Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 11/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA představujeme nový služební stejnokroj HZS ČR. Dnem požární bezpečnosti byl pátek 13. září 2019 na téma „Průjezdnost komunikací“. Přinášíme informace o tragické dopravní nehodě u Ořecha. V Jihlavě proběhla konference IROP 2019. Představujeme další HZS podniku - Letištní hasičskou jednotku v Pardubicích. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o zaměstnání složek IZS Ústí nad Labem na řece Kamenici. V Hranické propasti se uskutečnilo součinnostní cvičení. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o úkolech v oblasti kritické infrastruktury. Přinášíme informace o zapojení jednotek PO v LiK. Zkušenosti z cvičení POVODEŇ 2018. Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod. Proběhla obnova souprav nouzového přežití u HZS PaK. V rubrice INFORMACE si přečtete o ozdravném pobytu v Kašperských Horách. Putovní pohár z Velké ceny v Petrovicích si odvezlo družstvo ze Zlínského kraje. V Telči se konal osmnáctý ročník závodu FCC. 

Ve čtvrtek 15. srpna 2019 se příslušníci HZS Ústeckého kraje zúčastnili výcviku - pátrací akce v komplikovaném terénu divoké vody v řece Kamenice, v úseku Dolský Mlýn – Hřensko. Výcvik byl zaměřen na prověření postupů při provádění pátracích akcí a záchraně osob v tekoucí vodě v nepřístupném terénu.

V ranních hodinách se mohla naskytnout náhodným kolemjdoucím zajímavá podívaná u hřbitova ve Vysoké Lípě. Několik osob se u služebních vozidel IZS oblékalo do neoprenových obleků, plovacích vest a ochranných přileb. S nákladem různého materiálu se pak vydali po prudké stezce modré turistické značky dolů k Dolskému mlýnu. Po krátké poradě a instruktáži tady vstoupili do řečiště Kamenice a vydali se po proudu dolů. Přestože byla turistická sezona v plném proudu, u stavební pamětihodnosti byli pouze dva turisté z Německa, a tak se zahájení obešlo bez zvídavých dotazů.

Šlo o instruktážně metodické zaměstnání instruktorů služební přípravy složek IZS Ústeckého kraje, a to konkrétně Policie ČR zastoupené policisty Speciální pořádkové jednotky (SPJ) a Poříčního oddělení Ústí nad Labem, příslušníky HZS Ústeckého kraje a zástupce prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

Tito instruktoři se již několik let věnují výcvikům policistů i hasičů v dovednostech při záchraně a sebezáchraně na klidné i tekoucí vodě a jejich rukama prošly na umělém vodáckém kanále v Roudnici nad Labem již stovky členů složek IZS nejen z Ústeckého kraje, ale z celé ČR.
Vynikající spolupráce s kanoistickým klubem Roudnice umožňuje pořádat intenzivní výcviky pro zvládnutí vodáckých dovedností při vedení plavidel v tekoucí vodě, včetně nouzových postupů při převržení plavidla. Dále pak činnosti při sebezáchraně i záchraně tonoucího v peřejích. Dříve se zde trénovala i záchrana z vodního válce pod jezy. Bohužel po technické úpravě v kanále to již není možné. Je to velká škoda, neboť šlo o unikátní výcvik v rámci ČR, a zanikla tím možnost si tuto v reálu velmi rizikovou činnost bezpečně nacvičit.

Všechny složky zde cvičí použití materiálu z vlastní výbavy. Jde zejména o nafukovací čluny, ochranné neoprenové kombinézy, plovací vesty a ochranné přilby, které mohou být použity i při ostrém nasazení – povodních, pátracích, záchranných akcích apod.

Přestože v případě roudnického vodáckého kanálu jde o ideální a bezpečné místo pro potřeby výcviku, pocítili již v minulých letech sami instruktoři, že se bez zkušenosti z přírodní vody nelze obejít. Proto vznikla myšlenka pořádat každoročně výcvikové zaměstnání na přírodních úsecích vodácky atraktivních českých řek, kde bohužel dochází i k tragickým nehodám vodáckých turistů. Výcviky pořádají instruktoři HZS ČR a zvou pravidelně i instruktory ostatních složek IZS.

Volba padla na řeku Kamenici
Letos na oplátku využili policisté SPJ Ústí nad Labem kontaktů ze spolupráce s Národním parkem České Švýcarsko (NP ČS) při ochraně přírody v rámci společných hlídek se stráží přírody v NP ČS i CHKO Labské pískovce a požádali o možnost uspořádat zmíněný výcvik v divokém řečišti Kamenice. Původně byla žádost směřována na řeku Křinici v jarních měsících při vyšším vodním stavu, ale z důvodu ochrany přírody a hlavně době hnízdění vzácných ptáků byl doporučen úsek řeky Kamenice od Dolského Mlýna do Hřenska v délce přibližně 13 km.
V červenci byl za doprovodu strážce přírody tento úsek prověřen jako vhodný pro výcvik. Hlavní cíle sledovaly prověření různorodé výbavy zúčastněných, fyzickou a psychickou odolnost instruktorů a ověření praktické použitelnosti postupů při průchodu přírodní řekou plnou překážek a teplotě vody okolo 12 °C. Důležitým aspektem byla i spolupráce v týmu při dlouhém transportu zraněné osoby, bez možnosti využít dopravních prostředků a vrtulníku.

Výcvik trval víc než šest hodin a z celkové délky úseku 13 km se šlo 10,5 km vodou.

Po odchodu od Dolského mlýna je řeka velmi mělká a dno tvoří štěrk a menší kameny a vyvolává dojem, že půjde o příjemnou vycházku v mokrých kalhotách. Po čase se objevily první tůně s hloubkou nad pas, bahnitým dnem a splavenými větvemi. Po několika kilometrech jsme se již prodírali skrz husté větve různě popadaných a splavených stromů a bludištěm větších či menších balvanů, kde řeka tvoří zajímavé peřeje. Ideální terén pro nácvik transportu zraněné osoby v různých transportních prostředcích z výbavy našich jednotek. Šlo o plastová svinovací nosítka a transportní plachty. Procvičen byl i postup sestupu prudkého svahu, výběr přírodních kotevních bodů a použití lanové techniky. Dalším efektem bylo prověření vodotěsnosti vaků a batohů s výbavou a hlavně ochrana elektroniky – telefonů a radiostanic. Nutno přiznat, že teprve dvojité až trojité zabalení zajistilo přijatelnou vodotěsnost.

Voda prověřila síly i výbavu
S postupem času účastníkům začaly ubývat síly a přidal se i vliv dlouhotrvajícího chladu, což se projevilo nejprve na jemné motorice rukou při práci s materiálem a přezkami výbavy a posléze i na koordinaci chůze. Předvedená zakopnutí a pády sklidily zpočátku zasloužený aplaus ostatních, ale posléze se jim nevyhnul nikdo z účastníků.

Velkou prověrkou pak byly samotné obě soutěsky, kde je pro turisty zajištěna plavba na plavidlech poháněných bidlem průvodce. Pro nás to znamenalo 20 a následně 40 minut plavání v chladné vodě, dopomoc jedincům, které postihla křeč z chladu a dotazy výletníků z lodiček, co že to tam vlastně děláme.

Poslední část úseku do Hřenska jsme již absolvovali zrychleným přesunem po turistické stezce, kde nás čekal kolega se služebním automobilem.

Výsledkem výcviku bylo hlavně praktické ověření postupů vyučovaných na kurzech a výcvicích vodní záchrany, odzkoušení funkčnosti používaného materiálu při delším a náročnějším nasazení, než je časová dotace běžného výcviku, zjištění a odladění taktických a technických chyb. V neposlední řadě je to i osobní zkušenost každého účastníka s vlastní odolností vůči chladu, nepohodlí a únavě.

Získané informace jsou důležité pro bezpečné a úspěšné organizování i vlastní provádění pátracích a záchranných akcí ve ztížených podmínkách.

Velmi děkuji všem, kteří konání tohoto zaměstnání umožnili, zejména vedení národního parku, velitelům vysílajících útvarů i samotným zúčastněným instruktorům, kteří akci absolvovali bez zranění i poškození materiálu.


nprap. Mgr. Pavel KREJČÍK, Policie ČR, foto Pavel PECH, HZS Ústeckého kraje, Kateřina CHMELÍŘOVÁ, Vodní záchranná služba ČČK

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook