Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

Profesionální hasiči se od začátku svého působení ve sboru připravují na to, aby zvládli jakoukoli situaci. Proto každý příslušník HZS ČR prochází základním výcvikem, na který navazují další školení a výcviky. Jedním z takovýchto specializovaných školení je výcvik ve výšce a nad volnou hloubkou. Zásahy ve výšce a nad volnou hloubkou vyžadují speciální vyškolení a znalost speciálních technik hasičů. Řeč je o specializované skupině hasičů­ lezců.

Lezec, instruktor, hlavní instruktor – kdo je kdo?
Lezecké skupiny byly u tehdejších krajských útvarů ustaveny v 90. letech minulého století. Od této doby jsou na každé sloužící směně vyškolení hasiči­ lezci, každý HZS kraje má své lezce­ instruktory a svého hlavního instruktora. Je však nutné zároveň doplnit, že základní znalost lezecké techniky, sebejištění a sebezáchrany patří k dovednostem každého hasiče. Hasiči­ lezci jsou speciální skupinou každého HZS kraje, která má znalosti a dovednosti v lezení mnohem hlouběji procvičeny.

Hasič­ lezec je hasič, který kromě základního hasičského výcviku je dále speciálně vyškolen na práci ve výšce a nad volnou hloubkou a je začleněn do lezecké skupiny nebo lezeckého družstva. Na největší stanici HZS Jihočeského kraje v Českých Budějovicích je na každou ze tří směn plánované šestičlenné lezecké družstvo. Na ostatních stanicích v „okresních“ městech je na každé směně tříčlenná lezecká skupina. Celkový počet lezců se u HZS Jihočeského kraje pohybuje okolo 70.

Každý z hasičů­ lezců ovládá techniky lezení na přírodních útvarech, jako jsou skály či jeskyně, a samozřejmě i na stavbách typu komínů, jeřábů nebo stožárů. Umí zasahovat ve skalnatých průrvách nebo studních. Každý z nich zná pravidla lezení prvolezce, a to ve výšce i nad volnou hloubkou, není pro ně problém výstup po laně, slanění, přestup z lana na lano. Práce lezců je extrémně nebezpečná, proto všichni dokonale znají jištění a sebejištění, zvládají záchranu a sebezáchranu po pádu do lana, poskytnou první pomoc. Hasiči­ lezci však často neprovádí pouze a samostatně lezení. Pro hasiče­ lezce je podmínkou umět skloubit lezení s „hasičinou“. To znamená, že musí zvládnout práci na laně zároveň s použitím detekční techniky, ochranných prostředků proti nebezpečným látkám, popř. s potápěčskou výstrojí apod.

Lezec­ instruktor je hasič­ lezec, který kromě výcviku pro hasiče­ lezce absolvoval další speciální školení a výcvik. Kromě toho, že skvěle ovládá vše, co zvládají hasiči­ lezci, se podílí na přípravě a realizaci školení a výcviků. On je ten, na kom leží pravidelná odborná příprava, kdo hasiče­ lezce připravuje na situace, se kterými se mohou v praxi setkat. Hasič­ lezec se může stát lezcem­ instruktorem nejdříve po dvou letech praxe v lezecké skupině.

Hlavní instruktor je, zjednodušeně řečeno, ten nejlepší lezec­ instruktor HZS kraje. Má nejvyšší kvalifikační stupeň pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Má stejné kurzy, školení a výcvik jako lezci­ instruktoři, ale k jeho jmenování jsou dále nezbytně nutné dlouhodobé, bohaté a hluboké znalosti a zkušenosti z lezení v podmínkách požární ochrany. Hlavním instruktorem se může stát ten, kdo je na pozici lezce­ instruktora minimálně pět let. Mezi povinnosti hlavního instruktora patří například celková koordinace lezeckých družstev a skupin v rámci kraje a jejich odborné přípravy, plánuje a organizuje součinnostní cvičení s ostatními složkami integrovaného záchranného systému v kraji, spolupracuje s dalšími krajskými sbory v oblasti práce ve výšce a nad volnou hloubkou.

Jak se stát hasičem­ lezcem?
Hasič, který chce být členem lezecké skupiny, musí absolvovat základní odbornou přípravu se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Důkladný a náročný výcvik budoucího lezce vede buď hasič­ instruktor, nebo hlavní instruktor kraje. Složení závěrečných zkoušek před komisí následuje po 80 hodinovém kurzu zaměřeném jak na teorii, tak praktickou činnost.

Další, tzv. pravidelná, odborná příprava hasičů­ lezců pokračuje každoročním absolvováním 114 hodin lezecké přípravy pro členy lezeckých družstev a 104 hodin pro členy lezeckých skupin. Přípravu v rámci HZS krajů připravují pro lezce opět hasiči­ instruktoři. Že příprava není procházka růžovým sadem, dokazují výcviky, které instruktoři plánují i za ztížených podmínek – v dešti, za silné námrazy, v noci, v dýchacích přístrojích, v zakouřeném prostředí apod.

A jak se školí a připravují lezci­ instruktoři? Ti musí projít speciálním kurzem, a to, jak už bylo řečeno, nejdříve po dvou letech lezecké praxe. Ve výjimečných případech, kdy adepti na instruktora jsou již zároveň například členy Horské služby ČR, Báňské záchranné služby nebo České speleologické společnosti – Speleologické záchranné služby, není nutné dvouletou lhůtu dodržet. Základní odborná příprava pro lezce­ instruktory se obsahově příliš neliší od základní odborné přípravy hasičů­ lezců, je však navíc doplněna o školení zaměřené na pedagogickou činnost. Svoji kvalifikaci obnovují v rámci pravidelné odborné přípravy, a to dvakrát za pět let s tím, že příprava je rozšířena ještě o výcvik záchranných prací zaměřených na konkrétní lokalitu.

Kde se lezení procvičuje?
Lezci­ instruktoři vybírají pro výcvik jihočeských hasičů­ lezců různé stavební objekty, lyžařská střediska, jeskyně nebo jiný přírodní terén, který se co nejvíce přibližuje k reálnému zásahu. V rámci kraje pak hasiči minimálně dvakrát absolvují součinnostní cvičení i s ostatními lezeckými skupinami, kde si vzájemně předávají poznatky. Zajímavá jsou pro lezce­ instruktory společná cvičení se členy horské služby, kteří mohou hasičům předat celou řadu specifických zkušeností. Takové cvičení proběhlo například na skalním masívu v Choustníku, v Modrém dole u Tábora a na velmi náročné cvičné Via ferratě D/E (Železná stěna) u Bechyně. Písečtí hasiči­ lezci např. absolvovali neméně přínosný výcvik u chaty Výrovka v Krkonoších, kde v horském zasněženém prostředí předvedli ukázku lavinové záchrany. Dále se připravují společná cvičení se Speleologickou službou ČR v Chýnovské jeskyni, v jediném jeskyním útvaru v jižních Čechách, kde je nácvik společné práce se speleology velmi specifický.

Seznam lezeckých stěn umístěných na stanicích HZS krajů a výběr HZS krajů, které pravidelně pořádají soutěže v lezení

Nedílnou součástí pro výcvik těchto hasičů­ lezců jsou v dnešní době venkovní i vnitřní lezecké stěny na některých stanicích HZS ČR. Toto vybavení stanic není povinné podle zákonných předpisů v ČR, ale určitě zvyšuje možnosti výcviku a podmínek této specifické skupiny hasičů­ lezců. Lezecké stěny umožňují lezcům pravidelný nácvik, a to i za nepříznivého počasí. Pro přehled uvádíme tabulku vybraných stanic HZS ČR, které umožňují nácvik na těchto lezeckých stěnách.

Nová lezecká stěna na stanici Tábor byla postavena ve stávající tělocvičně v roce 2015 z darů obcí okresu Tábor v hodnotě 459 638 Kč. Je určena nejen ke sportovnímu lezení v civilním sektoru, ale i tzv. technickému lezení, což znamená, že je více přizpůsobena činnosti hasičů. Hasiči­ lezci nejsou sportovní lezci, ale lezci záchranáři, u kterých rozhoduje nejenom rychlost, ale také bezpečnost a pomoc druhému. Technická lezecká stěna umožňuje nácvik záchrany směrem dolů, záchranu osob ve stísněných podmínkách (např. podzemních kolektorech, jeskyních útvarech), je na ní umístěna pracovní plošina ve výšce pět metrů umožňující nácvik sebezáchrany všech hasičů a simuluje i stožár elektrického vedení.

Soutěže v lezení
Vzhledem k tomu, že je nutné, aby tuto specifickou činnost lezci pravidelně nacvičovali a vzájemně si předávali zkušenosti, byla v roce 2001 uspořádána v Jihočeském kraji první krajská soutěž ve sportovním lezení. Od tohoto roku jsou krajské soutěže pořádány kaž­doročně. Prvních 16. ročníků proběhlo na stanici v Jindřichově Hradci, kde je zřízena lezecká stěna ve věži určené především k sušení hadic. Věž je pro pořádání soutěží omezena prostorem a zároveň počasím. Vzhledem k tomu, že byla nově vybudována lezecká stěna na stanici v Táboře, byla na ni soutěž přesunuta. Poskytuje větší možnosti a lepší zázemí pro účastníky. Soutěž má velký ohlas u všech hasičů- lezců, kteří se do Tábora rádi vracejí ke vzájemnému zápolení.

Pravidla soutěže jsou velmi podobná pravidlům ve sportovním lezení v civilním sektoru. Celá soutěž je organizována v šesti až sedmi kolech (lezeckých cestách), u kterých se postupně zvyšuje obtížnost. V případě, že více závodníků dosáhne shodného výsledku, rozhodne o pořadí čas.

Soutěže se zúčastní za každý územní odbor HZS Jihočeského kraje jedno až dvě soutěžní družstva v počtu třech závodníků. Poslední soutěže v tomto roce se zúčastnilo celkem devět soutěžních družstev a celkem 27 příslušníků. Výsledky jsou vyhodnocovány jednak v pořadí družstev a dále v pořadí jednotlivců. Věkové kategorie nejsou stanoveny.

Soutěž dlouhodobě ovládá nprap. Radek Kümmel, který je zařazen jako lezec­ instruktor na územním odboru v Táboře. Z celkových 18 ročníků se mu podařilo vyhrát tuto soutěž celkem 14krát a v ostatních ročnících se vždy umístil také na stupni vítězů. Z hlediska těchto soutěží je u HZS Jihočeského kraje fenoménem.

Mistrovství České republiky ve sportovním lezení jsou pořádána v Královéhradeckém kraji, který má pro lezení jedny z nejlepších podmínek v rámci HZS ČR. Ve Velkém Poříčí se nachází školicí a výcvikové středisko, které zároveň slouží pro organizaci pravidelné odborné přípravy lezců­ instruktorů z celé ČR.

Spolupráce s leteckými záchranáři
Tato specifická činnost má v rámci HZS ČR bezpochyby velkou budoucnost. V rámci IZS jsou nejdéle připravováni pro takto již zmiňované specifické činnosti příslušníci HZS ČR, což dokazuje v některých krajích i rozšiřující se spolupráce o činnosti v tzv. leteckém záchranářství s ostatními složkami IZS. Letecké záchranářství znamená činnost hasičů­ lezců při záchraně osob vrtulníky provozovanými Policií ČR, nebo Armádou ČR. Pro tuto činnost je v ČR předurčenost 162 leteckých záchranářů. Již v pěti krajích tato spolupráce funguje dlouhodobě a i v jižních Čechách se v letošním roce pro letecké záchranářství z řad lezeckých družstev a skupin začínáme připravovat společně s Armádou ČR. Doufejme, že po roční přípravě budeme tuto službu poskytovat plnohodnotně jako v jiných krajích a dokážeme v případě potřeby poskytnout co nejlepší profesionální pomoc srovnatelnou s jinými kraji v ČR a i v rámci celé EU. Pro zatraktivnění této činnosti je určitě pro nás v Jižních Čechách důležité i pořádání soutěží ve sportovním lezení, jelikož v soutěži nejenom porovnáme výkonnosti jednotlivců v lezení, ale také si vyměníme důležité zkušenosti, prohloubíme profesionalitu a celkově se zdokonalíme.


plk. Ing. Petr HOJSÁK, por. Ing. Vendula MATĚJŮ, foto nprap. Mgr. Martin PETRÁK, HZS Jihočeského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook