Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 8/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o požáru autoservisu v Lobodicích u Přerova. V Libereckém kraji hasiči testují dvě nová vozidla CAS. Příslušníci ZPP z MV-GŘ HZS ČR sestavili předváděcí vozidlo Dacia Duster. Dočtete o problematice fluorovaných látek v pěnidlech a jejich využití. Jaké je nebezpečí u spotřebičů napájených Li-Ion akumulátorovými bateriemi? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o unikátním informačním systému MicroRescue. V dalších článcích vás seznámíme s výcvikem záchranných složek Královéhradeckého kraje. V Pardubickém kraji hasiči cvičili záchranu osob v případě poruchy lanovky. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ připomínáme 75. výročí bombardování města Hirošima. Informujeme o odborné přípravě starostů a primátorů zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace. Dále se dočtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. V rubrice INFORMACE nabízíme článek o „hasičské“ rodině. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Každý rok absolvují záchranné složky v Královéhradeckém kraji několik zásahů, kdy probíhá záchrana zraněných osob ze skalních měst, horských oblastí a jiných těžko přístupných terénů pomocí vrtulníku letecké záchranné služby. Region Královéhradeckého kraje je takovými místy specifický. Lokality, jako jsou Adršpašsko­ teplické skály, Prachovské skály, Krkonoše, jsou navíc turisticky velmi vyhledávané. Spolupráci při záchraně osob v těžko přístupném skalním terénu cvičilo hned několik záchranných složek najednou.

Záchranné práce na podobných místech znamenají pro všechny zúčastněné složky zdlouhavý a technicky náročný zásah, při němž je klíčová sehranost všech záchranářů. I z toho důvodu byl před počátkem turistické sezóny naplánován dvoudenní výcvik, který se konal v oblasti Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polických stěnách. Během něj měli všichni účastníci za cíl procvičit záchranu osob ze skalního terénu – ať už s využitím vrtulníku letecké záchranné služby, nebo bez něj.

Výcvik se konal ve dnech 22. až 23. června 2020 a zúčastnily se jej Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje spolu s Leteckou záchrannou službou (LZS) Hradec Králové, HZS Královéhradeckého kraje (HZS KHK), horská služba a skalní záchranná služba. Za krajské hasiče byli na místě letečtí záchranáři ze stanice Hradec Králové a hasiči­ lezci ze stanice Náchod.

První den společného výcviku byl věnován záchraně osob z těžko přístupného terénu s využitím vrtulníku LZS Hradec Králové. Místem pro nácvik záchranných prací byla Kovářova rokle, jeden ze skalních kaňonů na jihozápadní straně Polických stěn, dlouhý asi jeden kilometr a hluboký přes 60 metrů. Zde vzniklo několik improvizovaných záchranných stanovišť. Na dvou cvičili zasahující záchranu horolezce po pádu ze skály. Úkolem bylo zajistit zraněnou osobu a připravit ji k transportu v podvěsu – ať už v trojcípém šátku, nebo ve vakuové matraci v záchranné síti. Další dvě stanoviště, Martinská stěna a Kovářka, byla dějištěm nácviku technik záchrany zraněných horolezců, které bylo nutné vyprostit přímo ze skalní stěny.

Vyproštění člověka ze skalní stěny se realizovalo způsobem, kdy letecký záchranář hasičů slanil z proměnného podvěsu vrtulníku na skalní věž. Následně se lezeckou technikou přiblížil ke zraněnému horolezci, zajistil ho a společně slanili na zem, odkud byl transportován raněný v podvěsu. Další způsob záchrany simuloval potřebu urgentního zásahu. Letecký záchranář byl v tomto případě dopraven v podvěsu pod vrtulníkem přímo ke zraněné osobě, zajistil ji, odstřihl lano raněného a společně byli transportováni na bezpečné místo.

Další stanoviště byla připravena v lokalitách Supí hnízdo a u vyhlídky na Skalní divadlo, kde cvičili vyhledání a záchranu osob psovodi horské služby. Speciálně vycvičení psi na vyhledávání osob se stávají členy posádky hradeckého vrtulníku LZS poměrně vzácně, ale v některých situacích je jejich úloha nenahraditelná. Nejčastěji jsou nasazováni do akce při lavinových nehodách v Krkonoších nebo rozsáhlých pátracích akcích v nepřístupném terénu. Do výcviku se zapojili se svými psovody tři psi.

Druhý den byla předmětem výcviku záchrana osob po pádu z vyhlídky bez použití vrtulníku LZS, tedy za po­užití technických prostředků pro práce ve výšce. Součástí zadání bylo mimo jiné dopravit lékaře k pacientovi lezeckou technikou, pokud by nedokázal sám slanit. Lékaři a zdravotníci si mohli prakticky vyzkoušet slanění a výstup po laně v terénu, také hráli roli figurantů.

Výcvik ukázal, jak jsou zásahy při podobných případech náročné a nelze je efektivně provádět bez patřičné součinnosti všech zúčastněných složek, které si navzájem pomáhají.

Letečtí záchranáři HZS Královéhradeckého kraje
Záchrana osob pomocí vrtulníků ve spojení s lanovou technikou je v České republice, respektive v rámci HZS ČR systémově cvičena a využívána od roku 1997. V Královéhradeckém kraji je spolupráce LZS ZZS Královéhradeckého kraje a HZS KHK zajišťována výhradně příslušníky dislokovanými na stanici v Hradci Králové. Zde byla ustanovena skupina leteckých záchranářů o celkovém počtu 13 příslušníků, přičemž velitel stanice musí zajistit vždy přítomnost alespoň jednoho leteckého záchranáře ve službě.

Výcviky pro zásahy v nepřístupném terénu jsou prováděny pravidelně v rozsahu 20 až 30 letových hodin ročně. Mezi používané techniky patří lanový podvěs (10 až 60 metrů), slanění (např. při záchraně z vodní plochy, povodní nebo ledu) a vysazení posádky do šikmého svahu. Nejčastěji se provádí slanění z proměnného podvěsu, z důvodu přesnějšího a bezpečnějšího vysazení leteckého záchranáře na místě zásahu.

Při zjištění potřeby podvěsu ještě před vzletem přijíždí na heliport královéhradecké LZS do tří minut letecký záchranář hasičů a na místo zásahu pak ve vrtulníku odlétá čtyřčlenná posádka.

Letečtí záchranáři takto v posledních letech zachraňovali například zraněné horolezce po pádu v Adrš­paš­sko­ teplických nebo Prachovských ska­lách nebo osoby, pod kterými se propadl led na zamrzlé vodní ploše. Jako nezastupitelná se projevila činnost leteckých záchranářů také při povodních, kdy zachraňovali v podvěsu pod vrtulníkem osoby ze zatopených objektů. Během roku jsou letečtí záchranáři povoláni v průměru ke dvanácti událostem, jež vyžadují speciální činnosti v lanovém podvěsu vrtulníku.


por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv HZS Královéhradeckého kraje

vytisknout  e-mailem