Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 11/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace na téma Alternativní paliva motorových vozidel a potenciál jejich nebezpečí požáru a výbuchu. Navazuje požár osobního vozu na alternativní pohon. Dále se můžete dočíst o tom, že elektřina je jednou z příčin vzniku požárů domácností. Konference Červený kohout 2020 proběhla online. Následuje příspěvek o dobrovolných hasičích a spolkové činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o psychosociální pomoci občanům Lenory po výbuchu bytového domu. Co přinesl první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie. Co jsou zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu? Není respirátor jako respirátor a dokáže nás ochránit před virovou nákazou? V rubrice INFORMACE si přečtete o pomoci nadačním rodinám. Na závěr představíme hasičskou rodinu z Libereckého kraje. 

Problematice podzemních zásobníků plynu se Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje věnuje dlouhodobě. Ještě před jejich zahrnutím pod rámec zákona o prevenci závažných havárií ve spolupráci s provozovatelem byla v Moravskoslezském kraji realizována taktická cvičení a jako pilotní projekt pro Českou republiku vznikla datová sada pro GIS. Tato spolupráce i nadále pokračuje a dalším z jejích výstupů jsou zásahové karty pro provozní sondy.

Prevence závažných havárií a podzemní zásobníky plynu
Oblast prevence závažných havárií je řešena zákonem č. 224/2015 Sb. [1]. Tento zákon se týká rovněž skladování zemního plynu v pevninských podzemních zásobnících plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech.

V Moravskoslezském kraji (MSK) se nacházejí dva podzemní zásobníky plynu (PZP). Jde o PZP Třanovice, který se rozprostírá na území okresů Frýdek­ Místek a Karviná, a PZP Štramberk na území okresu Nový Jičín. PZP je členěn na centrální areál a provozní sondy, které slouží k vtlačení resp. těžbě plynu z PZP. Tato zařízení propojují podzemní zásobník s povrchovou technologií. PZP Třanovice zaujímá plochu přibližně 23 km2, na které se nachází 44 provozních sond, a PZP Štramberk se rozkládá na ploše asi 63 km2 s 57 provozními sondami.

Oba PZP, jejímž provozovatelem je RWE Gas Storage CZ, s.r.o. (dříve innogy Gas Storage, s.r.o.), byly v říjnu 2016 zařazeny do skupiny B podle zákona č. 224/2015 Sb. [1] rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ MSK).

Na základě předložené zpracované bezpečnostní dokumentace, především podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu stanovil KÚ MSK ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (HZS MSK) zóny havarijního plánování (ZHP), jež byly schváleny rozhodnutím KÚ MSK v červnu 2019. Následně byly HZS MSK zpracovány vnější havarijní plány (VHP), které schválil hejtman MSK v červnu 2020. Při zpracovávání VHP byly akceptovány poznatky a zkušenosti z reálných mimořádných událostí a cvičení.

Mimořádná událost ze dne 12. června 2010, při níž došlo k nekontrolovatelnému úniku více než 1 mil. m3 zemního plynu z poškozené armatury na provozní sondě PZP v Lobodicích na Přerovsku (Olomoucký kraj), výrazně přispěla ke zvýšení připravenosti složek integrovaného záchranného systému (IZS), zejména jednotek požární ochrany HZS MSK, na podobné typy havárií.

V roce 2013 realizoval HZS MSK v lokalitě PZP Třanovice na jedné z vytypovaných provozních sond mezinárodní taktické cvičení složek IZS. Cílem taktického cvičení bylo seznámit složky IZS s problematikou zásahu u provozní sondy PZP, zejména pak se způsoby likvidace havárie, a zároveň ověřit takticko­ technické možnosti jednotek požární ochrany (JPO) v MSK ve vztahu k zajištění dálkové dopravy vody hadicemi na velkou vzdálenost. Vyhodnocením cvičení, které proběhlo v souladu s Bojovým řádem jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu (metodický list číslo 46/P – Plynárenská zařízení, Těžební sondy) [2], se potvrdilo, že jedním z nejdůležitějších úkolů JPO při řešení takto složité události je poskytnutí dostatečného množství vody. Velký objem hasební vody je potřeba např. pro zkrápění provozní sondy při práci havarijní čety, k ochraně okolí před účinky sálavého tepla, včetně hašení následných požárů, k tzv. ustřižení plamene nebo ke snížení koncentrace unikajícího plynu.

Získané poznatky a zkušenosti do jisté míry poukázaly na skutečnost, že v podmínkách MSK, respektive na obou lokalitách PZP, mohou nastat situace, kdy bude pro JPO velmi obtížné zajistit dostatečné množství vody z důvodu umístění sond ve špatně přístupném kopcovitém terénu, a navíc ve značné vzdálenosti od vodních zdrojů. Pomineme­ li variantu dodávky vody způsobem kyvadlové dopravy, jediným technickým řešením je využití velkokapacitního čerpadla HFS Hydrosub 150 Somati, kterým HZS MSK již dlouhá léta disponuje. Navíc v letošním roce realizoval nákup nových hadic umožňujících dodávku vody až na vzdálenost tří kilometrů.

Dalším významným krokem HZS MSK ve snaze zvýšit celkovou úroveň připravenosti jednotek HZS MSK bylo vytvoření jednoduché operativní dokumentace ke všem provozním sondám PZP, tzv. zásahových karet.

V Plánu záchranných a likvidačních prací, který je součástí VHP, jsou tyto poznatky zohledněny formou zásahových karet zpracovaných pro všechny provozní sondy. Dále jsou součástí tohoto plánu havarijní karty pro zásah složek IZS [3] zpracované pro havarijní scénáře v centrálních areálech, které řeší především ochranu obyvatelstva.

Zásahové karty
Zásahovou kartu tvoří část textová a grafická. Textová část obsahuje základní charakteristiky provozní sondy, kontakty na provozovatele zařízení, předpokládanou hlavní činnost jednotek požární ochrany, lokace nejbližších hydrantů s garantovaným objemovým průtokem, síly a prostředky potřebné k likvidaci havárie, geografické údaje k vytrasovaným úsekům hadicového vedení a vydatnost vodních zdrojů. Ukázka textové části zásahové karty je na obr. 1.

Grafická část tvoří zadní stranu zásahové karty. Jde o mapový podklad, který slouží primárně k rychlému vyhodnocení situace, s vyznačením primární trasy hadicového vedení po zpevněné komunikaci, popřípadě alternativní varianty vedoucí terénem. Součástí grafické části jsou i relevantní údaje o délce a převýšení hadicového vedení a také zobrazení zóny havarijního plánování. V neposlední řadě slouží mapa rovněž k obecné orientaci v dané lokalitě.

Obr. 2 Ukázka grafické části zásahové karty provozní sondy
Mapový podklad je vytvářen v programovém produktu ArcMap od firmy ESRI. Tato GISová platforma je používána napříč celým HZS ČR. Prostorová data, jež byla využita k tvorbě mapového podkladu, jsou čerpána z datového skladu Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč (IOO).

Pro tento mapový podklad se primárně využila letecká ortofoto mapa, a to z důvodů přehlednosti, lehké orientace, ale i toho, že přirozenou formou poskytuje různorodé prostorové informace. Letecká mapa má i své nevýhody, například není z ní jasně patrné výškové rozložení krajiny. Tato informace byla nahrazena hodnotou celkového převýšení od místa čerpání vody do místa zásahu, jež je uvedena jak v zásahové kartě, tak i přímo v mapovém podkladu.

Pro výpočet dojezdové trasy byl využit síťový model, který je také vytvářen v IOO a vychází z datové sady StreetNetu od firmy CEDA. K samotnému výpočtu nejkratší trasy byl využit opět programový produkt ArcMap s nadstavbou Network Analyst. Alternativní trasa hadicového vedení vychází z vypočtené trasy, ale v místech, kde to místní podmínky dovolují, je zkrácena. Možnosti zkrácení trasy hadicového vedení se určovaly podle letecké mapy i místním terénním šetřením.

Data o lokalizaci provozních sond byla poskytnuta firmou RWE Gas Storage CZ, s.r.o. Další vrstvou, jež byla v mapovém podkladu použita, je ZHP. Tato vrstva byla vytvořena HZS MSK. Ukázka grafické části zásahové karty je na obr. 2.

Závěr
Zásahové karty výrazně přispějí ke zvýšení připravenosti a akceschopnosti JPO HZS MSK na typy havárií spojené s únikem zemního plynu z provozních sond PZP, zejména na rychlou dodávku hasební vody k místu zásahu v členitém terénu. Zásahové karty budou k dispozici na všech zásahových vozech JPO HZS MSK v elektronické podobě ve výjezdových tabletech a také v mapovém podkladu pro Operační a informační středisko HZS MSK.

Literatura
[1] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
[2] MV-GŘ HZS ČR, Bojový řád jednotek požární ochrany II. Metodický list číslo 46/P. Plynárenská zařízení. Těžební sondy, Ostrava 2017.
[3] MV-GŘ HZS ČR, Metodický pokyn č. 35/2017 k stanovení minimálních požadavků na posuzování rizika vzniku závažné havárie a zpracování dokumentace pro stanovenou zónu ohrožení u objektu s podlimitním množstvím nebezpečné látky, ve znění pozdějších předpisů. Praha 2017.


kpt. Ing. Václav KOMÁREK, kpt. Ing. Tomáš PŘINOSIL, kpt. Ing. Petr MUSIAL, HZS Moravskoslezského kraje,
grafika HZS Moravskoslezského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook