Požáry bytů, rodinných domků, chat nebo chalup, požáry průmyslových nebo zemědělských objektů, požáry při dopravních nehodách, požáry v přírodním prostředí. Všechny si dlouhodobě vybírají krutou daň – více než sto lidských životů ročně.

Co o požárech vypovídají dlouhodobé statistiky Hasičského záchranného sboru ČR? Vyplývá z nich, že počet požárů klesá, ale počet osob při nich usmrcených bohužel vzrůstá. Od roku 1996 je každých pět let registrováno navýšení usmrcených u požárů, stejně tak rostou škody způsobené požáry. Během pětiletí 1996 až 2000 zemřelo při požárech 554 osob, v letech 2001 až 2005 zemřelo o 60 osob více, navíc u nižšího počtu požárů. Za posledních pět let (2006 až 2010) se počet usmrcených u požárů vyšplhal na 664 obětí!

 

Nejvíce tragických požárů v domech pro bydlení
Za posledních deset let (2001 až 2010) je evidován nejvyšší počet požárů a usmrcených v rodinných domech, v budovách pro bydlení (např. chaty) a v bytových domech. Vzniklo 39 287 požárů, při kterých zemřelo 606 osob. Tyto požáry tvořily pětinu všech požárů v uvedeném období.
 

Usmrcení u požárů podle věku v období 2001 až 2010

→ 37 dětí ve věku do 15 let,
→ 920 osob ve věku 15 až 60 let,
→ 311 osob ve věku nad 60 let.
Při zásazích u požárů zemřelo v tomto období také pět profesionálních a pět dobrovolných hasičů.

Nejčastějšími příčinami nedbalost a technické závady

Příčinou vzniku požárů jsou dlouhodobě nedbalost dospělých (např. kouření, zakládání ohně, vypalování porostů, zanedbání bezpečnostních předpisů) a technické závady.

NEJ o požárech v období 2001 až 2010

Nejvyšší počet požárů (28 937) byl evidován v roce 2003.
Nejnižší počet požárů (17 285) byl evidován v roce 2001.
Nejvíce osob usmrcených u požárů (142) bylo v roce 2008.
Nejméně usmrcených osob u požárů (99) bylo v roce 2001.
Nejvyšší škody způsobené požáry se vyšplhaly na částku téměř 3,7 miliardy korun, a to v roce 2002.
V roce 2008 hasiči při zásazích u požárů uchránili hodnoty za více jak 14,5 miliardy korun.
Nejvíce požárů vzniklo vzhledem k denní době mezi 15. až 19. hodinou, vzhledem ke dnům v týdnu pak o víkendu.

Letošní rok nebude výjimkou

I když do konce letošního roku zbývá necelá polovina měsíce, zatím shromážděné statistické údaje za období leden až září ukazují, že ani první rok nové dekády nebude v žádném ze sledovaných ukazatelů pozitivně zlomovým.

Jednotky PO během sledovaného období zasahovaly u celkem 16 499 požárů, při kterých zemřelo 94 osob a 826 osob bylo zraněno. Přímé škody dosáhly částky 1 806,5 milionů Kč. Hasiči uchránili před zničením hodnoty ve výši 5,2 mld. Kč.  Srovnáme-li tyto údaje se stejným obdobím roku 2010, došlo k navýšení požárů (o 2648), navýšení přímých škod, jako i k navýšení počtu obětí (zemřelo o 12 osob více a zraněno bylo o 46 osob více).

Nejčastější příčinou vzniku požárů byly technické závady (2135 požárů), na pomyslné druhé místo se řadí požáry způsobené nedbalostí dospělých (1969). Výrazné navýšení ve srovnání s loňským stejným obdobím zaznamenaly požáry úmyslně založené, a také požáry, příčinou jejichž vzniku byla hra dětí s ohněm.

Nejvíce životů si vyžádaly požáry v domácnostech (1890 požárů /o 125 požárů více než ve stejném období roku 2010/), při kterých zemřelo 43 osob, 416 osob se zranilo a škody přesáhly částku 287 milionů Kč. Při 1557 požárech v dopravě zemřelo 27 osob (o devět osob více než ve stejném období roku 2010), 144 osob se zranilo, škody přesáhly částku 189 milionů Kč.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ, foto archiv redakce

 

 

Schopnosti profesionálních a dobrovolných hasičů každoročně prověřují povodně, sněhové přívaly a tisíce výjezdů k náročným zásahům při požárech nebo dopravních nehodách, které mnohdy končí tragicky. Občas se však hasiči setkají s kuriózními případy, které vyvolávají údiv nebo vzbuzují na tváři úsměv. Vždy však mají šťastné rozuzlení. Některými z nich chceme i v letošním roce přispět k hezké předvánoční atmosféře.

Tvrdohlaví chataři

S neuvěřitelnou tvrdohlavostí a odmítáním pomoci se setkali záchranáři v Karlových Varech během lednových povodní. Dne 14. ledna letošního roku bylo v Karlových Varech od rána jasné, že ve městě budou mít záchranáři plno práce. Od nočních hodin neustále stoupala hladina řeky Ohře, byl vyhlášen 3. povodňový stupeň. Zatímco hasiči stavěli preventivní hráze z pytlů s pískem a odčerpávali vodu ze zatopených prostor, strážníci městské policie se snažili přemluvit jednoho muže a ženu, aby odešli ze své chatky v blízkosti řeky. Poprvé u nich byli ve chvíli, kdy rozvodněná řeka byla ještě od chatky několik metrů. Podruhé se muže a ženu snažili přemluvit ve chvíli, kdy se řeka přiblížila na zhruba metr od chatky. Ani napotřetí, kdy Ohře už téměř protékala chatkou, pár své obydlí neopustil. Teprve ve chvíli, kdy uvnitř chatky už bylo po kolena vody, oba uznali, že zůstat v chatce asi nebude nejlepší nápad. A až nyní jim byla pomoc záchranářů dobrá. Hasiči ze stanice Karlovy Vary museli na člunu projet zatopenou zahrádkářskou kolonií a z chatky zachránili muže, ženu a jejich psa.

Drahá „vařonka“

K požáru v kuchyni bytu v Havířově-Šumbarku vyjela 22. ledna 2011 jednotka HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Havířov. Uživatel středního věku dostal chuť na speciální alkoholický nápoj, podomácku vyráběný hlavně na Moravě a ve Slezsku, zvaný „vařonka“. Při jeho výrobě na sporáku se vzňaly páry, vycházející z dvoulitrového hrnce s lihem. Oheň částečně poničil kuchyňskou linku a „kuchaře“ zranil. Ten stačil požár uhasit vodou a ještě informovat sousedy, kteří zavolali rychlou záchrannou službu a ta uvědomila hasiče.

Havran

Profesionální hasiči z Ostravy vyjeli 26. ledna 2011 dopoledne k delikátnímu úkolu – osvobodit dospělého havrana, provázkem uvězněného ve větvích vzrostlého stromu v Ostravě-Porubě. Na černého ptáka zmítajícího se zhruba ve výšce 15 metrů upozorňovali telefonicky občané, sledující jeho marný boj z oken bytů, nebo procházející porubským náměstím Družby.

Do záchrany se vedle příslušníka HZS Moravskoslezského kraje zapojili také strážníci Městské policie Ostrava, mezi nimi jeden zkušený ornitolog.
Postup byl jednoduchý – jeden hasič vyjel v koši na požárním automobilovém žebříku až do koruny stromu a havrana osvobodil. Po sjezdu na zem pak strážník-ornitolog upřesnil, že jde o tříletou havraní samičku. Po důkladné kontrole, zda pták není zraněn a zda je schopen letu, jej zachránci vypustili.

Uvězněná maminka

Zachraňovat maminku uvězněnou jejím tříletým dítětem museli 24. února 2011 hasiči v Českých Budějovicích. Hasiči po nastavovacím žebříku vylezli na balkón a společně s maminkou se jim podařilo gestikulací a lákáním na dráčka Záchranáčka navést dítě, aby dveře zase otevřelo.

Dívka v bahně

Profesionální hasiči z Hlučína vyjeli 8. března 2011 odpoledne na vyzvání Policie ČR k potoku na okraji města v areálu bývalé střelnice, kde uvízla jednou nohou v bahně až po zadek dvanáctiletá dívka a nemohla ven ani s pomocí strážců zákona. Hasiči použili k její záchraně jeden z nejprostších nástrojů – lopaty. Po odházení mnoha kup lepkavého bahna se jim podařilo dívku vytáhnout a předat rychlé záchranné službě.

Ze živého hada se vyklubala atrapa

Dne 19. července 2011 byli příslušníci HZS Královéhradeckého kraje ze stanice Hořice přivoláni k odchytu hada v domě v obci Bašnice na Jičínsku. Při příjezdu hasičů na místo již majitelka a její dcera čekaly před domem. Dcera informovala velitele zásahu, že se v jedné místnosti pod skříní nachází asi metr dlouhý had, kterému je vidět pouze část hlavy. Hasiči provedli odchyt a následně zjistili, že jde o velmi zdařilou atrapu. Dřevěného hada dali pod skříň vnuci majitelky domu.

Noha v okně

Profesionální hasiči z Bohumína vyjeli 15. srpna 2011 před polednem vytahovat muže středního věku, který chtěl vlézt do přízemního bytu třípatrového domu oknem. Noha se mu ale v okně zaklínila a muž zůstal viset na přímém letním slunci. Nešlo o zloděje, ale o uživatele bytu, který si zabouchl vstupní dveře a pokusil se dostat domů „jinudy“.

Hubený muž kolem padesátky se rozhodl, po zabouchnutí dveří bytu, pro cestu domů přes plastové okno, které ale bylo otevřeno jen na ventilaci. Na parapet okna se zřejmě dostal bez větších problémů, ale když strčil nohu do okna, „zasekla“ se a muž nemohl ani dovnitř ani ven. Na vydatném sluníčku si pak celou půlhodinu užil své. Přivolaní hasiči otevřeli bez použití násilí zaklapnuté dveře přízemního bytu a nohu muže osvobodili z plastového sevření a předali jej rychlé záchranné službě.

Ocelová past

Na stanici HZS Moravskoslezského kraje v Opavě přijel 31. srpna 2011 dopoledne muž v osobním vozidle značky Peugeot. K překvapení hasičů žádal o pomoc pro svého desetiletého syna, jehož prostředníček levé ruky skončil zaseknut v mechanismu sklápění jednoho ze zadních sedadel. Chlapec sám jej nebyl schopen vytáhnout.

Hasiči nejprve rozřezali kotoučovou bruskou ovládací plastovou páčku, aby se mohli dostat k „ocelové“ pasti. Samotné ocelové lanko uvnitř mechanismu rozřízli speciální minipilkou, aniž by chlapce poranili. Vysvobozeného klučinu na závěr prohlédnul lékař rychlé záchranné služby, která má stanoviště vedle hasičů. Kluk tak stihl začátek školního roku.

Agresivní pes

Dvě jednotky profesionálních hasičů zasahovaly 8. září 2011 večer v Havířově v obytném domě, odkud měli na vyžádání rychlé záchranné služby a Městské policie Havířov snést z druhého patra zraněného muže pokousaného psem.

Hlavní komplikace spočívala v tom, že po schodišti domu se pohyboval velmi agresivní pes a hasiči nemohli zraněného snést na nosítkách dolů po schodech. Do bytu proto museli vniknout přes balkón a okno po nastavovacím žebříku. Zraněnému přímo v bytě poskytli předlékařskou první pomoc.
Protože cesta po schodech přes nebezpečného psa nebyla ani dál možná, lezecká skupina ze stanice HZS Moravskoslezského kraje v Karviné zraněného spustila na lanech a s dalším lezeckým vybavením dolů přes balkón a předala jej rychlé záchranné službě.

Srnka v plotě

Profesionální hasiči z Orlové 18. září 2011 velmi rychle a elegantně vysvobodili srnku, která uvízla v zahrádkářské kolonii ve škvíře plotu mezi zděnou částí a svislou trubkou, pevně držící v zemi.

Hasiči byli, jak tomu bývá, šikovní a rychlí. Během pouhých deseti minut přeřízli rozbrušovací pilou svislou plotovou trubku nad srnkou, zakrytou tkaninou. Ostrý horní konec trubky, která zůstala pevně v zemi, oblepili izolační páskou a srnku vytáhli svisle nahoru do volného prostoru ven. Protože měla jen několik odřenin, pustili ji tam, kam patří a kde se z ranek nejrychleji vylíže - do volné přírody, přesněji do lesa.

Zpracováno redakcí podle podkladů tiskových mluvčích HZS krajů

 

Senioři jsou bezesporu jednou z nejrizikovějších skupin, ohrožených vznikem požáru. Při preventivně výchovné činnosti je nezbytné k nim přistupovat velmi specificky s ohledem na mnoho faktorů, kterými se v běžném životě odlišují od občanů v mladším a středním věku.

Na rizikovou skupinu seniorů je zaměřen program školení pro pracovníky terénních sociálních služeb, který zabezpečují akreditovaní zástupci HZS krajů v sérii preventivních školení celoplošně na území České republiky, pod garancí MV-generálního ředitelství HZS ČR a ve spolupráci s PRO RESCUE, o.p.s.

Terénní sociální služby

Pracovníci terénních sociálních služeb jsou často jediným spojovacím článkem mezi seniory a okolním světem. Jsou proto velmi důležitou součástí při preventivně výchovné činnosti na téma požární rizika v domácnostech seniorů. Měla jsem možnost se na těchto školeních podílet a chci se podělit o své osobní zkušenosti z nich.

Chtěla bych vyzvednout činnost terénních sociálních pracovníků, protože práce, kterou vykonávají, je velmi záslužná a byla jsem velmi mile překvapena jejich zájmem o dané téma, jejich citlivostí a vnímavostí k potřebám našich starších spoluobčanů. Také nelze opomenout nakažlivé nadšení pro dané téma ze strany MUDr. Jany Bradáčové, MBA, ředitelky a odborné garantky vzdělávání PRO RESCUE, o.p.s., z jejíž osobní iniciativy celý projekt vznikl.

Evakuace osob

Evakuace z prostoru ohroženého požárem, kdy mají senioři často problém se sníženou hybností (trpí ztrátou orientace, popř. i narušením rovnováhy, nemohou nalézt klíče od zamčených vstupních dveří bytu, a rovněž jsou pro ně fatálním problémem jakékoli překážky umístěné na únikové cestě, a to nejen ve společných prostorách domu, ale i v bytě) vyžaduje nácvik. V rámci prevence radíme vyzkoušet si tak nácvik evakuace - zhasnout (popř. zakrýt si oči) a v klidu se snažit opustit byt, nacvičit si únik z prostorů zasažených požárem vštípením cesty do paměti. Také bychom neměli zapomenout na již zmiňované klíče od bytu, které umístíme na snadno zapamatovatelné, dosažitelné místo. Pokud si člověk dokáže tyto úkony zautomatizovat, mohou mu v případě skutečného požáru zachránit život. Popis nácviku vypadá jako návod ke hře, avšak pokud si ho osobně vyzkoušíte, budete překvapeni jeho složitostí. Senioři ho navíc mají zkomplikovaný o výše jmenované faktory (snížená hybnost, ztráta orientace, popř. narušení rovnováhy), v krizové situaci jsou dezorientovaní a bezradní. Také nácvik tísňového volání opravdu může být skutečnou záchranou života, zejména u seniorů, kteří již mají zpomalené, popř. dementní myšlení i reakce. Automaticky zažité návyky jim pomohou situaci zvládnout.

Příčiny vzniku požáru v domácnostech

Možných příčin vzniku požáru je velké množství, nejčastěji je to neopatrnost:
→ nedbalost při zacházení s otevřeným ohněm (odbíhání při vaření, svíčky bez dozoru atd.),
→ nedbalost při kouření (nevhodně odložené nedopalky, vyhazování špatně uhašených nedopalků do koše atd.),
→ nedbalost při vytápění (nedodržení bezpečnostních vzdáleností od topidel atd.),
→ přetěžování elektrických zásuvek (velké množství elektrických spotřebičů v domácnostech zapojených do sestav prodlužovacích šňůr a zásuvek v často nerevidované a zastaralé síti elektrorozvodů),
→ nedbalá manipulace s hořlavými plyny a kapalinami (domácí kutilství apod.),
→ nedbalá obsluha elektrických zařízení (nedodržování návodů od výrobce, používání elektrospotřebičů k jiným funkčním účelům).

Při diskuzi k tomuto tématu byl mnohonásobně potvrzen špatný stav elektroinstalace v navštěvovaných domácnostech. V rámci preventivně výchovné činnosti doporučujeme příbuzným seniorů, aby jejich domácnosti vybavili alespoň prodlužovacími šňůrami se zásuvkami opatřenými přepěťovými vypínači a nechali provést revize elektroinstalace.

Rizika požáru u seniorů

Požár jídla na kamnechJaká nebezpečí při vzniku požáru hrozí seniorům v prostředí, kde se cítí nejbezpečněji – v jejich vlastních domácnostech?
Jsou to:
→ popáleniny (např. plameny, horkým vzduchem, horkými povrchy, výbuchem),
→ otrava jedovatými zplodinami hoření,
→ udušení (zejména ve spánku),
→ jiné úrazy v důsledku paniky a nesprávného hašení požáru (pohmožděniny, úraz elektrickým proudem apod.).

Nebezpečné je například používání otevřeného ohně, jehož zdrojem mohou být plynové sporáky, svíčky a svícny, plynová topidla (WAV), krby a kamna, cigarety (kouření). Rizikové je rovněž používání elektrických spotřebičů, přičemž nejběžnější jsou elektrické sporáky, toustovače, varné konvice, mikrovlnné trouby, tepelné zářiče (teplomety), fény a kulmy, žehličky. Jedním z nejzávažnějších rizik je u seniorů nepozornost při různých činnostech:
→ čtení a usínání u rozsvícených lampiček,
→ přikrývání lampy pro větší tlumení světla např. novinami,
→ používání silnějších žárovek než je pro lampu předepsáno,
→ domácí kutilství – svařování, pájení,
→ přitápění si různými tepelnými spotřebiči.

Specifickým chováním některých starších občanů je takzvané „sběračství“. Umisťují do své domácnosti neskutečné množství různých předmětů, často z velmi hořlavých materiálů, kdy riziko vzniku požáru je značně vysoké, obzvlášť pokud je obyvatel takového bytu kuřák.

Další rizikovou oblastí v životě seniorů je hlídání dětí. Kombinace staří lidé a malé děti, kdy senioři neodhadnou možná rizika při jejich hlídání, mohou rovněž mít fatální následky. Je nutné upozornit na možná rizika, pokud jim příbuzní svěřují děti (zejména malé) na hlídání.

Zásady chování při požáru

Pokud však k požáru dojde, je nezbytné, aby senioři byli schopni si přivolat pomoc. Proto žádáme pracovníky pečovatelské služby, aby s nimi toto téma podrobně prodiskutovali, popřípadě s nimi sepsali schematický manuál, který budou mít vždy po ruce na viditelném místě. Budou v něm uvedena čísla tísňového volání (150, 155, 156, 158) včetně mezinárodní linky tísňového volání 112, a popsána základní pravidla tísňového volání:
1. Co se stalo? Druh události, rozsah, zranění.
2. Kde se to stalo? Přesná adresa, případně orientační body.
3. Kdo a odkud volá? Jméno a příjmení volajícího a telefonní číslo volajícího ke zpětnému ověření.

Je důležité, aby všechny osoby měly vžité zásady chování vedoucí k sebeochraně:
→ nepřeceňovat vlastní síly,
→ když se nedaří požár uhasit, okamžitě volat tísňovou linku 112 nebo 150,
→ co nejrychleji vyjít ven z požárem zasaženého objektu,
→ varovat také další osoby, které se v objektu nacházejí,
→ když nemohu opustit hořící objekt,
→ pokusit se dostat do požárem nezasažené místnosti,
→ důkladně utěsnit dveře a otevřít okno,
→ vyvěsit v okně ručník, prostěradlo nebo cokoliv jiného,
→ v zakouřené místnosti se držet u země a přikrýt si dýchací cesty nejlépe mokrým kusem látky (kapesník, pyžamo),
→ pokud jsou dveře na dotyk horké nikdy je neotvírat!

Nacvičený a zažitý postup chování může znamenat záchranu života ve vzniklé krizové situaci.

Detekční zařízení a hasicí přístroje

Ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., je již zakotvena povinnost stavebníka novou stavbu vybavit příslušným množstvím a druhem hasicích přístrojů a vybavením stavby požárně bezpečnostním zařízením (autonomní detekce a signalizace). Ve stavbách, kde bylo vydáno povolení užívání (kolaudace) do platnosti jmenované vyhlášky tato povinnost však není. Přesto klademe pracovníkům pečovatelské služby na srdce, aby doporučovali instalaci těchto život ochraňujících zařízení do domácností seniorů. Vždyť příbuzní často nevědí, co věnovat svým starouškům k vánocům, narozeninám nebo jiným příležitostem. Pokud je zařízení správně instalováno a udržováno (což je velmi jednoduchá záležitost), je skutečnou ochranou jejich života pro případ mimořádné situace typu požár nebo únik toxických plynů vznikajících při spalování.

Mezi toxické plyny, se kterými se nejčastěji potkáváme u požárů, patří:
Oxid uhelnatý (CO) - bezbarvý plyn bez zápachu. Je lehčí než vzduch a vzniká při každém požáru. Hlavní nebezpečí CO spočívá v jeho schopnosti vázat se na červené krvinky (hemoglobin), čímž dochází k bezvědomí postiženého následkem nedostatečného zásobování mozku kyslíkem. Jestliže není postižená osoba včas vynesena na čerstvý vzduch, může dojít po velmi krátké době k jejímu úmrtí.
Oxid uhličitý (CO₂) - nedýchatelný, nehořlavý plyn bez barvy a zápachu, těžší než vzduch. Nebezpečí CO₂ spočívá i v tom, že na jeho zvýšenou koncentraci tělo reaguje zrychlením dýchání, čímž se ovšem do organismu dostává i větší množství ostatních produktů hoření. Výsledkem může být udušení.

Aby došlo ke smrtelným následkům, stačí pouhá dvě až tři nadechnutí. Z této skutečnosti vyplývá účinnost včasné detekce toxických plynů a okamžitá zvuková signalizace, kdy osoba ihned zareaguje a tím si zachrání život.

Desatero prevence před požáry

1. Nenechávat otevřený oheň bez dozoru.
2. Neodcházet od vaření k jiným činnostem.
3. Elektrické a plynové spotřebiče udržovat v dobrém technickém stavu.
4. Dodržovat návody a doporučení výrobců spotřebičů.
5. Používat spotřebiče pouze k účelu, pro který byly vyrobeny.
6. Dodržovat základní bezpečnostní předpisy při zacházení s otevřeným ohněm a spotřebiči.
7. Při kouření dbát na dokonalé uhašení nedopalků a zápalek.
8. Udržovat volné únikové cesty a únikové východy.
9. Instalovat dle návodu hlásič požáru (případně i detektor úniku plynů).
10. Při odchodu z domova vypnout světla a elektrické spotřebiče (pračka, rychlovarná konvice), uhasit otevřený oheň, zavřít okna.

Závěrem chci zdůraznit několik praktických rad, které se rovněž netýkají pouze seniorů:
→ rozpálené varné nádoby, žehličky apod. odkládejte pouze na nehořlavé podložky,
→ začne-li elektrospotřebič doutnat nebo hořet, vypněte jej ze zásuvky a uhaste vhodným hasicím přístrojem,
→ vodou nikdy nehaste elektrická zařízení pod napětím ani hořící olej na pánvi,
→ v případě, že se přehřívá elektrická zásuvka nebo je cítit kouř z elektrorozvodu vypněte hlavní vypínač a přivolejte odborníka,
→ povinností je oznámit každý požár na příslušný HZS kraje (je to také podmínka pro uplatnění náhrady škody pojišťovnou).

Se seniory je velmi důležité komunikovat, pomoci jim se zorientovat ve svém i v okolním prostředí. Pokud žijí osaměle, často bývají deprimovaní a snižují cenu vlastního života (jejich úvahy jsou typu: „Na mně už nezáleží“). V případě mimořádné události nejsou ani ochotní se evakuovat („ať se zachrání ostatní, co už já“). Pokud ještě mají příbuzné, je velmi důležité, aby s nimi byli v kontaktu, projevovali zájem a povzbuzovali je. Pokud žijí osaměle, jsou často odkázáni na pracovníky pečovatelské služby, kteří jediní si s nimi popovídají a mají nezaměnitelné místo v jejich životě. Oceňujeme tuto záslužnou činnost a také zájem, který pracovníci pečovatelské služby projevují o téma požární ochrany, protože víme, že přenášejí své poznatky na starší spoluobčany a mohou tak mít zásadní vliv na zvýšení jejich osobní bezpečnosti.

mjr. Mgr. Pavlína PURSCHOVÁ, foto archiv HZS Ústeckého kraje

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra uspořádal 31. října 2011 v Praze v souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví odbornou konferenci s mezinárodní účastí Perspektivy dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích. Na konferenci navázal Týden dobrovolnictví.

Rada ministrů zodpovědných za kulturu přijala 24. listopadu 2009 rozhodnutí EU, jímž se rok 2011 vyhlašuje „Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství“.

„Slovo dobrovolnictví jsme začali spojovat s činností integrovaného záchranného systému v roce 1997 při rozsáhlých povodních v České republice. Organizace dobrovolnické pomoci však byla tehdy chaotická, proto jsme se začali zamýšlet nad tím, jaký dát dobrovolnictví řád, jaké řízení,“ vzpomínal genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČR a vrátil se do historie o rok později, kdy se v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi konala pracovní schůzka k projektu Světové rady církví pro jedenáct postkomunistických zemí pod názvem Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí společně čelit katastrofám všeho druhu. Schůzky se účastnil Hlavní úřad civilní ochrany Ministerstva obrany, který byl v roce 2000 delimitován a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva převzalo MV-generální ředitelství HZS ČR. Od té doby se začaly postupně zapojovat organizace nestátního sektoru, které pracují s dobrovolníky.

„Dobrovolnictví je konání ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. V České republice má kořeny v křesťanské morálce bez ohledu na to, jestli jste věřící, protože naše kultura se v křesťanství rozvíjela. Angažovat se při pomoci druhým patří k jedné z občanských ctností. HZS ČR a záchranný systém nechce dobrovolnictví nařizovat, ale využívat nabídky v případě potřeby. Stát není povinen dobrovolníky zaměstnat, ale stále roste jejich potřeba v některých oborech, zejména v sociálních službách, ve zdravotnictví, v práci s mládeží a podobně,“ zdůraznil genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. Kladně hodnotil solidaritu některých firem, které dobrovolně poskytují při mimořádných událostech obrovské množství prostředků.

Zvláštní kategorií dobrovolníků jsou členové jednotek PO s odborně vyškolenými hasiči, požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany. Mohou se pouze dobrovolně rozhodnout pro činnost hasiče. Po zařazení do jednotky PO jim ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních norem vyplyne povinnost činnost vykonávat.

Sbory dobrovolných hasičů obcí u nás tvoří v současné době na 350 000 členů, z toho je 43 811 dětí do 18 let. K hlavním úkolům patří pomáhat v preventivně výchovné činnosti dětí a mládeže v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva.

Dobrovolnictví v Evropě

V současné době je dobrovolnictví zakotveno v Lisabonské smlouvě v čl. 214 odst. 5. Evropské humanitární organizace v souvislosti se snižováním stavů v armádě zapojují dobrovolníky, kteří procházejí výcvikem, aby byli schopni poskytovat kvalifikovanou pomoc při mimořádných událostech. Kdo chce pomáhat, nesmí být přítěží, to znamená, že by měl mít zajištěno ubytování, stravování a vědět, kde bude užitečný.

Vzniká dobrovolnická organizace, která v kontextu Lisabonské smlouvy usiluje o sdružování dobrovolnických sborů jednotlivých evropských států. Sjednocuje postupy práce s dobrovolníky, zřizuje moduly humanitární pomoci a zajišťuje jejich finanční krytí. Organizace dosud nemá svůj název, zatím hodnotí potřeby dobrovolnictví a řeší otázky zapojení jednotlivců i firem, jejich přípravu a také motivaci. Pro mladé lidi by to mělo být poznávání, získávání nových dovedností a zkušeností, ale i přátel a kulturního obohacení. Pro lidi ve starobním důchodu může dobrovolnictví znamenat znovuzapojení do společnosti a veřejného života, možnost uplatnění a předávání zkušeností. Pro všechny je dobrovolnictví privilegium, mohou být součástí něčeho důležitého.

Cílem Evropského roku dobrovolnictví je vytvořit podmínky pro dobrovolnictví, více zviditelnit dobrovolné činnosti v EU, zajistit prostředí k výměně zkušeností a navazování kontaktů k intenzivnější spolupráci a součinnosti mezi občanskou společností a dalšími oblastmi. Dobrovolnictví je projev účasti občanů na řešení otázek společného zájmu, podporuje harmonický rozvoj společnosti a sociální soudržnost.

V Rakousku je veřejný postoj k dobrovolnictví trochu jiný než v České republice a více vyjadřuje principy subsidiarity, jak řekl ve svém vystoupení zástupce Rakouského červeného kříže. Být dobrovolníkem si rakouský občan považuje za čest a chápe tuto činnost jako splácení vlastních dluhů společnosti za to, co od ní získal. Ochota pomáhat je v lidech silně zakořeněna. Někteří občané pomáhají, aby se lépe začlenili v místě bydliště. V každém případě i dobrovolná činnost vyžaduje odpovědný přístup, ať již pomáháme při úklidu, v sociálních službách nebo v administrativě. V současné době disponuje Rakousko téměř 54 tisíci kvalifikovanými, převážně mladými, dobrovolníky na všech úrovních. Nemají problémy s uvolňováním svými zaměstnavateli, kteří většinou také byli nebo jsou dobrovolníky.

Neziskové nestátní organizace a veřejná správa

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, pomáhá vytvářet co nejpříznivější prostředí pro dobrovolnické aktivity v České republice. Zákonem se řídí organizace akreditované Ministerstvem vnitra v oblasti dobrovolnické služby.

Pracovní skupina Dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích tvořená zástupci Ministerstva vnitra (oddělení preventivních programů a dobrovolnické služby odboru prevence kriminality) a nevládních organizací v čele s předsedou Josefem Koláčkem pořádá různé formy vzdělávání nejen pro dobrovolníky a dobrovolnické organizace, ale také školení starostů obcí. Cílem je informovat veřejnou správu o tom, co mohou očekávat od nevládních organizací, určit koordinátory, kteří zprostředkují požadavky i nabídky. V některých krajích již velmi dobře funguje tzv. Panel NNO (nestátních a neziskových organizací), který je organizační, koordinační a komunikační platformou pro činnost nestátních neziskových humanitárních organizací a dobrovolníků pro poskytování komplexní péče o občana při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato většinou neformální pracovní skupina může být odbornou podporou krizového štábu kraje k zajišťování nouzového přežití, humanitární, psychosociální a duchovní pomoci.

Například Panel NNO Jihočeského kraje (dále jen „Panel“) vzhledem k častým povodním v území velmi dobře funguje už několik let, a to i za finančního přispění samosprávy a spolupráce s HZS Jihočeského kraje. Koordinační složku zajišťuje Český červený kříž, dalšími účastníky Panelu jsou SDH obcí, Česká Charita, ADRA a další. Zástupci se navzájem znají, scházejí se a řeší přípravu, aby se v případě mimořádné události uměli rychle svolat, aby pomoc byla rovnoměrně rozvržena všem potřebným, aby pomáhající mohli mezi sebou komunikovat, předávali si informace, věděli o sobě. V současné době v Českých Budějovicích připravují také statut a jednací řád Panelu.

Podobně se uplatňuje Panel také v Jihomoravském kraji. Původně existovaly pomáhající organizace vedle sebe, nyní spolupracují, rozdělily si sféry působení, a jejich pomoc může být účinnější, když využijí společného zázemí. Komunikují prostřednictvím webových stránek nebo sociální sítě Facebook, na které vyvěšují aktuální fotografie z činnosti. V Brně mají také zkušenosti se zapojením „nedobrovolných dobrovolníků“ z řad nezaměstnaných na základě spolupráce s úřadem práce. S jejich využitím však do budoucna počítají jen v omezeném množství, například při odstraňování škod po mimořádných událostech.

V příhraničních oblastech existuje spolupráce Panelu i s organizacemi sousedních států, například dohody „čtyřměstí“ - Rumburk, Varnsdorf, Seifhennersdorf, Grossschönau byly postupně uzavírány při opakovaných povodních, aby mohly fungovat společné zásady přeshraničního krizového řízení. Příhraniční dobrovolnictví pomohlo vytvořit dobré sousedské vztahy a podpořilo účinnou spolupráci.

V Ústeckém kraji rovněž série povodní přinutila místní obyvatele založit občanské sdružení Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem. Později vznikl také Panel a začaly s Dobrovolnickým centrem spolupracovat další neziskové humanitární organizace Centrum krizové intervence Spirála, o.s., Oblastní charita Ústí nad Labem, ADRA, o.s., Člověk v tísni, o.p.s., a rovněž s německými dobrovolníky v příhraniční oblasti (Euroregion Elbe/Labe). Koordinátoři nabídli pomoc HZS Ústeckého kraje a vyvolali jednání i se zástupci samosprávy a veřejné správy. Dobrovolníci se uplatnili nejen při povodních, ale i několika dopravních nehodách většího rozsahu, kdy spolupracovali s dálniční policií. Aby si nezaměstnaní zachovali dávky v hmotné nouzi, dostali příležitost docházet na dobrovolnickou službu v akreditovaném programu.

Pomáhat je prestižní

Každý může pomáhat, je to součást naší kultury, jen by si měl uvědomit hranice svých možností. Pomoc by měla být organizována, aby měla smysl. Dobrovolníci jsou zaregistrováni, vyškoleni a také pojištěni. Systém dobrovolnické činnosti se u nás rozvíjí, zdokonaluje a prestiž dobrovolníků stoupá. Dochází stále častěji k mimořádným událostem, kdy je potřeba extrémního nasazení lidských zdrojů, proto je podpora dobrovolnictví nutná. Hnutí je otevřené novým podnětům a výzvám, diskuse může podle Ministerstva vnitra probíhat na sociální sítí Twitter.

Jednání konference moderoval bývalý ředitel sdružení ADRA Vítězslav Vurst, B.Th., který řekl: „Dobrovolník by měl mít zdravé sebevědomí, ale přiměřenou dávku pokory, aby poskytl svoje schopnosti a chtěl spolupracovat“.

Doprovodný program

V zasedacím sále byl instalován soubor dvanácti výstavních panelů, na nichž se prezentují dobrovolnické organizace v různých typech dobrovolnické činnosti. Výstava bude převezena do prostor Evropského parlamentu v Bruselu.

Týden dobrovolnictví (31. 10. až 7. 11. 2011) se uskutečnil v Národním muzeu - České muzeum hudby v Praze v Karmelitské ulici. Nabídl zajímavé aktivity neziskových organizací zabývajících se rozličnými formami dobrovolnické činnosti v různých oblastech - zdravotnictví, sociální služby, kultura, sport, děti a mládež, životní prostředí, firemní, komunitní, mezinárodní, při mimořádných událostech a v církvích. Nové formy vzájemné komunikace a prezentace nabízí portál dobrovolnictví na www.dobrovolnik.cz.
 

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ADRA, o.s.

Vláda České republiky na svém zasedání dne 5. října 2011 schválila usnesením č. 734 materiál „Začlenění tématik ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova do studijních programů pedagogických fakult“.

Geneze vzniku

Uvedený materiál vznikl jako reakce na stále se zvyšující počet mimořádných událostí, s nimiž se obyvatelé setkávají v běžném životě a na které zatím stále nejsou dostatečně připraveni. Je to také reakce na přijetí novely školského zákona a z něj vyplývajících vzdělávacích dokumentů (rámcových vzdělávacích programů), které obsahují i problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovy a péče o zdraví a které chyběly, nebo nebyly dostatečně zastoupeny v přípravě budoucích pedagogických pracovníků.
Na vzniku materiálu se podílela ministerstva, do jejichž kompetence spadají uvedené problematiky (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR), vybrané hasičské záchranné sbory krajů (Pardubický, Olomoucký a Karlovarský) a vybrané vysoké školy (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci). V průběhu přípravy byl materiál zaslán k vyjádření všem pedagogickým fakultám, které připravují budoucí učitele.

Vytvoření studijních základů

Cílem snažení všech zúčastněných bylo vytvořit tzv. studijní základy z uvedených problematik pro jednotlivé cílové skupiny studentů pedagogických fakult a navrhnout formy jejich implementace do procesu vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků:

Studijní základ I je určen všem studentům pedagogických fakult napříč studijními obory s cílem připravit studenty účinně reagovat na vzniklé běžné rizikové, ale i mimořádné události související s výkonem jejich budoucího povolání. V materiálu je doporučováno implementovat jej do studijních předmětů společného základu všech akreditovaných studijních programů.

Studijní základ II je určen studentům pedagogických fakult studujících obor výchova ke zdraví s cílem připravit odborníka, který bude navíc připraven předmětné problematiky vyučovat v rámci tohoto oboru. O toto penzum znalostí se doporučuje rozšířit výuku studentů studijního oboru „Výchova ke zdraví“.

Studijní základ III je určen studentům dvouoborových studií, kdy jedním z oborů je ochrana obyvatelstva, s cílem připravit odborníka v dané problematice s možností výchovného působení na žáky, studenty i dospělé obyvatelstvo. Jeho obsah se navrhuje implementovat přímo do uvedeného oboru.

Vhodné formy implementace jsou ponechány plně v kompetenci příslušné vysoké školy v závislosti na jejich podmínkách. S výukou jsou vysokým školám připraveni pomoci odborníci ze všech předmětných oblastí. Implementace by měla probíhat postupně v návaznosti na akreditace a reakreditace jednotlivých studijních programů.

Vláda svým usnesením, kromě schválení materiálu, pověřila předsedu vlády, aby doporučil předsedkyni Akreditační komise zohledňovat jednotlivé studijní základy při posuzování studijních programů zaměřených na vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků. Ministrům vnitra, dopravy, zdravotnictví a ministru školství, mládeže a tělovýchovy uložila zveřejnit materiál a studijní základy na internetových stránkách zmíněných ministerstev.

Schválením studijních základů a jejich implementací dojde k postupnému zavedení systémového přístupu do vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků ve všech předmětných tematikách. Učitelé získají základní znalosti a dovednosti potřebné ke zvládání případných běžných rizikových situací, ale i mimořádných událostí a budou schopni adekvátně reagovat a postarat se o sebe, a především o své žáky. Zároveň budou do škol přicházet učitelé připravení nejenom obstát v kritické situaci, ale budou mít dostatek znalostí a dovedností potřebných přímo k výuce těchto tematik.

To, že se zvolený postup ubírá správným směrem, dokazuje skutečnost, že v současné době již některé vysoké školy zareagovaly na změnu vzdělávacích dokumentů a potřebu vzdělávat pedagogické pracovníky také v těchto oblastech. Jedná se především o zavedení výuky formou povinných nebo povinně volitelných předmětů do studijních programů oborů „výchova ke zdraví“ nebo „tělesná výchova a ochrana obyvatelstva“.

Základní linie výuky

A jaká je představa o tom, co konkrétně by měli žáci a studenti základních a středních škol ovládat z problematiky týkající se ochrany člověka za mimořádných událostí? Z hlediska obsahové náplně je nutné při výuce sledovat tyto základní linie: nejprve by se měli seznámit s jednotlivými typy mimořádných událostí a s nebezpečím z nich plynoucím, potom jsou to otázky prevence, tj. znalosti, dovednosti a postupy jak předcházet mimořádným událostem, dále zásady chování v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události a v neposlední řadě musí vědět, kam se obrátit pro radu nebo kde si najít potřebné informace. Při výuce se dbá na diferenciaci podávaných informací podle věku žáků a studentů. To znamená, že u prvňáčků je základním cílem pochopení významu opatrnosti a preventivního chování, ale i důležitosti obstát samostatně v obtížné situaci, což představuje identifikaci sama sebe a svého okolí, rozlišení pojmů bezpečí a nebezpečí a v případě potřeby schopnost přivolat pomoc, včetně správného postupu volání na tísňovou linku. Naproti tomu student střední školy by už měl znát také základní právní normy z oblasti ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení, a rovněž svá práva a povinnosti v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace.

Běh na dlouhou trať

Závěrem je však nutné konstatovat, že přesto, že všechny příslušné instituce věnují oblasti vzdělávání obyvatelstva v předmětných tematikách nemalé úsilí, situace ještě není uspokojivá. Ještě stále je ve společnosti podceňována prevence a příprava, což se odráží i v postojích samotného obyvatelstva. Stále jsou školy, kde této problematice věnují nedostatečný nebo dokonce nevěnují žádný prostor. Vzdělávání učitelů v uvedených oblastech bylo nesystémové. Například s tematikou ochrany člověka za mimořádných událostí se učitelé mohli seznámit pouze na školeních, která pro ně připravoval HZS ČR přímo ve svých kurzech nebo ve spolupráci s dalšími vzdělávacími institucemi (např. Národním institutem pro další vzdělávání). Vysoká fluktuace učitelů však nadále způsobuje nedostatek takto odborně proškolených vyučujících. Ještě nedávno zaznívala z řad učitelů také kritika, týkající se učebnic a pomůcek, zejména těch multimediálních. Dnes už můžeme říci, že učebnic a pomůcek pro výuku v této oblasti je dostatek a učitelé mají možnost si vybrat ty nejvhodnější. Zkvalitňování vzdělávacího procesu v této oblasti ale pořád zůstává “během na dlouhou trať”, a proto doufáme, že schválení studijních základů a forem jejich implementace do vzdělávacích programů vysokých škol připravujících budoucí učitele, posune situaci zase o krok blíže k našemu cíli.

Kompletní materiál je zveřejněn na stránkách HZS ČR (www.hzscr.cz) v sekci „Služby pro veřejnost“ v části „Pomoc školám“.

plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Usnesením č. 33 ze dne 20. října 2011 schválila Bezpečnostní rada státu „Zprávu o zhodnocení průběhu plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení a stanovení dalšího postupu“ (dále jen „zpráva“). Gestorem zpracovaného materiálu bylo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR). Na tvorbě materiálu se dále podíleli zástupci Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Správy státních hmotných rezerv, odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a Policejního prezidia ČR, kteří jsou členy mezirezortní pracovní skupiny k řešení problematiky vzdělávání v oblasti krizového řízení.

Schválená zpráva pokračuje v hodnocení realizace vzdělávání cílových skupin, stanovených Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení (dále jen „koncepce“) za období let 2008 – 2011, a také hodnotí plnění úkolů stanovených předchozí zprávou. Cílovými skupinami, vymezenými koncepcí, jsou:
→ úředníci územních samosprávných celků,
→ státní a ostatní zaměstnanci ve správních úřadech,
→ osoby, jejichž služební vztahy se řídí zvláštními právními předpisy pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
→ ostatní osoby u právnických osob a podnikajících fyzických osob, jejichž pracovní náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování,
→ volení a další funkcionáři nepodléhající požadavkům na vzdělání podle zvláštních právních předpisů a vyžadující individuální přístupy.

Úředníci územních samosprávných celků

Tato početná skupina byla vzdělávána především prostřednictvím Institutu pro veřejnou správu Praha, ve spolupráci s MV-GŘ HZS ČR, jakožto odborným garantem kurzů v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, a dalšími dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady (Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Správa státních hmotných rezerv). V průběhu hodnoceného období byly realizovány zejména kurzy „Příprava k ověření zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení“ a „Krizový zákon“. V gesci Správy státních hmotných rezerv proběhly kurzy „Příprava k ověření zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správní činnosti při přípravě a realizaci hospodářských opatření pro krizové stavy“ a speciální kurzy zaměřené na hospodářská opatření pro krizové stavy v systému krizového řízení, v gesci Ministerstva zdravotnictví semináře pro pracovníky útvarů zdravotnictví krajských úřadů.

Pro úředníky samosprávných celků byla připravena a provedena řada seminářů a instrukčně metodických zaměstnání, včetně mezinárodních, v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Státní a ostatní zaměstnanci ve správních úřadech

Vzdělávání této cílové skupiny řešila ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci své působnosti. Kromě toho Správa státních hmotných rezerv organizovala speciální kurzy zaměřené na hospodářská opatření pro krizové stavy v systému krizového řízení a Ministerstvo zdravotnictví pořádalo semináře pro pracovníky krizového řízení krajských hygienických stanic a fakultních nemocnic, na kterých byli účastníci seznámeni s problematikou krizového řízení v působnosti rezortu zdravotnictví.

Osoby, jejichž služební vztahy se řídí zvláštními právními předpisy pro ozbrojené síly a bezpečnostní sbory

Vzdělávání těchto osob bylo také v odpovědnosti příslušných rezortů, resp. bezpečnostních sborů. Jako základní předpoklad výkonu služby v bezpečnostních sborech je vykonání zákonem stanovených zkoušek.

U Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) toto vzdělávání probíhá:
→ pro nové příslušníky formou jednotlivých modulů vstupní přípravy, kterou musí absolvovat každý příslušník HZS ČR po přijetí do služebního poměru;
→ v rámci přípravy na služební zkoušku, kterou příslušníci absolvují do tří let od přijetí do služebního poměru;
→ formou specializačních kurzů v rámci odborné přípravy v závislosti na služebním zařazení;
→ formou pravidelných instrukčně metodických zaměstnání pro střední a vyšší management, která bývají zaměřena jak na řešení aktuálních problémů a informací, tak na prohlubování znalostí a dovedností podle odbornosti těchto vedoucích služebních funcionářů.

Příslušníci HZS ČR si takto získané znalosti dále prohlubují účastí na seminářích, které MV-GŘ HZS ČR organizuje ve spolupráci s dotčenými ministerstvy, ústředními správními úřady a vybranými vysokými školami (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Policejní akademie ČR, Technická universita Košice, Žilinská universita a další).

U Policie ČR se vzdělávání realizuje ve čtyřech rovinách:
→ pro nové příslušníky formou základní odborné přípravy (v rámci ní blok věnovaný problematice krizového řízení), kterou musí absolvovat každý příslušník Policie ČR bezprostředně po přijetí do služebního poměru a dále v rámci přípravy na služební zkoušku, kterou příslušník absolvuje po třech letech od přijetí do služebního poměru;
→ pro příslušníky, kteří vstoupili do služebního poměru před rokem 2008, byla především určena plošná činnost školitelů integrovaného záchranného systému a krizového řízení působících v rámci jednotlivých útvarů;
→ pro specialisty krizového řízení formou obligatorních kurzů stanovených dalším odborným požadavkem ve smyslu § 19 služebního zákona, zaměřených na oblasti připravenosti na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádné události nebo krizové situaci, zásady havarijního a krizového plánování a systém hospodářských opatření pro krizové stavy;
→ pro střední a vyšší management Policie ČR prostřednictvím povinných a nabídkových specializačních kurzů.

Vzdělávání příslušníků ozbrojených sil v uvedené oblasti se realizuje v rámci odborné přípravy, kterou pořádá Ministerstvo obrany a také v rámci celoživotního vzdělávání ve spolupráci s Univerzitou obrany v Brně. Tematika přednášek reaguje na aktuální požadavky.

Ostatní osoby u právnických a podnikajících fyzických osob, jejichž pracovní náplň je dotčena povinnostmi ve vztahu ke krizovému plánování

Vzdělávání této cílové skupiny probíhalo cestou institucí akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra, Ministerstva zdravotnictví a Správy státních hmotných rezerv dle aktuální potřeby. Dále pak v kurzech organizovaných Správou státních hmotných rezerv a Ministerstvem zdravotnictví.

Volení a další funkcionáři nepodléhající požadavkům na vzdělání podle zvláštních právních předpisů a vyžadující individuální přístupy

Tato cílová skupina nepodléhá požadavkům na vzdělání podle zvláštních právních předpisů a vyžaduje individuální přístupy. Její přípravu organizuje a provádí HZS ČR ve spolupráci s dotčenými rezorty a orgány územní samosprávy zpravidla jedenkrát za volební období. Poslední takové vzdělávání proběhlo v první polovině roku 2011. Na centrální úrovni bylo vzdělávání pořádáno pro starosty obcí s rozšířenou působností a primátory statutárních měst a z krajské úrovně pro všechny starosty obcí. Bližší informace o této akci jsou uvedeny v článku Ohlédnutí za vzděláváním starostů, který vyšel v časopise 112 v č. 9/2011.

Studijní materiály

Podpůrným nástrojem uvedeného vzdělávání jsou koncepcí stanoveny moduly – základní rozsahy znalostí pro jednotlivé cílové skupiny dle požadovaných oblastí vzdělávání. Pro tyto moduly postupně vznikaly studijní texty v tomto rozsahu:
→ modul C: krizové řízení při nevojenských situacích (2008);
→ modul D: krizové řízení v oblasti obrany státu (2009);
→ modul E: ochrana obyvatelstva (2006);
→ modul F: ochrana ekonomiky (2010);
→ modul G: vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek (aktualizace 2009);
→ modul H: hospodářská opatření pro krizové stavy (aktualizace 2008);
→ modul I: integrovaný záchranný systém a požární ochrana (aktualizace 2010);
→ modul J: krizové řízení v oblasti zdravotnictví (2006).

Všechny zpracované studijní materiály jsou v aktualizovaném znění umístěny na webových stránkách HZS ČR k využití pro širší odbornou veřejnost.

Spolupráce s vysokými školami

Součástí zprávy je také přehled vysokých škol a formy spolupráce příslušných institucí s nimi v oblasti vzdělávání odborníků v předmětné problematice. Tyto vysoké školy, zřízené dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, mají možnost akreditovat studijní programy, vycházející ze „Společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti“, schváleného usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32. Cílem tohoto materiálu je přispět ke sjednocení přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Většina vysokých škol, které mají obsah svých studijních programů orientovaný do oblasti bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva, toto společné minimum respektuje.

Závěr

Zpráva v závěru uvádí, že nastavený systém vzdělávání se realizuje na všech úrovních pro všechny cílové skupiny v dostatečné míře. Pro další bude proto i nadále pokračovat vzdělávání v uvedeném rozsahu a osvědčenými způsoby. K tomu je potřeba nadále rozvíjet a prohlubovat stávající spolupráci s vysokými školami, zachovat mezirezortní pracovní skupinu, která bude svolávána podle konkrétní potřeby k přípravě a projednání zásadních materiálů nebo opatření. V závěru materiál stanovuje termín dalšího zhodnocení průběhu plnění koncepce, a to v roce 2015.

Úplné znění schválené zprávy lze vyhledat na webových stránkách HZS ČR www.hzscr.cz v sekci „Krizové řízení“.

kpt. Mgr. Kristýna VOJTÍŠKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

 

• PŘEDSTAVUJEME
Traumateam ČR - status quo
MUDr. Lucia Grepl Bauerová

• PROJEKTY
Projekt humanitární pohotovosti
Ing. Richard Smejkal

• PREVENCE
Bezpečná přeprava nebezpečných věcí
Dr. Ing. Jiří Došek

• ZE ZAHRANIČÍ
Březnové zemětřesení v Japonsku a jeho dopady na infrastrukturu
Doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc.

 • PŘÍLOHY
Vztah mezi strukturou chemických látek a jejich toxicitou
kpt. Ing. Pavel Špulák
Obsah X. ročníku časopisu 112