Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 1/2017

Rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou a tradiční bilanční tisková konference k uplynulému roku otevírá lednový časopis. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o způsobech ochrany kulturních památek před požáry, a o uplatnění speciálního sprinklerového stabilního hasicího zařízení. Pokud volíte vhodný fotoaparát pro dokumentaci na místě požáru, zaujme vás další článek. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o konferenci IZS na téma „Technologie v integrovaném záchranném systému“. Rubrika OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámí s konferencí Hazmat Protect 2016. Praktické poznatky z Jihomoravského kraje přinášíme k humanitární pomoci. Výchovně vzdělávacímu programu pro děti se věnuje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení v Praze 4. Rubrika INFORMACE poskytuje zprávu z XXI. sněmu České asociace hasičských důstojníků. A Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč získal Národní cenu kvality ČR. Lednový časopis obsahuje 2 přílohy. 

Ve dnech 9. až 11. listopadu 2016 se uskutečnil ve Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i. (SÚJCHBO), v Kamenné 2. ročník mezinárodní konference Hazmat Protect 2016 o ochraně proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním (CBRN) látkám. Program konference byl zaměřen na nové poznatky o různých možnostech CBRN ohrožení, preventivních opatřeních, způsobech detekce či dekontaminace i o nových ochranných prostředcích osob a způsobech jejich užití.

Podobně jako předchozí ročník proběhla konference pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloše Svobody a ředitele SÚJCHBO MUDr. Stanislava Brádky, Ph.D. Partnery konference byly firmy Oritest, s.r.o., Gumotex, a.s., B.O.I.S. – Filtry, s.r.o., RMI, s.r.o., Dekonta, a.s., GRYF HB, s.r.o., UNIPRO­‑ALPHA C.S., s.r.o., Moramedica SE a časopisy 112 a Areport.

Ředitel SÚJCHBO při zahájení konference zdůraznil zejména potřebu setkávání odborníků a specialistů v oblasti CBRN látek, kde důležitou roli hraje především připravenost na nebezpečí, které může stát životy mnoha lidí. Upozornil zejména na potřebu součinnosti a výměnu poznatků od vědeckých a vývojových pracovníků, výrobců až po koncové uživatele z celého spektra integrovaného záchranného systému. Jeho slova potvrdil také plk. Ing. Daniel Miklós, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, který pozdravil konferenci v zastoupení brig. gen. Ing. Miloše Svobody. Zdůraznil zejména potřebnost uvádění teoretických a laboratorních poznatků do praxe.

Jak čelit potenciálním hrozbám

V úvodním vystoupení Ing. Pavla Častulíka, CSc., zazněla potřebnost mezinárodní spolupráce, která by měla být odpovědí na aktuálnost hrozby teroristických akcí, jak to vyplývá z Akčního plánu Evropské unie pro CBRN látky. Protiteroristická opatření, jakož i bezpečnostní strategie by měla být jednotně rozpracována jednotlivými národními státy a implementována do praxe.

V této souvislosti vystoupila Dr. Catherine Bertrand z Francie, zástupkyně francouzského Ministerstva zdravotnictví v národní komisi pro řešení mimořádných situací, která ukázala praktický příklad spolupráce jednotlivých zemí EU při vývoji nového ochranného oděvu pro záchranáře v rámci projektu IFREACT, na němž se podílel i SÚJCHBO. Rektor Univerzity v Hradci Králové prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., seznámil účastníky s novými trendy v oblasti antidot proti nervově paralytickým látkám – nových reaktivátorů acetylcholinesterázy. Prof. Ing. Pavel Janoš, CSc., proděkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, představil nové možnosti dekontaminace chemických bojových látek s využitím nových reaktivních sorbentů (katalyzátorů rozkladu) vysoce nebezpečných látek.

Včasná detekce nebezpečných látek je základem bezpečnosti obyvatel

Včasné rozpoznání nebezpečných látek je základem kvalitní reakce na hrozící nebezpečí. Tam, kde je to možné, se využívají lokální detektory. Je však snaha co nejvíce omezit vysílání osob do prostředí s neznámou kontaminací a využívat detekci dálkově ovládanou z bezpečného místa, například s využitím detektorů na bezpilotních nosičích (dronech). O tom podrobněji pojednávala přednáška Ing. Jiřího Kadlčáka, CSc., z Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Mgr. Oldřich Kubíček, CSc., ze SÚJCHBO shrnul moderní způsoby detekce a identifikace biologických agens a trendy budoucího výzkumu v této oblasti.

Účinná dekontaminace zachraňuje životy

Odstraňování život ohrožujících látek z povrchů a materiálů je komplikovaná záležitost. Bylo by ideální mít univerzální prostředek a jednoduchý postup účinný na všechny CBRN látky, takový však zatím neexistuje. Zdaleka nestačí jen smývání, ale je třeba nebezpečnou látku chemicky zlikvidovat a zabránit jejímu následnému těkání z materiálů, tzv. sekundární kontaminaci. O tom, že to není vůbec jednoduché, svědčí i poznatky přednesené Ing. Tomášem Dropou ze SÚJCHBO. Lze využít jak sorbenty (přednáška Ing. Jiřího Pavlovského z VŠB­‑TU Ostrava), tak stripovací metody (přednáška Ing. Josefa Holečka z SÚJCHBO) nebo peroxidovou dekontaminační směs (přednáška Ing. Marka Anderleho z VVÚ, s.p., Brno). RNDr. Klára Kubelková, Ph.D., z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany shrnula současné strategie pro dekontaminace biologických agens včetně výhledů pro budoucí vývoj a doc. Mgr. Pavel Sťahel z Masarykovy univerzity Brno se zaměřil na nové způsoby dekontaminace s využitím studeného plazmatu. Ing. Jakub Kanta z Dekonty, a. s., seznámil účastníky se zapojením České republiky do likvidace toxických odpadů po degradaci zásob yperitu v Lybii.

Budoucnost je v nanovláknech

Textil z nanovláken, to jsou císařovy neviditelné šaty. Přesto tato vlákna ve spojení s běžnými textiliemi do podoby tzv. kompozitů mají budoucnost. To proto, že umožňují vložení aktivních center, která jsou schopna jednak navázat pronikající toxické látky a zároveň je i rozkládat. A nejen to, do mezivlákenného prostoru je možno vkládat nejen chemicky aktivní mikročástice, třeba na běžných jílových materiálech, ale také sloučeniny, které mohou odstínit pronikavé záření, aniž by došlo k výraznému zvýšení hmotnosti vyrobených prostředků. O možnostech výroby i o vlastnostech nanomateriálů pojednával Ing. Jiří Chvojka, Ph. D., z Technické univerzity v Liberci a jeho kolega Ing. Stanislav Nevyhoštěný dokonce předvedl přípravu nanovláken na improvizovaném zařízení přímo před zraky účastníků konference. O vlastnostech nanomateriálů hovořila doc. Ing. Daniela Plachá a doc. RNDr. Richard Dvorský, Ph.D., z Centra nanotechnologií VŠB­‑TU Ostrava.

Bezpečnost uživatelů osobních ochranných prostředků především

Každý materiál, z něhož se bude vyrábět osobní ochranný prostředek proti CBRN látkám, musí být nejdříve řádně a spolehlivě otestován. Pro testování odolnosti proti otravným látkám i průmyslovým škodlivinám byly vyvinuty nové přístroje Sorptest a Minitest, které doplňují další řadu citlivých, tzv. permeačních, přístrojů využívajících barevnou indikaci a piezokrystaly. O jejich přednostech a využití hovořili doc. Ing. Pavel Otřísal, Ph.D., MBA, z Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení Univerzity obrany a RNDr. Vladimír Obšel, CSc., z DEZA Brno. O možnostech využití náhrad otravných látek (tzv. simulantů) pro provádění určitých testů pojednávali Mgr. Jakub Vaněk, Ph.D., a Ing. Iva Vošahlíková ze SÚJCHBO.

Bezpečnost však nezávisí jen na kvalitě materiálů, ale také na způsobu použití osobních ochranných pomůcek, jak názorně předvedl Ing. Lukáš Groulík z Dekonty, a. s., který se zaměřil na praktické detaily získané z praxe při řešení nejrůznějších nehod a událostí doprovázených únikem nebezpečných látek. Bez dokonalého utěsnění a zkušeností s prověřeným postupem oblékání a svlékání ve vysoce rizikových prostředích nelze mít jistotu bezpečnosti dlouhodobé namáhavé práce. S důslednou ochranou však na druhou stranu souvisí fakt, že i dokonale utěsněná osoba by nemusela přežít, pokud nebude věnována pozornost také energetické bilanci, vyplývající z produkce metabolického tepla a jeho předávání do okolí. O tom pojednával Ing. Jiří Slabotinský, CSc., ze SÚJCHBO, který současně poukázal na výhody a problémy doplňkových chladicích systémů. K této problematice vystoupil také Randy Sakowitz, zástupce firmy First Line Technology z USA, který ukázal možnosti chlazení pomocí vest s chlazením na principu tzv. fázového přechodu, které reagují až při zvýšení teploty těla. Přestupy tepla přes ochranné prostředky lze testovat pomocí tepelného manekýna, o čemž pojednávaly přednášky Ing. Miloše Fojtlína a Ing. Jana Fišera, Ph.D., z VUT v Brně. Ing. Šárka Bernatíková, Ph.D., z VŠB­‑TU Ostrava, věnovala pozornost zatím opomíjené problematice používání ochranných prostředků ženami z hlediska fyziologické zátěže a rovněž testování tepelné zátěže osob přepravovaných v biovacích. O možnostech monitoringu stavu raněných a zasažených osob při mimořádných událostech s využitím dohledových systémů promluvil Ing. Martin Staněk z ČVUT Praha. Neméně závažnému problému se věnoval Ing. Zdeněk Cáb ze ŠVZ HZS ČR ve Frýdku­‑Místku, který se zaměřil na ochranné a evakuační prostředky pro děti.

Vrcholem sekce zaměřené na novinky v oblasti osobních ochranných prostředků byla ukázka chytrého zásahového oděvu pro hasiče. Ing. Radek Soukup ze Západočeské univerzity v Plzni se svými spolupracovníky ukázali mezinárodně velmi úspěšný oděv pro hasiče do rizikového prostředí, který pomocí senzorů sleduje stav prostředí i stav organismu uživatele a zároveň přes vhodné rozhraní komunikuje s velitelem zásahu nebo řídicím pracovištěm. Oděv má současně varovné prostředky pro uživatele, pokud by se ocitnul v život ohrožující situaci, např. v prostředí s vysokou teplotou.

Prevence rizika teroristického zneužití CBRN látek

Této části patřil závěr konference. Poukázal na mechanismus šíření toxických látek, zejména v městské zástavbě a na možnosti preventivního modelování (Ing. Štěpán Nosek, Ph.D., z Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky Praha). Ing. Jiří Slabotinský, CSc., ze SÚJCHBO, v.v.i., prezentoval poznatky z terénních experimentů se šířením nebezpečných látek pomocí simulovaných výbuchů v různých prostředích. V obecnějších souvislostech pak o různých možnostech šíření CBRN látek pomocí improvizovaných výbušných zařízení a o možných preventivních opatřeních v případě nálezu podezřelého předmětu obsáhleji pojednal Ing. Pavel Častulík, CSc., z Recetoxu, Masarykova univerzita Brno.

Účast vystavovatelů

Výstavy se účastnily již dříve zmíněné firmy, k nimž lze přiřadit i společnost First Line Technology z USA s ukázkou nové chladicí vesty. K vidění byly nové typy ochranných oděvů, dekontaminační sprcha, detekční přístroje, transportní izolační prostředek pro záchranu osob a mnoho dalšího.

Součástí byla také posterová sekce, kde byly prezentovány další výsledky výzkumu českých výzkumných pracovišť.

Závěr

Konference splnila očekávání účastníků. Zúčastnilo se jí přes 100 osob, bylo předneseno 33 přednášek z širokého spektra CBRN ochrany, dalších osm odborných témat bylo prezentováno ve formě posterů. K prohloubení vědomostí o praktických aplikacích přispěla i výstava firem. Na webu hazmat­‑protect.sujchbo.cz je ke shlédnutí Sborník abstraktů i vybrané přednášky ve formě odborných článků. Účastníci se shodli na potřebnosti setkávání odborníků, koncových uživatelů i dodavatelů nejrůznějších prostředků pro oblast CBRN látek. Jednou z příležitostí může být i další ročník konference Hazmat Protect 2018.

 

Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc.,
Ing. Kamila LUNEROVÁ, Ph.D., SÚJCHBO,
 foto archiv SÚJCHBO

 

redakce@grh.izscr.cz

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook