Ohlédnutí za vzděláváním starostů obcí
19. září 2011 (Ivana Svitáková)- Rozhovor s plk. Ing. Ivanem Koleňákem, ředitelem odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) na téma Vzdělávání starostů obcí
Od února letošního roku probíhalo řadě míst České republiky vzdělávání starostů obcí, zajišťované příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR. Co je důvodem těchto aktivit?
Toto vzdělávání probíhalo na základě „Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení“, kterou schválila Bezpečnostní rada státu svým usnesením ze dne 16. listopadu 2004 č. 14, a také vycházelo z příslušných ustanovení krizového zákona a zákona o integrovaném záchranném systému, ve kterých je upravena působnost Ministerstva vnitra a hasičských záchranných sborů krajů při sjednocování postupů v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva a při organizování instruktáží a školení v těchto oblastech.
Na co bylo vzdělávání zaměřeno a co je jeho cílem?
Cílem tohoto vzdělávání bylo poskytnout starostům a starostkám obcí a měst, primátorům a primátorkám statutárních měst a starostům a starostkám městských částí (dále budu používat jen obecný pojem „starosta obce“) základní informace týkající se přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, při kterých je v souladu s příslušnými právními předpisy úloha orgánů obcí nezastupitelná. Letošní rok byl položen důraz na seznámení se změnami některých právních předpisů, zejména krizového zákona, včetně nařízení vlády k jeho provedení, a vodního zákona.
Můžete uvést konkrétní obsah vzdělávání?
Vzdělávání bylo zaměřeno zejména na problematiku bezpečnosti ČR, krizového řízení, krizové komunikace, ochrany obyvatelstva a preventivně výchovné činnosti, na integrovaný záchranný systém (IZS), jednotky požární ochrany v ČR a psychologickou službu v působnosti HZS ČR, na problematiku ochrany před povodněmi, na systém hospodářských opatření pro krizové stavy, ochranu veřejného pořádku a spolupráci s Policií ČR, na problematiku financování ve vazbě na krizovou legislativu, na místo a úlohu zdravotnictví v systému krizového řízení ČR a v neposlední řadě na úkoly k zajišťování obrany ČR a síly a prostředky Armády ČR vyčleňované ve prospěch IZS. Obsah jednotlivých témat je převážně zaměřen na působnosti a pravomoci orgánů obcí, vyplývající z právních předpisů, které danou oblast upravují.
Jakým způsobem a kde bylo vzdělávání zajišťováno?
Na centrální úrovni bylo ze strany MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci s Ministerstvem obrany, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí, Správou státních hmotných rezerv, Policejním prezidiem ČR a odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra organizováno vzdělávání starostů obcí s rozšířenou působností (ORP), včetně primátorů statutárních měst a starostů městských částí hl. m. Prahy formou jednodenních zaměstnání, která proběhla dne 17. března 2011 v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč pro kraje Pardubický, Královéhradecký a Kraj Vysočina, dne 24. března 2011 v Institutu pro místní správu Praha - vzdělávacím středisku Benešov pro kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Jihočeský a hl. m. Prahu a konečně dne 31. března 2011 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR Brno pro kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Organizační zajištění řešili příslušníci mého odboru, jako lektoři vystupovai příslušníci dotčených odborů MV-GŘ HZS ČR a zástupci uvedených resortů.
A co ostatní starostové obcí?
Vzdělávání starostů obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, organizačně zajišťovaly místně příslušné HZS krajů v úzké spolupráci s krajskými úřady, obecními úřady ORP, složkami IZS a dotčenými správními úřady s působností na území kraje zpravidla také formou jednodenních zaměstnání ať již po jednotlivých správních obvodech ORP, nebo v rámci celého kraje, podle konkrétních podmínek s využitím vhodných prostorů HZS kraje, nebo krajského úřadu, nebo obecního úřadu ORP. V některých případech převzal úlohu organizátora celé akce příslušný krajský úřad. Vzdělávání na této úrovni bylo ukončeno v červnu letošního roku.
Je pro starosty obcí toto vzdělávání povinné? Jaká byla účast?
Starostové obcí tvoří jednu z cílových skupin, uvedených v koncepci (volení a další funkcionáři nepodléhající požadavkům na vzdělávání podle zvláštních právních přepisů a vyžadující individuální přístupy), pro které není toto vzdělávání povinné, na rozdíl od úředníků územních samosprávných celků. Z hlediska systému jde podle koncepce o další profesní vzdělávání, které je z naší strany starostům obcí nabízeno, samotná účast je na jejich rozhodnutí. Jsme si plně vědomi pracovní vytíženosti starostů a primátorů, proto se snažíme koncentrovat penzum základních informací do jednoho dne s časovým průběhem od 09.00 hod do 16.00 hod včetně přestávek, oběda a případné diskuse. V některých případech za sebe starostové vyslali své „zástupce“, zpravidla místostarostu obce, jiného člena zastupitelstva obce nebo zaměstnance obecního úřadu, který vykonává funkci tajemníka bezpečnostní rady ORP. Tyto případy jsme při vyhodnocování účasti brali v úvahu. Osobní účast starostů ORP v rámci ČR byla 140 z 227 pozvaných, což činilo 63 %, při započtení i vyslaných zástupců se počet zvýšil na 174 (79 %). V porovnání mezi jednotlivými kraji jsme zaznamenali nejlepší účast v krajích Libereckém a Jihomoravském (90 %, resp. 100 % při započtení všech zúčastněných), dále v kraji Plzeňském (87 %, resp. 93 %), nejslabší účast na území hl. města Prahy (14 %, resp. 50 %). Celková účast starostů ostatních obcí (čili bez započtení účasti starostů ORP) se pohybovala na 56 %, při započtení všech zúčastněných se účast vyšplhala na 64 % (3823 účastníků z 6183 oslovených starostů obcí). V porovnání mezi kraji opět potvrdil prvenství Liberecký kraj (78 % starostů obcí, při započtení všech zúčastněných zástupců obcí byla účast 86 %), dále kraje Moravskoslezský (73 %, resp. 80 %) a Olomoucký (72 %, resp. 83 %). Neslabší účast se ukázala v kraji Ústeckém (37 %, resp. 46 %), dále v Kraji Vysočina (44 %, resp. 52 %) a Středočeském (46 %, resp. 54 %).
Dají se uvedená čísla nějak zobecnit?
Z výše uvedených dat vyplývá, že přístup k této problematice je v jednotlivých krajích rozdílný, ale samotné statistické údaje nemusí vždy vyjadřovat určitá specifika kraje. Jako příklad mohu uvést to, že paradoxně u krajů s nižším procentem účasti byla ale zaznamenána podstatně vyšší účast zvolených starostů obcí. Např. ve Zlínském kraji (celková účast 48 %) to bylo ze 145 účastníků 143 starostů a v případě Karlovarského kraje (celková účast 58 %) bylo ze 76 účastníků přítomno 72 starostů, nikoli jiných zástupců obcí. V některých případech mohla být nízká účast ovlivněna kolizemi s dalšími akcemi, kterých se starostové obcí účastní. Do značné míry také záleží na osobní zkušenosti starosty obce, případně starosty obce s rozšířenou působností, s řešením konkrétních mimořádných událostí nebo krizových situací a z toho plynoucí potřeba informací z oblasti bezpečnosti. Osobně hodnotím jako pozitivum celé akce, že se procento účasti v porovnání s rokem 2007 mírně navýšilo.
Jak často se vzdělávání starostů bude opakovat?
Od doby přijetí koncepce a nabytí účinnosti tzv. krizové legislativy (k 1. lednu 2001) provádíme toto vzdělávání jedenkrát za volební období, zpravidla následující rok po komunálních volbách. Dosud tedy probíhala tato forma přípravy starostů obcí v prvním pololetí roku 2003 a roku 2007. Do budoucna nepředpokládáme, že bychom tento zaběhnutý systém zásadně měnili. Mohu ještě dodat, že tak jako v předchozích letech, byla také letos příprava a provedení vzdělávání starostů obcí zahrnuto do plánů hlavních úkolů jak na úrovni MV-GŘ HZS ČR, tak na úrovni HZS krajů a že je plnění tohoto úkolu věnována značná pozornost.
Jak je celá akce finančně zajišťována?
Naší snahou je, aby náklady se zajištěním tohoto úkolu byly minimální a byly pokryty jak z rozpočtu MV-GŘ HZS ČR, tak z rozpočtů jednotlivých HZS krajů. Jedná se zejména o zajištění občerstvení a obědů pro účastníky a lektory a ve výjimečných případech o náhradu za pronájem přednáškového sálu (to je případ IMS Praha – učebního střediska Benešov, tyto prostory nám však umožní provést vzdělávání starostů ORP ze sedmi krajů současně). V řadě krajů byly tyto náklady z části nebo zcela uhrazeny z rozpočtů krajských úřadů, případně se na nich podílely obecní úřady ORP.
Mají starostové obcí k dispozici nějaké brožury nebo jiné materiály týkající se uvedené problematiky?
Pro tuto příležitost jsme připravili v elektronické verzi aktualizované vydání již dříve distribuované příručky „Řešení mimořádných událostí a krizových situací“. Na webových stránkách MV-GŘ HZS ČR (www.hzscr.cz) jsou k dispozici všechny prezentace přednesené pro starosty ORP, společně s dalšími důležitými dokumenty a informacemi v této oblasti. Některé informační materiály poskytlo také Ministerstvo zdravotnictví. Obdobně je tomu na internetových stránkách HZS krajů, na kterých jsou informace konkretizovány podle specifických podmínek jednotlivých krajů. K realizaci koncepce byly postupně zpracovány učební texty k jednotlivým modulům, které jsou k dispozici jak v tištěné, tak v elektronické podobě, opět na webu HZS ČR.
Tato forma vzdělávání je organizována jen pro starosty obcí nebo jsou připravovány akce i pro jiné cílové skupiny?
Vzdělávacích aktivit v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, na nichž se podílí, nebo je přímo organizuje HZS ČR, je celá řada. Jedná se o akce určené zejména pro úředníky územních samosprávných celků, nebo obecně pro odbornou veřejnost, jako jsou konference (často s mezinárodní účastí), instrukčně metodická zaměstnání, semináře a workshopy k aktuální tématice (v letošním roce převládá zaměření na novelu krizového zákona, která nabyla účinnosti k 1. lednu 2011, respektive na problematiku kritické infrastruktury). Dále sem patří lektorské zabezpečení kurzů v Institutu pro veřejnou správu Praha (příprava k ověření zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení, další kurzy v rámci průběžného vzdělávání). S nabídkou kurzů pro příslušníky HZS ČR i pro zaměstnance obecních a krajských úřadů přichází každoročně Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (vzdělávací zařízení MV-GŘ HZS ČR) ale také jiné resorty – za všechny je možno zmínit Správu státních hmotných rezerv, která nabízí řadu kurzů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, realizovaných cestou Institutu krizového managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Celá řada příslušníků HZS ČR externě vyučuje na vysokých školách, které nabízejí studium v oborech vycházejících z „Návrhu společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti“, schváleného usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32. Zde se opět vracíme ke koncepci, která uvádí získání kvalifikace cestou vyššího odborného vzdělávání nebo vysokoškolského vzdělávání. Další z možných forem vzdělávání v této oblasti jsou cvičení orgánů krizového řízení, prováděná jak na centrální, tak na krajské úrovni (v loňském roce to byla např. cvičení ZÓNA, KRIZE a ZDROJE). Úloha MV-GŘ HZS ČR při koordinaci výkonu státní správy v oblasti krizového řízení, vyplývající z ustanovení § 10 krizového zákona, je zde mimo jiné naplňována tím, že v součinnosti s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady zpracovává „Plán cvičení orgánů krizového řízení“ a pro potřeby orgánů samosprávy připravuje a průběžně aktualizuje „Přehled aktivit ústředních správních úřadů vůči územním samosprávným orgánům v oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení a plánování obrany státu“ s cílem časově sladit aktivity ústředních správních úřadů a s dostatečným předstihem o nich informovat.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů při plnění těchto náročných úkolů ….
kpt. Ing. Bc. Ivana Svitáková, tisková mluvčí MV-GŘ HZS ČR