Hlásiče požáru
Autonomní "hlásič požáru" je jednoduché zařízení, které obsahuje v jedné krabičce všechny komponenty potřebné pro spolehlivou detekci kouře a vyvolání poplachu (zvukovým signálem). Ačkoliv jejich užívání není v českých domácnostech na rozdíl od zemí západní Evropy ještě příliš rozšířeno, jde o finančně dostupné zařízení s jednoduchou instalací (např. pomocí vrutů). "Hlásič požáru" dokáže fungovat "autonomně", tedy nezávisle na jiných zdrojích energie, stačí mu běžné baterie.
Čidla hlásiče dokáží požár (resp. kouř z požáru) včas detekovat a silným akustickým signálem na něj upozorní uživatele domácnosti (domu), kterým tak umožní nebezpečí zlikvidovat již v zárodku či ohrožený prostor včas opustit a přivolat hasiče. Ze zkušeností záchranářů plyne, že právě včasné zjištění požáru je rozhodující pro záchranu lidských životů a "hlásiče požáru" tak výrazně zvyšují šance na přežití. Nebezpečí hrozí např. v noci, kdy lidé spí a není nikdo, kdo by si požáru včas všiml a zalarmoval ohrožené osoby. Tři ze čtyř obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru. Kouř je rychlejší a tišší než oheň a i malý požár dokáže po pár minutách zaplnit byt vysoce toxickými zplodinami, které již při několika vdechnutích způsobují smrt člověka. Zachránit nás může jen včasné varování.
Autonomní „hlásiče požáru“ tak mohou zachránit četné životy – navíc jejich cena není nikterak horentní, pohybuje se v řádech stovek korun. ("Hlásiče požáru" lze pořídit již za ceny od 200 - 300 Kč, čím kvalitnější zařízení, tím je přirozeně vyšší i cena.) Záleží na každém, jak vysokou míru bezpečnosti si chce zajistit pro sebe a své blízké, jak kvalitní prostředky si pořídí a zda si domácnost vybaví také dalšími, třeba i nákladnějšími, prostředky v oblasti požární ochrany.
Pořízení „hlásiče požáru“ je však určitě výhodná investice, hlásič dokáže zachránit život a zdraví. V porovnání s hodnotou věcí ve vaší domácnosti, o které vás případný požár snadno připraví, je navíc částka za pořízení hlásiče zanedbatelná.
Jaký typ hlásiče požáru je povinný a kde ho lze koupit?
Vyhláška č. 23/2008 Sb. stanoví, že domácnosti v nových objektech (tedy schválených po 1.7. 2008) musí být vybaveny autonomními hlásiči kouře. "Hlásič požáru" musí odpovídat technickým normám, měla by tedy na něm být značka "CE", která garantuje, že výrobek odpovídá evropským harmonizovaným normám. Důležité je kupovat výrobek se srozumitelným návodem k instalaci a použití v českém jazyce.
"Hlásiče požáru" lze zakoupit např. v hobbymarketech, bohatý zdroj informací o prodejcích je rovněž internet, např. HZS Moravskoslezského kraje zveřejňuje na www.hzsmsk.cz aktualizovaný a otevřený seznam prodejců "hlásičů požáru."
I když se povinné vybavení požárními hlásiči týká pouze nových či nově rekonstruovaných staveb, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR doporučuje občanům, aby si "hlásiče požáru" pořídili do všech domácností. Stále totiž platí heslo "lepší když vás budí hlásič, než hasič."
Kam umístit hlásič požáru?
Instalace autonomního "hlásiče požáru" není nikterak složitá a měl by to zvládnout každý domácí kutil - stačí k tomu např. hmoždinky a běžné nářadí. Při jejich instalaci se vždy postupuje podle návodu výrobce. Upozorňujeme ale, že pokud se bude "hlásič požáru" pořizovat do nové stavby, tedy do objektu schváleného až po 1.7. 2008 jak povinně stanoví
vyhláška č. 23/2008 Sb., pak by měl hlásič v souladu s projektovou dokumentací stavby nainstalovat vyškolený odborník, který musí jeho instalaci ještě před začátkem užívání prokázat stavebnímu úřadu, a to předložením dokladů o montáži a funkčnosti.
Výrobci těchto zařízení většinou doporučují "hlásiče požáru" umísťovat doprostřed stropu, minimálně však ve vzdálenosti 60 cm od stěny, ve výšce maximálně 6 metrů od podlahy. "Hlásiče požáru" není vhodné umísťovat v blízkosti ventilátorů, svítidel nebo jiných zdrojů tepla, ani ve vrcholech půdních prostorů střech tvaru a v prostorách prašných či velmi vlhkých (koupelny).
Minimální podmínky umístění hlásičů v objektech určených pro bydlení stanoví vyhláška č.23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Podle vyhlášky by měl být hlásič umístěn v části vedoucí k východu z bytu (rodinný dům), respektive v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty (byt v bytovém domě). Umístit hlásič v centrální části bytu je nejvýhodnější proto, že se zde potkávají vlastně všechny nebo více částí bytu. V případě, že by vznikl požár v jedné z místností, tak by se kouř šířil i do těchto centrálních prostor s "hlásičem požáru," který by uživatele bytu včas upozornil na nebezpečí. Navíc hlásič v centrální části bytu garantuje ochrany všech osob, které se mohou nacházet na různých místech bytu.
Optimální ale samozřejmě je, pokud máte hlásič v každé obytné místnosti, nebo alespoň v centrální části bytu a na každém podlaží domu, a pak také samozřejmě tam, kde lze předpokládat možnost vzniku požáru (např. dílna, garáž).
Schéma správného rozmístění hlásičů požárů je umístěno dole
Jak hlásič požáru kontrolovat?
V návodu výrobce by mělo být uvedeno, jakým způsobem a jak často se má hlásič kontrolovat. Na rozdíl od hasicího přístroje kontrolu nemusí dělat vyškolená osoba, ale i sám uživatel hlásiče - např. jednou měsíčně prostým stisknutím kontrolního tlačítka (čímž se kontrolně spustí alarm). Jinak stačí jednou za čas v hlásiči vyměnit baterie, přičemž akustický signál (popř. blikající kontrolka) uživatele sám upozorní v momentě, když již baterie dochází. Baterie v hlásiči vydrží minimálně 1 rok, existují ale i s mnohem delší životností. Pamatujte, že hlásič s vybitou baterií je k ničemu.
Co když chci svou domácnost zabezpečit ještě více?
V oblasti vybavení požárními hlásiči stanoví
vyhláška č. 23/2008 Sb. pouze povinné minimum, záleží dále na samotných občanech, jaký bezpečnostní komfort si chtějí zajistit. Jednotlivé "hlásiče požáru" si můžete nechat
propojit tak, že v případě výstražné reakce jednoho hlásiče jsou aktivovány i ostatní. Tento systém je vhodný např. pro rodinné domy, kdy hlásič, reagující na kouř z případného požáru v garáži nebo dílně spustí hlásič v ložnici, kde vzbudí spícího uživatele domu a upozorní jej na vzniklé nebezpečí.
Aby se informace o poplachu dostala okamžitě i k majiteli bytu, používají se komunikátory, využívající buď pevné telefonní linky nebo sítě mobilních operátorů. Je-li k dispozici pevná linka, lze využít automatické telefonní volače. Tyto přístroje mohou stát samostatně nebo být i součástí zabezpečovací ústředny. Jsou připojeny k telefonní zásuvce a k telefonu. V případě poplachu si automaticky uvolní telefonní linku a začnou vytáčet uživatelem nastavená telefonní čísla (na pevnou linku, mobil nebo pager).
Požární hlásič může být rovněž součástí tzv. elektronického zabezpečovacího systému (EZS), který integruje zabezpečení proti vloupání a detekci případného požáru.
Pro ty, kteří ve svých domácnostech využívají plyn (k topení či vaření), je užitečný detektor úniků hořlavých plynů. Ten zvukovým signálem upozorní na zvýšenou koncentraci prakticky všech typů hořlavých plynů (zemní plyn, svítiplyn, propan, butan, acetylén, vodík,....). Detektor by se neměl montovat v blízkosti překážek bránících přirozené cirkulaci vzduchu, v místech s nedostatkem kyslíku a v místech, kde by činnost detektoru mohla být přímo ovlivňována různými výpary (např. bezprostředně nad sporákem v kuchyni). Funkčnost detektoru může nepříznivě ovlivnit také výrazné proudění vzduchu v jeho okolí (ventilátor, digestoř).
Pamatujte, že při zjištění úniku plynu musíte zabránit jeho vznícení v prostoru. Nedotýkejte se proto elektrických vypínačů, důkladně větrejte, zamezte dalšímu úniku plynu, případně volejte hasiče či plynárnu.
Ve vyspělých státech (např. USA, Švédsko, Velká Británie) je požární hlásič na rozdíl od ČR naprosto běžným vybavením domácnosti - podle dostupných údajů je např. v Dánsku požárním hlásičem vybaveno 75 % všech domácností, ve Finsku je to dokonce 98 % domácností, v Norsku 97 %, ve Švédsko 68 %, a ve Velké Británii odhady hovoří o tom, že požárními hlásiči je vybaveno 75 - 80 % nemovitostí.
A samotná povinnost vybavit si domácnost požárními hlásiči existuje hned v několika členských zemích EU (ve Finsku, Irsku, Švédsku, Norsku nebo Velké Británii).
Další informace o "hlásičích požáru" lze nalézt na webových stánkách České asociace hasičských důstojníků
www.cahd.cz
K ilustraci užitečnosti hlásičů požáru lze uvést také několik případů z poslední doby. Díky nainstalovanému hlásiči požáru byl například velmi rychle zjištěn požár motorestu u Stupavy na Uherskohradišťsku, ke kterému byli hasiči přivoláni dne 24.2. Požár tak způsobil škodu „jen“ za 100.000 Kč, včasným zásahem se podařilo uchránit další majetkové hodnoty za 7 mil. Kč, navíc nebyl ani nikdo zraněn.
Hlásič požáru nainstalovaný v jednom karvinském bytě zase dne 11.3. umožnil včasné odhalení požáru rozvaděče na chodbě výškového domu. Díky rychlému zásahu hasičů činila škoda jen 50 000 Kč.
Naopak hlásič požáru naopak citelně chyběl u tragédie, ke které došlo dne 18.2. v obci Březová na Uherskohradišťsku. Až po několika hodinách byl zjištěn požár ve sklepě a kotelně rodinného domu. Přivolaní hasiči na místě nalezli již mrtvého majitele bytu, který zemřel zřejmě v noci během spánku, když se nadýchal toxických zplodin hoření z požáru. Požár vznikl v hromadě uskladněného dřeva, která byla uložena ve společné sklepní místnosti s kotelnou a malou dílnou. Při svařování a řezání v těsné blízkosti hořlavého materiálu zřejmě došlo k odlétnutí žhavých částí nebo zapadnutí žhavé okuje do dřeva. A pravděpodobně v noci pak vypukl na tomto místě požár, jehož zplodiny muže zabily.
kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: 974 819 944
Mobil: 602 215 142
E-mail:petr.kopacek@grh.izscr.cz
vytisknout
e-mailem
Facebook