V letošním roce si připomínáme deset let existence nového Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR). O uplynulé dekádě života sboru, ale i o jeho budoucnosti jsme hovořili s jeho generálním ředitelem genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem.

genmjr. Ing. Miroslav Štěpán

Dne 2. února 2010 v 11.32 hodin bylo na krajské operační a informační středisko HZS Královéhradeckého kraje oznámeno, že v budově Hlavního nádraží Českých drah, a.s., (dále jen „ČD“) v Hradci Králové hoří kanceláře. Jedná se o historickou čtyřpodlažní budovu postavenou v letech 1925 až 1935. Požárem bylo postiženo poslední podlaží pravého křídla budovy, ve kterém jsou od 2. NP výše kancelářské prostory užívané ČD.

Průběh zásahu

Průběh zásahuNa místo požáru se současně dostavily jednotky HZS podniku Správa železniční dopravní cesty Hradec Králové (dále jen „HZS SŽDC“) s CAS 32 a CAS 24 a HZS Královéhradeckého kraje, stanice Hradec Králové s TA 1, CAS 24, CAS 32, AZ 37 a VA 1.

Po příjezdu byl zahájen průzkum v dýchacích přístrojích. Jeho cílem bylo nalézt a poskytnout pomoc ohroženým osobám uvnitř budovy, což nebylo vzhledem ke složitým podmínkám jednoduché – některé části budovy byly od sebe odděleny uzamčenými dveřmi, které bylo nutné překonat násilím.
Velitelem zásahu (dále jen VZ) byla nařízena evakuace zaměstnanců ze 3. a 4. NP budovy. Průzkumem bylo zjištěno místo požáru v jedné z kanceláří a silné zakouření schodiště a celého 4. NP.

VZ obdržel informaci o třech pohřešovaných zaměstnancích firmy ČD CARGO, a.s., kteří se měli nacházet právě v požárem postiženém 4. NP. Bočním vstupem z pravé strany budovy byl veden útočný proud C 52 od CAS 24 HZS SŽDC. Jednotky se snažily proniknout k ohnisku požáru a k pohřešovaným osobám, což bylo vzhledem k velmi silnému sálavému teplu, nulové viditelnosti a složitému uspořádání 4. NP. velmi obtížné. Proto byla při vyhledávání osob použita termokamera ARGUS II.

Byla určena další skupina hasičů stanice Hradec Králové a HZS SŽDC, která se, v dýchacích přístrojích a vyváděcích maskách PARAT, dostala přes násilně otevřené dveře do zakouřeného prostoru kanceláří a následně evakuovala 27 osob ze 3. NP. Ve 4. NP byli ve dvou kancelářích nalezeni tři zaměstnanci ČD CARGO, a.s., kteří byli rovněž odvedeni ve vyváděcích maskách a předáni k dalšímu ošetření zdravotnické záchranné službě Královéhradeckého kraje, která se na místo zásahu dostavila se dvěma sanitními vozy RZP. Po ošetření na místě byli dva zaměstnanci převezeni na pracoviště Emergency FN Hradec Králové.

Bylo nutné násilně otevřít dveře ostatních kanceláří a prověřit, zda se v nich nenacházejí další osoby.

Hasební práce pokračovaly s nasazením dvou přetlakových ventilátorů. Po 76 minutách se za spolupráce obou jednotek PO podařilo požár lokalizovat a po dalších 83 minutách zlikvidovat.

Při hasebním zásahu došlo ke zranění dvou zasahujících profesionálních hasičů (zhmoždění kotníku a kolena).

Příčina vzniku požáru

K požáru došlo v uzamčené kanceláři v době, kdy úředník ČD z této kanceláře odešel na oběd. Při jeho návratu, asi za 30 minut, byl již cítit kouř na chodbě a po otevření dveří do kanceláře bylo uvnitř zjištěno silné zakouření s následným vznícením.

Kriminalistické ohnisko požáru bylo jednoznačně zjištěno na horní desce kancelářského stolu, kde bylo několik možných elektrických iniciátorů vzniku požáru, např. elektrická stolní lampa, LCD monitor, multifunkční zařízení k PC (tiskárna), radiopřijímač Proxima z roku 1983 a vedle stolu pak elektrická chladnička. Všechny tyto předměty byly požárem zcela zničené. K těmto zařízením bylo vypracováno Policií ČR – OKTE (odbor kriminalistické techniky a expertíz) Hradec Králové odborné vyjádření. Znalec z oboru elektro zde připouští jako pravděpodobnou příčinu vzniku požáru přehřátý radiopřijímač Proxima. Jednoznačně však nelze tuto verzi potvrdit.

Následky požáru

Následky požáruMajitelem byla vyčíslena celková částka vzniklé škody na 1 100 000 korun. Tato škoda je na kancelářském vybavení, elektrických a datových sítích a na stavební části objektu, kde došlo ke škodě na oknech, dveřích, vnitřních příčkách ap.

Specifika zásahu

K požáru došlo v poledních hodinách, kdy velká část zaměstnanců z kanceláří odešla na oběd, budova byla méně zaplněna.

Negativa

→ špatné přístupové a zásahové cesty, omezená nástupní plocha z důvodu nahrnutého sněhu,
→ prakticky neexistující evidence zaměstnanců jednotlivých úseků a tudíž špatná kontrola provedené evakuace.

Zdeněk KEJVAL, HZS podniku Správa železniční dopravní cesty Hradec Králové, kpt. Jaroslav NOHA, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv autorů
 

Tento příspěvek by měl přimět k zamyšlení, jakým způsobem lze zpracovat dokumentaci požární ochrany tak, aby splnila požadavky kladené předpisy na věcný a formální obsah, aby byla odbornou technickou dokumentací a současně skutečným pomocníkem pro její adresáty. Mnohá dokumentace požární ochrany je zbytečně složitá, obsahuje nepotřebné informace a její dodržování v praxi je někdy problematické. Příspěvek vznikl mimo jiné i díky poznatkům z požárních kontrol.

Dnešní způsob života přináší velké množství informací, které jsou na nás doslova chrleny na každém kroku. Není snadné se v nich orientovat, třídit je a vyhodnocovat. Přesycení informacemi vede k tomu, že mnohé z nich předem odmítáme a nejsme ochotni se s nimi seznámit, natož pak sami hledat aktivně informace další. Reklamní triky vedou k tomu, že profesionálně podávané informace tržního charakteru zastiňují ty, jejichž účelem je poskytnout návody k bezpečnému chování a předcházení poškození zdraví a ohrožení životů.

Většina informací bezpečnostního charakteru je předávána na základě požadavků právních předpisů. Mezi ně patří také návody ke správnému chování k předcházení vzniku požárů a chování při požáru. Takové informace se mohou pro nás stát životně důležitými, může na nich záviset naše zdraví, život nebo majetek. A to nejenom náš, ale i našich blízkých, kolegů, přátel apod. Proto by informace měly být zprostředkovávány vhodnou formou a zpracováním.

Mezi informace bezpečnostního charakteru patří dokumentace požární ochrany a požární a bezpečnostní značky, jejichž úkolem je sdělení informací a návodů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit naše chování a rozhodování. Proto by při zpracování dokumentace požární ochrany a vybavování značkami a jejich umísťování na pracovištích a ve veřejných prostorách měly být dodržovány určité nepsané zásady. Jejich prioritním účelem je neodradit adresáty – potenciální uživatele, ale naopak vhodně upoutat jejich pozornost a předat přehledně a stručně nezbytné informace.

Zásady tvorby a umísťování

Při tvorbě a umísťování dokumentace požární ochrany doporučujeme dodržovat tyto zásady:

1. Věcnou správnost – postupovat podle osnovy dané předpisem – uvést konkrétní údaje do logických celků dle požadavků předpisů (např. věcný obsah dokumentace požární ochrany je rozveden v § 28 až § 40 vyhlášky o požární prevenci¹⁾.
2. Srozumitelnost – „psát česky“ – jazykově i stylisticky správně, vysvětlovat cizí slova a odborné termíny, nepoužívat nevysvětlené zkratky.
3. Jednoznačnost – používat přesné citace a odpovídající terminologii, vymezit okruhy adresátů a požadavky na jejich chování a odpovědnost, popř. jejich práva.
4. Stručnost – uvádět pouze nezbytné a důležité informace; ostatní je pouze zahlcování a odvádění od tématu.
5. Technický jazyk – využívat technickou terminologii, přesné časově měřitelné termíny, nepoužívat nevhodné přívlastky (nejedná se o krásnou literaturu ani poezii).
6. Logickou strukturovanost – vhodně volit sled údajů s ohledem na vzájemné vazby.
7. Vizuální členění – vhodně členit text za účelem rychlé orientace v textu.
8. Barevné provedení – upoutat pozornost zvýrazněním důležitých informací; u grafické dokumentace zejména barevným odlišením.
9. Přístupnost – zvolit vhodné místo pro zveřejnění, zohlednit „čtecí vzdálenosti“, vhodné osvětlení.
10. Přiměřenost – zvážit množství zveřejňované dokumentace a informací – nesmí dojít k „přesycení“ adresátů.

Čeho se vyvarovat:

1.  Využívání dokumentace požární ochrany k propagaci firem; logo dodavatelské firmy, jejíž zaměstnanec dokumentaci zpracoval, na tuto dokumentaci nepatří.
2.  Zahlcování adresátů velkým množstvím zveřejňovaných informací – nutno respektovat přírodní zákonitosti – co je člověk schopen vnímat a v jakém rozsahu; ctít heslo „někdy méně znamená více“.
3.  Zpracovávání dokumentace se složitými a rozsáhlými texty – přečtení vyvěšené dokumentace požární ochrany adresované laické veřejnosti nesmí vyžadovat velké úsilí, koncentraci a odborné znalosti, zejména v požárních poplachových směrnicích je potřebné předat přesné informace, jak se zachovat v případě vzniku požáru. Text musí být stručný a jednoduchý.
4. Nerozlišování komu je dokumentace požární ochrany určena – dokumentace pro zaměstnance, kteří jsou dále školeni, musí být zpracována jiným způsobem než pro veřejnost, která musí veškeré potřebné informace dostat přístupnou formou bez dalšího školení.
5. Nevhodného způsobu zpracování informací pro různé skupiny obyvatelstva – zdravotně postižené (sluchově, zrakově), cizince (využívání piktogramů nebo vícejazyčných textů), apod.

Co bychom měli respektovat

Dokumentace požární ochrany se zpracovává v rozsahu, který vyplyne z posouzení podmínek požární bezpečnosti ve smyslu § 15 vyhlášky o požární prevenci. Není nutné u všech činností zpracovávat veškerou dokumentaci, uvedenou v § 27 vyhlášky o požární prevenci. O to důležitější je odpovědné a odborně kvalitní posouzení každé činnosti a místa jejího provozování a vyhodnocení, jaké informace jsou nezbytné pro zajištění bezpečného provozu.

Zákon o požární ochraně²⁾ umožňuje variabilní zpracování dokumentace požární ochrany na základě § 40 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, čímž vytváří podmínky pro respektování výše uvedených zásad. Tím, že je možné požadavky některých druhů dokumentace požární ochrany zapracovat do jiných druhů dokumentace (při splnění určitých podmínek), je možné vytvořit bezpečnostní systém bez duplicit a maximálně efektivně. Tento systém je náročný na zpracovatele, jeho logické myšlení a kreativitu.

Jednotlivé druhy dokumentace požární ochrany by ve svém důsledku měly na sebe navazovat a tvořit ucelený systém zajišťování požární ochrany na daném pracovišti. V žádném případě nesmí dojít k tomu, aby obsahy některých dokumentací požární ochrany byly navzájem v rozporu. Požadavky v ní stanovené musí být v praxi vždy realizovatelné. Každý zaměstnanec/občan musí umět včas a správně reagovat na případné nebezpečí. Zvláště důležité je to v prostorech, kde se vyskytuje veřejnost.

Opomenuta nesmí být ani povinná jednoroční kontrola, kontrola po požáru nebo změně ovlivňující obsah stanovené dokumentace požární ochrany ve smyslu § 40 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. Jestliže je potřebné provést změnu stávající dokumentace požární ochrany, musí být provedena tak, aby nenarušila nastavený systém a vhodně doplnila existující stav.

Odpovědnost vedoucích pracovníků

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že je velice důležité, aby odpovědní vedoucí pracovníci věnovali potřebnou pozornost schvalování zpracované dokumentace a nepovažovali ji pouze za administrativní záležitost. Za požární ochranu odpovídá statutární zástupce u právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba nebo její zástupce. Tyto osoby by měly zhodnotit, zda opatření navržená v dokumentaci jsou reálná a v daných podmínkách uskutečnitelná.

Dokumentaci požární ochrany mohou zpracovávat pouze osoby s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany dle § 11 odst. 1 a 2 zákona o požární ochraně²⁾ (odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany). K jejich odborným znalostem musí být přidány znalosti o konkrétním pracovišti a systému fungování celého podniku. Protože ne vždy jsou osoby s odbornou způsobilostí přímo zaměstnanci, je spolupráce s odpovědnými osobami provozovatele činnosti více než důležitá. Na této spolupráci závisí konečné řešení bezpečnostního systému požární ochrany jako celku, které musí zajistit bezpečný provoz, a to i v době, kdy na pracovišti nejsou zaměstnanci ani veřejnost.

Dokumentace požární ochrany ve smyslu § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
→ dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
→ posouzení požárního nebezpečí
→ stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
→ požární řád
→ požární poplachové směrnice
→ požární evakuační plán
→ dokumentace zdolávání požárů
→ řád ohlašovny požárů
→ požární evakuační plán
→ tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
→ dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
→ požární kniha
→ dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky

Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovaná a schvalovaná, popř. vedená podle zvláštních předpisů, např.
→ požárně bezpečnostní řešení
→ bezpečnostní dokumentace dle zákona o prevenci závažných havárií
→ bezpečnostní listy
→ doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
→ stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech
 

plk. Ing. Květoslava SKALSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

-------------------------------------------------------------------------------- 
¹⁾ Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
²⁾ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.  

Již přes deset let se v základních a středních školách s větší nebo menší úspěšností vyučuje tematika ochrany člověka za mimořádných událostí. Za tuto dobu systém prošel určitými změnami, které měly na výuku předmětné problematiky nemalý vliv. I přes skutečnost, že se stav vzdělávání v této oblasti snažily zmapovat některé diplomové práce studentů oborů ochrany obyvatelstva a krizového řízení, nebyl proveden oficiální odborný průzkum, který by byl adekvátně využitelný pro další rozvoj této oblasti.

Průběh výuky

Z tohoto důvodu byla navázána spolupráce mezi Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) a Ústavem pro informace ve vzdělávání, který v rámci čtvrté vlny tzv. rychlých šetření provedl v roce 2009 průzkum ve výuce tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí na vybraných základních a středních školách, a to z hlediska vnímání její potřebnosti, praktické realizace ve škole a spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Osloveno bylo celkem 4000 škol, z toho se průzkumu zúčastnilo 2725 škol, tj. 68 %. Tento vzorek je možné považovat za reprezentativní.

Průzkum byl rozdělen do čtyř základních oblastí, které se týkají výuky dané tematiky:

→ celkový postoj škol k tematice ochrana člověka za mimořádných událostí;
→ samotná výuka tematiky a její formy;
→ zdroje informací k výuce a pro přípravu pedagogů;
→ spolupráce s HZS ČR.

Projekt rychlých šetření periodicky zjišťuje názory a postřehy na aktuální problémy ve školství. Uskutečňuje se prostřednictvím internetové komunikace s využitím systému rychlého sběru dat v rámci stálého panelu škol. Otázky jsou obvykle směřovány na ředitele mateřských, základních, středních, speciálních a vyšších odborných škol. Vzhledem k tomu, že uvedený způsob umožňuje získat informace ve velmi krátkém čase, tato šetření představují významný zdroj informací mapující aktuální postřehy a názory ředitelů škol.

Hlavní závěry průzkumu

Výukové pomůcky

Tematiku ochrany člověka za mimořádných událostí zařazuje do své výuky více než polovina škol. Mnohem častěji se jedná o školy s veřejným zřizovatelem (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; kraje; obce) oproti školám s neveřejným zřizovatelem (soukromý nebo církevní subjekt). Nezbytnost přípravy v této oblasti je zvlášť intenzivně vnímána v základních školách, méně ve školách středních, z hlediska velikosti pak ve větších školách oproti školám menším. Aktivnější postoj k výuce zaujímají základní školy z kraje Vysočina a Středočeského kraje, školy s velkým počtem žáků a školy se speciálními třídami. Pasivnější jsou v Jihomoravském kraji a v hl. m. Praze, a dále na školách s malým počtem žáků a s běžnými třídami. Stávající způsob výuky ochrany člověka za mimořádných událostí, tj. jako součást výuky ve více předmětech, vyhovuje nejlépe 2007 dotazovaným školám (73,7 %). Pouze ve 13 případech z dotazovaných škol (0,5 %) bylo zaznamenáno, že by tato tematika neměla být součástí výuky na základních nebo středních školách (viz tabulka).

Graf 1 (Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, Rychlá šetření 4/2009) Ve více než polovině základních škol se s touto tematikou setkávají žáci již v prvních ročnících a tento počet s vyššími ročníky narůstá, v pátých ročnících probíhá výuka ve více jak dvou třetinách škol (68 %). Ve středních školách je trend opačný, což je způsobeno tím, že některé učňovské obory nemají čtvrtý ročník a výuka ve vyšších ročnících je orientována zejména na maturitní předměty. Nejdůležitější formou výuky je řešení modelových situací, další v pořadí je teoretická, fyzická a psychická průprava. Na druhé straně spektra stojí znalostní soutěže a branné kurzy. Důležitost různých forem výuky ochrany člověka za mimořádných událsotí v závislosti na typu a velikosti školy udává graf 1.

Nejžádanějšími typy výukových pomůcek jsou multimediální programy, filmy a názorné učební pomůcky, které jsou využívány ve více než 60 % škol; téměř na všech školách jsou využívány běžně dostupné letáky a další informační materiály.

Kvalitu dostupných učebnic a materiálů většina respondentů nedokázala posoudit, což může být způsobeno neznalostí pomůcek, ale i skutečností, že učitelé si netroufají hodnotit odbornou stránku těchto pomůcek.

Graf 2 (Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, Rychlá šetření 4/2009) Pro přípravu na výuku využívají učitelé odbornou literaturu, informace z mé­dií a webové prezentace dotčených institucí. Školy s celkově aktivnějším přístupem k dané problematice využívají také informace přímo od složek IZS a znalosti ze školení pořádaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Velká část škol uvádí, že jejich učitelé se nezúčastnili žádného z kurzů pro výuku tematiky ochrana člověka za mimořádných událostí, ale přesto tyto školy spolupracují s HZS ČR (prezentace, ukázky, exkurze, apod.). Za pozornost stojí fakt, že školy, jejichž učitelé se zúčastnili přípravy v této oblasti, dokážou lépe pojmout tuto tematiku při výuce i při přípravě praktických cvičení.

Podle výrazné většiny škol (79,2 %) je stávající průprava žáků v této oblasti dostatečná. Za nedostatečnou ji považuje 17,4 % z celkového počtu dotazovaných škol.

Samozřejmě že tento průzkum pracuje pouze s určitou množinou škol, ale dle kritérií výběru lze mluvit o reprezentativním vzorku, jehož odpovědi již mohou hodně napovědět o stavu výuky ochrany člověka za mimořádných událostí na školách, a tudíž výsledky průzkumu mohou sloužit jako vodítko pro další směřování práce se školami, a to jak na úrovni MV-GŘ HZS ČR, tak na úrovni HZS krajů.

S podrobnými informacemi o provedeném průzkumu je možné se seznámit jak na internetových stránkách www.hzscr.cz v sekci „ochrana obyvatelstva“ pod bodem „pomoc školám“, tak přímo na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání http://www.uiv.cz/clanek/368/1950.

plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky a Michal MLYNKEC

Účelem civilního nouzového plánování v NATO je koordinace národních plánovacích činností členských států k zajištění nejefektivnějšího využití civilních zdrojů v rámci kolektivní podpory strategických cílů Aliance.

Civilní nouzové plánování (dále také jen CNP) spadá do národní kompetence a civilní prostředky zůstávají v každé situaci pod národní kontrolou. Nicméně, národní kapacity jsou harmonizovány na úrovni NATO v zájmu zabezpečení řádného plnění plánů, jednotlivých postupů a použitelnosti nezbytných prostředků. Prostředky zahrnují lodě, letadla, vlaky, lékařská zařízení, komunikace, kapacity nezbytné k odstraňování následků katastrof a další civilní zdroje.

Hlavní úkoly CNP

Hlavní úkoly civilního nouzového plánování v NATO jsou vyjádřením základních bezpečnostních povinností Aliance a zahrnují civilní zabezpečení vojenských operací a operací v rámci reakce na krizové situace, podporu národních orgánů v civilních nouzových situacích a ochranu civilního obyvatelstva. Civilní nouzové plánování musí v těchto oblastech působnosti hrát důležitou roli v řízení použitelnosti civilních prostředků a zařízení a v udržování normálního života během mimořádných událostí. V rostoucí míře je tato činnost zajišťována za úzké spolupráce s partnerskými státy, které mají aktivní úlohu v civilním nouzovém plánování NATO.
V současné době je členy NATO 28 států a NATO spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog (7 států) a Iniciativa Istanbulské spolupráce (4 státy).

Základním dokumentem civilního nouzového plánování NATO je Ministerská směrnice civilního nouzového plánování NATO (dále jen „Ministerská směrnice“), která stanovuje prioritní činnosti a působnosti v daném období. Původně byla vydávaná s platností na dva roky, ovšem platnost Ministerské směrnice na léta 2007 a 2008 byla o jeden rok prodloužena a současná směrnice bude v platnosti po období let 2010 až 2013. Klade si za cíl zlepšit civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, spolupráci s partnery a koordinaci s ostatními mezinárodními organizacemi.

Koordinace činnosti

V roce 1998 zahájilo činnost Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí (EADRCC). Jeho hlavním úkolem je koordinace odezvy členských států NATO a partnerských států na živelní a technické mimořádné události v rámci Euro-atlantické oblasti. EADRCC bylo dosud zapojeno do více než čtyřiceti mimořádných událostí, jako jsou např. povodně, lesní požáry a zvládání následků zemětřesení. V loňském roce bylo EADRCC zapojeno do koordinace pomoci při záplavách v Tádžikistánu, zemětřesení v Gruzii a pandemii chřipky v Bulharsku a na Ukrajině. V rámci zvyšování připravenosti zorganizovalo EADRCC v září 2009 mezinárodní cvičení „Zhetysu 2009“ v Kazachstánu s námětem zemětřesení velkého rozsahu, které významným způsobem ovlivnilo národní kritickou infrastrukturu. V roce 2010 se uskuteční cvičení v Arménii. První plánovací konference proběhla již v prosinci 2009.

Zapojení do mimořádných událostí

Všeobecná koordinace je zajišťována Vyšším výborem pro civilní nouzové plánování (Senior Civil Emergency Planning Committee – SCEPC), který podléhá přímo Severoatlantické radě. Výbor se schází dvakrát do roka k plenárním zasedáním a několikrát do roka ke stálým zasedáním. Na plenárních schůzích jsou zúčastněné státy zastupovány představiteli národních organizací civilního nouzového plánování, na stálých zasedáních jsou zastupovány členy národních delegací při NATO. SCEPC se schází rovněž v konfiguraci Euroatlantického partnerství (EAPC). V České republice má SCEPC v gesci MV-generální ředitelství HZS ČR.

SCEPC koordinuje osm plánovacích výborů, které sdružují zástupce národních institucí. Tyto výbory se pravidelně scházejí a jsou důležitým přínosem pro civilní nouzové plánování v NATO. Své pracovní programy si vytvářejí v návaznosti na Ministerskou směrnici, také délka platnosti těchto pracovních programů je shodná s platností aktuální Ministerské směrnice. Ve své činnosti jsou plánovací výbory podporovány pracovními skupinami nebo pracovními skupinami ad hoc a dále nominovanými experty z veřejného i soukromého sektoru, kterých v současné době působí téměř 400.

Plánovací výbor pro civilní letectví
(Civil Aviation Planning Committee – CAPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor CAPC je zodpovědný za koordinaci a monitorování národních opatření a opatření NATO pro civilní nouzovou připravenost a krizový management v oblasti civilního letectví. V posledním období se CAPC zabýval podporou vojenských aktivit NATO, např. poradenstvím ohledně návrhu zajistit dlouhodobou strategickou přepravu pro podporu vzdušného mostu ISAF. Dále se, v rámci podpory národním úřadům, diskutovalo o využití komerčních leteckých kapacit pro hašení požárů a projednávaly se problémy letectví v Africe a Afghánistánu nebo opatření přijatá státy v rámci odezvy na chřipku H1N1.

Výbor pro plánování civilních komunikací
(Civil Communications Planning Committee – CCPC)
Gestor v ČR: Český telekomunikační úřad

Výbor CCPC je zodpovědný za civilní komunikaci v rámci krizových opatření NATO. Plánování v oblasti civilních komunikací zajišťuje dostupnost komunikačních služeb pro politické, ekonomické a vojenské účely.
V tomto kontextu se civilními komunikacemi rozumí telekomunikační zařízení a služby a poštovní služby s výjimkou vojenských zařízení. CCPC vytvořilo Kybernetický obranný koncept NATO, včetně strategií a struktury.

Výbor pro civilní ochranu
(Civil Protection Committee – CPC)
Gestor v ČR: MV-generální ředitelství HZS ČR

Výbor CPC byl založen již v roce 1952. Dříve se zabýval vojenskými aspekty civilní obrany, především varováním a ukrytím civilního obyvatelstva. V souvislosti se změnou v mezinárodním bezpečnostním prostředí se nyní více zabývá mimořádnými událostmi nevojenského charakteru, jako jsou např. živelní a technické katastrofy. V uplynulém období se výbor zabýval podporou KFOR (KFOR – zkratka z Kosovo Force – označení pro mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova) v oblasti hašení požárů a implementací mezinárodních tréninkových osnov v oblasti ochrany proti chemickým, biologickým, radiačním a nukleárním látkám (CBRN) pro záchranáře v rámci projektu nezávazných směrnic a minimálních standardů.

Plánovací výbor pro potraviny a zemědělství
(Food and Agriculture Planning Committee – FAPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo zemědělství

Výbor FAPC je zodpovědný za přípravu a v případě nezbytnosti i použití aliančních procedur a struktur pro podporu dodávek potravin členským státům v případě problémů při mimořádných událostech. Výbor identifikoval vhodné civilní zdroje a kapacity‚ pro podporu vojenských orgánů NATO a přispěl ke zlepšení národních schopností čelit mimořádným událostem sdílením nejlepších postupů v zemědělském, potravinářském a vodárenském sektoru.

Plánovací výbor pro průmysl
(Industrial Planning Committee – IPC)
Gestor v ČR: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výbor IPC zajišťuje stálou dostupnost a spravedlivou a efektivní distribuci základních průmyslových dodávek a služeb jak pro civilní, tak pro vojenské účely v rámci Aliance. Dále koordinuje mobilizaci a využití průmyslových zdrojů členskými státy pro podporu celkového obranného úsilí během krizí. V minulém roce výbor revidoval svá opatření krizového managementu, včetně struktury expertních oblastí a dokončil zprávu o ochraně energetické kritické infrastruktury, která obsahuje seznam nejlepších strategických postupů směřujících k podpoře národních úřadů v jejich úsilí vytvořit opatření na národní úrovni.

Společný zdravotnický výbor
(Joint Medical Committee – JMC)
Gestor v ČR: Ministerstvo zdravotnictví

Výbor JMC se zaměřuje na plánování a procedury pro stimulaci úsilí k vytvoření zdravotních plánů a legislativy pro mimořádné události v rámci Aliance a na zabezpečení civilně-vojenské spolupráce při zdravotnickém plánování pro mimořádné události. Výbor také přispívá ke zdravotnické inter¬operabilitě mezi státy při krizových operacích. Výbor se zaměřil na civilně-vojenskou spolupráci se zřetelem na zvládání šíření nemocí při vojenských operacích a na redukci dopadu katastrof, konfliktů, terorismu a mimořádných událostí velkého rozsahu na psychosociální a mentální zdraví zasažených obyvatel.

Plánovací výbor pro povrchovou vnitrozemskou dopravu
(Planning Board for Inland Surface Transport – PBIST)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor PBIST plní úkoly prostřednictvím příslušných opatření krizového managementu pro vnitrozemskou povrchovou dopravu ve věci přepravy po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách včetně související infrastruktury, využití mořských přístavů a nouzových kotvišť a přepravy munice, výbušnin a ostatního nebezpečného nákladu. PBIST v uplynulém období poskytl poradenství o dostupnosti, kapacitách a využití komerční infrastruktury ve vnitrozemské povrchové dopravě, dokončil zprávu o národní kritické infrastruktuře v oblasti vnitrozemské povrchové dopravy a testoval prospěšnost Memoranda o porozumění o usnadnění životně důležité civilní přeshraniční přepravy.

Plánovací výbor pro námořní dopravu
(Planning Board for Ocean Shipping – PBOS)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy

Výbor PBOS je zodpovědný za tvorbu a udržování plánů pro civilní námořní přepravu v rámci podpory Aliance. Jeho plánování zahrnuje plánování lodních zdrojů pro podporu vojenské přepravy prostřednictvím příslušných opatření krizového managementu a plánování dostupnosti námořního pojištění válečných škod pro obchodní lodě podporující Alianci. PBOS nadále poskytoval poradenství vojenským orgánům NATO o dostupnosti lodí a přístupu na komerční obchodní trh. Výbor také analyzoval opatření pro ochranu civilních námořních zdrojů proti aktům terorismu.

Spolupráce na národní úrovni

Velmi široký rozsah oblasti civilního nouzového plánování vyžaduje důkladnou kooperaci ze strany příslušných národních úřadů. Proto i na národní úrovni v České republice probíhá spolupráce a výměna informací za koordinace MV-generálního ředitelství HZS ČR. Před každým plenárním zasedáním SCEPC se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR koná pravidelná koordinační schůzka zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC. Diskutuje se na ní zejména o programu nadcházejícího jednání SCEPC a s tím souvisejícím postupu a případně o instrukcích pro českou národní delegaci, jenž se tohoto jednání zúčastní. Účastníci koordinační schůzky také informují o činnosti jednotlivých výborů, případně pracovních skupin, za uplynulé půlroční období. Doplňkově se diskutuje o aktuálních tématech nebo problémech, podány jsou informace z Evropské unie v oblasti civilní ochrany a jsou řešeny případné personální změny v této skupině.

Na jednání Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP), pracovního orgánu Bezpečnostní rady státu, jenž zasedá zpravidla čtyřikrát ročně, bývá pravidelně probírána již výše zmíněná Ministerská směrnice. Při každém novém vydání je tato směrnice přeložena pro potřeby členů VCNP do českého jazyka, posléze je za účasti všech zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC vytvořen materiál s jejím rozpracováním na nadcházející období, jenž je předložen na schůzi VCNP. Materiál obsahuje úkoly vyplývající z Ministerské směrnice, potažmo z pracovních programů plánovacích výborů a jejich přenesení na národní úroveň. V polovině období platnosti Ministerské směrnice je předkládáno průběžné hodnocení plnění úkolů a na konci období je předloženo její vyhodnocení. Zároveň je předkládána Ministerská směrnice nová, včetně její české verze.

Členové VCNP jsou dále průběžně informováni o vývoji v NATO a činnosti plánovacích výborů, včetně účasti zástupců národních úřadů České republiky, prostřednictvím zápisů z plenárních jednání i jednání pracovních skupin, a to formou pravidelně předkládaného materiálu s kontrolou plnění úkolů. Z plenárního jednání SCEPC je navíc vždy předkládán samostatný materiál pro informaci členů VCNP.

Dále jsou samozřejmě flexibilně plněny vyvstalé aktuální úkoly různorodého charakteru, ať už na úrovni VCNP nebo na úrovni skupiny zástupců resortů v plánovacích výborech SCEPC. V posledním období to bylo např. vyplnění dotazníku EADRCC za Českou republiku o národních kapacitách v oblasti látek CBRN.

Závěr

Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že nastavený systém agendy civilního nouzového plánování NATO je v České republice plně funkční a odpovídá požadavkům této organizace i národním úřadům v České republice. Dokazuje to mimo jiné i skutečnost, že požadavky ze strany NATO, ať už ve formě poskytování expertů, seznamů národních kapacit nebo odpovědí na různé dotazníky poskytuje Česká republika většinou mezi prvními. Neznamená to ovšem, obzvláště ve světle probíhající revize nejen civilního nouzového plánování v NATO, že tento systém nebude nutné upravit tak, aby stále odpovídal aktuálním požadavkům.

Literatura

1) NATO HANDBOOK, Public Diplomacy Division, NATO, 1110 Brussels, Belgium, 2006, ISBN 92-845-0178-4.
2) NATO CEP WEBSITE.

kpt. Ing. Daniel DITTRICH, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Top hotel Praha se 10. května 2010 stal místem historicky prvního vyhlášení výsledků soutěže o nejvýraznější osobnosti, kolektivy, záchranářské činy a nejvýznamnější projekty v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky v uplynulém roce – Hasič roku 2009. Akce vznikla v souvislosti s oslavami deseti let vzniku nového Hasičského záchranného sboru České republiky.

Nejvíce ocenění putovalo do Moravskoslezského kraje

Slavnostního vyhlášení se zúčastnili ministr vnitra Ing. Martin Pecina, MBA, náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Salivar, generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, policejní prezident genmjr. Mgr. Oldřich Martinů, náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda a další hosté.

Velký podíl na naprosto neformálním průběhu a výborné atmosféře měl průvodce večerem Miroslav Vaňura, moderátor pořadu televize Nova „112. V ohrožení života.“, u kterého vedle pohotovosti a vtipu musíme také ocenit odbornou znalost „hasičské“ problematiky. Slavnostní atmosféru umocnily zpěvačky Radka Fišarová a Eva Pilarová a Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Originálním a velmi příjemným zpestřením  byla účast Maxíků – členů dětského oddílu Sboru dobrovolných hasičů Brandýs nad Labem, kteří slavnostní večer zahájili ukázkou požárního útoku a v jeho průběhu plnili roli asis¬tentů při předávání ocenění.

V anketě bylo vyhlášeno celkem sedm kategorií a odborná porota vybírala z nominací zaslaných HZS krajů a Záchranným útvarem HZS ČR.

V prvních třech kategoriích putovala nejvyšší ocenění na severní Moravu.

Občanský zaměstnanec roku 2009 Mgr. Erika Oravcová

V kategorii Občanský zaměstnanec roku 2009 zvítězila Mgr. Erika Oravcová, personální pracovnice Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín, která se významným způsobem podílela na personálním doplnění útvaru po jeho začlenění do organizace HZS ČR.

Jako nejlepší Projekt roku 2009 byl vyhodnocen projekt  „Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“, který se zrodil v HZS Moravskoslezského kraje a je zaměřený na preventivně výchovnou činnost v základních školách. Projekt vzbudil velký společenský zájem a do jeho realizace se postupně zapojují i HZS dalších krajů. Ocenění převzali spoluautoři projektu por. Ing. Václav Komárek, nprap. Štěpán Mikulka a nprap. Bohdan Mikulka. Bratři Mikulkové jsou také autory nebo spoluautory všech výukových materiálů.

Ocenění Kolektiv roku 2009 pak získal organizační tým HZS Moravskoslezského kraje za vysokou úroveň organizačního zajištění hasičských her CTIF v Ostravě. „Hlavní příčinou, proč se nám podařilo tak náročnou akci dobře zvládnout, bylo neskutečné nadšení a zápal každého člena realizačního týmu, který čítal více než pětset lidí. Organizace lidí byla ze všech problémů, které jsme museli řešit, to nejsnažší,“ uvedl při převzetí ocenění vedoucí organizačního týmu plk. Ing. Zdeněk Nytra, ředitel HZS Moravskoslezského kraje.

Velitel roku 2009 mjr. Mgr. Luboš Vacek

Velitelem roku 2009 se stal mjr. Mgr. Luboš Vacek, příslušník HZS kraje Vysočina, velitel stanice Havlíčkův Brod.„Bez skvělého kolektivu bych nebyl dobrým velitelem. Pro uspěšnou práci velitele je zapotřebí kromě vlastních odborných znalostí dokonale znát své podřízené a věřit jim,“ vyjádřil své krédo mjr. Luboš Vacek.

Za obrovské nasazení a úsilí při záchraně dělníků, kteří byli zavaleni sutinami zříceného domu v Soukenické ulici v Praze, si cenu za Zásah roku 2009 odnesli příslušníci HZS hl. m. Prahy.„Zásah byl velmi těžký a dlouhý. Nejpodstatnější bylo zajistit, aby nedošlo k ohrožení zasahujících hasičů. I když se míra pravděpodobnosti, že zavalení dělníci zřícení domu přežili, zmenśovala, do poslední chvíle jsme postupovali tak, jako by tam byly živé osoby,“ zhodnotil průběh zásahu jeden z jeho velitelů npor. Mgr. Josef Křen.

Slavnostní večer gradoval – s velkými ovacemi přítomných byl do Galerie osobností HZS ČR uveden JUDr. Miroslav Řepiský, jedna z nejvýraznějších osobností československého hasičského hnutí druhé poloviny 20. století. Má významný podíl na vybudování systému přípravy odborníků v oblasti požární ochrany v tehdejším Československu. V letech 1970 až 1988 stál v čele Federálního výboru Svazu požární ochrany ČSSR a výrazně se angažoval v mezinárodní organizaci CTIF. I ve svých téměř šestaosmdesáti letech stále aktivně působí ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. „V letošním roce si připomínáme deset let vzniku nového profesionálního sboru. A právě při jeho vytváření jsme hodně opisovali a čerpali z myšlenek pana JUDr. Řepiského,“ ocenil celoživotní práci nestora českých hasičů genmjr. Miroslav Štěpán.

Za Zásah roku 2009 přebírá ocenění npor. Mgr. Josef Křen

Vyvrcholením večera bylo vyhlášení Hasiče roku 2009. Tím se stal ppor. Petr Carbol, DiS, z HZS Moravskoslezského kraje, který 7. června 2009 pomohl zachránit část osádky z převrženého raftu na jezu na řece Otavě. „Kdyby vodáci reagovali na naše upozornění, nemuselo k převržení raftu dojít. Komplikace byla v tom, že nebylo reálné skočit do vody a museli jsme pomáhat ze břehu hozením lan. Velmi mě zarazilo, že na břehu bylo snad tři sta lidí, kteří se jen dívali a nikdo z nich nereagoval a záchranářům nepomohl,“ okomentoval svůj čin ppor. Petr Carbol.

Při pohledu na výsledky prvního ročníku lze jen s politováním konstatovat, že na nejvyšším stupínku nemohli stát všichni nominovaní, určitě by si to za odvedenou práci a svůj přístup zasloužili. Na druhé straně je zarážející, že některé HZS krajů  nezaslaly žádnou nominaci do kategorií hasič, občanský zaměstnanec, velitel nebo kolektiv roku a že do soutěže nebylo zapojeno samotné generální ředitelství HZS ČR včetně jeho zařízení. Vždyť nemáme tolik možností, jak ocenit odpovědnou a poctivou práci. A už jen samotná nominace je určitě velkým oceněním. Že bychom v HZS některých krajů nebo na generálním ředitelství HZS ČR takovéto vynikající osobnosti nebo kolektivy vůbec neměli?

Hasič roku 2009 ppor. Petr Carbol

Za projekt Hasič roku si určitě zaslouží poděkování a uznání jak autoři myšlenky této formy ocenění práce příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR, tak organizátoři slavnostního večera. Za všechny bych chtěl jmenovat Ing. Jaroslavu Kalincovou z odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra, vedoucího organizačního oddělení Vlastimila Studeného a tiskové mluvčí generálního ředitelství HZS ČR kpt. Ing. Ivanu Svitákovou a kpt. Bc. Radka Kislingera. Mimořádně zdařilá premiéra určitě nadchla a je jen škoda, že na ni nebyla pozvána média.

Výsledky soutěže Hasič roku 2009

► Občanský zaměstnanec roku 2009

1. místo: Mgr. Erika Oravcová, Záchranný útvar HZS ČR Hlučín
2. místo: Jana Zatloukalová, HZS Moravskoslezského kraje
3. místo: Eva Jugová, HZS Zlínského kraje

► Projekt roku 2009

1. místo: HZS Moravskoslezského kraje – projekt „Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“
2. místo: HZS Karlovarského kraje – projekt „Chraň svůj svět, chraň svůj život“
3. místo: HZS Jihomoravského kraje – projekt „Vaše cesty k bezpečí“

► Kolektiv roku 2009

1. místo: HZS Moravskoslezského kraje – zajištění hasičských her CTIF 2009 v Ostravě
2. místo: HZS Moravskoslezského kraje, územní odbor Nový Jičín – součinnost při likvidaci následků bleskových povodní na Novojičínsku
3. místo: HZS hl. m. Prahy – součinnost při zásahu na zříceném objektu v Soukenické ulici

► Velitel roku 2009

1. místo: mjr. Mgr. Luboš Vacek, HZS kraje Vysočina
2. místo: mjr. Miroslav Karlec, HZS Olomouckého kraje
3. místo: mjr. Bc. Jan Hadrbolec, HZS Středočeského kraje

► Zásah roku 2009

1. místo: HZS hl. m. Prahy – zásah na zříceném objektu v Soukenické ulici
2. místo: HZS Moravskoslezského kraje – zásah při bleskové povodni na Novojičínsku
3. místo: HZS Libereckého kraje – zásah u požáru rekreačního zařízení

► Galerie osobností HZS ČR

JUDr. Miroslav Řepiský

► Hasič roku 2009

1. místo: ppor. Petr Carbol, DiS, HZS Moravskoslezského kraje – záchrana tonoucích
2. místo: nstržm. Martin Distler, HZS Olomouckého kraje – záchrana životů při bleskové povodni
3. místo: nstržm. Milan Málek, HZS kraje Vysočina – záchrana života snowboardistky

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ




 

V návaznosti na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013, s výhledem do roku 2020, lze považovat za nedostatek poměrně rozšířenou absenci informací o ochraně obyvatelstva, o rizicích vzniku mimořádné události a připravovaných opatřeních, na jednotlivých webových stránkách obcí, resp. sborů dobrovolných hasičů obcí¹⁾. Je na místě uvést, že dosavadní pojetí webových prezentací odpovídá plnění jiných, nikoliv zanedbatelných, úkolů ze strany sborů dobrovolných hasičů.

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS), pod nímž je sdružena většina sborů dobrovolných hasičů obcí, je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, působícím zejména na úseku požární ochrany ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Přestože stěžejní oblast činnosti se nachází právě v plnění úkolů na úseku požární ochrany dle výše uvedeného zákona, rovněž v návaznosti na zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, SDH obcí plní i jiné úkoly, uložené orgánům obce. Vedle toho plní úkoly dané stanovami sdružení, vycházející mimo jiné z tradic participace na společensko-kulturním dění v obcích.

Úkoly vyplývají z podstaty, předmětu a hlavních okruhů (zaměření) činnosti SH ČMS, zejména dle ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. f) Stanov občanského sdružení Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech (dále jen Stanovy SH ČMS), úkoly, spočívající v ediční a publikační činnosti a dokumentaci historie požární ochrany.

Základními organizačními jednotkami občanského sdružení SH ČMS, v nichž jsou bezprostředně realizovány, jsou právě jednotlivé sbory dobrovolných hasičů²⁾.

Sbory se tak, mimo jiné základní povinnosti plynoucí z jejich poslání, podílí na osvětové, preventivně výchovné a vzdělávací činnosti a na vyhledávání členů jednotek PO a na výchovném působení na mládež s cílem získat ji pro aktivní činnost ve sborech³⁾.

Rovněž podle svých možností sbory pečují o kulturní, osvětovou, vzdělávací, soutěžní, sportovní, brannou, turistickou, zábavní a jinou zájmovou činnost nejen svých členů, příslušníků jejich rodin, ale i širší veřejnosti. Zvláště dbají o udržování tradic a o zachování dokladů a pamětihodností vztahujících se k jejich historii⁴⁾.

K plnění uvedených úkolů, zejména ve vztahu k ediční, publikační a osvětové činnosti, a ve vztahu k výchovnému působení na mládež s cílem získat ji pro aktivní činnost ve sborech, je v současné době stále častěji využíván právě internet, na jehož stránkách sbory seznamují širokou veřejnost zejména s aktuálním děním ve sborech, svou činností, resp. s aktuálním děním v obcích.

Hmatatelným přínosem dosavadního pojetí a formy webových prezentací je zejména snaha o zatraktivnění členství ve sborech a činnosti sborů.
Webové prezentace SDH obcí jsou relativně novou formou prezentace činnosti dobrovolného hasičstva, ale přes relativně krátkou dobu provozu internetových stránek SDH obcí je patrné zvýšení zájmu o členství v organizaci ze strany mladých lidí i zvýšení prestiže dobrovolného hasičství, včetně zlepšení obrazu dobrovolných hasičů v obcích. Vzrostla také informovanost místní veřejnosti o dění, historii a činnosti sborů, a nabyly na významu již zmíněné společensko-kulturní aspekty činnosti sborů dobrovolných hasičů.

Závěrem je však nutné zdůraznit, že nedostatky zjištěné analýzou využití webu obcemi v poskytování informací a školení občanů v oblasti ochrany obyvatelstva, nejen v kraji Vysočina, je třeba odstranit, aby došlo k posunu v naplňování zákonem uložených úkolů ze strany obcí, ale také respektování platných Stanov SH ČMS ze strany SDH obcí.

Mgr. Daniel HORKÝ, Ledeč nad Sázavou

---------------------------------------------------

¹⁾ Čech, V.: Analýza využití webových stránek obecních úřadů obcí kraje Vysočina k poskytování informací a školení občanů v oblasti obyvatelstva, časopis 112, roč. IX, č. 1/2010, s. 24–27.
²⁾ Ust. čl. 74 odst. 1 Stanov SH ČMS.
³⁾ Ust. čl. 75 odst. 1 písm. d) a f) Stanov SH ČMS.
⁴⁾ Ust. čl. 75 odst. 5 písm. a) Stanov SH ČMS.
 

• ZÁSAHY
Potrubí pro odvod kouře a tepla
Ing. Libor Fleischer a Jaroslav Machač
• PREVENCE
Úkoly Institutu ochrany obyvatelstva při zjišťování příčin vzniku požárů
doc. Ing. Josef Janošec, CSc., Ing. Tomáš Čapoun, CSc., Ing. Čestmír Hylák
• PŘÍLOHA
Medaile HZS ČR udělené při příležitosti státního svátku Dne osvobození od fašismu