S účinností od 1. ledna letošního roku došlo k reorganizaci části vzdělávacích zařízení HZS ČR.

Součástí dosavadního systému bylo sedm nezávislých subjektů, které plnily úkoly v oblasti vzdělávání příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR, HZS podniků a částečně členů jednotek SDH:

→ SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku,
→ Odborná učiliště požární ochrany (OUPO) Borovany, Brno, Frýdek-Místek a Chomutov,
→ Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč,
→ Záchranný útvar HZS ČR.

Úkolem OUPO bylo zabezpečovat teoretickou a praktickou výuku v odborných kurzech pro příslušníky HZS krajů, zaměstnance HZS podniků a pro členy jednotek SDH obcí a SDH podniků, pořádat kurzy k získání osvědčení o odborné způsobilosti nebo k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti, doplňkové a specializační kurzy, nezbytné pro výkon činností v příslušných odbornostech HZS ČR.

S účinností od 1. ledna 2011 byla OUPO Borovany, Brno a Frýdek-Místek sloučena do jednoho Školního a výcvikového zařízení HZS ČR se sídlem v Brně, které se organizačně člení na tři střediska se sídly v Borovanech, Brně a ve Frýdku-Místku. OUPO Chomutov bylo ke 31. prosinci 2010 zrušeno a jeho vybavení bylo převedeno do Školního a výcvikového zařízení HZS ČR, kde bude dále využíváno.

Nový centralizovaný systém nabízí nejvýhodnější řešení z hlediska financování vzdělávacího procesu a efektivního nasazení disponibilních personálních zdrojů a věcných a technických pomůcek pro výuku a výcvik. Toto řešení umožní koncentrovat věcné a technické prostředky podle potřeb vzdělávacích programů, které bude příslušné středisko organizovat. Tím dojde ke specializaci jednotlivých středisek na konkrétní vzdělávací programy vždy podle zaměření lektorského sboru a podle toho, pro které odborné oblasti mají jednotlivá střediska nejlepší předpoklady a podmínky.

pplk. Ing. Martina SILVEY, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Dne 10. září 2010 ve 20.23 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Zlínského kraje (KOPIS) nahlášen požár ve firmě Deza Otrokovice nacházející se v areálu bývalých Urxových závodů.

Průběh zásahu

10. září 2010

Průběh zásahuVe 20.25 hodin byl jednotkám PO (jednotce HZS Zlínského kraje stanice Otrokovice, jednotce SDH města Otrokovice a jednotce SDH města Otrokovice-Kvítkovice) vyhlášen požární poplach. Za čtyři minuty po vyhlášení poplachu se na místo požáru dostavila jednotka HZS Zlínského kraje stanice Otrokovice s CAS 24 a CAS 32. Již při cestě na místo zásahu byl vidět hustý černý dým s plameny, který stoupal z místa požáru. Při příjezdu na místo zásahu bylo zjištěno, že nejde o požár v objektech firmy Deza, ale že hoří střešní konstrukce na budově č. 105 (asi 150 m od budov Dezy), kde se nacházely podnikatelské prostory - výroba laminátů, autovrakoviště, sklady náhradních dílů do automobilů a výroba prefabrikátů. Budova byla postavena ze železobetonových nosníků vyplněných cihelným zdivem, uvnitř byly cihelné nosné zdi a příčky. Střešní konstrukce ve výrobních halách tvořily železné nosníky, dřevěné latě zakryté plechovou krytinou a svrchní vrstvou z asfaltové lepenky, u administrativních prostor sendvičové pultové střechy.

Velitel jednotky stanice Otrokovice nprap. Čeněk Zíta jako velitel zásahu (VZ) ve 20.41 hodin vyhlásil 2. stupeň poplachu a žádal KOPIS o posilové jednotky PO s CAS a dýchacími přístroji. Po úvodním průzkumu byl potvrzen požár střešní konstrukce o rozsahu přibližně 20 x 40 m. Jednotka v dýchacích přístrojích nasadila jeden proud C 52 (C) od CAS 24 po vysunovacím žebříku na střechu budovy ze severovýchodní strany a druhý proud C ze severozápadní strany. Směr šíření požáru byl západním až východním směrem haly od požáru po střešní konstrukci, mezistropním i vnitřním prostorem. Na místo požáru se postupně dostavily jednotky SDH obcí z 1. a 2. stupně požárního poplachu s CAS (Otrokovice, Otrokovice-Kvítkovice, Napajedla, Kvasice, stanice Zlín, HZSP Barum Continental Otrokovice, HZSP Tajmac ZPS Malenovice). Z prostor autovrakoviště byly částečně evakuovány 30 l propan-butanové tlakové lahve.

Po příjezdu velícího důstojníka směny stanice Zlín byl zřízen štáb velitele zásahu v plném složení STAN; velící důstojník směny se stal náčelníkem štábu VZ. Postupně byly zřízeny tři úseky: úsek 1 - jižní a východní část objektu - 3 proudy C a 1 proud B 75 (B), úsek 2 - severní část objektu výroby sklolaminátu po sklad forem - 2 proudy C, úsek 3 - severní část objektu od skladu forem a západní část objektu - 3 proudy C, 1 proud C z AP.

Voda byla doplňována z hydrantové sítě areálu, v době největší intenzity požáru bylo zřízeno čerpací stanoviště na řece Dřevnici pro případ výpadku nebo nedostatečnosti hydrantové sítě (kombinace užitkové a pitné vody). Rovněž byla zřízena kyvadlová doprava vody pěti CAS, které doplňovaly vodu z blízkých hydrantů v okolí areálu. Zároveň proběhlo informování územního řídícího důstojníka a krajského řídícího důstojníka HZS Zlínského kraje, zástupců města Otrokovice a pracovníků životního prostředí a bylo posíleno KOPIS o jednu příslušnici. Na žádost VZ byla povolána chemická laboratoř HZS Jihomoravského kraje z Tišnova. S ohledem na šíření zplodin požáru VZ rozhodl informovat obyvatelstvo ve směru šíření (uzavřít okna, omezit pohyb venku). Vyrozumění obyvatelstva v ORP Otrokovice (Otrokovice, Žlutava, Halenkovice, Napajedla) zabezpečovali strážníci Městské policie Otrokovice a Městské policie Napajedla ve spolupráci se starosty obcí. Příslušníci Policie ČR obvodního oddělení Otrokovice zajišťovali uzavření místa zásahu a následně se strážníky Městské policie Otrokovice i regulaci dopravy v okolí místa zásahu. Na místo zásahu se postupně dostavili zástupci města Otrokovice, zástupce ředitele Policie ČR územního odboru Zlín a územní řídící důstojník HZS Zlínského kraje. Ten po dohodě s VZ upřesnil nasazení části sil a prostředků. Po konzultaci s územním řídícím důstojníkem se na místo zásahu dostavil ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje. S ohledem na další šíření požáru střešními prostory s odpadáváním hořících kusů do výrobních prostor a následným rozšiřováním požáru VZ ve 22.27 hodin vyhlásil 3. stupeň poplachu. Poněkud překvapivou informaci obdržel VZ v průběhu zásahu od pracovníků Čistírny odpadních vod (ČOV) Otrokovice, že ve směru šíření zplodin hoření se nachází zásobník bioplynu (v základu směs CH₄ a CO₂). Jednotky PO přijíždějící v průběhu zásahu byly nasazovány k likvidaci požáru v místech šíření požáru, k doplňování hasebních látek, ochraně zásobníku bioplynu v areálu čistírny odpadních vod a ke střídání zasahujících hasičů. K zajištění obměny tlakových lahví pro dýchací přístroje byl povolán PPLA HZS Zlínského kraje stanice Uherské Hradiště a dále zorganizován svoz náhradních tlakových lahví ze stanic Zlín a Kroměříž.

Po posouzení situace převzal ve 23.15 hodin ředitel odboru IZS a služeb plk. Ing. Pavel Dekret velení zásahu. Na místo zásahu se dostavila i ředitelka HZS Zlínského kraje a o situaci byl informován hejtman Zlínského kraje. VZ následně upřesnil rozdělení úseků, přiřazení jednotek PO pro jednotlivé úseky a do zálohy a nařídil zřídit týlový prostor pro odpočinek jednotek PO a výměnu lahví do dýchacích přístrojů (asi 60 m od východní části objektu, kde byly postaveny stany pro občerstvení a odpočinek hasičů) a prostor pro soustředění záložních sil a prostředků. Po průzkumu stavu stavebních konstrukcí VZ zakázal vstup zasahujících hasičů do vnitřních prostor hořících hal z důvodu narušení statiky cihelných zdí objektu a zejména střešních konstrukcí ze železných nosných profilů s dřevěným podbitím střešní krytiny. S ohledem na stav konstrukcí a stupeň narušení jejich statiky VZ rozhodl nechat vyhořet vnitřní prostory hal i střešní konstrukci v jihovýchodní části budovy až do jejího pádu. Síly a prostředky byly nasazeny v jižní části na zastavení šíření požáru ve střešní konstrukci administrativních prostor a skladů, ve východní části na část administrativních prostor v přízemí, části autovrakoviště a skladu náhradních dílů, v severní části na zastavení šíření požáru do administrativní části výroby sklolaminátu, skladu forem, ochranu provozního skladu hořlavých kapalin, ochranu železných zásobníků pro výrobu tvárnic. Zároveň byly ochlazovány stavební konstrukce z vnější části budovy. V průběhu zásahu docházelo k pádům staticky narušených železných konstrukcí střech a k malým výbuchům uvnitř hal (pravděpodobně nádoby s hořlavými kapalinami).

11. září 2010

S ohledem na ohrožení obyvatelstva (šíření zplodin hoření) a zejména potřebu velkého množství sil a prostředků pro hašení a střídání zasahujících hasičů VZ vyhlásil v 01.00 hodin zvláštní stupeň poplachu. Na místo zásahu se postupně dostavovaly jednotky PO ze 3. a zvláštního stupně poplachu s CAS (jednotky SDH obcí Babice, Tlumačov, Zlín-Prštné, Hulín, Fryšták, Vizovice, Slušovice, Holešov, Halenkovice, Slušovice, Racková a jednotka HZSP Fatra Napajedla). Po příjezdu chemické laboratoře HZS Jihomoravského kraje Tišnov VZ rozhodl o monitorování kouře, měření složení zplodin hoření ve směru šíření kouře a informování krajské hygienické stanice. VZ vydal příslušníkům Policie ČR příkaz k monitorinku řeky Dřevnice a řeky Moravy, zda nedochází k úniku vody z místa zásahu do řek. S ohledem na psychický stav majitele výroby sklolaminátu byla na místo zásahu povolána psycholožka HZS Zlínského kraje, která po poskytnutí posttraumatické péče byla následně zařazena do štábu VZ jako pomocník člena štábu VZ pro týl.

Částečně byly vystřídány síly a prostředky. AZ 30 ze stanice Zlín byl poslán zpět na základnu, osádka CAS 24 stanice Zlín byla po vystřídání u zásahu ponechána v pohotovosti na stanici Otrokovice pro zajištění souběžných zásahů. Zároveň byla stanice Zlín zajištěna příslušníky povolanými z mezisměnového volna. VZ požádal o povolání zástupce oddělení KIS HZS Zlínského kraje pro zajištění náhradních zdrojů do radiostanic a dobíječů na radiostanice. Problém vznikl s PHM - cisterna ze stanice Val. Meziříčí byla prázdná a nebylo možné se dostat do areálu ČD, kde byly uloženy zásoby HZS Zlínského kraje, neboť v mimopracovní dobu se v areálu nenacházela stálá obsluha a byl problém s dostupností pracovníka Českých drah, který byl oprávněn otevřít areál a zároveň vydat PHM (měl klíč pro odblokování výdejního stojanu). Jednotky HZS Zlínského kraje a část jednotek SDH obcí byly dotankovávány z nádrže na PHM na stanici Otrokovice. Informování sdělovacích prostředků probíhalo prostřednictvím zastupujícího tiskového mluvčího HZS Zlínského kraje a tiskové mluvčí Policie ČR ve spolupráci s tiskovou mluvčí města Otrokovice.

V 01.50 hodin obdržel VZ výsledek měření chemické laboratoře Tišnov - velmi nízké koncentrace CO, CO₂, Cl₂, aromatických uhlovodíků a velmi vysoká koncentrace vodní páry. VZ ponechal opatření vyrozumění obyvatelstva v platnosti s ohledem na situaci na místě zásahu, kdy ještě nebylo možné vyhlásit lokalizaci požáru. Protože se požár dále šířil mezistropními prostory, tvořenými šachovnicovou dřevěnou konstrukcí vyplněnou izolací s dřevěným a sádrokartonovým záklopem, byly tyto prostory rozebírány. V 05.00 hodin byla VZ nahlášena lokalizace požáru. V ranních hodinách byla největší intenzita požáru v jižní části objektu ve střeše administrativní budovy (mezistropní prostory a střecha), v severní části objektu vedle skladu hořlavých kapalin (technologická konstrukce, filtry, laminát, pryž - spékání, po stříknutí vodou se vytvořila krusta, která přibližně po 20 minutách znovu prohořela) a asi 10 m od západní stěny objektu (filtry - sklolaminát, pryž). Nasazení pěny na hašení ohnisek v severní části objektu bylo neúčinné - rozklad pro vysokou teplotu, špatná možnost pokrytí z jižní strany (proudy B ani C účinně nedostříkly). Rovněž nasazení lafety z AP 42 nebylo účinné. Kolem šesté hodiny byly přeskupeny síly a prostředky, zrušen úsek 2, na úseku 1 ponechán 1 proud C pro dohašování drobných ohnisek a došlo k vystřídání sil a prostředků. Na místě zásahu byly ponechány jednotky stanice Zlín, stanice Otrokovice a stanice Uherské Hradiště, jednotka SDH města Zlín-Prštné a jednotka SDH města Holešov. Ostatní síly a prostředky byly odeslány na základny a byl zrušen štáb VZ. Po ochladnutí konstrukcí v západní části objektu byly nasazeny 2 proudy C k uhašení ohniska u západní stěny (1 proud zevnitř). Poté byly síly a prostředky nasazeny na poslední velké ohnisko požáru vedle skladu hořlavých kapalin (4 proudy C a lafetová proudnice z AP 42 s užitím pěny, z toho 2 proudy C z vnitřní strany objektu). Hašení bylo úspěšné pouze částečně, neboť se nebylo možné dostat do spečených filtrů a všech zákoutí technologie (asi po 30 až 40 minutách docházelo ke znovurozhoření a spečené části nebylo možné odtrhnout nebo odtáhnout). Po konzultaci se zástupci města Otrokovice VZ rozhodl nechat vyhořet poslední ohnisko pod dozorem 3 proudů C z toho 1 proudu C na ochranu skladu hořlavých potravin. Současně byla odvolána opatření vyrozumění obyvatelstva. V 09.00 hodin se uskutečnila malá tisková konference na místě zásahu pro sdělovací prostředky za účasti zástupců města Otrokovice, Zlínského kraje, Policie ČR územního odboru Zlín a HZS Zlínského kraje.

V 10.32 hodin převzal funkci velitele zásahu npor. Mgr. René Sadil, který toho času vykonával funkci velícího důstojníka směny. Následně byla provedena optimalizace sil a prostředků v místě zásahu a na místě zásahu byly ponechány čtyři jednotky PO a celkem 11 hasičů. Vzhledem k zajištění bezpečnosti práce v místě zásahu pro pohyb zasahujících v nebezpečných prostorech při potřebném dohašování ohnisek povolal VZ prostřednictvím KOPIS statika. V součinnosti s ním zasahující hasiči vytýčili rizikové prostory, do nichž byl zakázán vstup, a dále kontinuálně prováděli dohašovací práce.

12. až 19. září 2010

Ve 23.47 hodin bylo místo zásahu předáno veliteli družstva HZS Zlínského kraje stanice Otrokovice a na místě události byla ponechána pouze jednotka SDH města Kunovice, která pokračovala v dohašování malých ohnisek. Dne 12. září v 08.00 hodin VZ předal místo zásahu Policii ČR s tím, že na místě zásahu se jako dohled postupně vystřídaly jednotky SDH okolních obcí.

Na žádost vyšetřovatelů Policie ČR byla dne 13. září na místo zásahu povolána jednotka Záchranného útvaru HZS ČR k předpokládanému rozebírání konstrukcí pro potřeby vyšetřování. Po příjezdu byla jednotka ponechána v záloze na stanici HZS Zlínského kraje Otrokovice a téhož dne byla odeslána zpět na základnu bez provedení zásahu. V 16.50 hodin byl zrušen stálý dohled nad místem požáru a příslušníci Policie ČR zabezpečující jeho nepřetržité hlídání byli poučeni o povolávání jednotek PO při objevení se příznaků hoření.

V následujících dnech vyjížděly jednotky PO na žádost Policie ČR několikrát na místo zásahu (prohoření krusty). Dne 19. září večer jednotka HZS Zlínského kraje provedla důkladný průzkum místa požáru a v 18.18 hodin byla ohlášena likvidace požáru.

V průběhu zásahu bylo nasazeno celkem 23 jednotek PO, 167 hasičů, spotřebováno 861 m³ vody a 400 l pěnidla.

Příčina požáru je do dnešního dne stále ve vyšetřování Policie ČR.

Poznatky ze zásahu

Negativa

→ nedostatek jednotek SDH obcí vybavených CAS a zároveň i dýchacími přístroji (DP) a problém s různorodostí DP zasahujících jednotek PO, čímž byla velmi omezena možnost nasazení dobrovolných hasičů v DP HZS Zlínského kraje - nasadit bylo možné jen několik členů dobrovolných jednotek PO, kteří byli proškoleni k používání typů DP HZS Zlínského kraje,
→ problematické spojení s veliteli jednotek SDH obcí z důvodu nevybavenosti těchto jednotek alespoň přenosnými analogovými radiostanicemi,
výplň oken výrobních prostor tvořily mříže ze železobetonové konstrukce, místy ještě zdvojené ocelovými mřížemi, což znesnadňovalo přístup pro hašení,
→ vnitřní dispoziční řešení objektu neodpovídalo dokumentaci zdolávání požáru,
→ rychlé šíření požáru, a to i ve výrobních prostorách výroby betonových tvárnic, přítomnost nádob s hořlavými kapalinami a tlakových lahví ve výrobních prostorech,
→ nechráněné nosné ocelové konstrukce střechy výrobních hal, u nichž v průběhu zásahu došlo ke ztrátě pevnosti,
→ zásobení jednotek PO PHM - nevhodné umístění zásob PHM HZS Zlínského kraje do objektu Českých drah,
→ měření zplodin hoření v počátečních hodinách (dlouhé dojezdové časy chemických laboratoří HZS ČR, nedostatek příslušníků HZS Zlínského kraje, kteří by mohli být při zásahu vyčleněni na orientační měření zplodin hoření) - VZ se tak musí spolehnout na své znalosti v oblasti vývinu zplodin hoření při hoření různých materiálů a na základě toho stanovit opatření v oblasti ochrany obyvatelstva,
→ chyběl velitelsko štábní kontejner pro činnost VZ a jeho štábu,
→ přetíženost příslušníků KOPIS HZS Zlínského kraje, kteří při malém počtu ve službě musejí zvládat velký objem požadavků vyplývajících z operačního řízení při velké mimořádné události a zároveň zvládat souběžné mimořádné události,
→ hromady hořícího materiálu, který po postříkání vodu vytvořil na svém povrchu ztvrdlou krustu a znemožnil tak další hašení a po delší době se znovu rozhoříval,
→ nádrž bioplynu, o které jednotky PO nevěděly a která byla ohrožena odlétávajícími hořícími kousky materiálu. Po požáru zástupci ČOV Otrokovice ihned poskytli HZS Zlínského kraje veškerou dokumentaci k této nádrži.

Pozitiva

→ disciplína a nesmírně obětavé nasazení zasahujících hasičů, zejména nositelů DP, kteří se neustále střídali při nasazení v DP až na hranici fyzického vyčerpání,
→ výborná spolupráce a plnění požadavků VZ ze strany zástupců města Otrokovice, Policie ČR a strážníků Městské policie Otrokovice při zabezpečování potřebných úkonů v průběhu zásahu (např. v oblasti zabezpečení stravy, spolupráce při vyrozumění obyvatelstva v ORP Otrokovice, uzavření místa zásahu),
→ poskytnutí informací sloužícím pracovníkem ZPP HZS Zlínského kraje, který měl podstatně aktuálnější znalosti o dispozičním uspořádání výrobních hal v hořícím objektu, než které byly uvedeny v dokumentaci zdolávání požárů a které byly pro VZ velmi cenné,
→ použití tzv. nůžkových stanů pro týl - velmi snadná manipulace ve sbaleném stavu a rychlé postavení dvěma příslušníky bez potřeby dalších prostředků oproti standardním nafukovacím stanům,
→ stáže příslušníků KOPIS a příslušníků HZS kraje zařazených v denní směně v jednotkách HZS kraje - tito příslušníci byli využiti na místě zásahu a bez problémů se orientovali v potřebách pro řízení zásahu a zabezpečovali potřebné činnosti, aniž by jim bylo nutné cokoliv dlouze vysvětlovat nebo na ně dohlížet,
→ disciplinovanost zástupců sdělovacích prostředků, kteří se nesnažili pronikat přes uzávěry místa zásahu a ohrožovat tak své životy a způsobovat problémy veliteli zásahu,
→ ochota příslušníků HZS Zlínského kraje dostavit se na služebnu k vykrytí souběžných zásahů (v průběhu této mimořádné události došlo v hasebním obvodu stanice Otrokovice k další mimořádné události),
→ označení všech policistů včetně policistů provádějících vyšetřování vestami, označení členů štábu velitele zásahu, velitelů úseků, územního a krajského řídícího důstojníka HZS Zlínského kraje vestami odlišnými od vest používaných běžně hasiči při zásahu.

plk. Ing. Pavel DEKRET, foto mjr. Ing. Vít RUŠÁR, HZS Zlínského kraje
 

Je tomu několik měsíců, kdy generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) genmjr. Ing. Miroslav Štěpán schválil dlouho připravovaný dokument, tzv. Koncepci provádění trhacích prací u HZS ČR.

Na základě této koncepce byla jmenována skupina střelmistrů složená celkem z deseti příslušníků HZS ČR. Všichni vlastní oprávnění střelmistra vydaného podle vyhlášky o používání výbušnin a jsou určeni k zásahu na celém území ČR. Vedením skupiny je na základě dlouholetých zkušeností pověřen plk. Ing. Martin Červenka, ředitel územního odboru Hodonín HZS Jihomoravského kraje.

Původní záměr vytvoření dvou opěrných bodů byl přehodnocen. V první fázi byl zřízen opěrný bod „Morava“ a s ohledem na následné zkušenosti a poznatky lze zřídit v horizontu několika let také opěrný bod „Čechy“. Tím bychom zajistili velmi krátký dojezdový čas skupiny střelmistrů pro celé území ČR.

Vznik skupiny

HZS ČR má koordinační roli v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“). Tato koordinace spočívá mimo jiné v hledání zdrojů pro konkrétní záchranné a likvidační práce, včetně stanovení subjektů, které specifické činnosti zajistí. HZS ČR se soustředil na nalezení takového subjektu v rámci IZS, který by byl schopen provést v souvislosti se zásahem IZS trhací práce s důrazem na širokou škálu činností, které je třeba provést pro úspěšné provedení zásahu při různých mimořádných událostech. Potřeba takového subjektu se ukázala zejména na základě zkušeností z povodní, ze zásahů při lesních požárech a v souvislosti s novými technickými poznatky v oblasti hasebních postupů. Ukázalo se, že takový subjekt v České republice neexistuje. S ohledem na tyto skutečnosti vznikla vysoce specializovaná skupina střelmistrů tvořící opěrný bod pro trhací práce. Jejich nasazení se předpokládá v rámci povodňových odřadů, při vzniku rozsáhlých polomů, při vytváření rýh v souvislosti s hašením lesních požárů, při vytváření prostupů ve zřícených konstrukcích, při rozrušování zmrzlých zemin v souvislosti se zemními pracemi pro likvidaci uhynulých zvířat, apod. Zejména jde o případy, kdy není možné záchranné práce provádět jiným rychlejším způsobem, například z důvodu terénní nepřístupnosti.

Pro skladování pohotovostních zásob výbušnin je využíván sklad splňující předepsané podmínky, který je v majetku Základny logistiky Olomouc, tj. organizační součásti HZS ČR. Potřeba většího množství trhavin a dalšího materiálu je řešena dohodou s právnickou osobou, která vydává tyto prostředky 24 hodin denně.

Rozdíl mezi střelmistrem a pyrotechnikem

Rozdíl v těchto oprávněních je skutečně velký a je definován v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Pro názornost uvádíme příklady činností pro obě oprávnění.

Úkolem střelmistra je provádět bezpečným způsobem odstřely různých objektů jako jsou pařezy, velké balvany, betonové, železobetonové a zděné konstrukce, rozrušování zmrzlé horniny nebo surovin odstřelem, příprava a provádění trhacích prací ve stavebních jámách a rýhách pro základové konstrukce, v prokopávkách pro silniční, železniční a obdobné zářezy a pro inženýrské sítě (vodovody, kanalizace, plynovody, kabely apod.), při těžbě v lomech, při ražení tunelů, podzemních chodeb a jiné.

Oproti tomu oprávnění k výkonu funkce pyrotechnika opravňuje fyzickou osobu k ničení a zneškodňování výbušnin v procesu jejich výroby nebo zpracování, včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby.

Provádění trhacích prací vyžaduje velkou odbornost a špičkový výcvik. Naposledy bylo možné vidět činnost našich střelmistrů na vodní nádrži Nové Mlýny, kde byl v rámci odborné přípravy prováděn odstřel vzrostlých stromů vyčnívajících z vodní hladiny. Tyto stromy tvořily velmi nebezpečnou překážku, zejména pokud výškou nedosahovaly viditelně až nad hladinu.

Střelmistři HZS ČR patří ke skutečné špičce v rámci bezpečnostních sborů České republiky a věříme, že jejich práce bude velkým přínosem při zdolávání mimořádných událostí.

kpt. Ing. Jan PECL, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Václav ŠÁLEK, Vodní záchranná služba Nové Mlýny
 

V souvislosti se zabezpečením chemické bezpečnosti ministerských jednání při předsednictví ČR Radě EU byl v roce 2008 nakoupen do všech HZS krajů přenosný detektor nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2. Po dvou letech používání přístroje vyvstaly u jednotek HZS ČR některé otázky týkající se jeho využitelnosti v podmínkách zásahu, spolehlivosti a aplikačních možností. Zodpovědět tyto otázky bylo hlavním cílem jednodenního kurzu „Chemický průzkum s použitím analyzátoru GDA 2“, který pro všechny uživatele přístroje zorganizovalo oddělení služeb MV-generálního ředitelství HZS ČR spolu s Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Funkce detektoru

Identifikace rozpouštědla v bareluPřenosný detektor nebezpečných plynů a bojových otravných látek GDA 2 je určen k identifikaci a stanovení bojových otravných a jiných nebezpečných látek v ovzduší. Umožňuje detekci neznámé nebezpečné látky v ovzduší, světelnou a zvukovou výstražnou signalizaci dosažení určené koncentrace nebezpečných látek, analýzu ovzduší kontaminovaného bojovými otravnými a jinými nebezpečnými látkami, monitorování ovzduší za účelem detekce nebezpečných chemikálií, detekci, identifikaci, stanovení a monitorování bojových otravných a jiných nebezpečných látek na kontaminovaných površích. K analýze látek přístroj kombinuje dva selektivní principy (spektrometrie pohyblivosti iontů a elektrochemický princip) s univerzálními detekcemi polovodičovými čidly a fotoionizační. Významným prvkem analyzátoru je automatický ředicí systém, který reguluje ředění měřeného vzorku plynu podle skutečně naměřeného signálu okolním vzduchem čištěným filtrem. Ředicí systém jednak slouží k zamezení přesycení detekční komory vysokými koncentracemi nebezpečných látek a dále umožňuje měření jednotlivých látek v mimořádně širokých koncentračních rozsazích. Čtenáři časopisu 112 se měli možnost seznámit s přístrojem v čísle 4/2009.

Zaměření kurzu

Kurz „Chemický průzkum s použitím analyzátoru GDA 2“ se konal v říjnu a listopadu 2010 na polygonu odloučeného pracoviště v Mimoni a zúčastnili se ho všichni současní uživatelé plynového analyzátoru GDA 2 z jednotek HZS krajů a chemických laboratoří HZS krajů. V průběhu kurzu tak byl zkontrolován technický stav a ověřena funkčnost celkem 19 přístrojů. Obsahem kurzu bylo:

→ výměna zkušeností z dosavadního používání přístroje a zavedených postupů kontroly,
→ praktické ověření technického stavu analyzátorů,
→ vysvětlení některých zásad k používání přístroje v různých situacích,
→ praktické použití přístroje při konkrétních mimořádných událostech spojených s únikem nebezpečných látek.

Výměna zkušeností

Kurz byl zahájen seminářem zaměřeným na zkušenosti uživatelů ze zásahů, kde byl přístroj nasazen, s jeho přechováváním a vlastními kontrolami. Z diskuze vyplynulo, že uživatele lze rozdělit na dvě stejné skupiny, z nichž jedna je s přístrojem spokojena, zatímco druhá k němu zaujímá negativní stanovisko. První skupina vzpomenula některé úspěšné aplikace přístroje při zásazích a ocenila jednoduchost a komfort ovládání, integraci několika různých detektorů v jeden celek, citlivost potřebnou pro vytýčení nebezpečné zóny a především skutečnost, že se v jejich vybavení jedná o jediný prostředek k identifikaci zcela neznámých látek v ovzduší.

Skupina s určitým stupněm nespokojenosti s přístrojem, která ho nemá v soupravě materiálu určené pro výjezd, zdůrazňuje jeho nespolehlivost, rychlý přechod do promývacího režimu bez provedené identifikace látky, některé rušivé vlivy, poruchovost, nečitelnost displeje v dýchacích přístrojích a přetlakových oděvech, celkovou nedůvěru v naměřené výsledky. Bohužel se ukázalo, že část negativních zkušeností získaly některé jednotky PO při „pseudozkoušení“ analyzátoru nad otevřenými láhvemi s rozpouštědly, přestože byly při úvodním školení upozorněny na nevhodnost takového ověřování.

Praktický nácvik měření

Vyhledání místa porušení potrubíPři praktické kontrole technického stavu analyzátorů byla provedena kontrolní a diagnostická měření na úrovni rozšířené servisní prohlídky. Měření ukázala, že úroveň technického stavu přístroje se v jednotlivých krajích značně liší. Některé přístroje byly ve velmi dobrém až vynikajícím stavu, některé vykazovaly určité nedostatky. Pokud bylo v silách lektorů, drobné závady byly na místě odstraněny. Naprosto jednoznačně se prokázala souvislost mezi četností spuštění a kontrol přístroje a jeho technickým stavem. Nejvyšší stupeň funkčnosti vykazovaly analyzátory spouštěné minimálně jednou za 14 dní (u některých krajů jednou za tři dny). Výrazné odchylky v kontrolovaných parametrech pak vykazovaly přístroje, které nebyly u jednotek PO zkontrolovány ani spuštěny dva měsíce a déle. Závažnější závadu, vyžadující servisní opravu, vykazoval pouze jeden analyzátor, nicméně i s ním bylo při praktickém cvičení dosaženo některých pozitivních výsledků.

Pro účely procvičení měření analyzátorem GDA 2 byly pro účastníky kurzu připraveny čtyři reálné situace spojené s únikem nebezpečných látek.

1. Kontaminované povrchy: povrchy neupravovaného dřeva byly kontaminovány vysoce toxickou látkou 2,4-toluylendiisokyanátem. Další dřevěné povrchy byly pokapány vodou. Úkolem bylo určit povrchy kontaminované nebezpečnou látkou, určit povrchy bez nebezpečné látky a identifikovat neznámý kontaminant.
2. Barely s rozpouštědlem: situace vychází ze skutečnosti, že uzavřené barely s nebezpečnými látkami se nedoporučuje otevírat. Hrozí nebezpečí uvolnění velmi vysokých koncentrací par z barelu (ať již toxických nebo výbušných) i nebezpečí vysokého přetlaku par v barelu, v důsledku kterého může uvolněné víko způsobit poranění. Dno barelů bylo pokryto acetonem nebo vodou. Úkolem cvičících bylo – bez otevření barelů, tj. měřením na styku barelu a víka – určit barely s nebezpečnou látkou, barely bez nebezpečné látky a identifikovat neznámé rozpouštědlo.
3. Louže nebezpečné látky: při nekontrolovaném úniku nebezpečných látek vytvářejí louže především málo těkavé látky. Na fotografických miskách byly imitovány louže toxické látky akrylonitrilu a dále louže vody. Úkolem bylo určit louže nebezpečné látky, určit louže bez nebezpečné látky a identifikovat neznámou kapalinu.
4. Porušené potrubí: do šestimetrového plastového potrubí průměru 10 cm byl v jednom místě vyvrtán otvor průměru 1 mm. Do potrubí byl z tlakové láhve přiveden oxid siřičitý. Úkolem bylo nalézt místo úniku s přesností ± 5 cm a identifikovat neznámý unikající plyn.

Pro první dvě situace byly ještě z použitých látek připraveny pomocí dynamického plynového kalibrátoru do odběrových vaků vzorky plynů přesné koncentrace a pomocí analyzátoru byly stanoveny koncentrace těchto vzorků.

Před zahájením cvičení byly cvičícím vydány ještě některé taktické pokyny ke konkrétním situacím. V první řadě bylo zdůrazněno, že kritizovaný rychlý přechod přístroje do promývacího režimu bez provedené identifikace látky je velmi často způsoben nevhodným postupem měření. Postup s automatickým ředěním je vhodný pro případy relativně stabilní koncentrace látky ve vzduchu, tedy např. při měření koncentrace v ovzduší v daném místě, měření na rozhraní víka a barelu apod. Je to však nevhodné při skokových změnách koncentrace, k jakým dochází např. při určení louží nebezpečných látek či kontaminace povrchů. Zde je potřeba měřit se stálým ručně nastaveným ředěním. U těchto situací byl připomenut i vliv rychlosti a směru větru, a proto je třeba průzkum provádět po směru větru.

Výsledky dosažené účastníky kurzu a všemi přístroji shrnuje tabulka. Ve sloupci „chybné výsledky“ jsou započtena měření, která poskytla určitý výsledek, ale ten nebyl správný. Sloupec „výsledek nezjištěn“ uvádí měření, při kterých přístroj neposkytl žádný název identifikované látky nebo žádnou hodnotu její koncentrace.

Tabulka ukazuje, že při měření čtyř náhodně vybraných nebezpečných látek bylo dosaženo výborných výsledků. Za zmínku stojí i fakt, že všechna neúspěšná měření byla dosažena analyzátory, které nebyly v bezvadném stavu a při kontrolních a diagnostických měřeních vykazovaly určitou odchylku od předepsaných hodnot. Měření přístroji v odpovídajícím technickém stavu byla nejen ve všech případech správná, ale proti ostatním i mimořádně rychlá. Například u porušeného potrubí byla neznámá látka identifikována do dvou minut a přesné místo úniku bylo na šestimetrové trubce nalezeno do pěti minut.

Vyhodnocení měření plynovým analyzátorem GDA 2

Vyhodnocení výsledků

Vyhodnocení výsledků dosažených reprezentativním souborem 19 přístrojů jednoznačně dokázalo jednoduchou přímou úměru mezi úspěšností měření při konkrétních událostech, správností výsledků kontrolních měření a úrovní technického stavu analyzátoru. Tato úroveň je v první řadě podmíněna čistotou driftovací trubice spektrometru pohyblivosti iontů a kapacitou vstupního a nulového filtru, tedy faktory, které závisí výhradně na uživateli.
Na otázku v názvu tohoto článku nechť si čtenář po shlédnutí výsledkové tabulky odpoví sám.

Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc., plk. Ing. Jana KRYKORKOVÁ, CSc., kpt. Ing. Jiří ULBRICH, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč

Rozvoj společnosti, technologický vývoj ale i nešetrný přístup k přírodě a životnímu prostředí s sebou přinášejí nárůst rizik a mimořádných událostí, jejichž dopady na obyvatelstvo jsou mnohdy katastrofální. Prevence, kontrola a řešení rizik jsou oblasti, ve kterých se vyskytuje velká řada odborných činností, na jejichž výkonech je závislý rozvoj regionů a udržení dosažené úrovně zdraví, bezpečí, životního prostředí a hospodářského vývoje. Negativní dopady vzniklých rizik a mimořádných událostí jsou tedy zřejmé.

Záchranný kruh

Úspěšné řešení rizik není možné bez zapojení zdrojů, kterými disponují jednotlivé subjekty na regionální i celorepublikové úrovni. Zapojení těchto zdrojů není možné bez stálého rozšiřování vzájemné spolupráce. I z výše uvedených důvodů vznikl integrovaný projekt „Záchranný kruh“ jako komplexní rozvojový nástroj logicky propojených a vzájemně podmíněných projektů, jež dohromady vytvářejí významné synergické efekty. Jeho nositelem je Asociace „Záchranný kruh“, založená v roce 2005, sdružující na základě partnerských dohod regionální i celostátní subjekty zejména z řad záchranářských organizací, a spolupracující s odborníky a gestory na resortní úrovni.

Jednotlivé klíčové aktivity integrovaného projektu, realizované ve formě konkrétních projektů, rozšiřují spolupráci mezi subjekty při ochraně před riziky a jsou přínosem nejen pro fungování hospodářství, ale především pro ochranu obyvatelstva a udržitelný rozvoj. Jeho realizace je koncipována tak, aby propojoval rezortní koncepce s reálnými potřebami v oblasti informování, vzdělávání, prevence a přípravy dětí, mládeže a obyvatelstva jako takového v prioritních oblastech ochrany zdraví, životů, životního prostředí a majetku.

Realizace projektu

V lednu 2009 byla v rámci Integrovaného projektu Záchranný kruh zahájena realizace projektu „Chraň svůj svět, chraň svůj život“. Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie a je zaměřen na vzdělávání v oblastech ochrany člověka a jeho zdraví, životního prostředí a majetku. Prioritně pak na vzdělávání dětí a mládeže v rámci školního vzdělávání, protože je celospolečensky žádoucí, aby se tyto problematiky staly přirozenou součástí vzdělávání dětí, žáků a studentů na školách v celé České republice.

Hlavní aktivity projektu byly realizovány ve dvou etapách.

I. etapa

V první etapě, která probíhala více než rok, bylo vytvořeno 11 interaktivních multimediálních kurzů zaměřených na vzdělávání v oblasti běžných rizik a také v oblasti mimořádných událostí. Na tvorbě se podílel tým odborníků z řad pedagogů, záchranářů, školních inspektorů, animátorů, grafiků, programátorů, zvukařů a dalších. Výsledkem je vytvoření sady vzájemně provázaných kurzů obsahově zaměřených na vzdělávání žáků v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí a v oblasti běžných životních rizik. Kurzy obsahově korespondují s rámcovými vzdělávacími programy, vycházejí z obsahu základního vzdělání a vymezují minimální rozsah vzdělávání žáků i učitelů v prioritních oblastech ochrany zdraví, životů, životního prostředí a majetku a využívají odborných znalostí a zkušeností celého týmu odborníků. Jejich technické, zejména grafické a zvukové provedení je na profesionální úrovni.

Díky spolupráci všech zainteresovaných subjektů se podařilo sjednotit podstatné části dosud oddělených témat a okruhů (primární prevence, drogová problematika, prevence kriminality, sociálně patologické jevy, šikana, prevence běžných rizik v životě, osobní bezpečí, poskytování první pomoci, ochrana člověka za mimořádných událostí, environmentální výchova, dopravní výchova, apod.).

Vzhledem k jejich multimediálnímu zpracování (obsahují řadu interaktivních animací, které jsou profesionálně ozvučeny a namluveny; ke kurzům pro první stupeň jsou vytvořeny interaktivní výukové hry a pracovní listy, které lze vytisknout) mají široké spektrum využití v rámci školní výuky, ale i v mimoškolních aktivitách.

K ověřování získaných znalostí slouží systém testovacích otázek, které si může každý sám zvolit podle stupně náročnosti, věkové kategorie a dalších podmínek, což může být i nástrojem pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Testy jsou nabízeny jednak jako připravené celky otázek, jednak může každý uživatel kombinovat obsah různých kurzů, a tím vytvořit pro žáka zcela konkrétní test „na míru“.

II. etapa

V rámci druhé etapy projektu proběhlo pilotní vzdělávání pedagogů a žáků na školách v Karlovarském kraji. Na pilotním ověřování kurzů se podílelo 154 pedagogů, mírně převládali pedagogové prvního stupně základních škol. Projekt byl realizován zpravidla ve vybraných ročnících prvního a druhého stupně základních škol, respektive v nižších ročnících střední školy. Všechny školy preferují budoucí využití kurzů ve všech ročnících, respektive plánují zařazení kurzů do výuky tak, aby byl v této oblasti podpořen každý žák v průběhu celé školní docházky. Výběr vyučovacích předmětů pro využití projektu je pestrý, školy většinou preferují předměty přírodovědné (převládá prvouka, přírodověda, přírodopis, zeměpis), společenskovědní (převládá občanská výchova, výchova ke zdraví, vlastivěda), dále pak chemie a fyzika, ojediněle školy kurzy zařazují do českého jazyka, praktických činností či tělesné výchovy.

Všechny školy zapojené do této etapy realizace, kromě dvou, plánují přímé začlenění obsahu projektu do školního vzdělávacího programu, přičemž i dvě zbývající začleňují aktivity projektu do vzdělávání, ale pouze bez přímé úpravy učebního plánu či očekávaných výstupů ve školním vzdělávacím programu. Konkrétní přístupy k začlenění obsahu a výstupů projektu do školního vzdělávacího programu a jejich využití v přímé výuce jsou vesměs podobné, většina plánuje využití všech kurzů v 1. až 9. ročníku formou integrace do běžné výuky, případně různými projekty, pouze speciální škola plánuje prozatím využití kurzů jen pro první stupeň.

Realizační tým projektu zjišťoval také přímé reakce žáků a pedagogů na pilotní ověřování výukových kurzů a také jejich náměty a připomínky. Hodnocení zúčastněných je vesměs velmi kladné, negativních připomínek je minimum a týkají se zejména konkrétních možností školy v oblasti výpočetní techniky nebo samotného využívání výpočetní techniky ze strany některých pedagogů.

Přehled výukových kurzů

První stupeň ZŠ (možnost využití i pro MŠ)	Druhý stupeň ZŠ (s využitím i pro SŠ)
Osobní bezpečí	Mimořádné události II
Běžná rizika	Požáry II
Požáry I	Záplavy a povodně
Mimořádné události I	Havárie
	Atmosférické poruchy
	Zemětřesení, sopečná činnost, sesuvy půdy, laviny
	Terorismus a jiné hrozby
Příručka první pomoci	Příručka první pomoci

Metodická příručka

Na základě zkušeností ze seminářů pro pedagogy a s využitím podnětů pracovníků partnerských škol vznikla metodická příručka, která kompletně shrnuje obsah kurzů a doporučuje školám řadu postupů, forem a metod při začleňování projektu do obsahu vzdělávání. Vydání metodické příručky, která je rovněž volně dostupná na portálu www.zachranny-kruh.cz, školy uvítaly jako výraznou pomoc při orientaci v oblasti environmentálního vzdělávání, prevence a přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci v oblasti běžných rizik i rizik mimořádných událostí s ohledem na věk žáků či obsah vyučovaných předmětů.

Na bezpečnostním portálu Záchranného kruhu www.zachranny-kruh.cz vzniklo postupně e-learningové prostředí, ve kterém mohou žáci, učitelé, záchranáři i široká veřejnost s výukovými kurzy pracovat, neomezeně je využívat, tisknout jednotlivé materiály, využívat systém testových otázek apod. Uživatelé mají možnost vstupovat do diskusí, ptát se na řešení vzniklých problémů a vyjadřovat se formou připomínek a podnětů k obsahu a průběhu projektu.

Původní myšlenka se rozvíjí

Myšlenka a hlavní cíle projektu nekončí tvorbou výstupů projektu a jejich pilotním začleněním do výuky. Ve spolupráci s HZS Karlovarského, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje je projekt rozšiřován do škol jednotlivých regionů. K projektu a k využívání kurzů ve výuce se přihlašují další partneři a uživatelé, zejména školy a školská zařízení v rámci celé České republiky, ale i ze Slovenské republiky. V květnu 2010 se tvůrcům a realizátorům projektu dostalo významného ocenění v podobě převzetí záštity ministryně školství, mládeže a tělovýchovy nad celým projektem. Projekt byl několikrát velmi pozitivně prezentován v regionálním tisku, byl velice kladně hodnocen i zástupci pedagogických fakult a dalších vysokých škol připravujících učitele. Dne 16. září 2010 převzali zástupci projektu hlavní cenu „GRAND PRIX – Křišťálovou tužku“ v kategorii výukových produktů. Cena byla udělena v rámci 47. Mezinárodního festivalu TECHFILM 2010 a 5. Mezinárodní konference EmTECH 2010. Tuto odbornou akci a soutěž pořádá ČVUT v Praze pod patronací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva kultury.

Sjednocení obsahu výuky

Velikou výhodou pro šíření projektu je fakt, že všechny výukové kurzy a další výstupy projektu jsou volně dostupné na bezpečnostním portálu www.zachranny-kruh.cz a byly rovněž pro pilotní ověřování vydány v podobě CD-ROM. Dostupnost na portálu je plně zdarma, všechny školy, ale i široká veřejnost, mají možnost je zdarma a neomezeně využívat v praxi, vyžaduje to pouze registraci, která je důležitá pro zajištění zpětné vazby a pro další potřebný vývoj systému vzdělávání.

Tímto projektem ovšem práce Asociace Záchranný kruh nekončí. V dalším období budou její zástupci ve spolupráci s partnery na regionální i resortní úrovni zajišťovat proškolování dalších pedagogických sborů v rámci republiky včetně permanentního poskytování metodické podpory. Společnou snahou všech je sjednocení postupů regionů s ústřední úrovní zejména v oblasti informovanosti, vzdělávání, prevence a přípravy dětí, mládeže, pedagogů a ostatního obyvatelstva v prioritních oblastech ochrany zdraví, životů, životního prostředí a majetku.

V současné době byla projektovým týmem zahájena příprava dalších navazujících vzdělávacích projektů, mezi něž patří projekt „Rizika železniční a silniční dopravy“, který rozšiřuje řadu interaktivních výukových kurzů o dopravní výchovu a je finančně podpořen grantem MV-generální ředitelství HZS ČR, a projekt „Vteřiny pro život“, který by měl navázat na projekt „Chraň svůj svět, chraň svůj život“, a měl by být praktickým prověřením znalostí žáků.

Závěr

Jedním z nedostatků, které učitelé vnímali při výuce předmětných problematik, byl nedostatek kvalitních výukových materiálů. Realizací projektu byla zvýšena kvalita počátečního vzdělávání v prioritních oblastech ochrany člověka, jeho zdraví, životního prostředí a majetku. Podařilo se vytvořit kvalitní výukové materiály, které jsou zpracovány na vysoké odborné úrovni a zároveň jsou srozumitelné pro pedagogy i žáky. Tím, že se pro učitele tyto problematiky staly lépe pochopitelné, že materiály komplexně řeší problematiku od výuky až po testování, školy začaly aktivněji přistupovat k jejich výuce a vzaly za své včlenit tato témata do běžné výuky, čímž jsou mj. kvalitně naplňovány požadavky rámcových vzdělávacích programů. Domníváme se, že projektem byl ve školách zahájen proces zkvalitnění environmentální výchovy, osvěty a prevence v oblasti běžných rizik, rizik mimořádných událostí a krizových situací a zároveň byla dána výrazná podpora rozvoji klíčových kompetencí žáků a pedagogů v dotčených oblastech.

Autorky děkují Lukáši Huttovi z Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje a Mgr. Zdence Spalové a Mgr. Jaroslavu Šafránkovi z České školní inspekce - Krajského inspektorátu Karlovy Vary.

kpt. Ing. Veronika KRAJSOVÁ, HZS Karlovarského kraje, plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Ve dnech 30. září až 2. října loňského roku bylo hlavní město Praha hostitelem 36. zasedání Hazmat komise, která působí při Mezinárodním technickém výboru pro prevenci a hašení požárů (CTIF). Hazmat komise byla založena již v roce 1993, jednání v Praze se však uskutečnilo vůbec poprvé. Toto zasedání bylo jednou z nejvýznamnějších událostí loňského roku, které byly pořádány MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a spojeny s přijetím zahraniční delegace.

Hazmat komise

Slovo Hazmat je zkratkou, která se v posledních letech dostala do slovníku mnoha jazyků, češtinu nevyjímaje. Je spojována s nebezpečnými látkami (Hazardous Materials). Komise nesoucí tento název se zabývá zejména chemickou, radiační a biologickou bezpečností.

Hazmat komise pracuje při CTIF již více než 17 let. Komise má 29 členů z 24 zemí světa (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA). Předsedou komise je Tore Eriksson ze Švédska, který je zároveň místopředsedou CTIF.

Členy komise jsou osoby, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s chemickou, radiační nebo biologickou bezpečností. Největší počet delegátů se rekrutuje z řad hasičských záchranných sborů jednotlivých států, dále pak z civilní ochrany, technických a zkušebních ústavů požární ochrany nebo požárních škol, ale i soukromých společností, které se zabývají výrobou chemických látek. Členem je například důstojník hasičského záchranného sboru rotterdamského přístavu, který má na starosti překladiště největšího nákladního přístavu v Evropě se zásobníky širokého spektra chemických látek, ředitel technického ústavu požární ochrany nebo požární školy, nebo pracovník agentury zabývající se technickou pomocí při chemických haváriích.

Hazmat komise pracuje ve třech subkomisích. Legislativní subkomise připravuje pozměňovací návrhy evropských technických předpisů například v oblasti tlakových lahví, ochranných oděvů nebo ADR, RID nebo ADN, které jsou předkládány ke schválení legislativní radě CTIF a následně příslušnému výboru Evropské ekonomické komise.

Úkolem operační subkomise je na základě rozborů některých zásahů, které jsou spojeny zejména s průmyslovým únikem nebezpečných látek nebo nehodami na silnici, železnici či námořní přepravě, navrhnout optimální metodické postupy.

Česká republika má zastoupení v CBRN subkomisi, která se zabývá CBRN látkami ve vztahu k taktice vedení zásahu s těmito látkami, jejich detekci, průzkumu, monitorování nebo dekontaminaci.

Hlavní body pražského zasedání

Pražského jednání Hazmat komise se zúčastnilo 24 delegátů z 18 zemí světa (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Švédsko, USA).

Jedním z nejdůležitějších bodů jednání byla volba předsedy komise, protože současný předseda vykonával funkci již dvě funkční období. Bohužel se nepodařilo nového předsedu zvolit a celý proces volby byl přesunut na následující zasedání.

Hlavním bodem programu legislativní subkomise bylo určit strategii pro prosazení tzv. „Emergency Action Code“ (EAC). První čtení ve výboru pro vnitřní dopravu Evropské ekonomické komise rozdělilo delegáty na dvě skupiny, z nichž jedna s návrhem souhlasila a druhá byla proti. Protiargumentace švýcarské strany přispěla k tomu, že návrh se musí do dalšího zasedání výboru pro vnitřní dopravu přepracovat.

Záměrem EAC je rozšířit současnou oranžovou tabulku na dopravních jednotkách o další informace. V současnosti v horní části tabulky je uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti reprezentované dvěma až třemi symboly, které označují druh nebezpečnosti převážené látky (výbušná, hořlavá, toxická atd.). V dolní části je UN číslo se čtyřmístným číselným označením, k němuž je přiřazena konkrétní nebezpečná látka. Návrh nového způsobu označování nákladů s nebezpečným zbožím spočívá v rozšíření současné oranžové tabulky s UN číslem a Kemlerovým kódem o třetí část – kombinaci číslic a písmen (podobné Hazchem kódu), které kódují vedení zásahu, a to zejména způsob hašení, ochranné prostředky a základní opatření na ochranu obyvatelstva. Přijetí návrhu by znamenalo výraznou změnu ADR, RID a ADN.

Operační subkomise se zabývala aktualizací příručky TOKEVA, která obsahuje v podstatě technické směrnice, metodické a taktické postupy při likvidaci událostí spojených s nebezpečnými látkami a chemickými haváriemi. Příručka byla vydána v rámci TOKEVA projektu v „Emergency Service College“ v roce 1996 a projekt byl financován skandinávskými zeměmi (the Nordic Council of Ministers). Svého času byly směrnice TOKEVA základním dokumentem evropských záchranných složek. Jelikož od vydání příručky uběhlo více než 15 let, je třeba některé kapitoly aktualizovat a dát do souladu se současným stavem poznání a technickým a přístrojovým vybavením jednotek požární ochrany, civilní ochrany, armády nebo policie.

Dalším důležitým bodem je „Hydrogen Project“, který počítá s tím, že během několika desetiletí se vodík stane nejpoužívanějším palivem ve všech sférách lidské činnosti. Cílem projektu je definovat rizika, která s sebou palivo budoucnosti přinese a začít je řešit. Jediným výstupem je zatím směrnice pro bezpečné přečerpávání vodíku, která je na webových stránkách komise.

CBRN subkomise diskutovala zejména skutečnost, jak včlenit některé členy Hazmat komise do iniciativ Evropské komise, kterými jsou moduly civilní ochrany nebo projekt „CBRN Task Force“ a na něj navazující „EU CBRN Action Plan“. Hazmat komise chce participovat na stavbě modulu detekce a modulu dekontaminace, kde chce zúročit nepochybné zkušenosti a znalosti některých svých členů. V této souvislosti konstatovala, že některé aktivity Evropské komise a NATO nejsou koordinovány, proto by bylo třeba začít spolupracovat na vyšší úrovni.

Důležitým výsledkem práce pražského jednání CBRN subkomise byly srovnávací údaje v radiační ochraně zúčastněných států, konkrétně limitů pro omezování ozáření pro obyvatelstvo, radiační pracovníky a zasahující osoby a hodnoty příkonů dávkového ekvivalentu a plošné aktivity pro stanovení nebezpečné a bezpečnostní zóny. Údaje jsou k dispozici na webových stránkách Hazmat komise a jistě se využijí při novelizaci metodických listů nebo typových činností.

Na základě nizozemských zkušeností byly prostředky pro hromadnou dekontaminaci za posledních deset let využity sporadicky, přičemž pořizovací náklady na ně znamenaly vynaložení nezanedbatelných finančních prostředků. Proto možná přichází Nizozemsko v oblasti hromadné dekontaminace s novými přístupy, které souvisejí s preferencí rychlých způsobů na bázi „suché dekontaminace“ před mokrým způsobem dekontaminace. Ke svlékání kontaminovaných oděvů využívají speciálního nože. Členové subkomise přijali tyto přístupy ve smyslu univerzálního řešení hromadné dekontaminace velice rezervovaně.

Důležitým bodem programu je rovněž sdílení a výměna informací mezi delegáty. Hazmat komise využívá webových stránek www.ctif-hazmat.gasilci.org. Důležité materiály včetně materiálů generovaných Hazmat komisí jsou umístěny na těchto webových stránkách. Detailnější přístup vyžaduje registraci. Z důležitých materiálů, které byly získány, lze uvést například „Emergency Response Guidebook“ (příručka pro velitele zásahu „Emergency Response to Terrorism“), výcvik hasičů v případě úniku chlóru, oxidu uhelnatého, lihu a nafty nebo databázi nebezpečných látek BIG. Belgický kolega dal k dispozici a využití členům komise manuál pro likvidaci událostí spojených s únikem a následným požárem plynovodu se zemním plynem, které obsahují velmi zajímavé údaje ověřené při několika po sobě jdoucích zásazích.

Národní reporty

V rámci zasedání má každý člen komise možnost prezentovat technické nebo legislativní novinky nebo zásahy s výskytem nebezpečných látek, které se v jeho zemi udály v posledním období.

Pro ilustraci uvádím několik témat, která byla prezentována: kontejnerový dekontaminační modul pro osoby a činnost „National Institute for Public and Environment“ (Nizozemsko), zřícení domů v Antverpách, flexibilní tlakové láhve (USA), testování tlakových lahví na acetylén (Anglie), informace o opatřeních v souvislosti s konferencí o klimatických změnách v Kodani nebo vydání finské vyhlášky k používání zábavní pyrotechniky.

Velmi zajímavá byla prezentace belgického kolegy o společnosti BIG (Brandweerinformatiecentrum Gevaarlijke Stoffen). Vzhledem k tomu, že Belgie je tvořena několika jazykovými komunitami, z nichž ne všechny si navzájem rozumějí, existuje nadnárodní centrum, které zabezpečuje 24 hodinovou službu pro potřeby hasičů v případě událostí s výskytem nebezpečných látek, tvoří databáze nebezpečných látek a aktualizuje je.

Český delegát informoval komisi o ničivých povodních v roce 2010, bezpečnostních opatření v souvislosti s podpisem smlouvy prezidentů Obamy a Medveděva, cvičení Zóna 2010, novém vybavení prostředky chemického a radiačního výzkumu a alternativách likvidace velkochovů drůbeže nakažených virem chřipky ptáků.

Doprovodný program

Veškerá jednání se uskutečnila v objektu Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra Spiritka, kde byli účastníci konference rovněž ubytováni. Objekt Spiritka poskytl služby vysokého standardu.

Zasedání Hazmat komise bylo spojeno rovněž s reprezentací České republiky a HZS ČR. Někteří účastníci jednání přijeli již 26. září, poslední odjížděli až 6. října, protože návštěvu Prahy spojili rovněž s prohlídkou jejích pamětihodností. V rámci společenské reprezentace republiky měli delegáti jednání možnost navštívit reprezentační prostory Pražského hradu, interiéry Národního divadla, sklárny Rückl Crystal Nižbor a pivovar Plzeňský Prazdroj. V rámci studijního programu delegáti navštívili Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné u Příbrami. Průběh jednání, organizace akce a doprovodný program byl ohodnocen delegáty a jejich doprovodem závěrečným bouřlivým potleskem.

Závěr

Účast v CTIF Hazmat komisi je významným počinem, který přináší své konkrétní výsledky ať v souvislosti s aktualizací metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany a úpravou typových činností složek IZS, tak nového vybavení věcnými prostředky požární ochrany.

pplk. Ing. Jiří MATĚJKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

 

V souvislosti s únikem toxických kalů z nádrže hliníkárny poblíž maďarské obce Kolontár a na základě úkolu uloženého místopředsedou vlády a ministrem vnitra byl 12. října 2010 vydán rozkaz generálního ředitele HZS ČR k provedení mimořádných tematických kontrol ohledně řešení bezpečnostní problematiky odkališť v České republice.

Co se označuje pojmem odkaliště? Obecně jde o inženýrskou stavbu vytvářející prostor pro ukládání odpadů dopravovaných zpravidla hydraulicky plavením pomocí vody (potrubím v podobě suspenze vody a fluidních popelovin), někdy i suchou dopravou transportními dopravníky nebo nákladními auty a rozplavováním až v místě ukládání. Ukládané odpady jsou odpadními produkty elektráren a tepláren (škvára a popel, případně i další vedlejší produkty odsiřování) nebo produkty úpraven rud (flotační kaly) nebo odpadní vody a kaly z chemických provozů. Sediment ukládaný uvnitř hrázového systému odkaliště je rozmanitý geomateriál s vysokou pórovitostí, metastabilní strukturou s anizotropií filtračních a pevnostních charakteristik v závislosti na množství vody, jednak vázané uvnitř vlastního odpadu, tak volné vody akumulované v prostoru odkaliště.

Předmětem tematických kontrol byla zejména odkaliště uvedená v seznamu vodních děl dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Za účelem získání podkladů, nezbytných informací a při vytipování odkališť byly vedeny konzultace s krajskými úřady, sekcí vodního hospodářství Ministerstva zemědělství, odborem ochrany vod České inspekce životního prostředí a se společností Vodní díla – TBD, a.s., jejíž hlavní činností je technicko bezpečnostní dohled nad vodními díly v České republice.

I když pro ohrožení životů a majetků jsou podstatná vodní díla posuzována dle I. až III. kategorie (dle vodního zákona), byly provedeny kontroly i vybraných odkališť spadajících do IV. kategorie, přestože tato odkaliště, stejně tak jako malé vodní rybníky a nádrže, nemají charakter vodních děl významných pro posuzování z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu.

Tematické kontroly se předem nenahlašovaly a byly zahájeny bezprostředně po obdržení výše uvedeného rozkazu a ukončeny 19. října 2010. Kontroly proběhly dle § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a dle § 45 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Cílem kontrol bylo vyhodnotit zajištění podmínek bezpečnosti odkaliště (dle uvedených předpisů). Současně při každé kontrole byla vlastníkům a provozovatelům odkališť zdůrazněna jejich odpovědnost za bezpečné provozování odkaliště.

Při kontrole byla věnována pozornost zejména (ustanovení dle zákona o požární ochraně):

→ volným příjezdovým komunikacím a nástupním plochám pro požární techniku (§ 5 odst. 1 písm. b),
→ dodržování technických podmínek a návodů (§ 5 odst. 1 písm. c),
→ označování pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny (§ 5 odst. 1 písm. d),
→ pravidelným kontrolám prováděným prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 5 odst. 1 písm. e),
→ obsahu a vedení dokumentace požární ochrany (§ 15 odst. 1),
→ školení a odborné přípravě zaměstnanců o požární ochraně (§ 16).

Celkem bylo provedeno 45 kontrol. U žádné z provedených kontrol nebyly zjištěny závady (z hlediska zákona o požární ochraně a dle zadaného zaměření kontrol).

Závěrem je nutné vysvětlit, co se pod pojmem technicko-bezpečnostní dohled odkališť (dále jen „TBD“) představit. TBD je systematizovaná činnost, která má v ČR padesátiletou tradici a zahrnuje značné množství činností z řady vědních oborů. Při provozu se sestává zejména z pozorování a měření, sběru dat – meteorologických a provozních veličin, výsledků speciálních měření a vyhodnocování všech výsledků a zjištěných skutečností. Je zaměřena zejména na bezpečnost a stabilitu vzdouvacího prvku (u odkališť – hrázového systému) a s ní souvisejících objektů. Provádí se převážně sledováním a hodnocením deformací hráze a jejího podloží, tlakového a průsakového režimu hrázového systému jakož i jeho podloží a sledováním provozních i meteorologických poměrů. Nedílnou součástí TBD je vizuální kontrola při periodických obchůzkách a prohlídkách.

V článku byly použity informace získané od společnosti Vodní díla – TBD, a.s.

pplk. Ing. Libuše SEDLÁKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Požární sport se v České republice provozuje od roku 1967, ale doposud byl pouze součástí fyzické přípravy hasičů a neexistoval jako samostatné sportovní odvětví. Znamenalo to nejen, že mohl být kdykoliv snadno zrušen, ale zároveň neměl přístup k dotacím a grantům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, krajských samospráv apod.

Požární sportNebylo také možné, aby požární sport provozoval sportovec či sportovkyně, pokud nebyl příslušníkem HZS ČR, členem HZS podniku nebo SDH obce. Rovněž Světová federace požárního sportu (pořadatel MS v požárním sportu) neměla v České republice odpovídajícího partnera, tedy národní svaz požárního sportu.

Cílem Českého svazu požárního sportu (ČSPS) je, aby se požárnímu sportu dostalo statutu řádného sportu a byl brán na stejné úrovni jako je atletika, hokej, fotbal, lyžování, rychlobruslení, futsal a mnoho dalších sportů.

Podle informací, které zazněly při debatě o požárním sportu v České televizi, se různých soutěží v požárním sportu zúčastňuje v ČR ročně na 70 000 dospělých sportovců. Takové množství lidí věnujících se jednomu sportovnímu odvětví si určitě samostatný sportovní svaz zaslouží.

Základní oblasti a cíle činnosti ČSPS

1. Vytvoření metodiky vzdělávání trenérů a závodníků požárního sportu, výroba interaktivních materiálů pro výuku požárního sportu, pořádání odborných seminářů pro trenéry a zájemce o požární sport.
2. Organizace mistrovství České republiky, na kterém by se setkávali nejlepší závodníci a závodnice z celé republiky na základě svých výkonů (splněných limitů), jak je obvyklé v jiných sportech.
3. Vypracování vzorové projektové dokumentace víceúčelové kryté haly s využitím pro požární sport.
4. Získávání finančních prostředků pro podporu reprezentačních družstev a celého českého požárního sportu.
5. V budoucnosti vytvořit i sportovní střediska talentované mládeže s výukou požárního sportu.

Záměrem ČSPS není vytvořit další hasičskou organizaci, ale nezávislý sportovní svaz, který bude podporovat požární sport jako takový. Sportovní svaz se snadnějším přístupem k veřejným financím, s členstvím v ČSTV, s podporou talentovaných sportovců.

Členem ČSPS se může stát kdokoliv starší 13 let se zájmem o požární sport. Stačí souhlasit se stanovami a cíly svazu, vyplnit členskou přihlášku a zaplatit členský příspěvek. Vybudování fungujícího sportovního svazu bude trvat delší dobu a výsledky se nedostaví z roku na rok. Tvrdá práce nadšenců a fandů požárního sportu ale výsledky v budoucnu určitě přinese.

Statutární zástupci ČSPS

Předseda: Antonín Minarský.
Místopředseda: Martin Provazník.
Členové výboru ČSPS: Ing. Jan Vachata, Ing. Dušan Iker, Vlasta Michalovičová, Bc. Jakub Pěkný, Jan Hopp, Karel Ryl, Ing. Štefan Hrtůs, Václava Plačková, Zbyněk Hradil.
Více informací najdete na webové stránce www.csps.cz.

Antonín MINARSKÝ, foto autor

 

Motivace ke změně postojů k řešení bezpečnostních a pořádkových rizik tvoří nedílnou součást prevence kriminality. Zvýšení pocitu bezpečí a zlepšení mezilidských vztahů nájemníků v bytovém domě a jeho sousedství jsou primárními cíli projektu Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení, který byl pilotně spuštěn v závěru loňského roku na brněnském sídlišti Nový Lískovec.

Projekt Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení projednal na svém zasedání v prosinci roku 2008 Poradní sbor pro situační prevenci kriminality Ministerstva vnitra. Byl vyhlášen pilotním projektem partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership) za koordinace a finanční podpory odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra.

Výběr objektu

Zástupci institucíPracovní skupinou složenou ze zástupců Koordinačního centra prevence Magistrátu města Brna, Městské policie Brno, Probační a mediační služby ČR, Policie ČR a HZS Jihomoravského kraje byl do pilotního projektu vybrán panelový dům na brněnském sídlišti Nový Lískovec v ulici Koniklecová 5. Objekt slouží jako sociální bydlení. Struktura nájemníků je národnostně, etnicky a sociálně pestrá.

Závěry výzkumu

Klíčovým materiálem pro praktické využití poznatků a rozvoj projektu se staly nejen dosavadní poznatky z realizace preventivních programů ve městech a obcích, ale také empirická doporučení sociologického výzkumu, jehož předmětem byla identifikace problémů a postojů obyvatel uvedeného domu vzhledem k reálným možnostem jejich řešení. Při identifikaci pocitu bezpečí v rámci výzkumu bylo například zjištěno, že:

→ téměř 70 % respondentů se v domě necítí zcela bezpečně, a to zejména ve vstupních prostorách, na schodišti a ve výtahu,
→ přestože se ve vstupních prostorách pohybují cizí osoby, 75 % respondentů nezamyká vchodové dveře,
→ respondenti nemají dostatečné informace o základních bezpečnostních prvcích (hasicí systém, hlavní uzávěr vody, nebo přístup na střechu domu)¹⁾.

Přijatá opatření

RecepceV rámci režimových opatření byly jako nejúčinnější prvky prevence vyhodnoceny systém oprávněných vstupů do objektu a instalace kamerových bodů. Jejich umístění na nejrizikovějších místech v domě plně reflektuje stav, který byl zjištěn v pilotní fázi projektu. Instalace těchto podpůrných a dále také hlásných systémů probíhá podle jednotných zásad evropských norem pro prevenci kriminality řady CEN/TC 325, dalších technických norem a právních předpisů se zvláštním zřetelem na oblast dodržování ochrany osobních údajů.

Nedílnou součástí preventivních opatření je spolupráce obyvatel domu s Policií ČR a Městskou policií Brno. Jsou pořádána pravidelná setkání policistů a strážníků s místní znalostí se zástupci domovní samosprávy a obyvateli domu.

Spolupráce s HZS ČR

Obsah režimových opatření pro dosažení optimální úrovně bezpečí byl realizován v součinnosti s HZS ČR. Mezi základní opatření patří:

→ stanovení požárních rizik a následně bodů pro umístění požárního hlásného systému,
→ stanovení pravidel pro příjem poplachových signálů požárního hlásného systému a pravidel pro jejich vyhodnocení,
→ přístupnost únikových východů a volnost únikových cest.

Případné ohlášené zvýšení koncentrace kouře systém uloží v centrálním úložišti (recepci) a vyhlásí požární poplach. Pracovník recepce (domovník) dále postupuje v souladu s požárním poplachovým plánem. Systém využívá rovněž alternativy nepřítomnosti pracovníka recepce (domovníka) a možnosti ohlášení zakouření, resp. požáru, objektu na jeho mobilní telefon nebo místně příslušnou služebnu Městské policie Brno. Pro volný postup jednotek požární ochrany je umožněno vypnutí elektronického přístupového systému.

Součástí projektu je také informační kampaň realizovaná ve spolupráci s HZS Jihomoravského kraje s cílem přiblížit zásady požární prevence, poplachové postupy a evakuační plány.

Rozvoj projektu

Vyhodnocování pilotního projektu se věnuje pracovní skupina složená ze zástupců odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, Poradního sboru pro situační prevenci kriminality Ministerstva vnitra a zástupců dalších zainteresovaných institucí.

„Jsem ráda, že naše doporučení dopadla na úrodnou půdu a že se dosud vše daří úspěšně realizovat. Oceňuji zejména nadšení a profesionální zapojení zúčastněných subjektů a věřím, že spolupráce bude úspěšně pokračovat i nadále,“ bilancuje dosažené aktivity ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra Mgr. Jitka Gjuričová.

V domech, které budou dále do projektu zahrnuty, by se měla v budoucnu nejen zásadně zlepšit bezpečnost obyvatel, ale také zkvalitnit mezilidské vztahy.

„Projekt má všechny předpoklady přispět k postupné pozitivní změně v chování obyvatel k vlastnímu i společnému majetku a jeho ochraně. Na základě evaluace zkušeností z pilotního projektu je připravována doporučující metodika pro obce a bytová družstva. Reálnou podobu nabývají pravidla technického zabezpečení objektů a přijatých režimových opatření jako možných forem legální ochrany občanů před majetkovou trestnou činností i požárními riziky,“ shrnuje dosavadní poznatky manažer projektu JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto autor

¹⁾ Táborská L.: Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli bytového domu Koniklecová 5, Brno (Analýza sociologického výzkumu). Brno, červen - srpen 2009. 

 

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Nestandardní technologie hašení požárů
Ing. Ing-Paed IGIP Miroslav Janíček, Ph.D.

Zkušenosti ze zpracování dokumentace u obcí ohrožených zvláštní povodní v Plzeňském kraji
plk. Mgr. Jaroslav Morávek

• PŘÍLOHA
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2011