Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 5/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu požáru sportovní haly trampolínového centra v Praze. O konferenci Červený kohout 2019. S poznatky s užíváním vyšetřovacího automobilu v rámci výkonu služby se podělilo TÚPO. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představujeme nový polygon v Rychnově nad Kněžnou. Článek Záchrana osob z lanovky shrnuje poznatky z výcviku českých a polských hasičů. Problematika trhacích prací, od historie až po současnost. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se seznámíte se vzdělávacím programem přípravy škol a školských zařízení na mimořádné události a krizové situace. V INFORMACÍCH se dočtete, kdo získal skleněnou hasičskou přilbu při slavnostním vyhlášení vítězů ankety Hasič roku 2018. Dále pak padly první rekordy na sportovním klání Jablonecké haly 2019. Oceněným blahopřejeme. Současně také přejeme novému řediteli HZS Pardubického kraje mnoho pracovních úspěchů v jeho nové pozici. 

Vzhledem k tomu, že krizové orgány několikrát vznesly požadavek na provedení trhací práce při mimořádných událostech, byla v roce 2005 provedena analýza možnosti nasazení odborně způsobilých osob jak z bezpečnostních sborů České republiky, tak z civilního sektoru. Jejím výsledkem bylo zjištění, že v Česku v podstatě neexistuje subjekt, který by mohl vyhovět poměrně náročným požadavkům.

U příslušníků Armády České republiky (AČR), kteří by s ohledem na charakter výcviku byli pro plnění předpokládaných úkolů patrně nejkompetentnější, byla překážkou legislativní omezení jejich nasazení mimo vojenské újezdy v době míru (problematika ochrany obyvatelstva, dříve civilní obrany, byla převedena do kompetence HZS ČR). Příslušníci Pyrotechnické služby Policie České republiky jsou podle své specializace určeni a cvičeni na vyhledávání a likvidaci nástražných výbušných systémů a nevybuchlé munice. Pyrotechnici z Útvaru rychlého nasazení a krajských zásahových jednotek se zaměřují spíše na techniku násilných vstupů pomocí výbušnin, což je při určitých typech událostí využitelná dovednost, ovšem spektrum činností požadovaných po HZS ČR je mnohem širší. Svým charakterem se blíží činnosti civilních střelmistrů a technických vedoucích odstřelů se specializací na stavební práce a destrukce. Tyto odborníky by teoreticky bylo možné využít v rámci smluv o plánované pomoci na vyžádání, což se v omezené míře i děje, problém ovšem nastává v případě, že při konkrétním zásahu je třeba využít dalších speciálních dovedností a prostředků, kterými civilní střelmistři a techničtí vedoucí odstřelů standardně nedisponují, jako jsou práce ve výškách, pod vodou a na vodní hladině, možnost vysazení z vrtulníku apod. Navíc, vzhledem k pracovním závazkům se jejich dosažitelnost pro operační nasazení pohybuje v řádu hodin.

Opěrné body pro trhací práce
Na základě uvedených poznatků rozhodlo MV­ generální ředitelství HZS ČR o vytvoření speciální skupiny, tvořené příslušníky HZS ČR s kvalifikací pro práci s výbušninami ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., kteří by dokázali rychle a efektivně zasáhnout v jakýchkoli podmínkách na celém území České republiky.

Sestavením skupiny byl pověřen plk. Ing. Martin Červenka, DiS., z HZS Jihomoravského kraje (JmK) s kvalifikací střelmistra, který se mohl při plnění tohoto úkolu opřít o zkušenosti nasbírané během služby u 74. pluku civilní ochrany Bučovice AČR, kde dlouhá léta sloužil ve velitelských funkcích a zmíněnou specializaci několikrát využil v rámci nasazení útvaru například při likvidaci ledových bariér či vyprošťování tragicky zemřelého speleopotápěče.

Původní koncepce počítala s vybudováním dvou opěrných bodů s pracovními názvy „Opěrný bod pro trhací práce Čechy“ a „Opěrný bod pro trhací práce Morava“. Jako první vznikl „Opěrný bod Morava“, jehož základní kádr tvořili příslušníci se střelmistrovskou kvalifikací nebo se zkušeností v používání výbušnin z předchozího profesního života. K nim se postupně přidávali další zájemci, kteří po absolvování potřebné praxe na pozici pomocníka střelmistra složili příslušnou zkoušku před orgánem státní báňské správy, na jejímž základě získali průkaz střelmistra.

V současné době opěrný bod tvoří deset střelmistrů doplněných o čtyři až šest pomocníků střelmistra. Ti představující personální rezervu pro kompenzaci přirozené fluktuace. Praxe ukázala, že pro potřeby České republiky plně dostačuje jeden takto obsazený tým, přičemž od budování „Opěrného bodu Čechy“ se upustilo.

Během přípravy koncepce používání výbušnin HZS ČR vyšla najevo nutnost provést legislativní změny některých ustanovení zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Jeho původní znění totiž v podstatě neumožňovalo HZS ČR jakožto právnímu subjektu legálně nabývat a držet výbušniny (přestože podle zákona o HZS ČR je jeho příslušníci mohli používat). Po nezbytných jednáních v Parlamentu České republiky se tuto disharmonii podařilo odstranit.

Možnost využití výbušnin příslušníky HZS ČR při řešení mimořádných událostí (MU) byla zakotvena již v zákoně č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tato právní norma neřešila následné technické ani legislativní podmínky jejich použití v praxi. Dnes je používání výbušnin příslušníkem HZS ČR zakotveno v § 23 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).

Řešené mimořádné události
Opěrný bod pro trhací práce byl ustanoven na počátku roku 2007. Nedlouho poté došlo k jeho prvnímu ostrému nasazení.

Během zdolávání požáru skladu dřevěných briket v Újezdě u Brna byl velitelem zásahu vznesen požadavek na odstřel staticky narušeného železobetonového skeletu skladové haly, který bránil bezpečnému pokračování hasebních prací. Vlastní realizace spočívala ve zhotovení celkem 40 vývrtů v pěti železobetonových sloupech, jejich nabití necelými třemi kilogramy trhaviny, která po přivedení k výbuchu vytvořila destrukční řez vedoucí k bezpečnému snesení nestabilní konstrukce. Zásah byl komplikován tím, že probíhal v podmínkách probíhajícího požáru. Střelmistři s pomocníky se pohybovali po vrstvě žhnoucího materiálu, což jednak zvyšovalo fyzickou zátěž, ale hlavně kladlo zvýšené nároky na preciznost prováděných činností, zejména ochranu rozněcovadel před nadlimitní tepelnou expozicí. Vlastní odpal bylo navíc nutné koordinovat s provozem na železniční dopravní cestě, která zasahovala do bezpečnostního okruhu trhací práce. Navzdory těmto logistickým komplikacím proběhl zásah úspěšně a nestabilní torzo budovy bylo sneseno na úroveň terénu, což umožnilo bezpečné pokračování hasebních prací.

Specifickým úkolem byla likvidace kmene stromu na Vodním díle Nové Mlýny uskutečněná v červenci roku 2009. Šlo o zbytek vyvráceného dubu o délce přibližně 15 metrů uvolněného pravděpodobně ze dna nádrže, který plaval částečně na hladině. Kořenovým balem a větvemi drhnul o dno, což znemožňovalo jeho odtažení vlečnou lodí. Strom tvořil nebezpečnou překážku v plavební dráze lodí rekreační sezónní přepravy, kromě toho existovalo nebezpečí, že při manipulaci s hladinou by se mohl uvolnit a poškodit technologie na hrázi nádrže. Během dvou odstřelů bylo v kmeni zhotoveno 20 vývrtů, které byly nabity celkem jedním kilogramem trhaviny Semtex 1 A. K iniciaci náloží se použilo elektrického roznětu, což kladlo značné nároky na pečlivost provedení jednotlivých spojů roznětné sítě, které bylo nutné chránit před kontaktem s vodou. Kmen byl postupně rozdělen na dvě přibližně stejně velké části, které zaměstnanci místní lodní dopravy ve spolupráci s Vodní záchrannou službou odtáhli ke břehu, na který byly vyzdviženy vyprošťovacím automobilem HZS kraje.

Další nasazení střelmistrů si vyžádaly přívalové srážky s následnými povodněmi ve Zlínském kraji. V souvislosti s ohrožením části obce Kvasice vodou z rozvodněné řeky Moravy byl orgánem krizového řízení kontaktován vedoucí trhacích prací (VTP) HZS ČR plk. Ing. Martin Červenka, DiS., se žádostí o provedení odvodňovací rýhy, kterou by byla odvedena část vody z laguny bezprostředně ohrožující zastavěné území. Důvodem použití trhací práce byla nemožnost nasazení zemních strojů vzhledem k terénním podmínkám. Práce byly prováděny ručním nářadím, což se ukázalo být neefektivní.

Po telefonické domluvě odjel VTP s jedním pomocníkem do skladu výbušnin firmy Austin powder service CZ, s.r.o., situovaného poblíž obce Manerov. Mezitím byla kontaktována Letecká služba Policie České republiky (LS PČR) se žádostí o přepravu příslušníků opěrného bodu na místo zásahu.

Vrtulník s jedním střelmistrem na palubě vzlétl v 8.55 hodin středoevropského letního času (SELČ) ze základny Brno­ Tuřany a po mezipřistání na pozemní komunikaci poblíž skladu, při němž přistoupili další dva příslušníci skupiny (střelmistr plus pomocník) s potřebným materiálem včetně výbušnin, pokračoval směrem na Kvasice, kde přistál v 9.30 hodin SELČ. Příslušníci opěrného bodu, posíleni o dalšího střelmistra z HZS Olomouckého kraje, který dorazil po vlastní ose, prozkoumali místo zásahu. Šlo o zemní val, tvořící hráz podél břehu vodoteče zvané Panenský potok, která zvyšovala hladinu vody v povodňové laguně. Ta bezprostředně ohrožovala intravilán obce Kvasice.

Inkriminovaný úsek hráze se nacházel v porostu lužního lesa, šířka hráze v koruně byla asi 4 m. Záměrem příslušníků bylo ve valu vytvořit propusť o šířce 1,5 až 2 m a hloubce asi 1 m od koruny, kterou by byla část vody přitékající do problematické laguny odvedena do okolních polí a lužního lesa.

Bylo provedeno celkem sedm vývrtů o průměru 150 mm a hloubky 1 m, k jejichž zhotovení byl použit ruční jamkovač. Šest vývrtů bylo v řadě, ležící na přímce kolmé k podélné ose hráze, v pravidelných rozestupech přibližně 0,55 m. Sedmý vývrt byl zhotoven pod kořeny pařezu nacházejícího se v místě zamýšlené propusti. K odstřelu bylo použito průmyslové trhaviny Austrogel v náložkách 65 mm/2 500 g. Jednotlivé nálože měly hmotnost 1 kg, respektive 1,5 kg u nálože pod pařezem. Hmotnost celkové nálože činila 7,5 kg. K iniciaci náloží bylo použito elektrického roznětu, použito bylo celkem sedm elektrických rozbušek DEM­ S. Roznět nebyl časován. Bezpečnostní okruh byl stanoven kruhový s poloměrem 300 m a zabezpečen ústně poučenými hlídkami z řad příslušníků Policie ČR, HZS ČR a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Stanoviště střelmistra se nacházelo asi 200 m od místa trhací práce, od kterého bylo odděleno pásem lesního porostu. Odpal byl proveden v 11.55 hodin SELČ, po kontrole místa odstřelu střelmistrem otevřen bezpečnostní okruh a místo předáno starostovi obce s konstatováním, že trhací práce přinesla požadovaný výsledek. Po předání místa zásahu a úklidu materiálu odletěli ve 13.50 hodin SELČ střelmistři vrtulníkem LS PČR zpět na základnu Brno­ Tuřany, kde přistáli ve 14.15 hodin SELČ.

Kvůli srážkově nadprůměrnému roku 2010 museli střelmistři do další akce. V srpnu 2010 udeřila blesková povodeň v horských regionech Libereckého kraje. K nejpostiženějším místům patřily město Frýdlant, obec Chrastava a jejich nejbližší okolí. Vzhledem k nepříznivé meteorologické prognóze požadoval krizový štáb co nejrychlejší odklizení pevných překážek z koryt vodotečí, aby případné srážky měly možnost volně odtékat a nepůsobily další škody. Šlo zejména o zbytky mostů a lávek, opěrných stěn regulací toků a kořenové baly vyvrácených vzrostlých stromů. Na vodním díle Harta, vybudovaném na řece Jizeře, likvidovali příslušníci opěrného bodu masivní bariéru naplavenin zachycených na částečně strženém tělese hráze. Naplavený materiál, zejména dřevo v nejrůznějších podobách, jako jsou větve, kmeny, řezivo, části lehkých dřevostaveb, byl postupně rozrušován průmyslovou trhavinou vkládanou volně do přirozených prostor uvnitř valu a iniciovanou elektrickým roznětem. Náloží, dimenzovanou tzv. „na odhoz“, byla při každém odpalu část materiálu uvolněna a odplavena proudem do přístupných míst, kde ji zachycovala těžká technika.

Poměrně náročným úkolem byla likvidace mostovky železobetonové lávky v intravilánu obce Chrastava. Přímo nad místem trhací práce vedlo nadzemní vedení vysokého napětí. V okruhu do 50 m se nacházely dva rodinné domy, povodní ze stavebního hlediska nepoškozené. Těsně vedle místa trhací práce probíhá povodní částečně poškozená pozemní komunikace s omezeným provozem. Vzhledem k těmto okolnostem bylo nezbytné provést technická opatření k eliminaci nežádoucích účinků trhací práce, spočívající ve vhodném rozmístění trhaviny a účinném krytí destrukčního řezu. Bylo zhotoveno celkem 30 vývrtů, které byly nabity plastickou trhavinou, iniciovanou elektrickou rozbuškou. Destrukční řez byl poté překryt provlhčenou textilií, zatíženou vrstvou vodou naplněných plastikových pytlů a pytlů s pískem. Výsledkem bylo rozdělení tělesa mostovky na dvě manipulovatelné části, které bylo možné z koryta vyjmout. Při odstřelu nedošlo ani k minimálnímu poškození okolí jeho účinky, bez úhony vyvázl dokonce i skleník vzdálený od místa přibližně 20 m.

Likvidace ledových bariér
Klimatický vývoj poslední únorové dekády roku 2012 si vyžádal nasazení opěrného bodu při likvidaci ledových bariér v korytech vodních toků. První zásah proběhl v obci Mydlovary v Plzeňském kraji. Šlo o koryto Úterského potoka, které bylo v délce asi 150 m v celém profilu ucpáno bariérou z ledových ker, v důsledku čehož hrozilo zaplavení hospodářské usedlosti a rekreační chatové oblasti. Vzhledem k nepřiměřenému riziku nebylo možné bariéru rozebrat zemními stroji. Velitelem zásahu byl shodou okolností velitel stanice Rokycany HZS Plzeňského kraje, který je sám držitelem odbornosti střelmistra, a ten po zhodnocení situace neprodleně požádal MV­ generální ředitelství HZS ČR o vyslání skupiny trhacích prací. Na místo se dostavili dva střelmistři z Opěrného bodu Morava, kteří se po rekognoskaci terénu rozhodli provést zkušební odstřel čela bariéry náložemi vkládanými do přirozených spár mezi ledovými fragmenty. Celkem bylo rozmístěno pět dílčích náloží průmyslové trhaviny Austrogel o celkové hmotnosti 2,8 kg iniciovaných elektrickým roznětem bez časování. Odstřelem došlo k uvolnění čela ledové bariéry, celá masa se dala postupně do pohybu a byla odplavena proudem potoka, jehož koryto tak bylo zcela uvolněno.

Dvoučlenná skupina střelmistrů byla povolána k další události v JmK. Ke kritickému profilu na řece Svratce poblíž obce Březina u Tišnova střelmistři dorazili v nočních hodinách a v doprovodu členů krizového štábu provedli rekognoskaci lokality, na jejímž základě byl dohodnut další postup. Vlastní činnost zahájili 26. února 2012 zhruba v 8.00 hodin. Na místo vyjelo družstvo HZS JmK ze stanice Lidická s CAS K 24, člunem Rapid a vybavením pro práci na vodě. VTP Červenka se dostavil s technickým automobilem s vybavením pro trhací práce a zásobou výbušnin. V průběhu dne byly provedeny celkem čtyři odstřely, kterými byla rozrušována jak ledová celina v nadsplaví poblíž obce Březina, tak čelo ledové bariéry, jež sahala pod silniční most ve městě Tišnov, který ohrožovala. Provedenými trhacími pracemi se v průběhu neděle podařilo snížit výšku nakupeného ledu pod mostem asi o 1,5 m tím, že se celá bariéra fragmentovaného ledu posunula o několik set metrů po proudu. Současně s trhacími pracemi probíhalo čištění koryta kráčejícím bagrem Menzi Muck Povodí Moravy, s.p. Na místo se během dne dostavila skupina střelmistrů Olomouckého kraje, která pokračovala v čištění koryta následující den ve spolupráci se střelmistry stanice Báňské záchranné služby závodu Rožná I. státního podniku Diamo Dolní Rožínka, kteří na místě zasahovali na žádost Povodí Moravy, s.p.

Následující den čekal na střelmistry podobný úkol v obci Háje nad Jizerou, kde si jejich zásah vyžádalo krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje. Tady kromě nápěchu ledových ker odstřelili i nebezpečně napružený vyvrácený strom, jehož klasická likvidace řetězovou pilou by představovala značné riziko.

V roce 2013 Českou republiku znovu potrápila velká voda. Pro příslušníky opěrného bodu to opět znamenalo vyrazit do postižených oblastí a pomáhat s likvidací předmětů, které buď tvořily překážky ve vodních tocích, nebo by v případě jejich stržení proudem mohly ohrozit vodní stavby, jako jsou například mosty. Jedním takovým nebezpečným solitérem byl ocelový ponton vyvázaný na zbraslavském pobřeží Vltavy v Praze, který byl náloží potopen na dno.

V letech 2013 a 2016 se členové týmu vrátili na hladinu Novomlýnské nádrže, aby pokračovali v jejím čištění od zbytků stromů ponechaných na stanovištích při napouštění díla v 70. letech 20. století. Tyto pařezy, měřící po obvodu mnohdy více než pět metrů, mají na svědomí několik kolizí se sportovními i dopravními plavidly, při kterých naštěstí nedošlo k žádnému zranění. Nicméně několik lodí bylo vážně poškozeno. Při tomto zásahu bylo využito faktu, že někteří střelmistři jsou zároveň potápěči, díky čemuž mohli efektivně umístit nálože pod vodní hladinou.

Pravidelné výcviky
K pravidelné odborné přípravě se hasiči s kvalifikací střelmistra scházejí nejméně jedenkrát za tři měsíce, obvykle je ale tento interval kratší. Je to dáno zejména tím, že činnosti opěrného bodu pro trhací práce využívají pro svůj výcvik další specialisté z řad HZS ČR i ostatních složek integrovaného záchranného systému. Jsou to například kynologové nebo členové USAR (zkratka Urban Search and Rescue označuje vyhledávání a záchranu v obydlených oblastech) odřadů, pro něž střelmistři v rámci svých instruktážně­ metodických zaměstnání připravují vhodné terény simulující reálné sutiny. Během let byly takto „upraveny“ areály v Ostravě­ Dolních Vítkovicích, Kaznějově či Brně­ Maloměřicích. Díky tomu, že činnost opěrného bodu pro trhací práce postupně vešla do povědomí služebního vedení HZS ČR na krajské i centrální úrovni, daří se uzavírat dohody s vlastníky vhodných areálů, kterým za příležitost k procvičení odborných znalostí a dovedností na oplátku pomůžeme s mnohdy ne úplně jednoduchou demolicí objektů nebo jejich částí. Tyto akce, které se navíc těší přirozené pozornosti veřejnosti, tak zároveň napomáhají k propagaci činnosti HZS ČR.

Mezinárodní spolupráce
V roce 2014 vstoupila skupina do nové etapy činnosti navázáním spolupráce se střelmistry z Technisches Hilfswerk (THW) ze Spolkové republiky Německo (SRN). Cílem české i německé strany je dovést tuto kooperaci do podoby, která by umožnila oběma záchranným složkám prakticky spolupracovat nejen při výcviku a předávání zkušeností, ale zejména poskytovat si vzájemnou praktickou pomoc v případě MU většího rozsahu na celém území ČR i SRN. První společné instruktážně­ metodické zaměstnání se uskutečnilo v září 2014 v Brně v nedokončeném průmyslovém areálu určenému k demolici, který nám jeho současný majitel vstřícně již několik let poskytuje k provádění výcviků. V lokalitě se nachází několik objektů, na kterých si střelmistři mají možnost vyzkoušet nejrůznější postupy jako například dělení jednotlivých stavebních prvků z různých materiálů, vytváření průstupů ve stavebních konstrukcích až po celkovou demolici dvoupodlažní tovární budovy. Týden, který spolu čeští a němečtí střelmistři strávili, ukázal, že legislativa obou zemí v oblasti výbušnin, praktické postupy a používané technické prostředky jsou velmi podobné a obě skupiny byly schopné i přes jazykovou bariéru pracovat bez výraznějších problémů. Následovalo pozvání střelmistrů HZS ČR do SRN. Původně plánovaný výcvik v trhání ledu se neuskutečnil z důvodu nepřízně počasí, neboť v důsledku neobvykle mírné zimy se na žádném vhodném místě v celé SRN nevytvořily vhodné podmínky pro realizaci zaměstnání s danou tematikou. Náhradou za zrušený termín nám němečtí partneři nabídli společný výcvik se zaměřením na imitaci mimořádných situací pomocí pyrotechnických efektů pro účely výcviku hasičských a záchranných týmů. Akce se uskutečnila v týdnu od 7. do 11. září 2015 v THW Bundesschule v Neuhausen auf den Fildern a ve výcvikovém prostoru Heuberg, který patří německému Bundeswehru. Obě strany vyjádřily vůli a zájem oboustrannou spolupráci dále rozvíjet a postupně ji dovést až do zmíněné konkrétní podoby vzájemné výpomoci při zásazích.

Zatím poslední událostí s mezinárodním přesahem bylo společné instruk­táž­ně­ metodické zaměstnání ve dvou opuštěných průmyslových areálech v Bu­čovicích, kterého se účastnili kromě hostitelů střelmistři a hasiči­ pyrotechnici z německé Technisches Hilfwerk, rakouské Niederöstereichisches sprengdienst a Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. V jeho průběhu se v rámci výměny zkušeností hosté podíleli na realizaci praktických ukázek pro řídící důstojníky HZS ČR.

Celkově lze na základě více než desetileté zkušenosti říci, že rozhodnutí vytvořit v rámci HZS ČR speciální skupinu zaměřenou na používání výbušnin bylo správnou cestou, která přinesla mnoho pozitivních výsledků jak na úseku operačního řízení, tak při realizaci odborné přípravy, a v neposlední řadě i propagaci práce našich hasičů u nás i v zahraničí.


nprap. Milan ŇOREK, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook