Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 3/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o otevření nové stanice Milovice. Dočtete se o požáru komunálního odpadu ve spalovně v Liberci. Následuje historie HZS podniku Vítkovice. V Ostravě se konala konference - Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. V ČR bude sloužit nová technologie AML. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení kynologů HZS ČR v Krkonoších. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o realizované preventivně výchovné činnosti v roce 2019. Následně vás seznámíme s řešením dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zářením. Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR vás seznámí s činností v uplynulém roce. Rovněž Výbor pro civilní nouzové plánování informuje, co přinesl rok 2019. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací. 

V prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU) ve dnech 5. až 6. února 2020 proběhl XIX. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. Generálními partnery byly Skupina ČEZ a ČEPS, a.s. Dalšími partnery MV­-generální ředitelství HZS ČR, Fakultní nemocnice Ostrava, Moravskoslezský kraj, Veolia, a.s., a Gumotex coating, s.r.o. Mediálním partnerem byl odborný časopis 112.

VŠB – TU má za sebou 170 let existence. Poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na sedmi fakultách a v univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě. Sama uskutečňuje nebo se spolupodílí na významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem. Právě na její půdě se uskutečnil další ročník sympozia, který byl rozdělen na šest odborných sekcí: vliv klimatických změn na ochranu obyvatelstva, pomoc v nouzi a ochrana obyvatelstva, operační střediska jako prvek kritické infrastruktury, zdravotní záchranářství v ochraně obyvatelstva, krizové řízení v podniku a vzdělávání v ochraně obyvatelstva. Hlavní ­organizátoři? Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB – TU, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., ve spolupráci s MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava.

Stejně jako v předchozích ročnících se úvodních slov ujalo čestné předsednictvo konference: poslanec Parlamentu České republiky a hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor VŠB – TU Ostrava prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., děkan fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, ředitel HZS Moravskoslezského kraje a prezident České asociace hasičských důstojníků brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, a prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá. „V poslední době v minulosti trochu opomíjená oblast ochrany obyvatelstva nabývá na významu a v současné době neřešíme otázku, jestli něco přijde, ale kdy to přijde. A zaleží jen na nás, jak budeme na možné hrozby připraveni,“ uvedl ředitel HZS Moravskoslezského kraje a dodal, že je rád, že se tato konference koná a že se na ní podílí čím dál více lidí. „Je to ta správná platforma, která by měla přinést myšlenky, jakým způsobem budeme postupovat do budoucna,“ prohlásil a popřál všem zúčastněným, aby byla konference úspěšná.

Ochrana obyvatelstva a klimatické změny
Podle české Wikipedie je klimatická změna „významná a neustálá změna ve statistickém rozložení povětrnostních poměrů probíhající v rozmezí od jednoho desetiletí po miliony let“. První na konferenci s přednáškou „Ochrana obyvatelstva a klimatické změny“ vystoupil plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Ten posluchače v krátkosti seznámil s termínem klimatická změna a představil strategický dokument „Globální rizika“, který již patnáct let každý rok vydává ­Světové ekonomické fórum. Jde o dokument, který dříve popisoval především ekonomické hrozby, ale postupem času se začal zabývat kyberprostorem, sociálními problémy a otázkami životního prostředí (extrémní počasí, přírodní katastrofy, ztráta biologické rozmanitosti nebo člověkem způsobené ekologické katastrofy aj.). „V posledním vydání tohoto periodika, které vyšlo minulý měsíc, se již primárně akcentují hrozby environmentálního charakteru, z čehož vyplývá, že bychom se měli těmto problémům zásadním způsobem věnovat i v České republice,“ uvedl Miklós a zaměřil se na hrozby týkající se českých environmentálních problémů. Podle něj například požáry v lesním prostředí přibližně od roku 1995 do současnosti strmě stoupají, a proto musí HZS ČR tento trend sledovat a přizpůsobovat mu svou činnost, vzdělávání i vybavení. „Doufám, že v letošním roce vláda schválí novou koncepci ochrany obyvatelstva a záleží jen na nás, jak kvalitně ji připravíme,“ konstatoval a nastínil, jakým základním strategickým cílům (rozvoj podmínek, podpora úkolů a opatření a zvyšování účinnosti aj.) a tématům se bude „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030“ věnovat.

Opatření na změnu klimatu
Moravskoslezský kraj je čtvrtý největší kraj v České republice a žije v něm přibližně 1,2 milionu obyvatel. V roce 2019 HZS Moravskoslezského kraje řešil celkem 21 938 mimořádných událostí (MU), z nichž 6 539 bylo neemergentních. To znamená, že v loňském roce v tomto kraji proběhlo nejvíc MU ze všech krajů. Opatřením HZS Moravskoslezského kraje na změnu klimatu se věnoval brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA. Svou prezentaci rozdělil na pět částí – základní informace a statistiky činnosti, hodnocení rizik, rizika živelních pohrom – změna klimatu, připravenost na řešení MU a závěrečné shrnutí. Z jeho prezentace vyplynulo, že závažné MU a krizové stavy v souvislosti s klimatickými riziky jsou stále četnější. Součástí plánování a připravenosti na krizi musí být analýza a hodnocení závažných klimatických rizik, která se mohou lišit mezi jednotlivými kraji. Požadavky na činnost HZS ČR jsou stále širší a rozmanitější. Proto je důležitá jak připravenost organizační, tak operační a technická. Integrace a funkční spolupráce mezi složkami integrovaného záchranného systému (IZS) může být užitečný nástroj s ekonomickým dopadem. Prevence a informovanost veřejnosti (obyvatel) zvyšuje úroveň připravenosti na MU.

Fyzická integrace složek IZS
V roce 2018 se v Karlovarském kraji otevřela diskuze o novém pojetí fyzické integrace složek IZS. Důvody byly už dlouhou dobu známé – stále rostoucí počet MU vyžadujících koordinaci dvou a více složek IZS, rozšiřující se druhy MU a stupňování složitosti jejich řešení. Náměstek ředitele HZS Karlovarského kraje pro integrovaný záchranný systém a operační řízení plk. Ing. Oldřich Volf, Ph.D., se ve své přednášce „Integrace operačních středisek složek IZS – strategický nástroj budoucnosti“ zaměřil na projekt „Společné Operační Středisko složek IZS“ (SOS 112). Během prezentace popsal základní principy konceptu společného operačního střediska (SOS). Ze systémového hlediska by mělo respektovat klíčové potřeby jednotlivých rozdílných subjektů, ale zároveň by mělo umožnit rychlou možnost fyzické kooperace obsluhy (dispečerů). Z lidského pohledu je potřeba vnímat specifické potřeby dispečerů tak, aby vhodným uspořádáním pracovišť nedocházelo k rychlé podpoře syndromu vyhoření. Z hlediska provozního musí mít každý subjekt vlastní zázemí, čímž se eliminují zbytečné, leč velmi zatěžující spory mezi obsluhou SOS a managementem. Všechny složky působící na SOS musí mít stejné postavení z hlediska vlastnických a provozních vztahů (vazeb). Během přednášky náměstek ředitele zdůraznil, že tento projekt staví především na snaze zachovat maximum autonomie (soukromí pro práci) jednotlivých složek s vytvořením takového stavebního řešení, které umožní rychlou a snadnou fyzickou kooperaci dispečerů. Velký důraz se přitom klade na snahu o vzájemné pochopení provozních specifik jednotlivých složek. Pracoviště SOS v zásadě eliminuje systémovou chybu, která stávajícím dispečerům neumožňuje spolupracovat osobní interakcí, na rozdíl od taktické i strategické úrovně koordinace IZS, kde tato možnost existuje v podobě štábu velitele zásahu a krizových štábů. Závěrem Volf konstatoval, že se nediví obavám z integrace, ale je přesvědčen, že spojovat lidi vždycky stojí za to. Usnesením vlády ČR č. 430/2019 byl projekt SOS 112 zařazen do strategických priorit RESTART. Na rok 2020 vyčlenil Karlovarský kraj v rozpočtu finanční prostředky k vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Samotná realizace strategického nástroje budoucnosti k efektivní koordinaci přípravy a řešení následků MU se uskuteční pravděpodobně v letech 2022 až 2023.

Výstavba registračního místa
Evropská migrační krize je mezinárodní politická krize v Evropské unii, která vyvrcholila v roce 2015. Na základě těchto událostí byl vypracován strategický dokument „Operační plán ke společnému postupu a spolupráce při zřízení a provozu registračních míst v případě neoprávněného vstupu většího počtu cizinců na území České republiky“ (operační plán). Jeho gestorem je Ředitelství služby cizinecké policie, které při jeho zpracování spolupracovalo především s HZS ČR a dále pak s ­Vězeňskou službou ČR, Armádou ČR a Zdravotnickým zařízením MV. Podle operačního plánu se registračním místem (RM) rozumí „prostor vymezený zpravidla v blízkosti státních hranic, který se zřizuje v případě výrazného počtu neoprávněně vstupujících cizinců na území ČR za účelem provedení úkonů v souladu s právními předpisy ČR“. V prezentaci „Zapojení HZS ČR při řešení problematiky migrace – výstavba registračního místa“ se ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení plk. Ing. Pavel ­Nepovím z MV­-generálního ředitelství HZS ČR mimo jiné podělil o zkušenosti z výstavby RM. Tu zajišťuje HZS ČR, který má dále na starosti revizi elektroinstalace před zahájením provozu RM, nasazení sil a prostředků, technickou podporu pro provoz RM a plní řadu dalších úkolů stanovených operačním plánem. Jaká je historie jeho tvorby? V květnu 2017 v Jihlavě u záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR proběhl zkušební nácvik rozestavění stanů a kontejnerů HZS ČR pro RM. Během srpna a září 2017 pak obhlídka všech předem vytipovaných lokalit pro jeho výstavbu a v průběhu roku 2018 došlo k definitivnímu zpracování a schválení operačního plánu. Jeho funkčnost a proveditelnost prověřila součinnostní cvičení. Například ve dnech 16. a 17. května 2019 v lokalitě hraničního přechodu Rozvadov proběhlo cvičení s pracovním názvem „Sektor Basko“ nebo ve dnech 4. a 5. listopadu 2019 na hraničním přechodu Mosty u Jablunkova cvičení „Sektor Beskydy“. „Osobně musím konstatovat, že HZS ČR prokázal skvělou připravenost na výstavbu registračních míst,“ zhodnotil jednotlivá cvičení na závěr přednášky ředitel Nepovím.

Zahraniční hosté na konferenci
Jako každý rok i tentokrát se zúčastnilo konference několik zahraničních přednášejících. V úterý 5. února 2020 v prvním dopoledním bloku vystoupil s prezentací „Umělá inteligence v krizovém managementu“ prezident německé společnosti DGSMTech pro podporu sociálních médií a technologií v ochraně obyvatelstva Dr. Andreas Hermann Karsten. Ve druhém dopoledním bloku pak Polák Grzegorz Diemientiew z Pomořanské akademie ve Słupsku, který představil případovou studii „Úloha a kompetence členů krizových štábů v případě krizové situace“. Posledním zahraničním přednášejícím v první den konference byla Dr. Leonora Calvo z Univerzity v Léonu ve Španělsku, která přednesla referát „Rozsáhlé požáry: Poznatky z ekologie ohně pro lepší informovaná rozhodování“, během kterého hovořila o tom, jakým způsobem se vyrovnávají s rozsáhlými lesními požáry ve Španělsku, které v posledních deseti letech trápí celou Evropu. Ve středu 6. února 2020 pak vystoupil Ing. Ján Hudák, Ph.D., z Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky s příspěvky „Analýza a zhodnocení činnosti krizových štábů“ a „Centra soustředěného sociálního zabezpečení v sociálních krizových situacích v SR“.


David HARTMANN, DiS., foto autor
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook