Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.

Podle krizového zákona se soustřeďuje na proces zpracování aktualizace a ověřování krizových plánů a dokumentů s nimi souvisejícími.

• stav nebezpečí
• nouzový stav
• stav ohrožení státu
• válečný stav

Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

Nouzový stav a Stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 krizového zákona.

Je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav); (mimořádná situace, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost a územní celistvost státu, jeho demokratické základy, chod hospodářství, systém státní správy a samosprávy, zdraví a život velkého počtu osob, majetek ve velkém rozsahu, kulturní statky, životní prostředí nebo plnění mezinárodních závazků, přičemž ohrožení nelze zabránit ani jeho následky odstranit obvyklou činností správních úřadů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených sil, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb).

Krizové situace na území Moravskoslezského kraje

Identifikované typy nebezpečí, které představují vysoké riziko a mohou způsobit vznik krizové situace na území Moravskoslezského kraje:

1. zařazeno na základě Analýzy hrozeb ČR dle pokynů MV - GŘ HZS ČR (nebyla prováděna analýza rizik na úrovni kraje)

• narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu 
• narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury
• narušení funkčnosti významných systémů elektronických komunikací
• narušení dodávek potravin velkého rozsahu
• narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu
• migrační vlny velkého rozsahu

2. zařazeno na základě analýzy rizik Moravskoslezského kraje

• povodeň
• přívalová povodeň
• dlouhodobé sucho
• extrémní vítr
• extrémně vysoké teploty
• epidemie
• narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu.

Pro tato nebezpečí zpracovávají příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady typový plán. Příslušné typové plány jsou rozpracovány v rámci operativní části Krizového plánu Moravskoslezského kraje. Rozpracovány jsou také další typy nebezpečí, pro které zatím není zpracován typový plán.

Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem:

• analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území,
• minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
• stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků.

Havarijní plány objektové, např.

• vnitřní havarijní plány,
• havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami,
• havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení,
• havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru.

Havarijní plány územní:

• havarijní plán kraje,
• vnější havarijní plány.

Vnitřní havarijní plán

Vnitřní havarijní plány jsou nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé:

• jaderných zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
• objekty a zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Vnější havarijní plán

Zpracovávají se pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot.

• pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
• pro objekty/zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.

Je dle zákona č. 239/2000 Sb. škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
 

Je dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vnik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu s NL a která vede k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, ŽP nebo majetku.