Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 8/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA rozebírá rozsáhlý požár pneumatik, který v okrese Benešov. Dozvíte se o cvičení v podzemních prostorách Peklo u Hlinska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme článek o společném cvičení báňských záchranářů v Lozornu. Dále si můžete pročíst nové pokyny chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás informujeme o předsednictví Estonska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. O odborném semináři na téma „Sucho a povodně jako krizová situace. Dočtete se o činnostech a úkolech přijímacího střediska v případě evakuace osob ze zóny havarijního plánování JE Temelín. O specializačních kurzech „Technik ochrany obyvatelstva“. V informacích si dovolujeme upozornit na další příběh nadace. Dále na činnosti Záchranného útvaru HZS ČR v rámci hasičských slavností v Litoměřicích. Ze sportovních událostí informujeme například o osmém ročníku soutěže Hranická věž nebo o devátém ročníku Mezinárodního mistrovství Polska v TFA. 

Na území Jihočeského kraje se nachází jedna ze dvou fungujících jaderných elektráren v České republice - Jaderná elektrárna Temelín (dále jen „JE Temelín“). Pro obyvatelstvo v okolí elektrárny, v tzv. zóně havarijního plánování, jsou v případě vzniku radiační havárie plánovaná ochranná opatření.
Obr. 1 Dokumentace přijímacího střediska Písek
Základní postupy a principy prováděných opatření jsou řešeny ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín. Vnější havarijní plán JE Temelín je zpracován podle vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. Konkrétní postupy pro realizaci jsou uvedené v prováděcí dokumentaci, kterou zpracovávají složky integrovaného záchranné systému (IZS), správní úřady, obce a další subjekty podílející se na řešení radiační havárie.

Jedním ze základních plánovaných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro zabezpečení celého procesu evakuace je nedílnou součástí přijímací středisko. Cílem příspěvku je základní charakteristika funkcionalit přijímacího střediska na konkrétním případu a přenos poznatků z nácviku a instrukčně metodického zaměstnání v Jihočeském kraji.

Zóna havarijního plánování
Na základě výsledků rozborů radiační havárie a jejich možných následků, které by mohly vést k situaci vyžadující si realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva, byla stanovena zóna havarijního plánování (ZHP) JE Temelín, v níž jsou tato ochranná opatření plánována a bude­ li to nutné, i zaváděna.

Území ZHP JE Temelín je rozděleno na vnitřní a vnější část. Vnitřní část tvoří kruh o poloměru 5 km a vnější část tvoří mezikruží 5 až 13 km (vždy plocha kruhu o poloměru od středu kontejnmentu 1. výrobního bloku JE Temelín). Vnější část je rozdělena do 16 pravidelných výsečí. Přesný průběh hranic sektorů a soustředných kruhů je přizpůsoben místním územním a demografickým poměrům. Do vnitřní části ZHP byly s ohledem na náročnost přípravy a provedení evakuace zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP, např. město Týn nad Vltavou.

Opatření ochrany obyvatelstva
Nebezpečí pro obyvatelstvo v případě radiační havárie může představovat přímé ozáření z nestíněných zdrojů havarovaného zařízení nebo únik radioaktivních látek a jejich rozptýlení do životního prostředí. Proto jsou pro území ZHP plánována ochranná opatření k omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události, kterými jsou:

• neodkladná ochranná opatření zahrnující varování obyvatelstva, ukrytí, jodovou profylaxi osob a evakuaci obyvatelstva (přijímána ve fázi před­únikové, únikové nebo také ve fázi poúnikové, především evakuace);
• následná ochranná opatření zahrnující dlouhodobá ochranná opatření, jejichž cílem je snížit dávku ozáření osob v důsledku kontaminace zemského povrchu radionuklidy; jde především o kontrolu a regulaci používání kontaminovaných potravin, vody a krmiv, případné přesídlení vymezené skupiny osob z nejvíce zasažených lokalit (přijímána v poúnikové fázi).

Ochranná opatření při radiační havárii se plánují a připravují tak, aby byla odůvodněna co největším rozumně dosažitelným přínosem, který převyšuje náklady na jejich provedení a škody jimi působené.
Obr. 2 Dopravní situace
Organizace evakuace a začlenění přijímacího střediska
Jedno z nejdůležitějších a organizačně náročných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro konkrétní provedení evakuace dotčené obce a obce s rozšířenou působností ve spolupráci s místně příslušným krajským úřadem a hasičským záchranným sborem (HZS) kraje zpracovávají prováděcí dokumentaci. Evakuace obyvatelstva se provádí z ohrožených obcí po vybrané evakuační trase přes místo dekontaminace, přijímací středisko až do příjmových obcí, kde je zajištěno nouzové ubytování a stravování. Mezi zpracované dokumenty patří např. dokumentace přijímacího střediska obce s rozšířenou působností.

Evakuace obyvatelstva v případě radiační havárie na JE Temelín je realizována z:

• vnitřní pětikilometrové části ZHP,
• určených sektorů tvořených mezikruží v poloměru 5 až 13 km vnější části ZHP,
• jiné vymezené nebezpečné oblasti.

Konkrétní územní rozsah pro evakuaci navrhne provozovatel zařízení, tj. ČEZ, a.s., podle průběhu nebo předpokládaného vývoje radiační havárie a podle výsledků monitorování radiační situace hejtmanovi kraje. Následně jsou přijímána potřebná opatření k nařízení a provedení evakuace.

Pro příjem evakuovaného obyvatelstva je v rámci Jihočeského kraje stanoveno 16 příjmových oblastí. Příjmovou oblast tvoří správní obvod obce s rozšířenou působností, na jejímž území leží příjmové obce s místy nouzového ubytování a stravování. V každé příjmové oblasti je zřízeno jedno příjímací středisko. Přijímací středisko se záměrně nachází v obci, která má rozšířenou působnost. Pro příjem evakuovaného obyvatelstva ze ZHP je přednostně předurčeno osm příjmových oblastí. Ostatní příjmové oblasti tvoří zálohu pro případ nedostatečné kapacity míst nouzového ubytování v předurčených příjmových oblastech, event. změny podmínek pro evakuaci.

Z přijímacího střediska je obyvatelstvo rozděleno do vytipovaných míst nouzového ubytování ve správním obvodu příjmové obce (v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností) s využitím všech ubytovacích možností obce, tj. tělocvičny, sokolovny, kulturní a obecní domy (přednostně jejich sály), rekreační zařízení s celoročním provozem, hotely, penziony, ubytovny, event. domovy mládeže a tělocvičny školských zařízení apod. Vždy je uplatňován princip ubytování obyvatelstva a rodin z jedné evakuované obce, popř. její části, do jedné příjmové obce.

Základní činnosti a úkoly přijímacího střediska
Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje:

1. příjem evakuovaných osob;
2. přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování;
3. první pomoc (poskytnutí předlékařské zdravotní pomoci, předlékařské první pomoci, zdravotního dozoru) a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení;
4. vyhodnocení hygienicko­ epi­de­mi­ologických opatření evakuovaných osob a podle závažnosti jednotlivých případů zajištění převozu do ubytovacího zařízení vyčleněného pro osoby nevhodné pro společné ubytování nebo do zdravotnického zařízení;
5. informování pracovní skupiny krizového štábu obce s rozšířenou působností o průběhu evakuace;
6. informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování, stravování příp. dalších opatřeních v místě ubytování (hygienická, zdravotnická opatření, poskytnutí psychosociální služby apod.);
7. informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob.

Činnost přijímacího střediska se uskutečňuje ve dvou základních částech. První úkony jsou realizovány mimo budovu (objekt), tj. na příjezdových cestách (dopravních komunikacích), kde probíhá prvotní informování a rozdělování evakuovaných osob. Dále činnost pokračuje na parkovišti vozidel s evakuovanými osobami a před vstupem do budovy. Druhá část probíhá uvnitř budovy, kde jsou zajištěny konkrétní činnosti spojené s evakuací.

Praktické zkušenosti při zpohotovení přijímacího střediska
Principy evakuace stanovené ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín platné od roku 2014 byly poprvé procvičeny při cvičení ZÓNA 2015, kdy bylo prakticky zpohotoveno přijímací středisko v obci s rozšířenou působností Třeboň. Činnosti přijímacího střediska formou ukázky byly v následujících dvou letech realizovány také v Jindřichově Hradci a v Písku.
Obr. 3 Rozvržení činnosti - venkovní část
Instrukčně metodické zaměstnání k problematice přijímacího střediska Písek
Praktická ukázka přijímacího střediska byla realizována formou instrukčně metodického zaměstnání pro pracovníky krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a Krajského úřadu Jihočeského kraje, členů, zaměstnanců, příslušníků základních složek IZS a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje dne 22. května 2017 v Písku. Zaměstnání se uskutečnilo v přijímacím středisku, které je umístěno ve sportovní hale Sboru Církve bratrské v Písku, Elim, U Výstaviště 463/5, Písek. V rámci úvodní přednášky Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. (pracoviště krizového řízení Městského úřadu Písek) představil základní principy a činnosti přijímacího střediska. Následně se uskutečnila metodická ukázka jednotlivých postupů. Pro přijímací středisko v Písku je plánovaný maximální příjem 4700 evakuovaných osob.

Ve venkovním prostředí před přijímacím střediskem reálně Rozvržení pracovišť přijímacího střediskačinnost:

1.  Regulovčíci, tj. vybraní členové jednotky sboru dobrovolných hasičů Hradiště a Nový Dvůr (podle aktuální směny):

• regulují příjezd, parkování a odjezd vozidel evakuovaných osob;
• upozorňují, že z vozidel nikdo nebude vystupovat;
• při případných dotazech evakuovaných na činnost v přijímacím středisku poskytují informace.

2. Spojky, tj. vybraní členové jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písku, informují evakuované osoby, že:

• nevystupují ze svých vozidel;
• měly projít místem dekontaminace a zkontrolují jejich označení zelenou páskou na zápěstí ruky (v případě, že označení nemají, požádá vedoucího přijímacího střediska o povolání příslušníků HZS kraje k provedení dozimetrické kontroly nebo navrácení do místa dekontaminace);
• všichni, kteří se evakuovali ze ZHP vyplní Evidenční kartu (obsahuje pořadové číslo, název evakuované obce, jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště a název příjmové obce) a Čestné prohlášení evakuované osoby, které slouží k ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocnění;
• vyplněné Evidenční karty a Čestné prohlášení evakuované osoby vloží do jedné k tomu vydané obálky;
• pouze jeden zástupce evakuovaných (z jednoho vozidla) vystoupí a přejde do přijímacího střediska;
• mohou využít sociálního zařízení (mobilní i stacionární toalety a načerpání pitné vody), které je umístěno na okraji hřbitova Kostela Nejsvětější Trojice vzdáleného necelou minutu chůze od parkoviště přijímacího střediska (směr k řece Otavě), nebo případně WC, které je umístěno u oploceného pozemku tenisových kurtů.

3.  Zástupci Českého červeného kříže (ČČK) provádí prvotní filtr k posouzení způsobilosti ke společnému ubytování prostřednictvím následujících otázek:

• Léčíte se v současnosti na infekční onemocnění?
• Bylo Vám nařízeno v současnosti karanténní opatření?
• Byl/byla jste v kontaktu s nemocnou osobou nebo osobou podezřelou z nákazy?

Poté rozhodují o roztřídění osob na osoby způsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel na levou stranu) a osoby nezpůsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel vpravo nebo vystoupení osoby z vozidla a přemístění za doprovodu spojky na pracoviště Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje).

4.  Orgány, které zabezpečují veřejný pořádek, tj. Policie České republiky a Městská policie Písek, plní úkoly podle požadavku starostky města Písku (předsedy krizového štábu ORP Písek) a vedoucího přijímacího střediska.

5.  Pracovník poskytuje psychosociální pomoc dle potřeby a závažnosti s cílem zajištění základní lidských potřeb včetně podpory pocitu bezpečí a předání do další péče. Mohou ji zajišťovat vyškolení pracovníci nestátních neziskových organizací, osoby proškolené v oblasti poskytování psychosociální pomoci z řad složek IZS a psychologové složek IZS. Při instrukčně metodickém zaměstnání v Písku byly využity znalosti a dovednosti člena posttraumatického týmu HZS JčK Územního odboru Písek.

Ve vnitřním prostoru přijímacího střediska byla prezentována praktická činnost:

1.  Pracoviště krajské hygienické stanice (dále jen „KHS“), které zajišťuje hygienicko­ epidemiologické zabezpečení na základě zjištěných informací uvedených v tiskopise Čestné prohlášení od evakuovaných obyvatel, popř. z informací získaných od zástupce ČČK. Osoby, které alespoň u jedné ze tří výše uvedených otázek odpověděly kladně, byly po posouzení způsobilosti ke společnému ubytování odvezeny do předem vytipovaného ubytovacího zařízení, které musí splňovat následující podmínky:

• prioritně být ve vlastnictví státu, kraje nebo obce;
• samostatný (samostatně stojící);
• oplocený s možností příjezdu vozidel až ke vstupu do objektu, příp. v zástavbě s jedním uzavíratelným (uzamykatelným) vstupem;
• s možností stravování (kuchyně s jídelnou), případně možnost výdeje stravy přímo v něm;
• napojen na veřejný vodovod se splachovacími WC;
• ubytovací kapacita cca 20 až 50 osob, podle celkového počtu osob, pro které ORP plánuje ubytování ve svém správním obvodu;
• pokoje pro dvě až čtyři osoby (max. čtyři lůžka);
• možnost ubytování v místnostech (pokojích), které mají vlastní hygienické zázemí, tj. umyvadlo, sprchu, záchod apod.;
• možnost provádění určitých dezinfekčních opatření, např. umývání podlah, převlékání a obměna ložního prádla, praní prádla.

2.  Pracoviště pro evidování a určení místa ubytování zajišťují členové Oblastního spolku ČČK Písek a jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písek, kteří vybírají od evakuované osoby (jednoho zástupce nebo pověřené osoby z vozidla) vyplněné Evidenční karty. Následně pracovníci:

• určují místo ubytování za pomocí sumarizačního archu, ve kterém jsou zapsány předem HZS kraje vytipované ubytovací kapacity (nutno vědět, jaká je max. a aktuální ubytovací kapacita, při určování ubytovacího zařízení si ponechávat zhruba 10 volných lůžek pro budoucí slučování rodinných příslušníků);
• v sumarizačním archu zapisují počet ubytovaných evakuovaných osob;
• při určování místa ubytovaní musí mít neustále v patrnosti, zdali se jedná o osoby způsobilé nebo nezpůsobilé ke společnému ubytování (např. zdravotní omezení, věk osob, omezená hybnost);
• na základě určeného místa nouzového ubytování do předem připraveného tiskopisu Příkaz k ubytování evakuovaných obyvatel zapisují jméno a příjmení zástupce nebo pověřené osoby vozidla a počet společně se evakuujících osob, rodinných příslušníků nebo spolucestujících (příkaz k ubytování obsahuje pořadové číslo ubytovacího zařízení, hlavičku orgánu zajišťujícího činnost přijímacího střediska, text týkající se evakuované osoby a rozhodnutí o evakuaci a ubytování, mapku s trasou z přijímacího střediska do místa ubytování, adresu, telefonické spojení a souřadnice GPS ubytovacího zařízení, je možno přidat i jeho obrázek);
• při předávání Příkazu k ubytování evakuované osoby poučují zástupce nebo pověřené osoby vozidla o další činnosti při přesunu do určeného místa k ubytování.

3.  Pracoviště provádějící evidenci evakuovaných zajišťují zaměstnanci Městského úřadu Písek, kteří odebírají vyplněné Evidenční karty. Evakuované osoby ubytované ve správním území města Písek jsou zapisovány do Formuláře pro vedení údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí v listinné podobě a současně zadávány do počítačové aplikace Registr přechodných pobytů uvedených na webových stránkách http://rpp.izscr.cz/. Ostatní Evidenční karty se ponechají na pracovišti pro evidování a určení místa ubytování, protože evakuovaným osobám byl vydán příkaz k ubytování v jiných obcích, tj. jiném správním území, než je město Písek. Za evidenci evakuovaných osob na jiném správním území odpovídá příslušný obecní úřad a obecní úřad ORP si může záznamy zkontrolovat na vzdáleném přístupu, tj. v aplikaci Registr přechodných pobytů.

4.  Pracoviště vedoucího přijímacího střediska a jeho zástupce zabezpečuje vybavení a chod všech pracovišť a poskytují informace evakuovaným osobám. Za tím účelem mohou vyhotovit informační tabuli, kde průběžně aktualizují všechny dostupné informace týkající se evakuace, přijímacího střediska, evakuačních tras, náhradního a nouzového ubytování, nastalá opatření apod.

Veškeré postupy a úkoly všech zainteresovaných jsou zpracované na samostatných checklistech a uložené v dokumentaci přijímacího střediska.

Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci
Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci byla realizována s cílem procvičit jednotlivé úkony přijímacího střediska, zjistit průměrný čas při odbavení evakuované osoby, a tím ověřit plánovanou kapacitu přijímacího střediska. Záměrem byla také výměna zkušeností všech účastníků nácviku a precizace vlastní dokumentace pro potřeby evakuace nejen při příjmu osob v souvislosti s radiační havárií, ale i při jiných mimořádných událostech a krizových situací. Účastni byli pracovníci krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, odborně příslušní zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje, složek IZS a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, kteří získali řadu podnětů pro další činnost. Závěry ukázaly, že přijímací středisko v Jindřichově Hradci, pro které je plánovaný maximální příjem 1.765 evakuovaných osob, by 60 % osob odbavilo za 18 hodin, tzn. průměrně 1 osobu za minutu.

Závěr
V příspěvku byla charakterizována činnost přijímacího střediska na základě zkušeností v Jihočeském kraji. Je zřejmé, že zřízení přijímacího střediska vyžaduje náročnou organizační, personální a odbornou připravenost. Samotná příprava je náročná také z hlediska času a rozsahu prováděných činností. Prvním krokem pro zdárnou realizaci je připravená dokumentace, organizace a vybavenost přijímacího střediska. Objekt pro příjem osob je vhodné plánovat v obcích s rozšířenou působností, kde lze využít dobrou občanskou vybavenost, personální podporu a další potřeby pro efektivní činnost přijímacího střediska.

Praktický nácvik a zřízení tří přijímacích středisek z šestnácti plánovaných v Jihočeském kraji bylo velkým přínosem a inspirací. Závěrečná hodnocení ve všech případech vyvolala bouřlivé diskuze a přivedla zúčastněné ke konstruktivně kritickému zamyšlení nad problematikou havarijního a krizového plánování. Praktické zkušenosti z ověření činnosti přijímacího střediska budou v případě reálného provedení evakuace efektivně zúročeny.


plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D., kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ, HZS Jihočeského kraje, Ing. Aleš KUDLÁK, Ph.D., město Písek

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook