Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS) spatřila světlo světa v roce 1968 a v letošním roce slaví 50 let od svého vzniku. Jde o největší a nejstarší celostátní organizaci, která se věnuje vodnímu záchranářství a v této oblasti také vzdělávání a výcviku, záchranářskému sportu a dalším aktivitám spojeným s vodním prostředím. V současné době působí v deseti krajích České republiky a je součástí integrovaného záchranného systému.

Utonutí je po dopravních nehodách v České republice druhá nejčastější příčina náhlé smrti. Které jsou jeho nejčastější důvody? „Je jich celá řada. Ať už je to alkohol, přecenění vlastních sil, nebezpečné skoky do neznámé vody, náhlé zdravotní problémy, plavební nehody a podobně. Uvítali jsme zpomalení lodního provozu na Vodní nádrži Slapy. Koncentrace lidí a plavidel na této vodní ploše je velmi vysoká a riziko střetu roste zejména o víkendech. Lidé si stále nezvykli, že plavat přes přehradu je zakázané, ale protože to dělali třicet let, tak zvyky měnit nehodlají. Myslím, že uvedené opatření je pro všechny zúčastněné na vodě jedině prospěšné. Kdo chce, má možnost si zajezdit na mnohem větším Orlíku nebo na místech k tomu vyhrazených,“ upozorňuje prezident VZS Mgr. David Smejkal.

Práce záchranářů na velkých vodních plochách je zcela nezastupitelná a nenahraditelná. Přestože vodní záchranáři jsou profesionálové, dodnes veškerou práci dělají zejména ve svém volném čase. VZS je jedničkou v oblasti záchrany ve vodním prostředí. Zřizují, především v letních měsících, na vybraných vodních plochách stanice první pomoci, na nichž zpravidla fungují 24 hodin denně. Provoz těchto stanic je dotován MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR. Jakožto ostatní složka integrovaného záchranného systému je pak běžně povolána k prvotním zásahům na vodních plochách nebo jejich blízkosti. VZS působí zejména v lokalitách, které jsou bez rychlého nasazení motorového plavidla obtížně dostupné. Zcela zásadní je i velmi dobrá znalost zajišťovaných vodních ploch, břehů a okolí, což je pro rychlý zásah a záchranu života ve většině případů naprosto klíčové. Rychlá odezva, například na výzvu tonutí nebo stavu bezprostředně po tonutí, zásadně zvyšuje šanci na přežití. VZS poskytuje čluny i jako dopravní prostředek posádkám ZZS do obtížně dostupných míst a pro následný rychlý transport pacienta k sanitnímu vozidlu nebo vrtulníku Letecké záchranné služby.

VZS jako součást IZS
Na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání uzavřené s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR je VZS ostatní složkou IZS a je také zapsána v Ústředním poplachovém plánu České republiky. Již od katastrofálních povodní v roce 1997 služba prokázala akceschopnost v nejnáročnějších podmínkách. Má specialisty na zásahy na volné a tekoucí vodě. Ti se nasazují v náročných podmínkách, kde díky výcviku a vybavení jsou schopni zajistit bezpečnou evakuaci nebo záchranu lidí a majetku. VZS a její záchranné týmy se od roku 1997 účastnily všech povodní, ať už velkého nebo lokálního významu. Záchranáři se nasazují nejen při povodních nebo záplavách, ale také v případě pátracích akcí na vodě nebo v blízkosti vodních ploch a toků i při vyhledávání utonulých. „V roce 2017 jsme krátce po sobě zasahovali u tonutí dětí na Slapech a Orlíku. Na Slapech se pětiletého chlapce podařilo dohledat sonarem, vytáhnout z vody a začít resuscitovat, ale bohužel neúspěšně. Na Orlíku jsme neměli ani to štěstí šestiletou holčičku najít a na řadu museli přijít policejní potápěči. Ačkoli to byly odlišné události, v obou případech zemřeli ti nejmenší. Plyne z toho ponaučení, že není možné nechat děti bez dozoru u vody nebo s nevhodnými sebezáchrannými pomůckami, jako je třeba nafukovací kruh. Také je nutné hlídat děti na hausbótu, motorovém plavidle nebo plachetnici a musí mít na sobě záchrannou vestu. Pokud dítě spadne, nemusí se již vynořit a obě přehrady jsou velmi hluboké,“ sdělil prezident VZS.

Před čím prezident VZS varuje především? „Apeluji na to, aby rodiče u neplavců striktně nepoužívali jako pomůcku záchranný kruh. Neplavec z něj lehko vyklouzne a kruh mu ihned odpluje a nedokáže se ho již zachytit. Při našich preventivních jízdách na přehradách se snažíme upozornit především rodiny na plavidlech, že sice plují pomalu, ale dítě na střeše hausbótu bez vesty je něco mimořádně nebezpečného. Jezdíme dělat prevenci na tábory a upozorňujeme na rizika vody a úrazů. Nechceme v lidech vyvolat pocit, že je voda nepřítel, jen chceme, aby si uvědomili, co a kde hrozí. Letní sezona se blíží a my se na ni intenzivně připravujeme. Jsou ale věci, které neovlivníme, které jsou v rukách dospělých, rodičů. Máme jedno trefné pravidlo: Čím více dospělých hlídá dítě, tím méně ho hlídají. Jinak řečeno, pokud není jasně určena jedna osoba, každý si myslí, že dítě hlídá ten druhý,“ podotýká Mgr. Smejkal. Záchranáři se rovněž nasazují při likvidačních pracích a záchraně majetku.

Komplexní vzdělávací řád záchranářů
International Life Saving Federation (ILS) je celosvětová asociace vodní záchrany, VZS je jejím členem a zastupuje tak Českou republiku na mezinárodní úrovni. Je také kolektivním členem Českého červeného kříže (ČČK) a dodržuje jeho zásady a poslání. Má čtyři hlavní pilíře činnosti: Zaprvé zachraňuje a poskytuje neodkladnou první pomoc na otevřených vodních plochách a v jejich blízkosti včetně technické pomoci a záchrany. Zadruhé je ostatní složkou integrovaného záchranného systému. Zatřetí organizuje sportovní a volnočasové aktivity pro mládež i dospělé. Začtvrté poskytuje komplexní vzdělávací řád záchranářů a školí jak juniory, tak specialisty na specifické typy vodního prostředí a lektory/instruktory nejen pro složky IZS. Podle výroční zprávy VZS se v roce 2017 zaregistrovalo 1 512 členů v 36 pobočných spolcích a členové VZS zasahovali celkem 620krát, z toho 17 lidí bylo v akutním ohrožení života a tři osoby záchranáři resuscitovali.
Jako jediní v České republice mohou záchranáři těžit z členství v ILS. „Jde o největší a nejstarší asociaci vodní záchrany na světě. ILS je rozdělena na federace pro Evropu, Ameriku, Asii – Pacifik a Afriku. Dále se dělí na čtyři komise: Prevence tonutí, Záchranu, Záchranářský sport a Obchodní aktivity. Díky ILS máme přístup k nejnovějším trendům v těchto oblastech, můžeme se účastnit kongresů nebo regionálních konferencí a soutěžit v záchranném sportu na světové úrovni,“ doplňuje prezident VZS Mgr. David Smejkal.

Sport pro mládež i dospělé
Každý rok se čeští juniorští i seniorští reprezentanti účastní mistrovství Evropy a mistrovství světa ve vodním záchranném sportu (Lifesaving). VZS má systém postupových soutěží, kde se všichni závodníci nominují do reprezentace podle výsledků. Pobočné spolky připravují sportovce během pravidelných tréninků a pořádají jednotlivé závody, přičemž vyvrcholením soutěžní sezony je Mistrovství republiky dětí a mládeže v disciplínách ILS a také Mistrovství republiky v plážových disciplínách. Podle výsledků v těchto nominačních závodech se pak vyberou reprezentanti na mistrovství Evropy a mistrovství světa.

V loňském roce se ve dnech 3. až 10. září v belgických městech Bruggy a Ostende konalo mistrovství Evropy, jehož se zúčastnilo celkem 19 evropských států s více než 350 závodníky. Česká reprezentace si z mistrovství odvezla dvě bronzové, dvě stříbrné a jednu zlatou medaili. Pobočné spolky také pořádají závody pro seniorskou členskou základnu. Nejpopulárnější je Blanenská 250 nebo Tvrdošíjní v Jablonci na Nisou. Členové prověří zdatnost také během mistrovství republiky na volné vodě.

Další činnost vodních záchranářů
Záchranáři mají vzdělávací program, který připravuje členy již od šesti let na působení ve VZS. Ta spolupracuje při výcviku příslušníků a zaměstnanců základních i ostatních složek IZS, kde školí v oblasti ovládání motorových plavidel, hladinové služby, divoké vody a zásahu během povodní a specializované záchrany na ledě. VZS je pro oblast preventivní a záchranné činnosti autorizovanou osobou a zároveň má akreditované kurzy Plavčík, Mistr plavčík a Záchranář na volné vodě. Tyto kvalifikace se včlenily do systému Národní soustavy kvalifikací (NSK) formou autorizovaných zkoušek v souladu s Národní soustavou povolání (NSP). Doplňují se i certifikované kurzy v dalších systémech nebo ve spolupráci jako například Záchranářské minimum, Záchrana na zamrzlé vodní hladině a podobně. Účastníci kurzů se současně připravují na činnosti v rámci zásahové činnosti v IZS při řešení mimořádných událostí. Úzká spolupráce se složkami IZS v oblasti vzdělávání a výcviku je jednou z priorit, na které se klade velký důraz. VZS je také Pověřenou osobou k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla v kategoriích M a S, které vydává Státní plavební správa.


David HARTMANN, DiS., foto archiv VZS Stanice první pomoci VZS
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook