Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 7/2016

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ seznamujeme s řešením požáru expedice výrobní haly ve Vyškově. V tematickém bloku IZS přinášíme článek o činnosti týmu posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje, který bilancuje rozvoj týmu od svého vzniku v roce 2006, kdy začal pomáhat příslušníkům i zaměstnancům HZS ČR po traumatizujících událostech prožitých při plnění služebních a pracovních úkolů. Následuje rozhovor s MUDr. Petrem Kolouchem, MBA, který již rok řídí pražské záchranáře. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA se dočtete o prověrce České školní inspekce, jaká je úroveň vzdělávání v bezpečnostních tématech a dále o přípravách a případné realizaci opatření na snížení následků povodní nebo vlny veder a sucha nové mezirezortní pracovní komise Voda-sucho. Mezi INFORMACE Z DOMOVA jsme zařadili další návštěvy generálního ředitele HZS ČR, tentokrát v Plzeňském a Karlovarském kraji. Dále se dozvíte zajímavosti o oslavách 150. narozenin budějovických hasičů.  

Česká republika v posledních letech pociťuje nastupující změnu klimatu častějšími a nepředvídatelnějšími obdobími povodní, ale i sucha, a to až do té míry, že středoevropské klima přechází ze střídání roků s převažujícími povodněmi a roků s převažujícím obdobím sucha do stavu, kdy se oba extrémní jevy vyskytují i krátce po sobě v jednom kalendářním roce. Výpar během období vysokých teplot začíná být řízen množstvím vody v půdě – vypařilo by se jí více, kdyby nějaká byla.

Opatření na úrovni mezirezortní pracovní komise „Voda­-sucho“

Na základě příslušných ustanovení právních předpisů je problematika hospodaření s vodou především v gesci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, což v minulých letech vedlo ke vzniku určitých „kompetenčních“ problémů. To byl také jeden z důvodů, proč byla v roce 2014, na základě dohody obou dotčených ministrů, ustanovena mezirezortní pracovní komise „Voda­ sucho“ (dále jen „komise“). Do výkonného výboru komise a poradního orgánu komise byli jmenováni zástupci dotčených rezortů (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu) a dalších institucí (Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Státní pozemkový úřad, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku VŠE v Praze, zástupci vybraných vysokých škol, zástupci jednotlivých povodí a další).

Komise, resp. její výkonný výbor, se od svého ustanovení sešel celkem pětkrát (poslední jednání proběhlo dne 15. června 2016). Základním výstupem dosavadní činnosti komise je dokument s názvem Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, který vláda České republiky vzala na vědomí a usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 uložila ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí, ministryni pro místní rozvoj a vedoucímu Úřadu vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha uvedená v předmětném materiálu ve stanovených termínech. Vláda dále uložila ministrům zemědělství a životního prostředí do konce roku 2016 zpracovat informaci o stavu plnění výše uvedených opatření a do 30. června 2017 zpracovat návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky s využitím realizovaných opatření. Hejtmanům krajů a primátorce hlavního města Prahy bylo vládou doporučeno spolupracovat při realizaci přijatých opatření.

Pokud jde o samotný dokument, obsahuje obecný úvod do problematiky sucha a dále výčet celkem padesáti konkrétních opatření proti negativním dopadům sucha v sedmi dílčích kapitolách (opatření monitorovací a informativní, legislativní, organizační a provozní, ekonomická, technická, environmentální a jiná), včetně gescí jednotlivých ministerstev a termínů jejich realizace. Opatření spočívají především ve zpracování odborných studií, které mají posoudit aktuální stav systému z hlediska připravenosti na sucho (z hlediska infrastruktury, související legislativy, využití ekonomických nástrojů, získávání a přenosu informací aj.) a především v navržení jeho revize a doplnění za účelem zvýšení jeho robustnosti a efektivity při předcházení a řešení možných negativních dopadů sucha. Gesce za plnění většiny úkolů je přidělena Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zemědělství. Oba rezorty v současné době připravují koncepční materiály, ve kterých bude postup plnění jednotlivých opatření přesně definován.

V rámci HZS ČR je věnována pozornost především dvěma úkolům – „Obnovit Leteckou hasičskou službu, jako významný nástroj pro identifikaci a zdolávání požárů v období déletrvajícího sucha a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejího financování“ a dále „Analyzovat potřebnost obnovy zdrojů požární vody, případně vybudování čerpacích stanovišť požární vody v I. zónách národních parků, a to včetně opatření k zachování a udržování přístupových cest k těmto objektům“. Snaha o obnovu Letecké hasičské služby již byla částečně naplněna, problematika zdrojů požární vody v národních parcích je předmětem dalších jednání.

Seminář Sucho II

V rámci cyklu Prevence katastrof - ochrana obyvatel a životního prostředí 2016 uspořádal Český národní výbor pro omezování následků katastrof společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí při Českém svazu vědeckotechnických společností, Úřadem městské části Praha 9 a pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky v březnu tohoto roku již druhý odborný seminář na téma sucho, tentokrát s názvem „Sucho jako reálná hrozba, bude chybět voda!“. První seminář s názvem „Sucho jako plíživá katastrofa, jeho příčiny a možné dopady“, který se konal v listopadu 2014, vyvolal o tuto problematiku velký zájem, o čemž svědčí účast více než 100 odborníků z různých orgánů veřejné správy a dalších institucí.

Střídání povodní s obdobím sucha – ochrana před povodněmi i před suchem

Vltavská kaskáda je soustava víceúčelových vodních děl na řece Vltavě, která byla vybudována pro účely ochrany před povodněmi (zadržení velkých objemů vody), zajištění odběrů vody pro vodárenské účely a průmysl, energetiku (vodní elektrárny), zajištění splavnosti toku, a v neposlední řadě za účelem rekreace a provozování vodních sportů. Ředitel Povodí Vltavy, s.p., RNDr. Petr Kubala připomněl, že v celé České republice jsou jediným zdrojem vody atmosférické srážky a hlavním úkolem vodohospodářů je vodu v krajině zadržet. Dále konstatoval, že povodně i sucho jsou přírodní jevy, kterým nelze zabránit, lze se na ně pouze do jisté míry připravit a lze snižovat jejich negativní dopady. Pokud se sejdou nepříznivé okolnosti – nedostatek zásoby vody ve sněhu v zimním období a nastane deficit srážek, jako tomu bylo například v loňském roce, všechny tyto nepříznivé okolnosti zrychlí úbytek vody v půdě a v krajině. Dojde k nedostatku vody ve vodních tocích, včetně snížení vydatnosti pramenů a poklesu hladin podzemních vod. Na základě předchozích zkušeností s povodněmi byla zpracována studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry manipulačního řádu“ (ČVUT Praha, doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur) a na jejímž základě došlo na jaře 2015 ke změně manipulačního řádu vodního díla Orlík. Účelem bylo posílení protipovodňové funkce zvýšením retenční kapacity z Q₁₀ na ochranu blížící se Q₂₀ při zachování nebo pouze částečném omezení ostatních funkcí vodního díla. Opatření na ochranu před suchem jsou bolestnější, než opatření na ochranu před povodněmi. Je velmi složité taková opatření připravovat, natož realizovat s ohledem na regionální zájmy, a především s ohledem na délku volebního období, kdy je téměř nemožné prosazovat nepopulární opatření ve prospěch blízké budoucnosti i budoucích generací. Mezi priority ve vazbě na řešení problematiky sucha patří zejména zadržování vody v krajině, snižování nebo zamezení eroze půdy, budování malých vodních nádrží a revitalizace vodních toků tak, aby bylo možné v případě potřeby vodu zadrženou v krajině efektivně využívat. Jako příklad lze uvést návrh Povodí Vltavy, s.p., na vybudování nádrží v lokalitách Senomaty a Šanov na Rakovnicku, tedy v oblasti dlouhodobě postižené suchem.

Ing. Josef Nistler, ředitel odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí, informoval zejména o možnostech dotačních titulů z Operačního programu životní prostředí 2014-2020 (v rámci prioritní osy 1 jsou k dispozici asi dvě miliardy korun). Jako zajímavost pro odlehčení tématu hovořil v další části svého vystoupení o tzv. „hladových kamenech“. Tímto názvem byly v minulosti označovány výrazné balvany, nebo části skalního podloží, vystupující z koryt řek za velmi nízkých stavů. Nedostatek vody, způsobený dlouhodobým suchem, znamenal většinou nízkou úrodu a následnou bídu a hlad. Naši předkové na tyto kameny zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny jako svědectví pro budoucí generace. V Čechách je nejznámější hladový kámen na řece Labi v Děčíně. V roce 1800 na něm byl vytesán německý nápis, „Spatříš­ li mne, plač“. Dodnes je částečně čitelný i nápis „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Protože je řeka regulovaná, kámen je v současnosti vidět v průměru 126 dnů v roce. Pokud však u Děčína vznikne plánovaný plavební stupeň, zmizí památka pod hladinou nadobro a podle legendy nastane trvalý čas blahobytu.

Ing. Jan Vopravil z oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., hovořil na téma půdy (neobnovitelný přírodní zdroj, tvorba a regenerace extrémně pomalá), její degradace (velmi rychlá), a to jak z pohledu zadržování vody v krajině, tak z hlediska produkce potravin. Z pohledu ochrany před suchem je jednou z nejdůležitějších funkcí půdy schopnost infiltrace vody, spolu se zadržováním a akumulací vody v krajině, neboť se tak zpomaluje povrchový odtok a zajišťuje doplňování zásob podzemní vody. Degradace půdy tyto funkce zásadně poškozuje, neboť každý jednotlivý degradační proces přispívá do spirály degradačních procesů poškozujících půdu ve sledu: ztráta organické hmoty → zhoršení půdní struktury → utužení půdy → omezení infiltrace vody → zrychlení povrchového odtoku → vodní eroze. Mezi hlavní degradační procesy patří zastavování území (soil sealing), vodní a větrná eroze, okyselování půd (acidifikace), úbytek organické hmoty (dehumifikace), utužení půd (pedokompakce), znečištění půd (kontaminace). V České republice je dlouhodobě podceňován význam závlah na stabilizaci produkce v podmínkách změn klimatu. Důležitým opatřením je dodávání organické hmoty do půdy, aplikace půdoochranné technologie, podpora víceletých pícnin apod.

Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc., z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze hovořil o funkcích lesa, suchu a opatřeních proti němu v lese i v krajině. Les je významný krajinotvorný prvek, lesní plochy představují 33,8 % našeho území, a mimořádný zdroj s produkční a mimoprodukční funkcí (protierozní; hydrické – zásobárna vody, zpomalení a zmenšení kulminační vlny, čistota vody). Lesní půda je velmi pórovitá, tudíž zadržuje velký objem vody. Hospodaření v lese ovlivňuje podstatně vlhkostní režim lesních půd. Navrhovaná opatření proti suchu v lese spočívají v šetrných způsobech hospodaření za účelem šetření vodních zdrojů v lese a v postupné změně druhové skladby lesů. Opatření v krajině spočívají v zalesňování ladem ležících půd a výstavbě rybníků.

Zkušenosti z praxe

Zkušenosti na místní úrovni přednesla Ing. Bc. Anna Hubáčková, starostka obce Ratíškovice, která naznačila oblasti a opatření k eliminaci sucha na území obce. Lze k nim zařadit zejména vypracování územního plánu obce, provedení komplexní pozemkové úpravy, spolupráci na téma ochrana životního prostředí, např. v rámci mikroregionu, vypracování studie odtokových a erozních poměrů s návrhem ochranných opatření a jejich realizace, usilování o návrat zeleně do přírody konkrétními akcemi.

Krajské úrovni se věnoval Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina, jejichž hejtman zřídil pracovní skupinu k řešení dopadů déletrvajícího sucha na území kraje jako svůj poradní orgán. Členy se stali zástupci orgánů kraje, státních podniků povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a další odborníci. Zamýšleným výstupem je souhrn možných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. Kraj Vysočina v rámci přípravy na možné sucho nechal vypracovat a schválit zejména tyto dokumenty: „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na infrastrukturu vodovodů a kanalizací“, „Grantový program Čistá voda 2016 v rámci Fondu Vysočiny“, „Opatření obecné povahy podle vodního zákona i zákona o vodovodech a kanalizacích“ a „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích pro období 2014-2020“. V roce 2015 byl rovněž komplexně aktualizován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“.

kpt. Ing. Jan SAITZ, MV­-generální ředitelství HZS ČR,  foto Ing. Karel VANČURA, Český národní výbor pro omezování následků katastrof

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook