1. bez zvýšeného požárního nebezpečí,
2. se zvýšeným požárním nebezpečím,
3. s vysokým požárním nebezpečím.

1. Firma tvrdí, že všechny provozované činnosti začlenila do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí a při kontrole nevzniknou pochybnosti o správnosti začlenění, není případná neexistence dokumentace o začlenění porušením předpisů o požární ochraně. Kontrolováno bude pouze plnění povinností vztahujících se k této kategorii.
2. Firma všechny provozované činnosti začlenila do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, avšak při kontrole vzniknou pochybnosti o správnosti začlenění, bude orgán státního požárního dozoru vyžadovat údaje o provozované činnosti rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění (schválená projektová dokumentace stavby, provozní řád, bezpečnostní listy apod.) Vyjde-li najevo, že činnosti byly nesprávně začleněny, rozhodne o jejich správném začlenění orgán státního požárního dozoru.
3. Bude-li firma provozovat činnosti, které budou prokazatelně vykazovat znaky pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím (např. činnosti provozované v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích, ve stavbách ubytovacích zařízení apod.) je možné kontrolovat plnění povinností vztahujících se k těmto kategoriím (např. § 6, 15, 16 zákona o požární ochraně), tzn. mimo jiné také vyžadovat dokumentaci o začlenění. Pokud by v tomto případě nebyla dokumentace o začlenění předložena, jedná se o nedodržení § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 27 odst. 1 písm. a) a § 28 vyhlášky o požární prevenci.

• § 4 odst. 2 písm. d) zákona o požární ochraně s tím, že „výrobní provozy“ jsou konkretizovány ve skupině 13 přílohy č. 2 vyhlášky o požární prevenci; naopak druhy provozů uvedené v položce 9.4 (skupina provozů „služby a provozovny“ – např. čalounická dílna) zjevně mezi „výrobní provozy“ nepatří,

• § 18 písm. d) a písm. e) vyhlášky o požární prevenci s tím, že provozy „chemické výroby“, či „administrativní, školské, zdravotnické provozy“ jsou konkretizovány v příslušných skupinách provozů.

Vyskytly se dotazy, které se týkaly začleňování konkrétních provozovaných činností do jednotlivých kategorií (§ 4 odst. 1 zákona o PO). V této souvislosti je třeba předeslat, že bez znalosti konkrétních podmínek nelze podat univerzální odpověď, resp. nelze provést začlenění konkrétní provozované činnosti bez prostudování příslušných podkladových materiálů a znalosti objektu, v němž je činnost provozována - tedy takříkajíc „od stolu“. Lze jen poskytnout určitý obecný návod na řešení konkrétních problémů.

Například k problematice podzemních hromadných garáží, kde vzniká problém „zda se jedná či nejedná o provozování činnosti podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona o PO“.

1/2002

Podle citovaného ustanovení se za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím považují činnosti v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob. V daném případě problém s nahodilým požárním zatížením nevzniká (viz položka 10.1 přílohy č. 2 vyhlášky o požární prevenci), otevřenou zůstává otázka počtu osob.

Na základě zmocnění uvedeného v zákoně o požární ochraně byl v § 17 vyhlášky o požární prevenci stanoven způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím, který (mimo jiné) stanoví i způsob určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách. Podle § 17 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci se při stanovení počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách postupuje tak, že se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (nikoliv tedy stanovených podle ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb - Obsazení objektů osobami). Pouze není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně se v podzemních prostorách vyskytujících. Současně však platí, že se v daných souvislostech vychází ze skutečného využívání prostoru k příslušným činnostem (tedy podzemní garáže k podzemnímu garážování vozidel, tělocvičny ke cvičení, ale kina, divadla, velkokapacitní diskotéky ke shromažďování osob).

Rozborem shora uvedených skutečností lze dospět k závěru, že provozování činností v podzemních hromadných garážích nebude zpravidla (viz uvozující odstavec) splňovat kritéria pro začlenění do činností s vysokým požárním nebezpečím, přičemž je nutno, aby provozovatel těchto činností splnil (případně organizačně zajistil splnění) podmínky pro stanovený počet současně se vyskytujících osob. To by v případě provozování činností v podzemních hromadných garážích nemělo být neřešitelným problémem.

V této souvislosti je nezbytné uvést následující dvě poznámky. Provozování činností v podzemních hromadných garážích je taxativně vymezeno jako činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah (§ 4 odst. 2 zákona o PO a § 18 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci). Jedná se tedy o provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím za „složitých podmínek pro zásah“, což ve svých důsledcích znamená, že podmínky požární bezpečnosti na základě § 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně budou stanoveny také požárním evakuačním plánem a dokumentací zdolávání požárů (§ 33 odst. 3 a § 34 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci). V návaznosti na shora uvedené je třeba si uvědomit, v čem vlastně spočívá rozdíl mezi stanovením podmínek požární bezpečnosti u provozovaných činností se zvýšeným požárním nebezpečím, resp. s vysokým požárním nebezpečím (§ 6 odst. 1, resp. § 6a zákona o PO). Tedy v zásadě pouze ve formě a způsobu a nikoliv v nižší nebo vyšší úrovni požární bezpečnosti.

Při rekonstrukci objektu byly projektantem všechny místnosti, u kterých se předpokládalo ukládání dokumentace nazvány archívy. Pro tyto místnosti bylo dříve zpracováno a schváleno posouzení požárního nebezpečí, neboť p_n=90 kg/m². Jsou-li místnosti-archivy menší než 25 kg/m², současně jsou součástí požárních úseků, které zahrnují více místností jiného využití (např. kanceláře) a požární zatížení těchto místností-archivů je 90 nebo 120 kg/m², musí být tyto klasifikovány jako místnosti, v nichž se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím?

1/2002

Při stanovování podmínek požární bezpečnosti se vychází ze základního přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány/vymezeny činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona o PO) k provozovaným činnostem v určitých místech, prostorách či objektech (dále jen „místa“). Dále se uplatní ustanovení § 4 odst. 4 zákona o PO.

Mezi znaky, kterými jsou činnosti definovány (§ 4 odst. 2, 3 a 4 zákona o PO) není pojem „archiv“ přímo uveden, proto je třeba dále zjišťovat, které další znaky konkrétní činnost vykazuje. Jedná se zejména o aplikaci § 4 odst. 2 písm. e) zákona o PO s využitím podrobností obsažených ve vyhlášce o požární prevenci. Způsob určování hodnoty nahodilého požárního zatížení je uveden v § 19 vyhlášky o požární prevenci; odst. 2 § 19 této vyhlášky stanovuje, že pro účely členění činností podle požárního nebezpečí se používá hodnot nahodilého požárního zatížení, které jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky o požární prevenci, kde položka 1.6 stanoví pro prostor - archiv nahodilé požární zatížení p_n=120 kg/m². Pro zařazení činnosti není možné uplatnit hodnoty nahodilého požárního zatížení stanovené výpočtem, rovněž další hlediska, např. plocha, se nezohledňují.

Budou-li se užívat místa v souladu s údaji uvedenými v ověřené projektové dokumentaci a v souladu s kolaudačním rozhodnutím jako archívy, je možné dovodit (viz předchozí odstavec), že se jedná o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 odst. 2 písm. e) zákona o PO.

O jakou činnost, tj. se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se jedná v případě, že výrobní objekt (kotelny) má výšku větší než 45 m, ale výrobní technologie (pasy, zásobníky), kde je prováděna obsluha zařízení se nachází ve výšce menší než 45 m?

1/2002

Za činnost s vysokým požárním nebezpečím podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 133/19885 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), se považuje činnost provozovaná v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m. Za výšku budovy se v souladu s § 17 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.

Jakým způsobem se začleňují činnosti provozované dle § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a to konkrétně provozy, ve kterých dochází ke zvyšování tlaku plynu v rámci přepravního řetězce z důvodu kompenzace tlakové ztráty plynu proudícího potrubím plynovodu (kompresní stanice)?

4/2002

Ve smyslu § 4 odst. 3 písm. c) zákona o požární ochraně se za činnost s vysokým požárním nebezpečím považuje činnost v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším.

V daném případě se jedná o:

• činnost, při které se zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečné látky v plynném stavu,
• nebezpečnou látkou v plynném stavu je zemní plyn, který naplňuje shora uvedené znaky (extrémně hořlavý), což je vždy uvedeno v bezpečnostním listu této látky,
• přeprava nebezpečné látky je zabezpečována v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším; vnitřní průměr potrubí, kterými jsou v rámci kompresní stanice spojena jednotlivá zařízení, není pro začlenění činností rozhodující.

Poznámka: kompresní stanice je tvořena soustavou vzájemně propojených zařízení, kterými jsou např. plynová potrubí, kompresorová soustrojí, řídicí systémy a pomocná zařízení - viz ČSN EN 12583 Zásobování plynem - Kompresní stanice - Funkční požadavky.

Pro úplnost je třeba posoudit, zda tato činnost nevykazuje některé další znaky rozhodné pro začlenění do kategorií provozovaných činností ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně, aby při posuzování požárního nebezpečí ve smyslu § 16 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) byly zohledněny všechny rozhodující vlivy z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru.

Je zahrnuto v průměrných hodnotách nahodilého požárního zatížení uvedených pro účely členění činností podle požárního nebezpečí v příloze č. 2 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) určité množství hořlavých resp. hoření podporujících plynů? Zajímají mě zejména dílenské provozy u položky 9.4 uvedené přílohy. Nezřídka se v těchto provozech provádí svařování plamenem, proto zde bývají uloženy autogenní soupravy. Je tedy v případě začleňování takových provozů nutné vycházet jednoznačně z ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů?

4/2002

V hodnotách nahodilého požárního zatížení „p_n“ uvedených v příloze č. 2 vyhlášky nejsou zahrnuty hořlavé ani hoření podporující plyny, které se mohou v provozech vyskytovat. Dané činnosti musí být přiřazena všechna kritéria, uvedená v § 4 odst. 2, popř. odst. 3 zákona o požární ochraně, která činnost naplňuje.

Jak postupovat při zatřídění provozovaných činností do kategorií podle požárního nebezpečí ve smyslu § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (zákon o požární ochraně) v případě, že v objektu, který není dělen do požárních úseků, provozuje činnosti více právnických nebo podnikajících fyzických osob. Jde o prostory, které jsou prokazatelně užívány samostatně a při samostatném posuzování nesplňují podmínky odst. 2 § 4 zákona o požární ochraně. Vzhledem k tomu, že jsou však součástí jednoho požárního úseku, jsou podmínky v tomto úseku splněny.

Příklad: V administrativní budově jsou v jednom podlaží kancelářské prostory, pronajaté různým právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, mnohdy oddělené pouze hořlavými stavebními konstrukcemi. Jednotlivé kanceláře nepřesahují 25 m² podlahové plochy a hořlavé látky v nich se vyskytující nepřesahují množství 1 000 kg hořlavých látek v pevném stavu. Zákon o požární ochraně však toto množství vztahuje na požární úsek, kde již toto množství je dosaženo a tak v celém požárním úseku je provozována činnost se zvýšeným požárním nebezpečím.

4/2002

Otázka se týká započítávání množství hořlavých látek u činností provozovaných více právními subjekty v jednom objektu, který není dělen do požárních úseků.

V případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, se tento objekt považuje za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají - viz § 17 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Potud, jak pohlížet na požární nebezpečnost z hlediska výskytu (množství) látek, není-li objekt členěn do požárních úseků.

Něco jiného je, jak získat informaci o množství látek, které se vyskytují při činnostech provozovaných různými právními subjekty. Taková informace by měla být výchozí pro uzavření dohody o pronájmu (tj. jaké množství tam může být, resp. jaké už nikoli). Pokud se tak dosud nestalo, pak by takový dotaz měl položit jak vlastník objektu osobám, kterým část objektu pronajímá, resp. stanovit podmínky pro užívání v tom směru, že v pronajímané části nesmí být určité množství, ale též provozovatel činnosti tomu, kdo mu část objektu k užívání pronajal.

Informace lze požadovat rovněž od všech dotčených subjektů při požární kontrole provedené jako součást výkonu státního požárního dozoru dle §  1 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně nebo i při dalších úkonech prováděných v rámci výkonu státní správy na úseku požární ochrany.

Obracíme se na Vás s dotazem na začlenění činností dle § 4 o požární ochraně. Jedná se o firmu, která má prodejny po celé republice a občas jsou tyto prodejny umístěny ve stavbách pro obchod, které splňují kriteria § 3 písm. h) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Je-li tato prodejna umístěna ve stavbě pro obchod ve smyslu citované vyhlášky, ale je zcela požárně oddělena od zbytku objektu, má vchody a východy přímo do volného prostoru, nepoužívá žádné společné ani jiné prostory v objektu a svou činností objekt neohrožuje ani v případě požáru ve zbytku objektu není pravděpodobné, že bude ohrožen, jedná se o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně?

6/2002

Ve smyslu § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím považují činnosti provozované ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacího zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. V zákoně o požární ochraně pod čarou jsou uvedeny odkazy na předpisy, které definují uvedené stavby.

Pro začleňování dle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se provozovaným činnostem přiřazuje pouze jedno kritérium, a to zda jsou provozovány ve stavbách, které vyhovují definicím uvedeným ve vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu popř. ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ve smyslu vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 369/2001 Sb. Jestliže je tato podmínka splněna, všechny činnosti provozované v těchto stavbách jsou činnostmi se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně.

Obdobně se bude postupovat při začleňování činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, které jsou provozovány:

• v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů [§4 odst. 2 písm. g) zákona o požární ochraně - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
• v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m [§ 4 odst. 3 písm. d) zákona o požární ochraně - činnost s vysokým požárním nebezpečím],
• v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. d) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
• v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky o požární prevenci o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto nemají zřízeny chráněné únikové cesty [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. e) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
• ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích pokud tyto objekty nemají zřízeny únikové cesty [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. f) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
• ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. g) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím].

U činností provozovaných ve výše uvedených stavbách/budovách/objektech se zjišťuje, zda nenaplňují některé z dalších znaků stanovených § 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně s přihlédnutím k vyhlášce o požární prevenci. Výsledkem „procesu začleňování“ činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím je „Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím“ ve smyslu § 28 s přihlédnutím k § 53 vyhlášky o požární prevenci.

Je přímý vztah mezi ustanovením § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně a § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci, tzn. zda přiřazením charakteristiky podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně se automaticky předpokládá, že se jedná o činnost, kde jsou složité podmínky pro zásah; dále zda se jedná o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím v případě uskladnění/umístění 1 lahve s obsahem 40 l hořlavého plynu.

6/2002

Provozované činnosti se člení podle míry požárního nebezpečí do kategorií, přičemž pro začlenění do příslušných kategorií je rozhodující naplnění znaků - charakteristik uvedených v zákoně o požární ochraně (§ 4 odst. 2, 3 a 4) s přihlédnutím k příslušným ustanovením vyhlášky o požární prevenci. Charakteristiky uváděné pod jednotlivými písmeny nejsou na sobě vzájemně závislé; neuplatňuje se přímá závislost mezi § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně s přihlédnutím k § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci a § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně.

Vzhledem k řadě odlišností, které se mohou v souvislosti s provozováním jednotlivých činností vyskytnout, musí být vždy provedeno vyhodnocení konkrétních podmínek provozované činnosti, tedy i vyhodnocení, zda se jedná o činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně]. Tyto povinnosti jsou stanoveny provozovateli činnosti, který ji však může zabezpečit pouze prostřednictvím osob s příslušnou odbornou způsobilostí (§ 11 zákona o požární ochraně; dále jen „odborně způsobilá osoba“). V případě přiřazování charakteristiky podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně v návaznosti na § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci, odborně způsobilá osoba vyhodnotí, zda by „vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů“. S ohledem na výsledek tohoto vyhodnocení pak bude nebo nebude přiřazena charakteristika podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona a následně zpracovávány příslušné druhy dokumentace požární ochrany. V případě, že příslušné druhy požární dokumentace budou zpracovávány, lze uplatnit ustanovení § 40 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, tj. požadavky na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Případně, vzniknou-li pochybnosti o rozsahu a vedení dokumentace požární ochrany, může být uplatněn postup v souladu s § 40 odst. 10 vyhlášky o požární prevenci.

Na druhou otázku, která je zúžena jen na umístění 1 tlakové lahve o objemu 40 litrů s hořlavým nebo hoření podporujícím plynem, nelze bez dalších upřesňujících informací jednoznačně odpovědět. Samotné umístění tlakové lahve, při splnění všech předepsaných požadavků (např. umístění na správném místě, zajištění a označení vstupů a míst předepsaným způsobem, zajištění přístupu, nevyskytující se žádné další související nebezpečí vyplývající z přítomných látek a technologie atd.) by zřejmě tuto charakteristiku nenaplnily.

Jak se u budov stanovuje výška 45 m a více; je to výška od okolního terénu až na nejvyšší bod budovy? Jedná se o ustanovení § 4 odst. 3 písm. d) zákona o požární ochraně.

6/2002

Činnost provozovaná v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m je považována za činnost s vysokým požárním nebezpečím, přičemž za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu (§ 17 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci).

Je možno rozhlasový vysílač, který má méně než 22,5 m považovat za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, protože se jedná o výrobní objekt, resp. jedná se v daném případě o výrobní provoz, není-li v položce 13 přílohy č. 2 vyhlášky o požární prevenci, takový druh provozu uveden?

6/2002

Provozovanou činnost lze vyhodnotit jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím na základě konkrétních údajů o této provozované činnosti a o místě, kde je tato činnost provozována, a to přiřazením charakteristik, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím v § 4 odst. 2 zákona o požární ochraně s využitím podrobností uvedených ve vyhlášce o požární prevenci.

Příloha č. 2 zahrnuje pod položkou 13 „výrobní provozy“ k využití pro § 4 odst. 2 písm. d) zákona o požární ochraně. Jiné provozy, konkretizované v jiných položkách přílohy č. 2, se za „výrobní“ pro tento účel nepovažují.

Je však nutné připomenout povinnost prověřovat u konkrétní provozované činnosti vždy všechny charakteristiky stanovené zákonem o požární ochraně pro činnosti se zvýšeným požární nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím; vyloučení jen jedné z nich nelze považovat za splnění stanovené povinnosti.

Je možné pro zařazení do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím nemocnice o 3 nadzemních podlažích s lůžkovou kapacitou 40 lůžek uplatnit § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně; tj. stavba určená pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace?

9/2002

Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se začleňují (mimo jiné) činnosti provozované ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Vymezení pojmu „osoby se sníženou schopností pohybu a orientace“ je obsaženo v § 2 písm. b) vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „vyhláška č. 369/2001 Sb.“).

Do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím se začlení činnosti, které jsou provozovány ve stavbách či částech staveb uvedených v § 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., a které současně naplňují podmínku stanovenou vymezením pojmu v § 2 písm. b) této vyhlášky, tj. jsou určeny pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jedná se o stavby uvedené v § 1 odst. 1 pod písm. b), d) a e) této vyhlášky.

Péče poskytovaná v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech (dále jen „nemocnice“) je péčí ústavní (§ 23 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Osoby využívající péče v nemocnicích se s ohledem na jejich zdravotní stav či momentální schopnost nebo možnost samostatné evakuace považují za osoby s omezenou schopností pohybu či orientace. Na nemocnice, jako na stavby a zařízení ústavního charakteru, se tedy vztahuje ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 369/2001 Sb.

Z výše uvedeného vyplývá, že nemocnice s lůžkovým oddělením se pokládá za stavbu, kterou užívají osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a v ní provozované činnosti se začlení do kategorie činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně.

Nutno upozornit, že každá z provozovaných činností musí být posuzována z hlediska všech charakteristik uvedených v § 4 odst. 2 a odst. 3 zákona o požární ochraně. Při stanovování podmínek požární bezpečnosti, podle § 15 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), je třeba uplatnit všechny vyskytující se charakteristiky.