Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 5/2009

V TOMTO ČÍSLE: Popisujeme ZÁSAH na požár tří bytů v Karlových Varech, zabýváme se situací SPRINKLEROVÉ OCHRANY v rámci ČR. Představujeme nový LETIŠTNÍ POŽÁRNÍ AUTOMOBIL, přinášíme závěry KONFERENCE Červený kohout, seznamujeme s PROJEKTEM výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Připomínáme páté výročí vzniku prvního CALL CENTRA 112 v ČR, informujeme o průběhu MODERNIZACE leteckého parku u Letecké služby Policie ČR. Seznamujeme se ZMĚNAMI ve způsobu prověřování tuzemského systému varování a vyrozumění, s průběhem SETKÁNÍ generálních ředitelů civilní ochrany zemí EU. Představujeme PROJEKT výuky první pomoci realizovaný v kraji Vysočina a přinášíme také informace o aktuálních trendech využívání INFORMAČNÍCH a KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ve veřejné správě. Přibližujeme HISTORII OLYMPIÁD CTIF. Součástí časopisu je PŘÍLOHA zaměřená na problematiku nouzového osvětlení objektů. 

  • Požár tří bytů v Karlových Varech
  • Zvyšovat celkovou bezpečnost a ochranu obyvatelstva
  • Přínos sprinklerové ochrany
  • Před pěti lety vzniklo první call centrum linky 112 v České republice
  • Změny v pravidelném prověřování sirén
  • V Praze se uskutečnilo setkání generálních ředitelů civilní ochrany
  • Hasičská olympiáda CTIF v srdci Evropy - II
  • V tištěné podobě časopisu ještě najdete

Požár tří bytů v Karlových Varech

Požár bytuPožár bytu
Prostor po požáruProstor po požáru
Prostor kuchyně požárem zasažené bytové jednotkyProstor kuchyně požárem zasažené bytové jednotky

Dne 5. února 2009 vznikl ve třetím nadzemním podlaží obytného domu v Karlových Varech požár. Oheň se společnými stoupacími prostory rozšířil až do pátého nadzemního podlaží. Na likvidaci požáru s celkovou škodou 2,3 milionu Kč se podílely tři jednotky požární ochrany.

Popis objektu

Jde o obytný pětipodlažní panelový dům se dvěma vchody, který byl postaven v letech 1962 a 1963. V každém vchodě je celkem 13 bytových jednotek. Podzemní podlaží slouží jako technické a sklepní prostory. V prvním až pátém nadzemním podlaží (dále jen „NP“) jsou situovány bytové jednotky, a to tři v každém NP. Střecha je mírně sedlová s vlnitou střešní krytinou ze šablon Ouduline. Dům je napojený na rozvod elektrické energie, plynu, vody, odpadní vody a ústředního vytápění. Do budovy se vstupuje v 1. NP z chodníku od zpevněné komunikace vedoucí kolem objektu.

Požárem zasažené bytové jednotky se nacházejí ve 3. až 5. NP. Jsou umístěny nad sebou, se vstupem vždy proti schodišti vedoucího do dalšího NP. Jde o byty s počtem místností 1+2.
Bytové jednotky mají společné svislé technologické prostupy pro rozvody plynu, vody, odpadního potrubí a vzduchotechniky, které jsou situovány v prostoru mezi WC, koupelnou a kuchyní. Tyto technické rozvody jsou zakončeny v 5. NP, kromě vzduchotechniky, která má vyústění na střechu za účelem odvětrávání.

Hasební zásah

Požár bytu byl na krajské operační a informační středisko HZS Karlovarského kraje (dále jen „KOPIS“) nahlášen dne 5. února v 17.09 hodin. Byl vyhlášen I. stupeň požárního poplachu a na místo byly vyslány jednotky HZS Karlovarského kraje (dále jen „HZS KVK“) a SDH obcí Karlovy Vary-Tašovice a Stará Role. Na místo požáru se jako první v 17.14 hodin dostavila jednotka HZS KVK stanice Karlovy Vary s CAS 24, CAS 15 a AZ 37. Prvotním vizuálním průzkumem bylo zjištěno, že požárem jsou zasaženy tři byty nad sebou, nájemníci bytů byli evakuováni před příjezdem jednotek PO, ale jedna osoba byla pravděpodobně ještě uvnitř. Od CAS 24 bylo rozvinuto dopravní vedení C 52, rozdělovač. Byly vytvořeny dvě průzkumné skupiny, které se vybavily dýchacími přístroji a útočnými proudy, kterými po násilném vniknutí do bytů v 3., 4. a 5. NP zahájily likvidaci požáru. V bytě ve 3. NP byla nalezena jedna zraněná osoba, která byla ihned vynesena z bytu a před domem předána do péče lékaře ÚZZS Karlovarského kraje. Ve 4. NP nebyly nalezeny žádné osoby a požár se již nešířil. Velitel družstva HZS KVK proto rozhodl o přemístění průzkumné skupiny do bytu v 5. NP. Pro možnost přemístění musel být útočný proud prodloužen. Do bytu v 5. NP nemuseli hasiči násilně vstupovat, protože byl otevřený. V bytě byly požárem zasaženy WC, koupelna a kuchyň. Požár byl likvidován jedním útočným proudem. Průzkumem bylo zjištěno, že se v bytě nikdo nenachází. Prostory objektu byly odvětrány přetlakovou ventilací. Po likvidaci požáru v bytě v 5. NP bylo zjištěno, že došlo k porušení vodovodního plastového potrubí ve stoupací šachtě. Unikající voda poškodila všechny byty pod místem požáru, přízemí i suterén a to i přes skutečnost, že hlavní uzávěr vody byl uzavřen již v průběhu provádění hasebních prací jednotkou SDH Karlovy Vary-Tašovice. Z teplem poškozeného potrubí neustále unikala voda. Následným průzkumem bylo zjištěno, že v sousedním vchodě do budovy je oběhové čerpadlo, které je propojeno s vchodem, kde došlo k požáru. Po odpojení čerpadla došlo k zastavení unikající vody. Požár byl lokalizován v 17.45 hodin. Při závěrečném průzkumu byla provedena kontrola prostor nad bytem v 5. NP, zda nedošlo k rozšíření požáru pod střechu objektu. Pro tuto kontrolu byla využita termokamera Bullard, ale žádná skrytá ohniska nebyla nalezena. Po likvidaci požáru zajistila jednotka SDH Stará Role osvětlení místa zásahu pro potřeby vyšetřování příčin vzniku požáru. Úplná likvidace požáru byla provedena ve 20.48 hodin. V této době byl umožněn vstup majitelům do svých bytů, aby si mohli vzít nejnutnější osobní věci a zjistit rozsah škod ve svých bytech. U vstupu do bytů byl vždy VZ, dva příslušníci HZS KVK a příslušník Policie ČR a vše bylo zdokumentováno pomocí videokamery. Pro čtyři nájemníky bylo ve spolupráci se zástupci města Karlovy Vary zajištěno náhradní ubytování. Na místo zásahu se dostavil primátor města Karlovy Vary Ing. Werner Hauptmann, který byl o situaci na místě informován. Druhý den po požáru HZS KVK poskytl nájemníkům poškozeného domu vysoušeče AIRSEC k odstranění následků způsobených poškozeným vodovodním potrubím.

Příčina vzniku požáru a jeho rozšíření

Požárem zasažená bytová jednotka ve 3. NP byla zasažena plamenným hořením v prostoru kuchyně nad plynovým sporákem, dále v prostoru bytového jádra s WC a koupelnou a stoupací prostor pro technické rozvody.
Bytová jednotka ve 4. NP byla zasažena působením sálavého tepla pouze v bezprostřední blízkosti stoupacího prostoru pro technické rozvody. Umakartové bytové jádro neslo v těchto místech známky po působení vysokých teplot. Vedení vzduchotechniky z laminátu bylo poškozeno působením vysokých teplot, ale nebyly v něm žádné otvory způsobené požárem. Prostor WC a koupelny byl zaplněn zplodinami hoření.
Bytová jednotka v 5. NP byla zasažena plamenným hořením v prostoru předsíně, WC, koupelny a kuchyně. Dále byly zasaženy vrchní části konstrukce bytového umakartového jádra, nábytku i s jeho vybavením, vrchní část kuchyňské linky, stěny a strop. Celý prostor předsíně, WC, koupelny a kuchyně jevil známky zasažení působením vysokých teplot a zplodinami hoření.

Na základě prvotních informací byly stanoveny a prověřovány následující tři verze příčiny vzniku požáru:

únik plynu z plynového rozvodu a jeho následná iniciace (šetřením bylo vyloučeno),
technická závada na elektroinstalaci (šetřením bylo vyloučeno),
nedbalostní jednání ze strany domácích osob.

Z výpovědi majitele bytu, ve kterém požár vznikl, vyplynulo, že v podvečerních hodinách rozehříval led v chladničce za účelem jejího vyčistění. Vodu ohříval v kuchyni na plynovém sporáku, který byl umístěn naproti chladničce. Pro ohřev vody používal hrnec, který měl bakelitové úchyty a aby ho tyto úchyty při přenášení hrnce z plynových kamen do chladničky nepopálily, omotal je textilní utěrkou na utírání nádobí. Dále uvedl, že v dané době potřeboval na WC, a proto nevědomě hrnec i s omotanými utěrkami okolo úchytů položil na kamna a odešel na WC. Při návratu z WC cítil kouř, a když přišel do kuchyně tak uviděl plameny na plynovém sporáku a v prostoru nad ním. Oheň se snažil uhasit, ale to se mu již nepodařilo. Při pokusu o uhašení požáru se nadýchal toxických zplodin hoření a utrpěl popáleniny v obličejové části.

Specifika zásahu

Pozitiva

bezproblémová spolupráce všech složek IZS na místě zásahu,
včasná evakuace obyvatel domu,
při zásahu nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
optimální dojezdový čas jednotek PO na místo události – HZS KVK 5 minut a SDH – 12 minut od ohlášení,
zachráněná osoba z hořícího bytu,
spolupráce se zástupci města – včasné zajištění náhradního ubytování pro postižené nájemníky.

Negativa

vzhledem k poloze objektu nebylo možné ustavit výškovou techniku,
propojení vodovodního řadu mezi dvěma vchody a následné poškození bytů unikající vodou,
z důvodu netěsného svislého technologického prostupu mezi patry a materiálové skladby zastaralé vzduchotechniky došlo k rychlému rozšíření požáru na tři podlaží.

mjr. Bc. Jiří BERNÁŠEK, ppor. Roman VALVODA, HZS Karlovarského kraje, foto archiv SDH Karlovy Vary-Tašovice a ppor. Roman VALVODA

Zvyšovat celkovou bezpečnost a ochranu obyvatelstva

plk. Ing. Miloš Svobodaplk. Ing. Miloš Svoboda

Ve dnech 31. března a 1. dubna 2009 se již podvanácté konala konference požární ochrany s mezinárodní účastí Červený kohout, tentokrát v Parkhotelu v Hluboké nad Vltavou. Pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Miloše Svobody ji uspořádal Dům techniky České Budějovice, spol. s r.o., ve spolupráci s firmami Požární uzávěry, s.r.o., FK servis, Tusan, s.r.o., a HZS Jihočeského kraje.

Jednání zahájil plk. Ing. Miloš Svoboda, který zdůraznil význam konference jako setkání odborníků a zástupců firem, produkujících technická zařízení související s požární ochranou (PO) nebo vybavení pro činnost hasičů. Mohou společně konzultovat vývoj výroby a ovlivnit tak zkvalitňování práce hasičů, odborníků v oblasti PO a zvyšování celkové bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

Ředitel HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Lubomír Bureš si ve svém projevu „vypůjčil“ z knihy Daniela Kováře tragický příběh z historie o rozsáhlém požáru města České Budějovice v červenci 1641, kdy červený kohout zničil více než polovinu domů. Hořely šindele na střechách, oheň se rozšířil na pozdně gotický chrám a ve věži se roztavily zvony. Událost nakonec vedla ke zřízení hasičského sboru a zavedení přísných protipožárních předpisů, z nichž většina platí dodnes.

Požární bezpečnost staveb

Hlavním tématem, kterému se lektoři věnovali byla požární bezpečnost staveb. Ředitel odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser popsal dosavadní zkušenosti s užíváním vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Byl proveden rozbor vyhlášky a postupně budou zapracovány změny do norem kodexu ČSN 73 08. Byla spuštěna informační kampaň pro širokou veřejnost a soustavně probíhají také šestihodinové odborné semináře o tom, kdy a jak uplatnit postup podle této vyhlášky, a to při umístění stavby (územní řízení), při navrhování stavby (stavební řízení), při změně stavby a při užívání stavby. Odpovědi na nejčastěji kladené otázky lze najít na www.hzscr.cz.
Na instalaci a účinnost sprinklerové požární ochrany objektů se ve svém příspěvku zaměřil Ing. Pavel Rybář z České asociace pojišťoven. Zdůraznil její ekologický přínos, při správné údržbě trvalou funkčnost a zejména snížení požárního rizika – ochranu osob a snížení škod způsobených požárem. Zmínil se také o výhodách mlhové sprinklerové ochrany, např. v podzemních garážích.

Proč je dřevo požárně spolehlivý materiál vysvětlil prof. Ing. Anton Osvald, CSc. z Technické univerzity Zvolen. Ve své přednášce se věnoval vlastnostem dřeva a popsal některé zajímavé experimenty hoření dřevěných stavebních prvků.

Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc. se zabýval hodnocením aplikace hořlavé povrchové krytiny na střešních pláštích a poukázal na chyby, které se vyskytují, případně jak by se z požárního hlediska daly řešit. Zvláště odolnost plochých střech může být oslabena jejím nesprávným provedením, například když hořlavá fólie na střeše zasahuje do požárně nebezpečného prostoru oken sousedního objektu. Důležité je také celkové zatížení ploché střechy. V souvislosti se zvyšujícím se množstvím srážek se zpřísnila norma zatížení střech z důvodu případné větší vrstvy sněhu. V současném stavebnictví se uplatňují stále nové technologie a materiály, které nabízejí řadu možností k budování kvalitních a bezpečných plochých střech.

Bez povšimnutí nezůstaly ani kabelové rozvody. Z hlediska požární bezpečnosti staveb se na ně zaměřil ve svém vystoupení Ing. Petr Bebčák, Ph.D. z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Řekl, že výrobci přicházejí se stále odolnějšími typy kabelů, protože volně vedené vodiče a kabely jsou vystaveny účinkům požáru. Po některých se oheň určitou dobu pouze šíří, zůstávají funkční (odlišují se oranžovým pláštěm) a snahou je, aby se tento interval stále prodlužoval, a to alespoň na dobu evakuace objektu. Tyto kabely v případě vzniku požáru napájejí elektrickou energií požárně bezpečnostní zařízení ze sítě pro případ, že by selhalo nebo se zpozdilo spuštění náhradního zdroje (dieselagregátu). Náročnější požadavky klade nová vyhláška v souvislosti s požární bezpečností staveb také na kabelové přepážky, kabelové ucpávky, kabelové trasy, atd.

S poznatky z rozsáhlé požární zkoušky našich a polských odborníků účastníky konference seznámil prof. Ing. František Wald, CSc. z ČVUT Praha. Pro účely zkoušky byla vybudována v Mokrsku stavba, kde byly použity určité konstrukční prvky, různé materiály a jejich kombinace a zároveň byly provedeny výpočty, jaká bude jejich reakce v případě požáru. Přípravy trvaly několik týdnů a nakonec byl experimentální požár založen. Po jeho uhašení vědci srovnávali svoje výpočty a předpoklady se skutečnými následky požáru.

Obsahem příspěvku Ing. Stanislava Tomana z Projektové kanceláře ÚT a VZT byl komplikovaný přístup k projekčním návrhům požárního větrání, zejména chráněných únikových cest. Je totiž nutné sladit naše české normy (41 norem) s normami Evropské unie a výstupem z modelování, kdy projektující musí navíc vybrat ze stovek typů modelování pro daný objekt ten nejvhodnější. Přirozený způsob požárního větrání využívá principu vztlaku horkých plynů, které vznikají při požáru a vytvářejí komínový efekt. Nucený způsob je založen na principu vytváření podtlaku v prostoru zasaženém požárem (ventilátory, zařízení pro odvod kouře a tepla v atriích a halách).

Stále aktuální problematikou se opět ukázala požární prevence v rozsáhlých průmyslových a skladových areálech. Ing. Pavel Nejtek z HZS Pardubického kraje popsal průběh kontrol v několika areálech patřících do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím, přesto s nepřehledným systémem nebo téměř žádným systémem. Nacházejí se v nich často nebezpečné látky, tlakové lahve, rozvody plynu, k nimž po pracovní době není hasičům k dispozici plánek s vyznačeným hlavním uzávěrem. Oplocený areál má několik vchodů s nepřesným označením názvů ulic v adrese, firmy se v něm mění tak rychle, že vrátní nemají aktuální informace, orientační tabulky chybí nebo jsou již neplatné, požární řád nedostatečný a požární hlídky nepřipravené. Nepřesnosti obsahovala také dokumentace zdolávání požárů. Proto hasiči pracují na vytváření vlastní dokumentace s vyznačenými příjezdovými komunikacemi, nástupními plochami, umístěním nebezpečných látek, zdrojem vody, atd. Dokumentaci je nutné soustavně aktualizovat.

Legislativní úpravy v požární ochraně

S vývojem požárních předpisů v českých zemích od Řádu k hašení ohně, jednoho z patentů Marie Terezie z roku 1751, a Řádu proti ohni pro města a městyse, patentu Josefa II. z roku 1785, až po zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, seznámil přítomné plk. Ing. Ladislav Karda, náměstek ředitele pro úsek prevence a CNP HZS Jihočeského kraje. Srovnával, jakými způsoby lidé v dějinách hasičství chránili své životy a majetek před ohněm, který dobře sloužil, ale vždy byl zlým pánem.

Mgr. Pavol Komár z Prezidia Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky informoval o připravované novele „zákona č. 314/2001 Z.z., o ochrane pred požiarmi, v znení neskorších predpisov“, která nabude účinnosti 1. června 2009. Zdůvodnil právní úpravu tím, že některé povinnosti již pozbyly na aktuálnosti a vývoj společnosti si vyžádal nová nařízení týkající se bytů a bytových domů, ale také například lesních pozemků (reakce na rozsáhlé opakované požáry v Tatrách).

Prezident Profesní komory PO František Kregl podal účastníkům konference ucelený přehled vzorů dokladů, nutných ke kolaudačnímu řízení a prokazování provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení v průběhu užívání objektů.

Zemní plyn jako alternativní zdroj energie v dopravě

Další zajímavou problematikou konference byla podpora zemního plynu (CNG) jako vhodné pohonné hmoty pro vozidla splňující současné ekologické požadavky. Spaliny CNG mají mnohem méně emisí (oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) než pohonné hmoty z ropy, ale CNG je také ekonomičtější a strategičtější. Plánuje se masivní výstavba plnících stanic, a to nejen pro osobní automobily, ale také autobusy a nákladní automobily, jejichž motor je méně hlučný než motory na dosavadní pohon. Kvalitní CNG, který je na rozdíl od propan-butanu lehčí než vzduch, má mít v těchto plnících stanicích oktanové číslo 128 až 130.

V rámci Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy (veřejná linková doprava a MHD) dojde k postupnému zavedení autobusů pouze na CNG.
Akci doprovázela také výstava historické techniky, kde jihočeští dobrovolní hasiči předvedli vlastnoručně opravenou požární automobilovou stříkačku na podvozku Praga RN z roku 1951. Součástí doprovodného programu byl také experiment se zařízením elektrické požární signalizace, které během několika vteřin informuje kontaktní osobu prostřednictvím mobilního telefonu, že v daném objektu došlo k požáru.

Konference se zúčastnilo na 130 odborníků, což je zatím nejvyšší počet za dvanáct let jejího každoročního pořádání. Odborníci z oblasti požární ochrany projevují stále větší zájem o nové informace a konzultování aktuální problematiky z očí do očí. Vždy po roce na dalším setkání si ověřují, kam se vývoj v požární ochraně posunul.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

Přínos sprinklerové ochrany

Kontrola tloušťky stěny potrubí ultrazvukemKontrola tloušťky stěny potrubí ultrazvukemPříklad stavu sprinklerového potrubí po 12,5 letech provozuPříklad stavu sprinklerového potrubí po 12,5 letech provozu

Sprinklerová zařízení jsou nejúčinnějším aktivním opatřením pro ochranu osob a majetku před požáry. Dominantní roli sehrávají zejména v takových aplikačních oblastech jako jsou logistická centra, shromažďovací prostory, výškové budovy, hotely, textilní a dřevařské závody a v posledních letech nemocnice, domovy důchodců a zařízení s pečovatelskou službou.

Shora uvedené konstatování však platí pouze za předpokladu, že sprinklerové zařízení je v době požáru účinné a provozuschopné.

Účinnost je závislá především na odborné způsobilosti projektantů, kteří musí při návrhu vycházet z normativních požadavků a dalších relevantních dokumentů, které odrážejí stav vědy a techniky v daném oboru.

Trvalá provozuschopnost je podmíněna prováděním prohlídek, kontrol a oprav sprinklerového zařízení ve stanovených termínech podle:
a) návodů k obsluze a údržbě na systém a komponenty. V případě systému minimálně podle ČSN EN 12845 (ve znění posledního platného vydání), pokud nejsou v průvodní dokumentaci dodavatele stanoveny požadavky vyšší,
b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Po uvedení sprinklerového zařízení do provozu rozhoduje o jeho trvalé provozuschopnosti a účinnosti především provozovatel.

Situace v ČR

V České republice se doposud nepodařilo zavést systematické provádění přejímacích a průběžných prohlídek sprinklerových instalací. To je hlavní důvod, proč je kvalita sprinklerových nebo plynových hasicích zařízení hodnocena nezávislými zahraničními experty jako problematická. Nelze nezmínit vliv výběrových řízení, která slouží převážně k vyhledání nejlevnější nabídky, což spolu s krátkými časy na realizaci díla a snižováním návrhových požadavků tzv. experty v průběhu projektové přípravy kvalitu nepodporuje, právě naopak. Tato situace vedla v minulosti Českou asociaci pojišťoven (dále také „ČAP“) k rozhodnutí zavést u nás systém registrace dodavatelů obdobný, jaký je používán desítky let v Německu, ve Velké Británii a v řadě dalších zemí. Jeho součástí je řada požadavků, jejichž plnění musí dodavatel průběžně prokazovat, než je zařazen do Seznamu doporučených dodavatelů. K zásadním patří provádění inspekčních přejímacích a průběžných prohlídek u namátkově vybraných instalací s kladným výsledkem. Bohužel, z řady důvodů se tento postup nepodařilo na dobrovolné bázi zavést do praxe, ačkoliv byl již Českou asociací pojišťoven metodicky připraven a jeho první fáze byla zahájena. Tato situace vedla ČAP k rozhodnutí hledat jiné schůdnější cesty ke zlepšení kvality instalovaných hasicích zařízení. Jednu z nich představuje manuál, který formou jednoznačných otázek umožňuje riskmanažerům pojišťoven, ale i provozovatelům a dalším zainteresovaným osobám posoudit technický stav posuzované instalace a její přínos pro ochranu osob a majetku. V žádném případě tento postup nemá ambici nahradit, ale pouze doplnit, expertní posouzení prováděná nezávislými akreditovanými expertními organizacemi typu VdS, FM nebo AXA.

Kritériem pro hodnocení dané otázky jsou požadavky vyplývající z vyhlášky o požární prevenci a normové požadavky ČSN EN 12845 Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení - Navrhování, instalace a údržba. Otázky se zaměřují např. na kontrolu plnění požadavků vyplývajících z citované vyhlášky jako je kompletnost průvodní dokumentace se zaměřením na provozní knihu. Zvláštní pozornost se věnuje zásobování vodou jak z hlediska počtu čerpacích zařízení, tak z hlediska jejich funkčnosti a akceptovatelnosti. Kontroluje se funkce tlakových spínačů pro spouštění čerpadel a vyhlášení požárního poplachu a rozsah a funkce monitorovacího zařízení. V chráněném úseku jsou otázky zaměřeny na kontrolu volného výstřiku ze sprinklerů a provedení závěsů zejména v mezistropních prostorech. U vysokoregálových skladů se věnuje pozornost splnění požadavků podmiňujících součinnost sprinklerové ochrany SM a zařízení pro odvod kouře a rozměry příčných a podélných mezer v regálech, které zásadně ovlivňují účinnost sprinklerové ochrany v této aplikační oblasti. V rámci popsaného postupu lze odhalit i sprinklerová zařízení, která jsou vydávána za stabilní hasicí zařízení, ačkoliv se jedná o polostabilní nebo doplňková zařízení, jejichž účinnost a přínos je podstatně menší. Většinou jsou identifikována podle malé nádrže na vodu, u které se předpokládá doplňování jednotkou PO během hašení.

Odstavení sprinklerového zařízení z používání

Na rozdíl od většiny expertních organizací se kontrolní otázky týkají i ověřování zásadních znalostí osob odpovědných za provoz hasicího zařízení. Jde např. o reakci na signály monitorovacího zařízení, schopnost najít strojovnu, hasicí zařízení stanoveným způsobem odstavit a provést předepsané činnosti podle vyhlášky o požární prevenci. Praxe ukazuje, že v těchto činnostech se v praxi vyskytuje řada závad, které mají za následek neadekvátní reakci na signál požární poplach a porucha nebo zpožděné odstavení hasicího zařízení, což může být příčinou zbytečných vodovodních škod. K takovým škodám v nedávné době skutečně došlo, a to nejenom v důsledku špatného postupu provádění tlakových zkoušek.

„Staré“ sprinklerové instalace

Uvedený manuál se zaměřuje i na tzv. „staré instalace“. Jedná se relativně o novou problematiku, která, ačkoliv je obsažena jak ČSN EN 12845, tak i detailněji v technických podmínkách VdS CEA 4001, není v dostatečné míře promítnuta do praxe. Podle VdS 4001 se musí podrobit kontrole sprinklerová zařízení s mokrou soustavou starší než 25 let a se suchou soustavou starší než 12,5 roku. Citovaná ČSN EN uvádí jediný termín, a to 25 let, což lze již považovat, jak vyplývá z dalšího, za překonaný požadavek.

U starších soustav se lze setkat se zanesením potrubí korozí a u sprinklerů se změnou otevírací teploty. Na základě zkušeností VdS se u suchých soustav již po 12,5 letech vyskytují u přibližně čtvrtiny kontrolovaných instalací závažné nedostatky, za které se považuje silná koroze potrubních rozvodů vyžadující jejich výměnu. U 45 % kontrolovaných instalací se vyskytuje střední rozsah koroze. V případě sprinklerů se u 4 % kontrolovaných sprinklerů vyskytují závažné závady týkající se otevření sprinkleru nebo jeho funkce. Závady menšího rozsahu se vyskytují u 10 % kontrolovaných sprinklerů.

Tyto kontroly mohou provádět pouze specialisté, kteří mohou, na základě zjištěných výsledků a dlouholeté zkušenosti, odpovědně navrhnout, které části potrubí se musí vyměnit, čímž výrazně ovlivňují provozní náklady spojené s údržbou.

Neprovedení uvedené kontroly „staré sprinklerové instalace“ se hodnotí při dotazníkové prohlídce podle Manuálu ČAP jako obzvlášť závažný nedostatek. Je zřejmé, že již jenom zaměření se na staré instalace je způsob, jak zdůvodněně iniciovat provádění uvedených prohlídek, a tím přispět ke zlepšení účinnosti a provozuschopnosti ne nepodstatného množství sprinklerových zařízení.

Kontroly vyšší složitosti

Ve snaze zvýšit kvalitu servisu sprinklerových zařízení byly zavedeny tzv. kontroly vyšší složitosti, které zahrnují jednoleté, tříleté a desetileté kontroly. Jejich minimální obsah definuje ČSN EN 12845 a povinnost provádět jednoroční kontrolu provozuschopnosti stanovuje vyhláška o požární prevenci. Uvedené kontroly by měly provádět pouze firmy, které se zabývají projekcí a montáží sprinklerových zařízení, jsou držitelem ISO 9000, mají vybudováno nebo smluvně zajištěno školicí středisko s referenčním funkčním sprinklerovým zařízením a v neposlední řadě mají zřízené pohotovostní call centrum.

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora
 

Před pěti lety vzniklo první call centrum linky 112 v České republice

Call centrum linky 112 Call centrum linky 112

V dubnu 2004 byl v Praze zahájen ostrý provoz prvního telefonního centra tísňového volání 112 v České republice.

Stalo se tak záměrně ještě před mistrovstvím světa v ledním hokeji, kterého se zúčastnilo velké množství fanoušků ze zahraničí. V tomto ostrém „testu“ tehdy toto vůbec první pracoviště v České republice obstálo, čemuž napomohl i fakt, že jednotné evropské číslo tísňového volání 112 obsluhovali školení operátoři schopní poskytnout pomoc v několika  světových jazycích. Po této úspěšné premiéře byl v červnu 2004 zahájen ostrý provoz telefonních center tísňového volání 112 (dále jen „TCTV“) v dalších 11 krajích. V roce  2005 pak bylo dokončeno budování call center linky 112 ve zbývajících dvou krajích (Moravskoslezském a Královéhradeckém).

Milníky zavádění linky 112 v ČR

29. 7. 1991 - rozhodnutí Rady Evropských společenství o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech,
1996 - počátky diskusí o zavedení linky 112 v ČR,
2000 - vláda stanovila způsob zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice (usnesení vlády č. 391/2000) a schválila zásady a harmonogram,
2002 - některé změny, které byly odsouhlaseny vládou (usnesení vlády č. 350/2002),
2003 -  zprovoznění linky 112 ve všech telefonních sítích na území ČR,
2004 - zahájení ostrého provozu 12 krajských TCTV,
2005 - zprovozněna zbývající dvě TCTV v Hradci Králové a Ostravě, funguje všech 14 krajských call center,
2007 - projekty vědy a výzkumu v oblasti eCall automatizovaného tísňového volání z vozidel.

Hasičskému záchrannému sboru ČR, jako příjemci linky 112 v ČR, byla letos v únoru udělena Asociací evropského čísla tísňového volání (EENA) „Cena 112“. V Bruselu tak bylo oceněno špičkové systémové a technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání v ČR a implementace progresivních směrů v oblasti eCall.

Aby se zvýšila povědomost občanů EU o jednotném evropském čísle tísňového volání 112, byl 11. únor společnou deklarací Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU oficiálně prohlášen za „Evropský den linky 112“ (více informací na www.hzscr.cz/clanek/v-bruselu-schvalen-evropsky-den-112.aspx). 
A nedávný celoevropský výzkum veřejného mínění potvrdil, že co se týká linky 112, Češi patří mezi nejinformovanější národy Evropy (výsledky výzkumu na www.hzscr.cz/clanek/celoevropsky-vyzkum-verejneho-mineni-cr-je-v-tisnove-lince-112-vzorem-pro-celou-evropu.aspx).

Jen v letech 2005 až 2008 bylo na linku 112 v ČR uskutečněno celkem 12 512 416 volání, což je v průměru 8570 volání denně a 357 volání za hodinu. Pokud k těmto číslům připočítáme ještě volání na linku 150, která byla svedena do  telefonních center tísňového volání 112, tak do technologie linky 112 za poslední čtyři roky směřovalo téměř 15 milionů volání.

Základní přínosy technologie linky 112

V ČR v současnosti funguje 14 call center linky 112. TCTV jsou v rámci celé republiky navzájem hlasově i datově propojena a jsou vzájemně zastupitelná, tzn., že  v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další TCTV, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení.
Na 112 se lze jako na jedinou tísňovou linku dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.
Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni a obsluhují ji důkladně vyškolení operátoři. Ti mohou mj. identifikovat adresu volajícího z pevné sítě, automaticky určit polohu mobilního telefonu při tísňovém volání, využít pravidelně aktualizované  elektronické mapové podklady, zjistit identifikační kód mobilního přístroje nebo určit mobilního operátora volajícího.
Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.
Technologie TCTV propojuje základní složky integrovaného záchranného systému - HZS ČR, Policii ČR a zdravotnickou záchrannou službu. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen téměř půlmiliardě občanů ze všech 27 členských států EU, ale je zavedeno také v Chorvatsku, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu.

V Andoře je číslo 112 tísňovou linkou horské služby. Linka 112 není v Evropě zavedena v Albánii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii, Moldavsku, Rusku a Srbsku.

Ve většině států včetně ČR funguje číslo 112 společně s dříve zavedenými národními čísly tísňového volání, pouze v Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Švédsku a na Islandu, Kypru a Maltě je číslo 112 jediným tísňovým číslem.

Vláda České republiky vzala svým usnesením č. 923 ze dne 23. července 2008 na vědomí analýzu možnosti útlumu národních čísel tísňového volání, která doporučila ponechání národních čísel i nadále v platnosti.

Více informací o lince 112 v ČR naleznete na www.hzscr.cz/tisnovavolani.

kpt. PhDr. Petr KOPÁČEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto prap. Roman PŮTA, HZS hl. m. Prahy
 

 

Počet volání

2005

2006

2007

2008

CELKEM
v letech 2005 - 2008

Počet volání na linku 112

4 832 466

5 052 836

3 923 652

3 756 298

12 512 416

Počet volání na linku 150 odbavených v technologii linky 112

1 594 150

1 576 301

1 570 486

1 493 121

12 234 058


 

 

Změny v pravidelném prověřování sirén

SirénaSiréna

První aprílový den byly pravidelnou zkouškou sirén odstartovány největší změny ve způsobu prověřování tuzemského jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) za posledních šest let. Inovace připravilo MV-generální ředitelství HZS ČR, které ze zákona odpovídá za fungování tohoto systému.

Implementace verbální informace

V horizontu jednoho roku budou v rámci pravidelných revizí do paměti moderních koncových prvků JSVV (elektronických sirén a místních rozhlasů) po celé republice nahrány nové verbální informace. V budoucnu moderní koncové prvky JSVV obyvatelstvo předem upozorní na následnou zkoušku sirén: „Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Za několik minut proběhne zkouška sirén. Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén.“ Tato celostátně unifikovaná verbální informace bude odvysílána vždy deset až dvacet minut před samotnou zkouškou. Avízo zkoušky zazní také cizojazyčně, a to v anglickém, německém a ruském jazyce. Jako první v České republice tyto nové verbální informace odvysílala siréna umístěná na budově MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Původní verbální informace a jejich použití se nemění.

Inovací projde zhruba tisícovka sirén a místních rozhlasů

„Uvedené změny jsme navrhli po odborných diskuzích. V poslední době se častěji setkáváme s tím, že lidé jsou každou první středu v měsíci zkušebním tónem buď znepokojeni, protože si neuvědomují, že jde o pravidelnou zkoušku sirén, nebo, a to je horší, jsou lhostejní a zkoušky si ani nevšimnou. Navíc v České republice přibývá lidí, kteří nerozumí češtině,“ uvedl ředitel odboru komunikačních a informačních systémů MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Petr Skřivánek.

Převažujícím typem sirén v ČR jsou sirény rotační. Ty budou nadále vydávat jen zkušební nebo varovný tón. Těchto starších typů sirén však postupně ubývá a přibývá moderních koncových prvků.

Informovanost obyvatelstva

plk. Ing. Petr Volný a plk. Ing. Petr Skřivánek na tiskové konferenciplk. Ing. Petr Volný a plk. Ing. Petr Skřivánek na tiskové konferenci„Naším cílem je také zvýšit informovanost obyvatelstva, aby lidé věděli, co konkrétně dělat, když se rozezní siréna. Pro další zvýšení informovanosti obyvatelstva se v letošním roce rozšiřuje i kampaň Bezpečné cestování, a to na celé území České republiky. Velmi se nám osvědčila výuka na základních a středních školách, kde je tematika ochrany obyvatelstva zařazena do výuky. Předpokládáme, že ke zvýšení informovanosti obyvatelstva v této oblasti přispějí svým dílem také sdělovací prostředky,“ upozornil plk. Ing. Petr Volný, vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva MV-generálního ředitelství HZS ČR. Rezervy v informovanosti obyvatelstva v této oblasti potvrdil rozsáhlý výzkum veřejného mínění, který v květnu a červnu loňského roku uskutečnila pro HZS ČR společnost STEM. Pouze 47 % respondentů uvedlo, že ví, jak se zachovat, když zazní siréna s varovným signálem. Obyvatelstvo je v případě hrozby vzniku mimořádné události varováno prostřednictvím varovného signálu Všeobecná výstraha. Tento jednotný signál, který je zaveden od 1. listopadu 2001, je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v přibližně tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje verbální tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o povaze bezprostřední hrozby nebo již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace.

Obyvatelstvo může být následně informováno i sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek IZS nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Dalším signálem (nikoli varovným), který sirény mohou vysílat, je „Požární poplach“, jenž slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu jedné minuty.

Do JSVV je v současnosti zapojeno více než 6000 koncových prvků varování (sirény a místní rozhlasy), které umožňují přenos varovných signálů na 90 % území České republiky. Provázanost JSVV s hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí (živelní pohroma, závažná havárie, teroristický útok, apod.).

Více informací o JSVV lze nalézt na webových stránkách http://www.hzscr.cz/clanek/jednotny-system-varovani-a-vyrozumeni-89993.aspx v sekci ochrana obyvatelstva/varování obyvatelstva.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto František ŠPAČEK a Milan VÁVRŮ

V Praze se uskutečnilo setkání generálních ředitelů civilní ochrany

Pohled do jednacího sáluPohled do jednacího sáluÚčastníci setkáníÚčastníci setkání

Na pozvání generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána zavítali do Prahy nejvyšší představitelé civilní ochrany třiceti evropských států.

Setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států (dále jen „Setkání“), které se uskutečnilo ve dnech 22. až 24. dubna 2009 v prostorách Top Hotelu Praha, se zúčastnilo více než 90 zahraničních delegátů. Toto setkání se koná pravidelně dvakrát ročně vždy ve členském státě EU, který právě Radě EU předsedá. Setkání se tudíž na území ČR konalo vůbec poprvé. Jednání se zúčastnili také vysocí činitelé krizového managementu Evropské komise – např. generální ředitel Generálního ředitelství pro životní prostředí Karl Falkenberg, který v Evropské komisi zodpovídá i za oblast civilní ochrany. Pan Karl Falkenberg také Setkání řídil.
Setkání zahájili náměstkyně ministra vnitra pro evropské záležitosti Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová a generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. V prvním bodě byla diskutována problematika chemických, biologických, radiačních a nukleárních (CBRN) látek. Představitelé Evropské komise informovali o záměru přijmout v polovině roku 2009 akční plán CBRN, který by měl vést ke zlepšení připravenosti států Evropské unie na případný únik těchto vysoce nebezpečných látek, např. při teroristickém útoku. Jde o to zmenšit možnosti přístupu k těmto látkám, zdokonalit prostředky jejich detekce a také zlepšit připravenost na řešení  následků případného úniku CBRN látek.

Následně generální ředitelé civilní ochrany evropských států diskutovali o Mechanismu civilní ochrany EU a možnostech jeho využití pro konzulární spolupráci. Prostřednictvím Mechanismu lze totiž pomoci občanům jednotlivých zemí EU, kteří se ocitnou v nouzi při mimořádných událostech velkého rozsahu ve třetích zemích. Mechanismus byl takto využit např. po loňském teroristickém útoku v indické Bombaji, odkud bylo letecky evakuováno několik zraněných Evropanů. V rámci Mechanismu je možné občany v nouzi nejen evakuovat do bezpečí, ale také jim poskytnout materiální pomoc, zdravotnickou pomoc atd. Náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Miloš Svoboda v této souvislosti přítomným připomenul závěry únorového semináře v Brně, kde odborníci doporučili vzdělávacími kurzy zvýšit informovanost diplomatického personálu zastupitelských úřadů zemí EU na ambasádách v tzv. třetích zemích (tj. mimo EU), a také včlenit do nouzových plánů ambasád informace o Mechanismu civilní ochrany a příslušné aktualizované kontaktní body.

Náměstek ředitele italské civilní ochrany Bernard de Bernardis prezentoval zkušenosti záchranného systému s řešením následků nedávného katastrofálního zemětřesení ve střední části Itálie.

Dalším tématem byl stav zavedení a vůbec budoucnost jednotného evropského čísla tísňového volání 112. V této souvislosti bylo vysoce oceněno technické řešení zavedené v ČR.

Představitelé Evropské komise také informovali o pokroku v oblasti scénářů řešení katastrof velkého rozsahu. Tyto hypotetické scénáře (např. pro likvidaci následků zemětřesení, chemických havárií, pro hašení lesních požárů) nechala vypracovat Evropská komise a měly by napomoci určit současný stav připravenosti EU na různé mimořádné události a definovat prostředky potřebné k úspěšnému a efektivnímu řešení jejich následků.

Představitelé Evropské komise přítomné informovali o pokrocích v oblasti Mechanismu civilní ochrany, který umožňuje poskytnout koordinovanou pomoc občanům jednotlivých zemí EU, kteří se ocitnou v nouzi při mimořádných událostech velkého rozsahu ve třetích zemích. V roce 2008 byl Mechanismus aktivován ve dvaceti případech, v jeho rámci bylo vysláno 11 misí s celkem 34 experty. Příkladnou misí loňského roku v rámci Mechanismu byla bezesporu úspěšná evakuace šesti evropských občanů postižených teroristickým útokem v indické Bombaji.

Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán při jednání upozornil na důležitost energetické bezpečnosti a potřebu ochrany kritické infrastruktury, která umožňuje základní fungování státu a společnosti. Ze zpracovaných studií plyne, že případné výpadky plynu nebo elektřiny by měly vážný dopad do prakticky všech sfér života společnosti, a je proto nezbytné udělat maximum pro to, aby evropské státy minimalizovaly veškerá rizika a byly na tyto situace připraveny.

Vedoucí oddělení instruktáží a školení MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Mgr. Eleonóra Tilcerová evropským kolegům prezentovala aktivity v oblasti informování obyvatelstva a zvyšování jeho připravenosti na mimořádné události. Představeny byly dlouhodobé informační kampaně Hasičského záchranného sboru ČR – projekt „Bezpečné cestování“, série klipů s preventivní tematikou „Štěstí přeje připraveným“, a také výuka ochrany člověka za mimořádných událostí, která již několik let probíhá na všech základních a středních školách v ČR.

Experti Evropské komise přítomné rovněž seznámili s pokroky v oblasti modulů civilní ochrany, kterých je v současnosti zaregistrováno 83 (např. týmy pro vyhledávání a záchranu zavalených osob, týmy pro vysokokapacitní čerpání vody, detekce nebezpečných látek, atd.). Do budoucna se počítá s navyšováním počtu těchto specializovaných jednotek, které mohou státy v rámci evropského systému civilní ochrany vysílat na pomoc regionům zasaženým mimořádnou událostí.

Představitelé Evropské komise i členové jednotlivých národních delegací na závěr poděkovali českému předsednictví za vzorné organizační zvládnutí celého setkání, během něhož se našel čas i na krátkou prohlídku Prahy a okolí v rámci nezbytného společenského programu.

Další Setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států se uskuteční během švédského předsednictví v Radě EU v Göteborgu v termínu 10. až 11. prosince 2009.

kpt. Ing. Daniel DITTRICH, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ
 

Hasičská olympiáda CTIF v srdci Evropy - II

Požární útokPožární útok

V prvním prázdninovém měsíci bude Ostrava hostit účastníky nejvýznamnější sportovní akce pořádané v České republice ve 2. pololetí letošního roku – Hasičské olympiády CTIF. Ve dnech 19. až 26. července se zde uskuteční XIV. ročník Mezinárodní hasičské soutěže CTIF a XVII. ročník Mezinárodní soutěže CTIF mladých hasičů.

Co se skrývá pod zkratkou CTIF

Mezinárodní technický výbor pro prevenci a hašení požárů známý pod zkratkou CTIF (COMITÉ TECHNIQUE INTERNATIONAL DE PREVENTION ET D´EXTINCION DU FEU) je nejvýznamnější celosvětovou organizací hasičů. Byl založen v Paříži v roce 1900. Podle stanov CTIF se jeho členem může stát kterýkoliv stát světa, který je v organizaci zastoupen vlastním národním výborem. V současné době je členem CTIF celkem 43 států včetně České republiky, která je v CTIF zastoupena od jeho založení. Sídlem CTIF je Paříž. Nejvyšším orgánem je shromáždění delegátů, které volí prezidenta CTIF a jmenuje generálního sekretáře. Je svoláváno pravidelně jedenkrát za rok. Jednou za čtyři roky se koná mezinárodní soutěž hasičů z celého světa (dále jen „Hasičská olympiáda“).

Zastoupení České republiky

Českou republiku zastupuje v CTIF Český národní výbor CTIF (dále jen „ČNV“), jehož členy jsou všechny nejvýznamnější subjekty působící v zemi na úseku požární ochrany. Patří k nim například Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Sdružení Hasičů Čech, Moravy a Slezska. Předseda ČNV je dán funkcí a na základě souhlasu všech členů ČNV je jím generální ředitel HZS ČR. V roce 2000 schválilo prezidium CTIF, aby se Hasičská olympiáda uskutečnila v roce 2009 v České republice. Na stálé radě CTIF ve Varaždinu, kde se v červenci roku 2005 konala zatím poslední Hasičská olympiáda, byla schválena kandidatura města Ostravy na pořádání Hasičské olympiády v roce 2009 jako nejvhodnějšího místa pro konání této akce, a to jak z hlediska organizačního, tak i technického zázemí.

Z historie olympiád

V roce 1973 se v Brně konalo sympozium CTIF. Na tomto sympoziu bylo přijato rozhodnutí konat soutěže CTIF v požárním sportu jednou za čtyři roky. Soutěže CTIF se tak staly pravou hasičskou olympiádou.

Z olympiád CTIF přivezli naši hasiči vždy medaile, a to buď za individuální nebo kolektivní výkony, což nemá v jiných sportech obdoby.

Pořadí nejlepších států v soutěžích CTIF v letech 1973 až 2005

1973 – Brno (ČSSR)
Zúčastnilo se 8 družstev ze 7 států. Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. NDR.
1977 – Trento (Itálie)
Zúčastnilo se 7 družstev ze 7 států. Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. ČSSR.
1981 – Böblingen (SRN)
Zúčastnilo se 8 družstev ze 7 států. Konečné pořadí:1. NDR, 2. SSSR, 3. ČSSR.
1985 – Vöcklabruck (Rakousko)
Zúčastnilo se 7 družstev ze 6 států. Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. NDR, 3. ČSSR.
1989 – Varšava (Polsko)
Zúčastnilo se 10 družstev z 9 států. Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Polsko.
1993 – Berlín (Německo)
Zúčastnilo se 9 družstev z 9 států. Konečné pořadí: 1. Rusko, 2. Polsko, 3. ČR.
1997 – Hernink (Dánsko)
Zúčastnilo se 9 družstev z 8 států. Konečné pořadí: 1. Rusko, 2. Slovensko, 3. Polsko, 5. ČR.
2001 – Kuopio (Finsko)
Zúčastnilo se 11 družstev z 10 států.
Konečné pořadí: 1. Rusko – Emercom, 2. ČR, 3. Rusko.
2005 – Varaždin (Chorvatsko)
Zúčastnilo se 12 družstev z 10 států. Konečné pořadí: 1. Rusko I, 2. Rusko II, 3. Polsko, 5. ČR.

Hasičská olympiáda CTIF byla ve všech státech, kde se konala, pokládána za akci celostátního významu a byla pořádána pod záštitou vrcholného představitele státu (např. v Brně v roce 1973 pod záštitou prezidenta republiky, v roce 1997 v Dánsku pod záštitou korunního prince Frederica, v roce 2001 ve Finsku pod záštitou prezidentky Tariji Halonen) a v roce 2005 ve Varaždinu pod záštitou a za přímé účasti prezidenta Chorvatska Stepjana Mesiče.

Očekává se, že se Hasičské olympiády CTIF v Ostravě zúčastní až 3500 přímých aktérů (sportovců, rozhodčích, organizačních pracovníků a významných hostů) ze 30 zemí celého světa.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce

 

V tištěné podobě časopisu ještě najdete

• PREVENCE
Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji
plk. Ing. Libor Folwarczny, Ph.D., por. Ing. Václav Komárek, por. Ing. Martin Pliska, plk. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D.

• PŘÍLOHA
Nouzové osvětlení
plk. Ing. Zdeněk Hošek 
 

vytisknout  e-mailem