Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 2/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší rozbor zásahu z požáru filmových kulis na Barrandově. Poznat proces chování tkání při požáru můžete v článku nazvaném „Zvláštní případy hoření osob“. Představíme vám novelu zákona o požární ochraně, kterou přinesl zákon č. 229/2016 Sb. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se můžete se ZÚ HZS ČR podívat na výcvik potápěčů HZS ČR. Informujeme o 13. ročníku konference Medicína katastrof a o taktickém cvičení v prostředí Švandova divadla na Smíchově. Pokud vás zajímají poznatky z hlediska detekce, dekontaminace a ochrany před CBRN látkami, osloví vás článek z mezinárodního sympozia ochrany proti chemickým a biologickým zbraním ve Stockholmu v rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Představíme nové kontejnery nouzového přežití. O slovenském a maltském předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany se dočtete v dalším článku. Únorový časopis uzavírá rozhovor s Mgr. Burešem z Ministerstva zdravotnictví. Přílohou je Metodický pokyn k typovým plánům 

V lednu 2017 převzala Malta poprvé od svého vstupu do EU předsednictví v Radě EU, a zahájila tak poslední část společného osmnáctiměsíčního programu předsednického tria zemí Nizozemska, Slovenska a Malty.

Vzhledem k tomu, že maltské předsednictví v Radě EU (dále jen „MT PRES“) navázalo některé ze svých priorit na předchozí předsednictví, následující řádky nejprve shrnou výsledky dosažené na úrovni EU v oblasti civilní ochrany za slovenského předsednictví (dále jen „SK PRES“).

Aktivity uskutečněné za SK PRES

V průběhu SK PRES v období od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 se jednání zejména v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“) soustředila na dvě vzájemně provázaná témata, a to na posilování odolnosti kritické infrastruktury a na přívalové povodně.

Problematikou posilování odolnosti kritické infrastruktury se v první polovině roku 2016 zabývalo již nizozemské předsednictví, které dospělo k závěru, že k tomu, aby byla posílena prevence katastrof, připravenost na ně a odolnost vůči nim, je zapotřebí užší spolupráce mezi orgány civilní ochrany a orgány odpovědnými za kritickou infrastrukturu. SK PRES přistupovalo k této problematice z jiného pohledu a zaměřilo se na určení konkrétních oblastí spolupráce mezi zmíněnými subjekty. V rámci naplňování tohoto cíle se k uvedenému tématu ve dnech 12. až 14. července 2016 v Bratislavě uskutečnil předsednický seminář. Na základě diskuzí vedených během předsednického semináře a následných jednání PROCIV bylo SK PRES konstatováno, že jako nejsnadněji realizovatelná je spolupráce v oblasti posuzování rizik a výměny informací mezi odborníky. V průběhu diskuzí se zároveň ukázalo, že z hlediska civilní ochrany je kritická infrastruktura v členských státech EU definována poměrně široce a lze ji uplatnit na více úrovních – evropské/nadnárodní, celostátní, na úrovni nižší než celostátní nebo na úrovni jednotlivých komunit. Toto zjištění vedlo SK PRES k vypracování souhrnného dokumentu s názvem „Přehled spojení mezi kritickou infrastrukturou a civilní ochranou v členských státech EU“, ve kterém jsou na úrovni jednotlivých členských států EU kromě grafického znázornění vztahu mezi těmito dvěma úseky také uvedeny definice kritické infrastruktury a seznamy odvětví národních kritických infrastruktur.
Pokud jde o téma přívalových povodní, SK PRES při jednáních na úrovni PROCIV kladlo důraz zejména na posouzení toho, zda by bylo vhodné v rámci politiky EU zaměřené na povodně vytvořit specifický přístup a technické pokyny pro přívalové povodně. EU a její členské státy sice vypracovaly v průběhu let politiku a nástroje pro předcházení různým druhům povodní a tato politika a její nástroje jsou pevně zakotveny v unijních i vnitrostátních právních předpisech, pro orgány zabývající se zvládáním povodňových rizik a zajišťující reakci na mimořádné události představují přívalové povodně v některých členských státech EU stále velmi specifickou výzvu.

Přívalové povodně, jak již nasvědčuje jejich pojmenování, jsou totiž charakteristické svým velmi rychlým vývojem, přičemž předchozí varování je možné jen v omezené míře, případně vůbec. Uvedená skutečnost vychází z informací získaných na základě komplexní analýzy zpráv členských států o předběžném vyhodnocování povodňového rizika a určení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem, která byla provedena na evropské úrovni.

Na základě diskuzí především vedených na úrovni PROCIV, vydalo SK PRES dokument s názvem „Přívalové povodně a odolnost“. V dokumentu jsou uvedena doporučení, která by z pohledu SK PRES měla být v oblasti posuzování a mapování rizik, včasného varování a snižování rizika povodní implementována do stávajících nástrojů a mechanismů (např. v rámci směrnice o povodních nebo v rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie).

Některá doporučení, případně konstatování lze shrnout následovně:

• Mezi členskými státy EU existuje silná motivace zaměřit se na problematiku přívalových povodní, například při shromažďování poznatků, posuzování a mapování rizik nebo včasných varování.
• V členských státech EU, kde hrozí riziko vzniku přívalových povodní, by měla být při aktualizaci map povodňových rizik a plánů pro zvládání těchto rizik věnována zvláštní pozornost přívalovým povodním.
• Členské státy EU by měly výsledky posouzení rizik zohlednit v rámci územního plánování a zvýšit odolnost stávajících infrastruktur, které jsou ohroženy povodněmi. Cílem je zachovat provozuschopnost kritických infrastruktur i v případě nehody.
• Je nutné, aby EU podpořila rozvoj a zavádění modelů pro předpověď počasí a hydrologických modelů, které nabízí vysoké rozlišení a krátké časové lhůty, jež jsou pro predikci přívalových povodní nezbytné. Jako platforma pro šíření výsledků a sdílení osvědčených postupů při zvládání přívalových povodní by v tomto případě mohlo sloužit Společné výzkumné středisko Evropské komise.

Po teroristických útocích, k nimž v nedávné době došlo v několika členských státech EU, SK PRES také podpořilo pokračování diskuzí týkajících se zvládání následků teroristických útoků, které byly zahájeny za nizozemského předsednictví. První významnou událostí za SK PRES byl odborný seminář k tématu „Reakce na teroristické útoky: výzvy a poznatky pro civilní ochranu a záchranné služby“, který Evropská komise uspořádala ve dnech 20. až 21. září 2016 v Bruselu. Program semináře se zaměřil na otázky plánování a koordinace, na specifické výzvy pro zdravotní záchranné služby, identifikaci obětí katastrof a zvyšování informovanosti veřejnosti. Jednání k danému tématu dále pokračovala na setkání generálních ředitelů civilní ochrany pořádaném SK PRES ve spolupráci s Evropskou komisí, které se ve dnech 27. až 28. září 2016 uskutečnilo v Bratislavě.

Za účelem výměny názorů a dalších poznatků mezi členskými státy EU byl dne 9. prosince 2016 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (dále jen „Rada JHA“) představen dokument SK PRES, který se zabývá zvládáním následků po teroristických útocích ve vztahu k posílení připravenosti a odezvy civilní ochrany a posílení spolupráce se záchrannými a bezpečnostními službami. V zásadě se odezva civilní ochrany po teroristických útocích nikterak neliší od odezvy na jakoukoli jinou mimořádnou událost a vysílání sil a prostředků je vyřešeno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie.
Hlavním výstupem SK PRES se stala jeho „Zpráva o nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany“, kterou Rada JHA vzala na vědomí na svém zasedání ve dnech 8. až 9. prosince 2016. Kromě výše uvedeného zpráva rovněž obsahuje reakce na katastrofy a krize během SK PRES.

Mechanismus civilní ochrany Unie byl v tomto období aktivován celkem jedenáctkrát, a to v následujících případech - epidemie viru žluté zimnice (Demokratická republika Kongo), zemětřesení (Kapverdy), lesní požáry (Francie, Portugalsko, Černá Hora a Albánie), přívalové povodně (Makedonie a Albánie), sucho (Bolívie) a hurikán (Haiti). Také se uskutečnila v pořadí již druhá poradní mise do solného dolu na Ukrajině, jejímž cílem bylo vypracovat technickou zprávu obsahující posouzení rizik a příslušná doporučení pro vnitrostátní orgány. Nadále se přijala opatření v reakci na migrační krizi v Evropě. Česká republika v daném období poskytla materiální humanitární pomoc ve formě elektrocentrál a čerpadel do Makedonie.

Pracovní program MT PRES

MT PRES se hodlá během svého půlročního předsednického období především zabývat námořními výzvami v oblasti civilní ochrany. K tomuto tématu se ve dnech 19. až 20. ledna 2017 uskutečnil na Maltě předsednický seminář. Jeho cílem bylo prozkoumat úlohu zainteresovaných orgánů civilní ochrany při různých typech námořních nehod, provést inventuru existujících nástrojů a stávajících kapacit EU a zvážit využití nově se objevujících technologií. Výstupy ze semináře budou diskutovány v rámci čtyř jednání PROCIV, na jejichž základě bude k předmětnému tématu vypracován souhrn doporučení.

Jak již bylo uvedeno v úvodu článku, MT PRES naváže některé ze svých aktivit na předchozí předsednictví. Například bude hledat možnosti prohloubení spolupráce v oblasti zvládání následků po teroristických útocích nebo pokračovat v jednáních zaměřených na řešení katastrof s hromadným výskytem popálenin. Ve spolupráci s Evropskou komisí se bude MT PRES také podílet na přípravě pátého zasedání Globální platformy pro snižování rizika katastrof, které se bude ve dnech 24. až 25. května 2017 konat v Mexiku, stejně tak na zprávě Evropské komise o nedostatcích v rámci Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události.

Příležitost k věcné diskuzi o výše zmíněných tématech budou mít členské státy EU, Evropská komise a její partneři na pravidelném setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat ve dnech 26. až 27. dubna 2017 na Maltě.

Podobně jako v případě SK PRES bude hlavním výstupem MT PRES zpráva o pokroku dosaženém na úrovni EU v oblasti civilní ochrany, ve které bude pravděpodobně i nastíněn další možný postup a doporučení v rámci uvedených problematik.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK,
MV­-generální ředitelství HZS ČR,
foto archiv SK PRES

redakce@grh.izscr.cz

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook