Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 11/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA jsme připravili rozbor požáru travního a lesního porostu podél trati vedoucí z Ústí nad Labem do Lovosic. Seznámíme vás s kurzy ke zvyšování připravenosti v Moravskoslezském kraji. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o Tunely 2018 na Semilsku konané dne 15. května 2018. Dále o poskytování první psychické pomoci u dopravních nehod hasiči, nebo jak dopadlo mistrovství ČR záchranných psů a psovodů složek IZS. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s tématy probíranými na semináři s předními odborníky z oblasti bezpečnostní problematiky na téma Mimořádné události a hrozby terorismu v ČR. Přečtete si o konferenci Krizového řízení a řešení krizových situací konané ve dnech 13. a 14. září 2018. V INFORMACÍCH shrnujeme mezinárodní sympozium Future Forces Forum 2018 zaměřené na současné a budoucí potřeby ozbrojených a bezpečnostních sil a přehlídky nejnovějších produktů a technologií v obraně a bezpečnosti. 

Ochrana tzv. měkkých cílů (soft targets)¹⁾ je v současnosti velmi diskutovaným bezpečnostním tématem. Pojem „měkké cíle“ se objevuje v mezinárodním bezpečnostním prostředí relativně krátce. V České republice byl prvně blíže vymezen v dokumentech Audit národní bezpečnosti²⁾ (prosinec 2016) a Základy ochrany měkkých cílů³⁾ (červen 2016) vydaných Ministerstvem vnitra, ale objevuje se i ve starších dokumentech⁴⁾.Vláda České republiky dne 27. července 2016 schválila také Protiteroristický balíček, který stanovuje ochranu měkkých cílů jako jednu z prioritních aktivit. V současné době je oblast ochrany měkkých cílů v gesci Ministerstva vnitra. Snahy o koncepční uchopení a zastřešení této oblasti proklamuje dokument schválený vládou dne 19. dubna 2017 – Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020. Cílem této koncepce je vytvořit fungující národní systém ochrany měkkých cílů, díky kterému bude možné rychle a pružně reagovat na vzniklé hrozby.

Podíváme­ li se však na „měkké cíle“ optikou přístupu dvou stěžejních výkonných složek z oblasti bezpečnosti, nalezneme značné rozdíly ve vnímání „měkkých cílů“ oběma složkami, a to i přes jejich společného „zřizovatele“ (MV). Odborná veřejnost „měkké cíle“ vnímá většinou interpretací „policejního“ přístupu, kdy místa označovaná jako „měkké cíle“ mohou být terčem teroristických či jiných násilných útoků. Toto pojetí „měkkých cílů“ se odvíjí od působnosti Policie ČR dané zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vnímání těchto objektů z pohledu HZS ČR je komplexnější. HZS ČR nepracuje terminologicky s pojmem „měkké cíle“, ale „společensky významné objekty“ (objekty zvláštního významu dotčené požadavky ochrany obyvatelstva). Ačkoliv u mnoha typů objektů dochází k faktickému překryvu a jsou vnímány jako „měkký cíl“ z pohledu Policie ČR i HZS ČR, není tomu tak zdaleka u všech. Velkým kladem připravovaného „hasičského“ pojetí měkkých cílů je poměrně explicitní nastavení parametrů pro zařazení dané stavby mezi společensky významné objekty, které do budoucna dovoluje odstupňovat případné požadavky kladené na vlastníky nebo provozovatele těchto objektů. Rozdíl je také v tom, že HZS ČR zajímají tyto objekty z hlediska ochrany před velmi různorodou škálou hrozeb, nikoli tedy jen z pohledu uskutečnění možného teroristického nebo jinak motivovaného násilného útoku v takovém objektu. Přístup HZS ČR zohledňuje (z pohledu ochrany obyvatelstva) ohrožení spojená např. s možností vzniku dopravní nehody s únikem nebezpečné látky v blízkosti objektu, vznik požáru v objektu či v jeho blízkosti, ale například i ohrožení spojená s meteorologickými vlivy, jako je námraza, náledí, záplavy apod. Přístup HZS ČR přitom také vychází z platných právních předpisů, které této složce svěřují úkoly na úseku ochrany obyvatelstva⁵).

Společensky významné objekty
HZS ČR za „společensky významné objekty“ navrhuje místa (stavby, prostory nebo plochy) s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení ochrany života a zdraví obyvatelstva⁶), kde je vazba na zajištění plnění opatření ochrany obyvatelstva v těchto objektech. A dále jasnými parametry vymezuje ty stavby, které jsou z pohledu HZS ČR považovány za společensky významné objekty.

1. Stavby se shromažďovacím prostorem⁷), ve kterých se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty⁸) a jsou určeny ke kulturním, sportovním a obdobným účelům,
2. Stavby pro obchod⁹) s prodejní plochou:
     a) do 2000 m², které musí splňovat požadavky druhé až páté části vyhlášky,
     b) nad 2000 m², které musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky⁹).

Podle ČSN¹⁰) se stavbou pro shromaž­ďování většího počtu osob rozumí stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 250 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha 5 m² a méně.

Liší se však také způsob, jakým HZS ČR s vytipovanými objekty (existují objekty vytipované jako „měkké cíle“ ze strany Policie ČR a objekty vytipované jako „společensky významné objekty“ ze strany HZS ČR, přičemž v některých případech dochází k faktickému překryvu těchto objektů) následně pracuje, což bude dále demonstrováno na společném projektu MV­-generálního ředitelství HZS ČR, HZS hl. m. Prahy a HZS Středočeského kraje „Pilotní návrh systémového řešení zapojení měkkých cílů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva“, který se věnuje typickým představitelům „měkkých cílů“ (pro obě složky) – obchodním centrům (OC).

Pilotní návrh systémového řešení zapojení měkkých cílů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva
Pro pilotní projekt byla vybrána kategorie obchodních center, která jsou vzorovým představitelem „měkkých cílů“ v pojetí Policie ČR i společensky významných objektů z pohledu HZS ČR právě pro svou mimořádně vysokou návštěvnost a nízkou úroveň zabezpečení. Klíčovou proměnnou pro zařazení do projektu byla ochota spolupracovat s HZS ČR na zvýšení připravenosti těchto objektů na možná rizika, a především na zvýšení standardu bezpečnosti návštěvníků těchto objektů.

Pilotní projekt běží dnes již třetím rokem a je realizován vůči OC Chodov a Černý most, která mají stejného vlastníka¹¹). V současné době přináší již první „hmatatelné“ výsledky, na jejichž základě se vlastník rozhodl realizovat jej také v rámci svého dalšího působiště (OC Zličín) a stává se inspirací i pro ostatní OC, která se z vlastní iniciativy začínají o spolupráci s HZS ČR zajímat.

Na základě úkolů stanovených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (úkol č. 14: Nastavit systém práv, povinností a systém státní kontroly u objektů, ve kterých se nachází velké množství obyvatel a které mohou být postiženy mimořádnou událostí či krizovou situací) byla u HZS ČR zřízena pracovní skupina skládající se ze zástupců MV- generálního ředitelství HZS ČR, HZS hl.m. Prahy a HZS Středočeského kraje¹²), která začala jednat s mana­gementem OC Černý most a Chodov. Cílem bylo zvýšit bezpečnost a ochranu nebo snížit zranitelnost osob nacházejících se uvnitř těchto objektů tak, by se stal pro návštěvníky bezpečnějším, zejména díky propracovanému bezpečnostnímu systému, odborně vyškolenému personálu a trvalé spolupráci se záchrannými složkami, která předurčuje rychlost a efektivnost případného zásahu v objektu.

V rámci projektu zpracovala OC společně s HZS hl.m. Prahy podrobnou analýzu hrozeb pro OC i jeho nejbližší okolí. Při jejím zpracování byla využita metoda mapování rizik. Výstupem analýzy je (pro každou hrozbu) stanovení míry rizik, následků, stupně poplachu integrovaného záchranného systému a předpoklad vyhlášení krizového stavu. Tyto výstupy se staly podkladem pro další systematickou práci s objekty a aplikaci opatření zvyšujících bezpečnostní standard návštěvníků těchto objektů. K opatřením, která se podařilo v těchto objektech nastavit, a částečně již i aplikovat do praxe, patří opatření metodického charakteru. Metodický rámec představuje především tzv. Směrnice ochrany obyvatelstva pro návštěvníky obchodních center, která informuje návštěvníky o možných rizicích a postupech ochrany obyvatelstva, a dále operativní dokumentace pro bezpečnostní manažery těchto objektů v podobě jednoduchých základních instrukcí reagujících na různé hrozby (např. teroristický čin, požár, narušení dodávky elektřiny).

V případě Směrnice ochrany obyvatelstva se jedná o jednoduchou kartu formátu A4 s obrázky, která slouží jako základní informační materiál pro návštěvníky OC. Obsahuje adresu a identifikaci objektu, zdroje ohrožení a rizik, způsob informování o hrozící nebo nastalé mimořádné události (na OC jsou elektronické sirény¹³⁾), dále, jak se návštěvníci dovědí o postupu při řešení mimořádné události, kontakt na základní složky IZS a tzv. QR kód obsahující rady a doporučení, který odkazuje na HZS hl.m. Prahy a Asociaci Záchranný kruh. K implementaci Směrnice ochrany obyvatelstva do prostředí OC Chodov a Černý most by mělo dojít v průběhu roku 2019. Tato směrnice by do budoucna měla být schvalována osobou vyškolenou v problematice ochrany obyvatelstva¹⁴). Operativní dokumentace je v podstatě jednoduchým manuálem pro personál, jak postupovat při aplikaci úkolů spojených s ochranou osob nacházejících se v OC v reakci na konkrétní vnější i vnitřní rizika.¹⁵⁾

Bezpečnostní standard ochrany osob nacházejících se v objektu může výrazným způsobem zvýšit také odborně vyškolený personál (obě nákupní centra využívají přítomnosti bezpečnostní agentury), který má zároveň k dispozici i určité prostředky k tomu určené. To vše samozřejmě předpokládá „vědět“, že je má k dispozici, kde jsou umístěny a umět je odpovídajícím způsobem použít. Jedná se o tzv. HOT PIO BOX I., který obsahuje vybavení pro personál (bezpečnostní pracovníky na směně)¹⁶⁾, a HOT PIO BOX II.,který obsahuje základní ochranné pomůcky pro návštěvníky¹⁷⁾ (vydávané bezpečnostními pracovníky).

Dosavadní již více než tříletá spolupráce byla završena společným instrukčně metodickým zaměstnáním pro (bezpečnostní) manažery OC Černý most a Chodov¹⁸⁾. Členové pracovní skupiny HZS ČR a další přizvané osoby¹⁹⁾ zprostředkovali informace a školení, během něhož na závěr získaly osoby zodpovědné v těchto OC za bezpečnost návštěvníků certifikát, který je opravňuje školit zaměstnance nižší úrovně²⁰⁾. Intenzivní spolupráce mezi HZS ČR a vlastníky OC tak úspěšně pokračuje a má velmi pozitivní ohlasy, což vzbuzuje zájem i mnoha dalších OC, která si uvědomují, že mohou díky takové spolupráci s minimálním úsilím a vynaloženými prostředky jen získat a nabídnout svým návštěvníkům něco navíc, čím se odliší od ostatních. A vysoký bezpečnostní standard ochrany je při současné bezpečnostní situaci velmi ceněnou devizou.

Závěr
Tím ale vzájemná oboustranně prospěšná spolupráce zdaleka nekončí. Začátkem roku 2019 prověří připravenost personálu OC Chodov cvičení, jehož ústředním tématem bude invakuace²¹⁾. Na MV­-generálním ředitelství HZS ČR aktuálně vzniká nová metodika týkající se ochrany společensky významných objektů čerpající mimo jiné právě z dosavadních výsledků pilotního projektu a spolupráce s OC.

Vzhledem k současné bezpečnostní situaci a významu, který je přikládán ochraně obyvatelstva v místech, která jsou typická vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení, je z pohledu HZS ČR nutné usilovat o zajištění vyššího standardu ochrany osob nacházejících se v prostorách těchto společensky významných objektů s legislativní oporou, neboť současný stav žádné ukládání povinností vlastníkům nebo provozovatelům těchto objektů neumožňuje, a je čistě na jejich dobrovolném a vstřícném přístupu, zda mají zájem se těchto aktivit účastnit. Bylo by nanejvýš žádoucí a vhodné tyto aktivity podpořit cestou připravovaného právního předpisu, který bude samostatně upravovat oblast ochrany obyvatelstva. Jako další vhodné řešení se, kromě metodické podpory a precizní legislativní opory stanovující povinnosti vlastníkům těchto objektů, jeví i úprava některých aspektů (např. požadavků ochrany obyvatelstva u společensky významných objektů) formou technických norem (ČSN). Všem těmto možnostem, variantám a jejich vhodné kombinaci věnuje HZS ČR patřičnou pozornost a intenzivně se jimi zabývá, přičemž spolupracuje s různorodými subjekty napříč veřejnou správou, ale i s akademickým prostředím, a jsou řešeny i po linii bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra.
_________________________________________________________________________________________________________________
¹⁾ Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a plánování obrany státu (Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, 2016, s. 38) definuje „měkké cíle“ jako veřejně frekventovaná místa, snadno napadnutelné objekty nebo místa nevojenského charakteru, která nejsou permanentně střežena ozbrojenými složkami nebo jiným způsobem, případně nejsou střežena vůbec. Tato místa a objekty se vyznačují zejména stálou nebo dočasně vysokou koncentrací osob, symbolickým, kulturním či náboženským významem nebo tvoří významnou součást infrastruktury státu, jejíž narušení má negativní dopad na fungování systému a tím i na společnost.
²⁾ Audit národní bezpečnosti. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2016, s. 15.
³⁾ Základy ochrany měkkých cílů: Metodika. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2016, s. 5–6.
⁴⁾ Strategie České republiky pro boj proti terorismu od roku 2013 (Praha: MVČR, 2013) i předcházející Strategie boje proti terorismu pro léta 2010–2012 (Praha: MVČR, 2010) konstatují, že ochrana tzv. měkkých cílů, kterými jsou obecně všechna místa s velkou koncentrací osob (hypermarkety, kulturní a sportovní akce, turistické destinace, dopravní uzly, hromadné dopravní prostředky, židovská centra nebo židovské památky atd.), je výzvou dneška.
⁵⁾ Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, aj.
⁶⁾ Např. objekty zdravotnických zařízení a sociální péče, školská zařízení, divadla, sportovní haly, sportovní stadiony, obchodní centra, vymezené venkovní prostory pro pořádání kulturních a sportovních akcí.
⁷⁾ § 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
⁸⁾ Mezní normové hodnoty jsou dány počtem osob v prostoru v závislosti na jeho výškovém pásmu a liší se podle druhu daného prostoru. Jsou uvedeny v technické normě ČSN 73 0831 – Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory a ČSN 73 0818 – Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektu osobami.
⁹⁾ Vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¹⁰⁾ ČSN 73 0831 – Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory.
¹¹⁾ Francouzská skupina Unibail-Rodamco-Westfield, která je v současnosti největším vlastníkem komerčních nemovitostí v Evropě.
¹²⁾ Rozšířena později o zástupce z katedry krizového řízení Policejní akademie ČR v Praze a oddělení krizového řízení Úřadu Městské části Praha 11.
¹³⁾ Mezi lety 2017–2018 realizoval HZS hl. m. Prahy v OC Černý Most výměnu rotační sirény za elektronickou a v OC Chodov výstavbu nové elektronické sirény.
¹⁴⁾ První takové školení bezpečnostních manažerů proběhlo na společném instrukčně metodickém zaměstnání dne 23. 11. 2017 na stanici HZS hl. m. Prahy v Modřanech.
¹⁵⁾ Operativní dokumentaci (v podobě metodických postupů pro personál), která reaguje na jednotlivé typy rizik, by měl zpracovávat bezpečnostní manažer objektu a vycházet přitom z tzv. karet opatření zpracovaných HZS ČR. V rámci projektu vytvořila pracovní skupina 8 karet opatření pro vnější ohrožení objektu, a dále bylo připomínkováno či nově vypracováno celkem 29 listů s metodickými postupy pro personál (např. v případě požáru, sněhové kalamity, chemické havárie, narušení dodávek elektřiny).
¹⁶⁾ K doporučovanému obsahu patří např. ochranná maska CM-6 s kombinovaným ochranným filtrem, jednorázový ochranný oblek, rukavice, samolepicí textilní páska, vytyčovací páska, megafon s mikrofonem a akustickou sirénou, svítilna, reflexní vesta, lékárna, AED defibrilátor.
¹⁷⁾ K doporučovanému vybavení patří např. respirátory a roušky, úniková kukla, ochranné brýle, rukavice, isotermická fólie, vakuově balená přikrývka, hygienický balíček, balená voda.
¹⁸⁾ Společné zaměstnání a školení bezpečnostních manažerů OC proběhlo dne 23. 11. 2017 v prostorách štábu HZS hl. m. Prahy.
¹⁹⁾ Pracovní skupina se schází i v širší platformě, jíž se, krom zástupců MV-generálního ředitelství HZS ČR, HZS hl. m. Prahy, HZS Středočeského kraje, Policejní akademie ČR v Praze a ÚMČ Praha 11, účastní také zástupci Ministerstva vnitra, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, oblastního spolku ČČK pro Prahu 1 atd.
²⁰⁾ Certifikát má omezený režim platnosti (v rámci pilotního projektu), ale umožňuje OC zúčastněným v projektu být „o krok napřed“, neboť se zavedením legislativních opatření by přítomnost takto vyškolené osoby v OC patřila k povinnostem vlastníka či provozovatele OC.
²¹⁾ Pojem invakuace označuje vlastně inverzní evakuaci. Je relevantním řešením pro situace, kdy nebezpečí nehrozí uvnitř objektu (případ pro evakuaci), ale naopak v jeho okolí, a je třeba ukrýt obyvatelstvo uvnitř budovy a zajistit mu po dobu hrozícího nebezpečí odpovídající péči.


Mgr. Lenka JAKUBCOVÁ, Ph.D., Policejní akademie ČR v Praze, pplk. Ing. Jiří ROSENKRANZ, MV­-generální ředitelství HZS ČR,mjr. Mgr. Jakub RŮŽIČKA, DiS., HZS hl. m. Prahy, Mgr. et Mgr. Pavel KRČÍLEK, DiS., Úřad Městské části Praha 11, foto archiv HZS hl. m. Prahy

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook