Generální ředitel odpovídá
- Po roce s generálním ředitelem nejen na téma fyzických testů, nákupu techniky a žádosti o informace (Už ne do zdi 23. 10. 2017)
- Téma nošení bradky, výstrojní součásti, kariérní postup nebo dotace na požární (Už ne do zdi - srpen 2016)
- Tentokrát na téma barvy výjezdové techniky, nošení uniformy a vzdělávání - 9. prosinec 2015
- Nejen o platech, medailích a stejnokroji s generálním ředitelem v březnu 2015
- Proč došlo k navýšení platů až od března 21. 3. 2014
- Červnové povodně nás stály hodně sil 19. 9. 2013
- Nemluvte do zdi, mluvte se mnou! 25. 4. 2013
- Pálí nás stejné věci 6. 3. 2013
- Doufám, že rok 2013 bude klidnější a bude více času na odbornou práci 31. 1. 2013
- Odpovědi na první otázky 18. 12. 2012
Kampaň Už ne do zdi stála jistě spoustu peněz, jen proto, aby se generální ředitel mohl vypovídat, a to jsou peníze, které mohly být na vybavení hasičů“.
Odpověď
Tato kampaň, kromě času a úsilí mého a pár zaměstnanců generálního ředitelství, nestála vůbec nic. Plakáty byly navrženy a zpracovány našimi zaměstnanci a vytištěny v tiskárně ministerstva vnitra. Jednotlivé díly natáčí zaměstnanci videostudia IOOLB Lázně Bohdaneč.
Nikdy bych si nedovolil v této finančně těžké době, kdy hledáme úspory všude, kde se dá, vynaložit jakékoliv finanční prostředky na to, abych se jak vy říkáte, mohl vypovídat. Věřte, že vypovídaný jsem po každém jednom dnu v práci.
Chtěl jsem se ale tedy zeptat, jak máme dělat dobré jméno hasičskému záchrannému sboru, když v očích laické veřejnosti nejsme k rozeznání od dobrovolných hasičů, kteří se často ani nestydí v "hasičském" PS2 poprat nebo se opít. Mají jiné pravomoci, jiné zkušenosti a dělají jinou činnost. Proč nemají na zádech tedy označení "DOBROVOLNÍ HASIČI", když jimi jsou. Vždyť i městská policie má takto jasné odlišení od státních složek.
Odpověď
Vzhledem k tomu, že se začaly množit dotazy ohledně ústrojového odlišení dobrovolných hasičů od profesionálních, rozhodl jsem se, že se této problematice budeme věnovat na některé z následujících porad s krajskými řediteli a pokusíme se nalézt řešení.
Pročetl jsem si návrh novely zákona o HZS a v Hlavě IV. mne potěšila pasáž o možnosti nošení služebního stejnokroje po ukončení služebního poměru. Souhlasím i za jakých podmínek je možno, aby bývalý příslušník služební stejnokroj užívat. V návrhu zákona se v této souvislosti ještě mluví o odlišném označení.
Proto se ptám, zda se počítá s nějakým označením pro příslušníky, kteří byli mimořádně povýšeni jakožto výraz ocenění dobrého výkonu služby, či za mimořádný čin. Zákonem o služebním poměru bylo toto ocenění v podstatě smazáno bez nějaké náhrady. Navrhuji např. právo nosit vyšší hodnost, pokud do ní byl příslušník mimořádně povýšen před platností Zákona o služebním poměru. Myslím si, že tímto označením by byla tato mezera alespoň částečně zacelena a tito příslušníci by byli alespoň morálně odškodněni.
Proto se ptám, zda se počítá s nějakým označením pro příslušníky, kteří byli mimořádně povýšeni jakožto výraz ocenění dobrého výkonu služby, či za mimořádný čin. Zákonem o služebním poměru bylo toto ocenění v podstatě smazáno bez nějaké náhrady. Navrhuji např. právo nosit vyšší hodnost, pokud do ní byl příslušník mimořádně povýšen před platností Zákona o služebním poměru. Myslím si, že tímto označením by byla tato mezera alespoň částečně zacelena a tito příslušníci by byli alespoň morálně odškodněni.
Odpověď
V roce 2007 nabyl účinnosti nový služební zákon, který namísto služebních hodností zavedl tzv. hodnostní označení. Tím došlo v některých případech k optickému snížení hodnosti. Jsem si vědom toho, že toto opatření bylo velmi necitlivé zvláště v těch případech, kdy byl příslušník do této hodnosti mimořádně povýšen. Právě proto je i na toto myšleno při tvorbě nového zákona o HZS. Naší snahou je, aby si příslušník mohl ponechat nejvýše dosaženou hodnost respektive hodnostní označení. Budeme si ale muset počkat na to, jak zákon o HZS dopadne v legislativním procesu.
Vážený pane generální řediteli, měl bych takový dotaz. V rámci úspor se zrušily funkce ředitelů odborů a ti byli ustanoveni do funkce vedoucích pracovníků. Z vedoucích pracovníků měli být řadoví příslušníci. Zajímalo by mě, zda ovšem mohu dostat vysvětlení, kdo vlastně velí na odděleních. V zásadě mi to není jasné. Některým zůstaly hodnosti atd., některým se hodnosti snížily. Jak to tedy je ve skutečnosti?
Odpověď
V prvé řadě je potřeba říct, že se jedná o kompletní změnu systemizace, kterou jsme chtěli dosáhnout snížení stupňů řízení. Podle velikosti kraje a personálního obsazení mohou být místní odchylky. Na některých krajích došlo ke spojení oddělení, u některých zůstal počet oddělení zachován. V některých krajích byla na těchto funkcích přirozená odchodovou. Obecně by mělo platit pravidlo, že z bývalých ředitelů odborů na krajských ředitelstvích se stali vedoucí oddělení. Ne každý vedoucí oddělení však vedoucím oddělení zůstal, v tomto případě došlo ke snížení hodnostního označení z majora na kapitána.
Jaký je skutečný důvod toho, že musíme do soutěžního družstva, že se musíme zúčastňovat soutěží okresní i krajské a jezdit ve svém volnu na nácviky, přestože to většinu z nás nebaví a dělá to jen na rozkaz funkcionáře?
Odpověď
Musím přiznat, že je mi z Vašeho dotazu trochu smutno. Pamatuji doby, kdy byla účast v soutěžích požárního sportu velice prestižní záležitost a dostat se do soutěžního družstva na jakékoliv úrovni nebylo vůbec snadné a každý si to považoval za čest.
Přestože se to někomu nelíbí, je potřeba věcně konstatovat, že požární sport je nedílnou součástí fyzické přípravy a má dlouholetou historii. Na jednu stranu rozvíjí mnoho dovedností, které je možno uplatnit u zásahu a na stranu druhou je světově uznávanou sportovní disciplínou a slouží k reprezentaci HZS ČR.
Pořád doufám, že toto je názor spíše jednotlivce a pro většinu z nás je požární sport stále koníčkem, zábavou, možností potkávat se s ostatními než něčím, co děláme pouze z donucení.
Poslední dobou jsme stále více vysíláni na kurzy, které máme jaksi navíc. Jakožto zařazený na pozici strojník mám i kurz technik chemické služby, technik technické služby, radiační ochrana. Přesto jsem zařazen v 3. třídě. Neměl bych být ve 4. třídě, když jsem de facto dvojnásobný technik? V Praze to tak prý kolegové mají, prostě jsou zařazení podle získané odbornosti. Proto je všechny vysílají na kurzy technika, aby jim polepšili a mohly je zařadit do 4. třídy. U nás může být na směně na P1 pouze jeden technik. Všichni technici na požárních stanicích budou muset mít do budoucna kurz taktické řízení, protože někdy (většinou, když má dovolenou) zastupují velitele družstva. Jeho plat ale už nedostávají.
Odpověď
Absolvováním kurzu nevzniká automaticky nárok na zařazení do vyšší platové třídy. Jestliže se ve vyšší tarifní třídě uvolní místo, může se příslušník o toto místo v rámci kariérního růstu kdykoliv ucházet, protože již splňuje odbornost.
Co se týká Prahy, je situace poněkud odlišná, protože HZS hlavního města Prahy má poměrně velké stanice a hlavně má již dnes systemizovány i místa na nové dvě stanice, Modřany a Severní město. Vzhledem k tomu, že tito příslušníci jsou prozatím umístěni na stávajících stanicích, může to vyvolávat takovýto dojem. V momentě, kdy se stanice dostaví, bude jejich systemizace na stanicích naprosto stejná jako v celé republice.
Pokud se týká zastupování velitele družstva, tak je potřeba rozlišovat mezi operačním a organizačním řízením. Při výjezdu k zásahu musí mít každý výjezd svého velitele. Tím ale nemusí být velitel družstva. To znamená, že velitelem zásahu nemusí být a v praxi ani není vždy velitel družstva. Kurz taktického řízení určitě příslušník u zásahu využije, nicméně není podmínkou toho, aby mohl zásah řídit.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli se uvažuje o změně kariérního řádu. Uvedu příklad, je stanice P1 a jsou tam tři technici. Zástupce velitele družstva dělají většinou příslušníci ve třetí třídě. Po odchodu velitele družstva do civilu se nemohou zástupci stát velitelem družstva. Ne každý technik má na to, aby velel družstvu. Jak to teda řešit, aby se zástupce stal velitelem družstva.
Odpověď
Bohužel v tomto máte pravdu, zákon neumožňuje příslušníkovi zařazenému ve třetí tarifní třídě posun do páté tarifní třídy, s výjimkou případů, kdy má tento příslušník vysokoškolské vzdělání minimálně bakalářského stupně. Protože v tuto chvíli neuvažujeme o otevření zákona služebním poměru, není tento problém v tuto chvíli řešitelný. Pokud bychom v budoucnu zákon otevírali, budeme na toto pamatovat.
Myslíte že je správné aby služební funkcionář na pozici náměstka ředitele určoval jaký typ fyzické přípravy je povinný? Narážím na povinnou účast v TFA a soutěži řezání motorovou pilou.
Pokud vím, ve smlouvě při nástupu do služ. poměru jsem podepisoval Požární sport a ne TFA nebo soutěž v řezání motorovou pilou.
Pokud vím, ve smlouvě při nástupu do služ. poměru jsem podepisoval Požární sport a ne TFA nebo soutěž v řezání motorovou pilou.
Odpověď
Zde Vám mohu předložit pouze a jenom svůj názor. Během své kariéry jsem prošel celou řadou funkcí, a byť služební funkcionář tuto možnost má, nikdy jsem jí takto nevyužil.
Na otázku, že strojník nemůže být ve vyšší platové třídě než hasič, jste řekl, že se navzájem zastupují. Já jako strojník zastupuji hasiče, ale mě hasič jako strojníka zastoupit nemůže. A jízda k zásahu je jen jednou činností zásahu? Takže mi chcete říct, proč na rozdíl od hasiče musím mít kurz motorových pil, vazačské a jeřábnické zkoušky, zkoušky na výškovou techniku, lodní zkoušky a mnoho dalších. Myslíte, že zodpovědnost za auto je malá? Pak někde v zimě dostanu smyk, nabourám a vy mě dáte pokutu nebo mě propustíte. Tak proč tedy děláme strojníky. Jo hasiči se mají, nemají řidičák, tak je dají na chemicko technickou službu a pak jdou na velitele. Prostě být strojník je největší chyba.
Odpověď
Této problematice jsem se již podrobně věnoval v minulém dílu, a je zřejmé, že se v názoru na tuto problematiku neshodneme. Prostě mám jiný názor a vaše argumenty mne nepřesvědčily. Přesto se pokusím krátce reagovat.
V prvé řadě si myslím, že obě činnosti mají svá specifika, svou odpovědnost a svá rizika. Co si ale nemyslím je, že strojník má významně vyšší riziko než hasič. Strojník má jistě riziko při dopravě jednotky, hasič zase mnohem větší riziko podstupuje při vlastním zásahu.
Světovým trendem je nerozlišovat mezi funkcí hasiče a strojník. Mimo jiné i kvůli zastupitelnosti. Vaše argumentace, že hasič nemůže zastupovat strojníka není pravdivá a na mnoha stanicích klidně hasič, nebo i technik strojníka zastupují. Samozřejmě k tomu musí mít platné kurzy a osvědčení. Naším cílem je, aby na stanicích byli příslušníci s univerzálním využitím.
Již vůbec nemůžu souhlasit s tím, že další kurzy mají pouze strojníci. Z praxe vím, že kurzy které jmenujete má i velká většina hasičů.
Do budoucna je proto třeba, zejména na malých stanicích, ale nejen tam, přijímat pouze příslušníky s řidičským oprávněním skupiny C, případně stávajícím příslušníkům umožnit toto oprávnění získat. Koneckonců tuto možnost již dnes máme v rámci autoškoly v Záchranném útvaru Hlučín.
A poslední poznámku k tomuto tématu, která se bude týkat karierních možností. Nic přece nebrání strojníkovi, ostatně ani hasičovi, aby se ucházel o pozici technika a následně o místo velitele družstva.