Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 12/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst nejen rozbor požáru průmyslové a skladovací haly v Hostivaři, ale také detailní analýzu vlivu dynamiky požáru v uzavřeném prostoru při určování kriminalistického ohniska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se mimo jiné dozvíte, jak probíhalo cvičení na Ukrajině, kterého se zúčastnil český CBRN odřad v rámci projektu EU‑CHEM‑REACT 2018. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s dvěma taktickými cvičeními a instruktážně metodickými zaměstnáními, které se uskutečnily v jihočeské Bechyni. V INFORMACÍCH shrnujeme výsledky Ankety Dobrovolných hasičů roku 2018. Dále si připomeneme oslavy vzniku československé republiky v Praze. Prosincové číslo uzavírá článek o předávání pamětních medailí u příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Celkem bylo vyznamenáno přes tři sta osob jak z řad příslušníků, tak zaměstnanců HZS ČR. Zároveň byly oceněny osobnosti z veřejného i soukromého sektoru, které se zasloužily o rozvoj HZS ČR. 

Závěrem letošního roku bude ukončena realizace druhého projektu zahraniční rozvojové spolupráce s Úřadem pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska. Projekt je realizován na základě dlouhodobé spolupráce HZS ČR a Úřadu pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska a je financován Českou rozvojovou agenturou.

Situace v Moldavsku
Moldavsko je země ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem a do roku 1991 byla součástí Sovětského svazu. Území Moldavska zabírá rozlohou asi polovinu území České republiky a žije v něm 3,5 mil. obyvatel. Země je administrativně rozdělena do 32 okresů, tří městských autonomních celků a dvou částečně autonomních regionů. V zemi je nejrozšířenějším odvětvím zemědělství. Z hlediska ekonomického se jedná o jednu z nejchudších zemí Evropy.

Moldavsko je jednou ze zemí ucházejících se o členství v EU a v souladu se Strategií zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2018–2030 patří Moldavsko mezi prioritní partnerské země ČR s programem spolupráce. Toto postavení odráží výsledky předchozí rozvojové spolupráce i přetrvávající rozvojové potřeby partnerské země.

Organizace požární ochrany a ochrany před mimořádnými událostmi funguje na podobném principu jako v České republice a dalších zemích bývalého východního bloku. Na národní úrovni je zřízen Úřad pro civilní ochranu a mimořádné události spadající do působnosti ministerstva vnitra. V jednotlivých okresech a autonomních oblastech jsou zřízeny územní divize, pod které spadá celkem 56 požárních stanic. Dále jsou na území Moldavska zřízeny celkem tři speciální jednotky s rozšířenou působností.

Ekonomická situace v zemi se odráží i v úrovni vybavenosti záchranných složek. Ze státního rozpočtu jsou vyčleňovány prostředky pouze na mzdy a nezbytný provoz. Neprobíhá žádná obnova techniky nebo vybavení.

Díky zájmu evropských zemí a Spojených států amerických a samozřejmě snahou vedení moldavských hasičů je v zemi realizován velký počet rozvojových projektů. Cílem těchto rozvojových projektů je alespoň částečná modernizace vybavení a zvýšení úrovně připravenosti moldavských hasičů na záchranné práce při mimořádných událostech.

Spolupráce HZS ČR a Úřadu pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska
V letech 2012 až 2015 byl HZS ČR realizován projekt s názvem „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů“. Projekt byl zaměřen především na výcvik hasičů na hašení požárů uvnitř budov. Úřad pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska a Česká rozvojová agentura na základě této úspěšné spolupráce požádaly HZS ČR o realizaci dalšího projektu. Podle analýzy projektového týmu byl vytvořen nový projekt s názvem „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů II“. Realizace projektu probíhala od poloviny roku 2015 a předpokládané ukončení bylo na konci roku 2017, ale projekt byl prodloužen do konce roku 2018.

Tento projekt byl primárně zaměřen na zvýšení připravenosti a akceschopnosti moldavských hasičů při zásazích s výskytem nebezpečných látek. Přestože v Moldavsku není rozvinut chemický průmysl, může zde dojít k úniku nebezpečných látek, jako je chlor nebo amoniak například z úpraven vody a chladírenských zařízení. Na území Moldavska se nachází několik skladů, ve kterých jsou uloženy pesticidy z doby bývalého Sovětského svazu.

V roce 2018 se aktivity projektu zaměřily na protipovodňovou ochranu. V Moldavsku je několik řek, které se pravidelně rozvodňují a zaplavují rozsáhlá obydlená území. Nejvíce postiženým územím bývá okolí města Vadul­ lui­ Voda, kde se nachází velké rekreační středisko, okolo kterého protéká řeka Dňestr. Dněstr je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy. V Moldavsku se východní břeh mezi řekou a hranicí nazývá Transnistrie nebo Podněstří. Řeka je 1 352 km dlouhá. Povodí má rozlohu 72 100 km².

V rámci projektu byly zařazeny i další aktivity, jako je spolupráce psychologických služeb.

Realizace projektu v roce 2016
Hlavním cílem projektu v tomto roce bylo vybudovat funkční výcvikový program, provést školení a výcvik moldavských hasičů na zásahy s výskytem nebezpečných látek a pořídit moldavským hasičům věcné prostředky pro bezpečné provádění zásahů. Výcvikový program včetně pořízení věcných prostředků byl zaměřen na základní činnosti v případě zásahu s přítomností nebezpečných látek, zejména chloru, amoniaku a výbušných plynů a par. Vybavení bylo nakupováno pro všechny stanice v Moldavsku, aby byla zajištěna jednotná vybavenost všech jednotek. Moldavským hasičům byly pořízeny jednoduché detektory nebezpečných látek s kalibračními sadami, protichemické obleky, sady pro utěsnění úniků z poškozených armatur či prasklin na zařízení a dále také kompresory a automatické externí defibrilátory. Přímo v Moldavsku byl také vybudován trenažér pro nácvik taktických postupů při úniku nebezpečné látky. Trenažér umožňuje simulaci úniku nebezpečné látky například z poškozeného potrubí, ventilů a trhlin v pláštích nádob.

Další částí projektu byla pomoc v oblasti psychologické služby. V průběhu roku probíhaly konzultace a školení v oblasti poskytování psychologické podpory v České republice a Moldavsku.

Realizace projektu v roce 2017
V roce 2017 se aktivity projektu zaměřovaly také na operační střediska, především na správné vytěžování informací od volajících a vysílání sil a prostředků v případě havárie s výskytem nebezpečných látek. Dále aktivity projektu směřovaly k poskytování první pomoci. Pro lepší poskytnutí první pomoci byly moldavským hasičům pořízeny další automatizované externí defibrilátory a proběhlo školení pro jejich používání.
Další z aktivit byla zaměřena na požární prevenci. Především na zásady správného chování občanů v případě havárie s výskytem nebezpečných látek, včetně zplodin hoření, soubor doporučení pro osoby nakládající s nebezpečnými látkami pro eliminaci vzniku mimořádné události a informační podporu zasahujících. V rámci této aktivity byly pořízeny detektory požáru a oxidu uhelnatého pro preventivně výchovnou činnost.

Do projektu byla také dodatečně zařazena účast CBRNDET modulu (detekce chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a odběr vzorků) na cvičení, které bylo organizováno v rámci projektu EU PPRD East 2. Projekt je organizován za účelem zvýšení připravenosti, prevence a odezvy na mimořádné události ve východních státech Evropy. Námětem cvičení bylo zemětřesení ve východní části Rumunska, jehož následkem došlo v Moldavsku ke zřícení budov a protržení přehrady s následným zaplavením oblasti. Součástí scénáře byla také nehoda dopravních prostředků přepravující nebezpečný chemický materiál. Moldavsko mobilizovalo všechny národní síly a prostředky a požádalo o mezinárodní pomoc. Český CBRNDET modul byl zapojen do tří mimořádných událostí. První byla dopravní nehoda autobusu, nákladního automobilu a cisterny převážející čpavek, druhou událostí byl únik nebezpečné látky na sídlišti s postižením většího množství obyvatel a poslední událostí byla havárie v chemické továrně, kde došlo k úniku 30 tun nebezpečných látek, zranění 46 osob a úmrtí 15 osob. Český tým provedl odběr kapalných a plynných vzorků v nebezpečné zóně a jejich analýzu. Nad rámec svých úkolů provedl i dekontaminaci záchranářů z jiných států.

V rámci plnění svých úkolů český tým spolupracoval s moldavskými záchranáři a také dalšími zahraničními týmy.

Realizace projektu v roce 2018
V roce 2017 nás moldavská strana požádala, abychom další aktivity směřovali na protipovodňovou ochranu. S Českou rozvojovou agenturou bylo dohodnuto, že stávající projekt bude prodloužen o jeden rok realizace. Již ke konci roku byla zpracovávána odborníky HZS ČR technická specifikace na mobilní protipovodňové zábrany. Byly vybrány zábrany mobilního typu, aby se daly použít na více místech v Moldavsku. Na začátku roku byla vypsána Českou rozvojovou agenturou veřejná zakázka. Toto výběrové řízení vyhrála švédská firma Geodesign. Tato firma vyrábí mobilní protipovodňové zábrany s ocelovou konstrukcí. Postavení zábran je v celku nenáročné a rychlé a zábrany lze použít vícenásobně.

V červenci přijelo 10 moldavských hasičů do České republiky, aby se seznámili se systémem zábran. Týdenní kurz, zaměřený jak všeobecně na protipovodňovou ochranu, tak na praktickou výstavbu zábran, proběhl ve Zbirohu. Na podzim se čeští hasiči vydali do Moldavska, kde proběhl obdobný kurz už přímo v místních podmínkách a pro větší skupinu moldavských hasičů. Obou kurzů se zúčastnili také zástupci Geodesign, kteří vedli praktickou část výcviku.

Touto aktivitou byla realizace projektu ukončena. Celkový rozpočet projektu byl 18 120 400 Kč.


pplk. Ing. Iva BREJZOVÁ, foto autorka, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook