčleněných prostředcích členských států a předem dohodnutých pohotovostních plánech. V praxi by to znamenalo vytvořit databázi prostředků, které by se členské státy zavázaly poskytnout Komisi k vyslání do postižené země v případě, že by tak Komise (MIC) rozhodla. Tyto prostředky by byly prioritně povolávány do všech operací EU v oblasti civilní ochrany a v případě další potřeby by mohly být také doplněny o dodatečné nabídky členských států, které by pak byly poskytovány stejným způsobem jako nyní, tedy tzv. „ad hoc“.
Komise také navrhuje, aby byly na základě podrobnějších analýz vytvořeny prostředky/jednotky, které budou ve vlastnictví přímo EU a Komisí také financovány. Spravovaly by je ale členské státy, a poskytovaly na žádost Komise.
Kromě těchto návrhů by Komise chtěla docílit zjednodušení procedur a zvýšit spoluúčast Komise při financování případného transportu týmů nebo humanitární pomoci.
I když na toto téma již proběhla řada jednání, konzultací a vzrušených diskuzí, právě od tohoto setkání na úrovni generálních ředitelů se očekávala spíše politická diskuze nad samotnou podporou zmíněného systému a případnými možnostmi.
Téma bylo uvedeno jak generálním ředitelem Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (dále jen DG ECHO) panem Peterem Zanglem, tak vedoucím oddělení Reakce na katastrofy DG ECHO panem Hansem Dasem.
Následná diskuze ukázala, že existují tři skupiny členských států. První, čítající jen jeden stát, která plně podporuje a vítá ideu Komise a dokonce souhlasí také s tvorbou EU vlastněných prostředků. Druhá skupina států není vyloženě proti této myšlence, žádá ovšem detailní analýzu, s důrazem na skutečnost, že obzvláště nyní, v období finanční krize, musíme řádně promyslet hlavně finanční implikace tohoto řešení. Třetí, nejpočetnější skupina, pak zásadně nesouhlasí s vytvořením EU vlastněných prostředků. Tyto státy nejsou také příliš přesvědčeny o prospěšnosti, výhodnosti a hlavně nutnosti existence databáze prostředků členských států, které by byly stále v pohotovosti připraveny na povel Komise kdekoliv zasáhnout. Státy poukazují hlavně na to, že nebylo prokázáno, že současný systém má nějaké vážné nedostatky, v návrhu není nijak řešena finanční stránka fungování těchto jednotek v pohotovosti, a už vůbec není vyřešena a nijak reflektována otázka politické vůle a národního rozhodovacího procesu vůbec nabídnout své jednotky, a to především v případě žádosti státu mimo EU.
Komisí navrhovaný nový systém evokuje spoustu nezodpovězených otázek. Vzniká obava, že zavedením takového systému hrozí odklon od současné národní na mezinárodní úroveň zodpovědnosti za zajištění civilní ochrany (požární ochrany).
Jak to nakonec dopadne, a jakým směrem se bude civilní ochrana na úrovni EU ubírat, to podle Komise bude záležet pouze na členských státech samotných.
pplk. Ing. Tomáš MATUŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor