Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 5/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o hromadné dopravní nehodě na dálnici D1. Představíme vám dvě nová vozidla Záchranného útvaru HZS ČR. Při příležitosti setkání členů CTIF Fire Investigation Working Group byla prezentována unikátní česká vyšetřovací metoda. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM nabízíme rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou na téma Operační řízení HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o zpracování nového vnějšího havarijního plánu státního podniku DIAMO. HZS Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje s osobami se zdravotním postižením. Mimořádné události řešené na úrovni EU se věnují možnosti financování projektů proti pandemii koronaviru. Hasiči pomáhali dopravit zpět do vlasti tisíce Čechů. Je možné využít recyklovanou vodu k hašení požárů? V rubrice INFORMACE si přečtěte, jak se můžete zúčastnit soutěže Hasiči před i za objektivem. Nabízíme k seznámení anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 5/2020 ROČNÍKU XIX
- Hromadná dopravní nehoda s následným požárem uzavřela dálnici D1
- Cisternová zodolněná stříkačka CZS 15 – TRITON
- Velkoobjemová cisterna CV 40
- Prezentace unikátní české vyšetřovací metody v Nizozemsku
- Operační řízení HZS ČR
- Zpracování vnějšího havarijního plánu státního podniku DIAMO
- Podpora osob se specifickými zdravotními potřebami
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Hasiči pomáhají dopravit české občany zpět do vlasti
- Využití recyklované vody k hašení požárů v České republice – budoucnost, nebo utopie?
- Hasiči před i za objektivem
Aktualizace finančního nástroje Evropské unie pro mimořádnou podporu odvětví zdravotnictví v souvislosti s nemocí COVID-19
Evropská komise (EK) chce podporovat členské státy Evropské unie (EU) v opatřeních, která tyto státy již přijaly, a rychlým, flexibilním a přímým způsobem doplnit jejich úsilí v boji proti COVID-19. V článku je představena možnost financování projektů, které jsou přímo spojené s náklady vynaloženými na boj proti pandemii koronaviru.
V souvislosti s bojem proti koronavirové pandemii navrhla EK využít pro pomoc členským státům EU nástroj, který byl vytvořen v březnu 2016 a byl aktivován po dobu tří let s cílem řešit mimořádnou situaci, která vznikla po masivním přílivu uprchlíků do Řecka. Tento nástroj byl navržen jako obecný nástroj pro boj proti krizím v EU, aby mohl být využit pouze ve výjimečných případech, kdy na území EU vzniknou závažné nouzové situace. Může být aktivován za účelem řešení jakékoli krize na území EU, která vyžaduje humanitární pomoc. Tímto nástrojem je nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (nařízení Rady EU).
Vzhledem k rozsahu krize na území EU po vypuknutí epidemie COVID-19 a vzhledem k povaze potřeb členských států EU, které vyžadují finanční podporu z rozpočtu EU, navrhla Komise využít nařízení Rady EU s tím, že požádala Radu EU o jeho aktualizaci s cílem vybavit EU širším souborem nástrojů, který by odpovídal ve větší míře také potřebám spojeným se současnou pandemií COVID-19. Aktualizace nařízení Rady EU prošla koncem března tohoto roku již první fází, kdy Komise ve spolupráci se členskými státy EU vypracovala prvotní posouzení jejich prioritních potřeb v oblasti zdravotnictví. Na provádění této iniciativy Komise spolupracovala se zdravotnickými orgány členských států EU, mezinárodními organizacemi a s nevládním sektorem.
Tento legislativní nástroj pojmenovala jako „Nástroj EU pro mimořádnou podporu odvětví zdravotnictví“ (EU Emergency Support Instrument for the healthcare sector). Pro tuto oblast a globální využití tohoto nástroje Komise vyčlenila ze svého rozpočtu celkem 3 mld. EUR. Protože z uvedené částky poskytla EK 300 mil. EUR na v současné době legislativně schválenou, ještě nezřízenou kapacitu rescEU (viz dále), bude na prioritní potřeby v oblasti zdravotnictví, které Komise stanovila ve spolupráci se členskými státy, využita částka 2,7 mld. EUR pro financování následujících oblastí:
- skladování zdravotnického materiálu a jeho distribuce,
- přepravní potřeby ochranných pomůcek,
- přeshraniční přeprava nakažených pacientů do nemocnic s volnou kapacitou,
- přeshraniční spolupráce ke zmírnění tlaku na přetížené zdravotní systémy,
- centrální nákupy a distribuce potřebných zdravotních zásob do nemocnic a nouzové zásobování ochrannými pomůckami a ventilátory,
- transformace a zvyšování výroby podniků v EU produkujích ochranné prostředky a léky,
- podpora výstavby mobilních a dočasných nemocnic,
- zvýšení produkce testovacích sad a podporu zajištění základních chemikálií,
- rozvoj lékařských a testovacích metod,
- rozvoj, nákup a distribuce testovacích sad.
Náklady, které členské státy vynaložily v souvislosti s koronavirovou pandemií na uvedené oblasti, jim mohou být v rámci aktualizovaného nařízení Rady EU propláceny i zpětně, a to od 1. února 2020. Čerpat finanční prostředky z tohoto nástroje mohou v podstatě všechny státní i nestátní organizace, organizační složky státu, samosprávné územní celky (kraje), univerzity a vědecké instituce.
Řešení projektů v České republice bude pravděpodobně rozděleno podle návrhu nařízení mezi úřad zodpovědný za Výbor pro zdravotní bezpečnost (Ministerstvo zdravotnictví), Integrovanou politickou odezvu na krize (Úřad vlády) a kontaktní body civilní ochrany (Ministerstvo vnitra) podle druhu požadovaného projektu.
Vytváření zdravotnických zásob v rámci rescEU
Dne 19. března 2020 vstoupilo v platnost prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/414, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, kterým se stanovují pravidla pro vytváření zdravotnických zásob v rámci rescEU. Tento předpis je prováděcím rozhodnutím k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus), které stanovuje právní rámec pro rescEU.
Jde o rezervní kapacity na úrovni EU, které jsou zřízeny za účelem poskytování pomoci v kritických situacích, kdy celkové stávající kapacity na vnitrostátní úrovni a kapacity vyčleněné členskými státy pro tzv. „Evropský soubor kapacit civilní ochrany“ nemohou zajistit účinnou odezvu na katastrofy přírodní či katastrofy způsobené člověkem.
V rámci této kapacity bude na území některých vytipovaných tzv. hostitelských členských států EU vytvořena skladová rezerva zdravotnického vybavení pro potřeby členských států EU. Tyto sklady budou zřízeny v rámci „plošného pokrytí území EU“ a disponibilních zásob tak, aby byly v případě potřeby co nejdříve dostupné a dosažitelné.
Tento krok přispěje k zajištění a distribuci dalších zdravotnických potřeb v celé EU. Za nákup těchto prostředků bude odpovídat hostitelský členský stát EU. Veškeré náklady spojené např. s pořízením skladů, nájmy, nákupy komodit a personálním zajištěním budou financovány do výše 100 % ze strany Komise formou přímého grantu. Distribuci prostředků i samotné vybavení skladů bude řídit Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, aby se zdravotnický materiál dostal tam, kde je nejvíce potřeba.
Z pohledu plnění nařízení Rady EU tvoří rescEU pouze malou část, nicméně si Komise uvědomuje nutnost zřízení takových skladů a důležitost jejich existence v současnnosti tolik vytížené oblasti, že na realizaci této kapacity vyčlenila uvedených 300 mil. EUR. Česká republika se k této iniciativě také přihlásila a aktivně komunikuje s EK ohledně možnosti hostování tohoto skladu i na našem území.
kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR