Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 5/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu zásahu u požáru v pražské Vinoři, a o bilancování letošní topné sezóny. Z odborných seminářů jsme nevynechali konferenci požární ochrany Červený kohout. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se více dozvíte o dvacetileté spolupráci v rámci Transportního informačního a nehodového systému a mezinárodní spolupráci tísňových linek. Dále přinášíme podnětné poznatky z vyhodnocovací konference ke cvičení EU MOLDEX 2017. Neméně důležité informace shrnuje článek s problematikou vnikání do uzavřených prostor. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ představí Institut ochrany obyvatelstva novou generaci ochranných prostředků pro dětskou populaci a HZS Jihočeského kraje multimediální učebny. V informacích si můžete přečíst, kdo byl letos oceněn Zlatým záchranářským křížem za mimořádné činy spojené se záchranou života a komu byly rozdány skleněné hasičské přilby v anketě Hasič roku a Sportovec HZS ČR za rok 2017. 

Stále většímu zájmu se těší konference požární ochrany s mezinárodní účastí Červený kohout, která se letos uskutečnila 20. a 21. března opět v Českých Budějovicích. Její 21. ročník zaštítil náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, odbornými garanty byli plk. Ing. Milan Brabec z HZS Jihočeského kraje, Ing. Ladislav Karda a Ing. Jan Pavlík.

Na 300 účastníků vyslechlo příspěvky se zaměřením na požární prevenci, požární bezpečnost staveb, zjišťování příčin vzniku požárů, zásahovou činnost, likvidační práce, výcvik a vzdělávání jednotek požární ochrany a další příbuznou problematiku, převážně z praxe. Doprovodným programem byly již tradičně ukázky výrobků a služeb společností zabývajících se požární ochranou.

Integrovaný záchranný systém se osvědčil
V úvodní přednášce vzpomenul plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR historii vývoje integrovaného záchranného systému, jehož počátky sahají do 90. let minulého století. Nejprve se řešily velké průmyslové havárie a po ničivých povodních v roce 1997, které odhalily řadu problémů, se přistoupilo k opatření, která by posílila kompetence státních orgánů při nouzových stavech. Došlo k transformaci státní správy v oblasti civilní ochrany na Ministerstvo vnitra. V roce 2001 převzaly funkce okresních úřadů krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy. V témže roce vstoupil v účinnost zákon o integrovaném záchranném systému a novela zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky. Jednotky požární ochrany převzaly kromě hašení požárů a záchranných prací při mimořádných událostech také úkoly v ochraně obyvatel. Podílejí se na likvidačních pracích, evakuaci obyvatel, označování oblastí s výskytem nebezpečných látek, varování obyvatel, dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku, humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití. Integrovaný záchranný systém má v současnosti 357 složek. Pro součinnost složek při společném zásahu slouží 16 typových činností (http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace­ izs-587832.aspx).

Požární bezpečnost staveb
Ing. Ladislav Valeš ze Sdružení EPS ČR hovořil o vývoji zateplování fasád polystyrenovými deskami, které se používají ve stále větší tloušťce. Deska o vyšší hmotnosti logicky také více zatěžuje podklad, který musí být vyrovnaný, ale také takzvaně usazený, aby voda v materiálu při změnách teploty nezpůsobila praskliny. Polystyren i minerální vatu nelze osazovat na čerstvý beton nebo hrbolatý a popraskaný povrch. Problémy se začaly vyskytovat i s ukotvením zateplovacího materiálu, protože hmoždinky již neunesou těžké desky, kovové nestačí a u plastových zatím není dostatečně známa jejich životnost, ale zkoušejí se plastové rozpěrné kotvy nebo injektované kotvy.

Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský z Vy­soké školy báňské TU­ Ostrava informoval o testování požárních ­nátěrů něk­terých budov, které ukázalo, že ne všechny nátěry jsou funkční. Často u staveb chybí dokumentace, během let došlo i několikrát k přestříkání ocelových konstrukcí a kvalita podkladu mohla být různá. Podle míry napěnění zahřívaných odebraných vzorků je patrná odolnost proti sálavému teplu a proti ohni. Připravili také vzorky nátěrů (na černém ocelovém plechu) od různých výrobců, které budou sledovat, jak se během let mění. Očekávají, že testy doloží, jaká je jejich životnost.

Příčinou vzniku požáru je často nedbalost
Plk. Ing. Petr Chytrý z HZS Ústeckého kraje zpracoval zásah na požár výrobních hal s výrobou komponentů pro automobilový průmysl jako případovou studii, protože především škoda byla jedna z nejvyšších v historii požárů v České republice. K požáru výrobních hal společnosti RAI Most v průmyslové zóně Joseph (mexické společnosti Nemak) nedaleko Havraně na Mostecku v Ústeckém kraji došlo v neděli 22. ledna 2017. Na místě události zasahovalo za silného mrazu na dvacet jednotek PO. Kromě hašení museli příslušníci HZS Ústeckého kraje zajistit velké množství hořících tlakových lahví odstřelováním. Přibližně stovka zaměstnanců stačila objekt opustit ještě před rozšířením ohně, proto se požár obešel bez zranění. V halách se několik firem zabývá výrobou součástí do vozidel s polyuretanu a vosku na špičkových zahraničních linkách v plně automatizovaném provozu. Najíždění nebo odstavení technologií způsobuje velké ztráty, proto část výroby musela být okamžitě přesunuta do Číny (francouzská vláda se dotazovala, co se děje z Peugeotem, proč výroba stojí. Problémy byly i s dalšími světovými automobilkami jako BMW, Audi, Renault, Mercedes). V takto důležitém výrobním komplexu vrátný neznal umístění hlavních uzávěrů, vodojem se při velké spotřebě vody brzy vyprázdnil. Úklid hal zajišťovala externí firma, která pracovala s technickým lihem (čištění zbytků laku), tedy hořlavinou, která se mohla vznítit od jiskry například při manipulaci s úklidovým vozíkem. Jiná z pravděpodobných příčin vzniku požáru předpokládala samovznícení prachu ve vzduchotechnice (textilní závěsy). Skutečnou příčinou vzniku požáru byla nakonec stanovena elektrická jiskra od trolejového vedení.

Věda a výzkum pro potřeby hasičů
O výzkumných projektech řešených Technickým ústavem požární ochrany ve spolupráci s Vysokou školou chemicko­ technologickou v Praze a Českým vysokým učením technickým v Praze referoval ředitel ústavu plk. Ing. Zdeněk Ráž. K projektu „Zvýšení bezpečnosti zásahových žebříků pro hasiče“ přistoupili v ústavu po závažných případech selhání žebříku při zásahu, kdy došlo ke zranění hasičů. Neeviduje se totiž, jak často byl který požární žebřík vystaven vysokému zatížení a zda nemůže vykazovat mikrotrhliny nebo jeho kvalita neutrpěla nevhodnými podmínkami skladování. „Výzkum a vývoj ověřených modelů požáru a evakuace osob a jejich praktická aplikace při posuzování požární bezpečnosti staveb“ se zabývá bezpečnými způsoby opuštění budov při mimořádných událostech, především tam, kde na úkor efektnosti stavbaři podcenili bezpečí osob. Protože stoupá počet vozidel s alternativním pohonem, řeší se také „Průběh a důsledky havarijního úniku CNG z osobních automobilů“ a ke zjišťování příčiny vzniku požárů automobilů pomůže „Studium stop šíření požáru a hořlavosti konstrukčních dílů dopravních prostředků pro účely HZS ČR“. Pátým projektem je „Barevné provedení zásahového požárního automobilu“, jehož cílem je stanovit jednotnou barevnou úpravu, a to bezpečnou a kdykoli opravitelnou s minimálními náklady.

Bezpečnější energie
Ing. Ján Kandráč, CSc., z bratislavské společnosti Risk Consult, s.r.o., posuzoval vztah jednotlivých evropských států k jaderné energetice po havárii elektráren v Černobylu a ve Fukušimě. Výstavba jaderných elektráren byla mnohde zrušena nebo utlumena. Konstatoval, že pro výrobu solární energie nemají naše země vhodnou polohu, proto je získávání energie z jádra jedinou současnou racionální možností. Proto několik let řešíme problematiku výstavby nových reaktorů po stránce technické, finanční i politické. Slovensko disponuje zastaralými bloky v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích, proto potřebuje stavět nové, a rozhodlo se využít ruské nabídky. Rusko zdokonalilo technologii, navrhlo a prosadilo bezpečnostní předpisy a staví například v Indii, Finsku (Hanhikivi), Maďarsku (Paks) a Bulharsku (Belene).

Ocenění zasloužilých
K závěrečnému hodnocení konference patří již tradičně předávání sošky skleněného kohouta, maskota konference, jako ocenění za dlouholetý přínos pro požární ochranu i konferenci. Červeného kohouta s certifikátem letos obdrželi náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, plk. Ing. Jana Neškodná z HZS Jihočeského kraje, vedoucí oddělení stavební prevence, kontrolní činnosti a ZPP, a za nejlepší přednášku plk. Ing. Zdeněk Ráž z Technického ústavu požární ochrany.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook